Přírodní rezervace Malý Kosíř-Fanynka vypravuje 4.

20. srpna 2018 v 22:55 | Ruža z Moravy |  Věřte nebo nevěřte..

Přírodní rezervace Malý Kosíř
V minulém vyprávění jsme se dozvěděli, že Ječmínek zmizel. Nebojte se, na své milé Hanáky nezapomněl.
Zanechal jim na Malém Kosíři poklad. Ne, jen tak obyčejný. Zlatý má být ten poklad. Proto lidé z okolí poklad hledají, ale doposud marně. Asi ho střeží to bájné vojsko…
Pomalu sestupujeme a najednou uvidíme čerta. Jen takového malého, mrňavoučkého, přesto lokalita nese název Čertova hora.

Čert jeskynní.



Nyní již nebudeme postupovat ve stínu lesa, musíme projít obcí Slatinky, je to z kopečka a pak zase do dost velkého kopce. Krajina se otevřela, jdeme po chodníčku mezi poli, kde se ještě nedávno zlatily lány obilí. Slunce neúprosně pálí, jakby ne, je polovina července.

Svahy Malého Kosíře byly využívány jako sady a pastviny, ve vrcholové části se lámal kámen. Sady jsou nyní opuštěné, jen někde zůstaly zplaněné ovocné stromy, hrušně a třešně.

Třešeň křovitá
Všechna námaha stála za to. Málem jsem přestala dýchat. Nemohla jsem pochopit, že tím, že jsme sestoupili o nějakých sto metrů níže, ocitli jsme se na jiné, úplně odlišné lokalitě. Lesy a pole nahradil stepní porost, teplomilné rostliny.



Velký a Malý Kosíř tvoří dvojvrší, hovoří se o tom, že Keltové jeden z vrchů osídlili, na druhém měli konat bohoslužebná shromáždění. Možná tu kdysi, stávala nějaká pohanská svatyně. Plošinka Malého Kosíře je velmi nabita positivní energií, proto se zde lidé scházeli od pradávna. Snad to také rozpoznal iniciátor poutí kněz Antonín Šuránek. První pouť se zde konala v roce 1944, byl vztyčen dřevěný kříž s obrázkem svatého Antonína Paduánského.
Antonín Šuránek pocházel z malé vesnice Ostrožské Lhoty na Uherskohradišťsku, kde je kult uctívání svatého Antoníčka, jak se na Slovácku říká, velmi silný. Na poutní místo ke svatému Antoníčkovi to měl velmi blízko.
Kaple zasvěcená svatému Antonínu Paduánskému stojí na Antonínském kopci mezi vesnicemi Ostrožská Lhota (jeho rodiště) a Blatnice pod svatým Antonínkem, postavená v 17. století. Tento kopec a okolní kraj je opředený mnoha pověstmi. Jedna z cest svatého Cyrila a Metoděje měla vést právě tudy při putování Velkou Moravou. Podle archeologa Jindřicha Wankela byl kopec osídlen mnohem dříve, mělo zde být kultovní pohanské místo, později se tu mělo rozkládat slovanské pohřebiště.
Prvním kněžským působištěm Antonína Šuránka byly Slatinice. Společně s olomouckým arcibiskupem Leopoldem Prečanem chtěli na kopci Malý Kosíř vybudovat významné poutní místo, které by se zařadilo k významným poutním místům na Moravě, jako je Svatý Hostýn a Svatý Kopeček u Olomouce. Jejich ambice ukončily padesátá léta 20. století.


Dřevěný kříž s obrázky svatého Antonína Paduánského a klekátko
Snahou věřících ze Slatinic a okolních obcí je obnovit poutě na vrch Malý Kosíř. Nyní se zde nachází letní kaple zasvěcená Antonínovi Paduánskému. Kapli postavili na samý kraj starého lomu, což nepochopím, ale určitě nějaký důvod k tomu měli.

Tento kopec a okolní kraj je opředený mnoha pověstmi.



Odkryté podlož Malého Kosíře


Poblíž se nachází ještě jedna letní kaple, ta je prý postavena na uměle navršeném kopci,
vzniklém z vyvážky při budování cest. Nic bližšího jsem se od místních obyvatel nedozvěděla.


Letní kaple s uměle navršeným kopcem.


Zdroj: Wikipedie, rozhlas Olomouc, foto vlastní-FU
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Díky, Fanynko, rádi Tvé vyprávění zde opět někdy uvítáme. RUC

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | 21. srpna 2018 v 9:58 | Reagovat

Dobrý den.

S těma křížema se katolíci vycajchnovali. V Brně pod Petrovem je jeden vysoký prý 13m. Církev je staví na znamení obnovené misie, tj. obnovení vlivu nad územím. Má to ideovou nápodobu srpu a kladiva, to se taky sralo všude, dokud měli blbci moc.
Taková znamení se rázně staví, rázně odstraňují, jen aby potvrdila, že co není uvnitř člověka je jen dým. Byť je to i z hoblovaného a pryskyřicí napuštěného dubového dřeva na zabetonovaném železe. Vypovídá to hodně, nic nezapomněli a nic se nenaučili. :-D

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 21. srpna 2018 v 21:11 | Reagovat

Kříže a kapličky stavěli lidé. Někdy z vděčnosti , na památku nějaké události. Nemusí to být spojováno jen s církví. To je prostě věc víry člověka, co pomůže není špatné. Každý věří v něco jiného a nemusí se hned myslet, že lidé zapomněli, nenaučili se. Jen lidská zloba asi přetrvá věky.

3 nar.soc. nar.soc. | 22. srpna 2018 v 7:07 | Reagovat

[2]:

"Kříže a kapličky stavěli lidé".
Dost možná máte kus pravdy. Ovšem vždy to bylo nejméně se souhlasem církve nebo na její příkaz to podpořili i světské orgány. Bez faráře s kropáčem ani hni. I u nás máme místostarostu s takovými manýrami. Tito zabedněnci považují církevní indoktrinaci málem za spásu v každém směru. Ideová a majetková shánčlivost církve katolické je známá.
Zde je taková říkanka, "pan farář na kazatelnici káže, že to hovno připsal j fáře". :-D

4 nar.soc. nar.soc. | 22. srpna 2018 v 7:18 | Reagovat

Ještě zamyšlení.

Čemu pomohou kříže a kapličky?  Není individuální vycházka do přírody zdokumentována moderní technikou hodnotnější? Nebo je nutné církevní procesí s předříkávačem, jekotem potrhlých bab, ničením přírody davem ( pomočeno a pokáleno) vše na desítky metrů od cesty? Komu to slouží, trhovcům s pitomostma, kteří samozřejmě přispějí na "bohulibý účel" s uspokojením, "vydělali jsme a po nás potopa". Já kdysi na takové akci byl, tak vím jaký má rub. To si příroda od "věřících" skutečně nezaslouží. I když přirozené hnojení úhoru nemůže zemědělec odsuzovat.

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 22. srpna 2018 v 12:44 | Reagovat

[4]: Je to zřejmě tradice a lidé se k něčemu zřejmě musí upnout. Každý to má jinak. Neurážela bych lidi kvůli jejich víře a projevům, přestože nejsem obdivovatelkou takových jevů. Je ale víc takových projevů "solidarity" mezi lidmi a pokud to poslouží dobré věci, tak prosím- tím myslím jiná shromáždění- tanečky, závody, soutěže. Někdy si lidé musí "hrát", aby zaplnili čas. U nás je také tendence poslední dobou hodně katolizace obce a nejen katolizace, ale i jiné církve. Nevím, co lidi k tomu vede - víra, nuda, sympatie? Pan starosta je silně věřící

6 bábina bábina | 22. srpna 2018 v 17:01 | Reagovat

[5]: Co je k tomu vede? Možná zklamánía pak hledání. Sliby: skvělé zítřky, za pár let se budeme mít jako Rakušané. Nic z toho se naplnilo.
Myslím, že kdybych dokázali žít podle desatera, bylo by dobře. Ale podle toho nežijí ani ti, co chodí do kostela.Tady by se dalo uvažovat, zda to jsou nebo nejsou věřící...

7 bábina bábina | 22. srpna 2018 v 17:05 | Reagovat

[4]: Nebyla jsem dlouho na pouti,ale pokud jsem byla, pokud to bylo ve městě, byly otevřené veřejné záchodky, třeba Brod. Na větší shromáždění lidu se nyní vozí mobilní záchodky a v samotném poutním areálu WC je. Velehrad, Hostýn. Ty doby, kdy chodilo procesí, jsou dávno pryč...

8 bábina bábina | 22. srpna 2018 v 17:14 | Reagovat

[4]: Přemýšlela jsem jinak. Kolem kostela je křížová cesta, vlastně jen zchátralé výklenky bez jakéhokoliv torza po jednotlivých zastaveních. Místo té letní kaple bych raději opravila tu křížovou cestu. Ovšem tamější věřící mají jiný názor.
U nás ve farnosti se takové malé stavby opravují "akci Z". Naskládá se sbírkami na materiál a farnící provedou opravy zadarmo.
Také si vzpomínám, že u nás se v 70. letech minulého století dělala nová křížová cesta uvnitř kostela z pokácených lip, co rostly u kostela a byly již ve šptném stavu.

9 bábina bábina | 22. srpna 2018 v 17:23 | Reagovat

Nově postavené moderní kostely WC mají.

10 nar.soc. nar.soc. | 23. srpna 2018 v 10:56 | Reagovat

[8]:

Nejsem věřící a mám výhrady ke katolíkům. Ovšem byla doba (1975), kdy byly opadané kostely, padaly tašky ze střech a jiné situace. Vrátil se k nám činorodý farář, který tady dříve kaplanoval. Dal se do nutných oprav svěřených kostelů. Potřeboval převézt trubkové lešení. Vlek mu půjčili z JZD, ale odmítli mu traktor na převoz. Zastavil mne, když jsem jezdil s traktorem u STS, zda bych mu to nepřevezl do jiné vsi. Pamětliv, že jej pořád sleduje StB, jsem mu nabídl, převezu to, ale až ráno, kdy mám v té vesnici zadanou práci. Zaplatíte formou "přílože" za 1km 2Kčs. Takže celkem 10Kčs. Ohlásil jsem to telefonicky vedoucímu a zapsal do pracovního výkazu ( číslovaného). Druhý den mne už informoval vedoucí, že byla na pracovišti kriminálka ověřit, zda firma provedla práci pro faráře  (místním komunistickým blbcům došel humor se schválnostmi). Nadiktoval jsem číslo výkazu a vedoucí souhlasil s "příloží" i cenou ( byl až bigotně věřící). Několikrát jsem tak faráři vypomohl i otec, který mu za pár peněz vyráběl topůrka na nářadí, když stavěli jímku pro záchody. Udělali jsme to na potvoru komunistům, protože farář byl jakási místní opozice.
Ovšem nakonec se taky projevil.
Získal jsem nádrž z fekálního vozu na vodu (3000 l) a on ji chtěl k vrácenému vinohradu. Nabídl jsem dlouhodobou zápůjčku ( dodnes ji nemám zabudovánu, snad až letos k vyvrtané studni). Farář chtěl nádrž vlastnit, prý co za ni. Není na prodej a když, tak v ceně užitného šrotu ( v Kovošrotu byla za 2800.- Kč) ode mne s dovozem až do vinice za 3000.-. Rozčílil se, prý má zjištěno, že jsem ji získal výměnou za nepotřebný stavební materiál v ceně asi 1200.- ( to byla pravda), ale také jsem tomu dřívějšímu majiteli každoročně oral pole a dělal drobnou dopravu za dobré slovo. Farář mne začal poučovat, jakým  je lichva hříchem. Víte co pane Faráři, vy nevíte co chcete a hned vytahujete hřích. Mohl jste to mít zapůjčeno zdarma, ale takto nebude nic, maucta! Už mi nikdy ani na pozdrav neodpověděl. Katolická láska k bližnímu!

11 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 23. srpna 2018 v 18:15 | Reagovat

Paní Fanynko, nebudu hodnotit a nechci věřící, či nevěřící. Chci jen napsat, že to byla moc hezká ač náročná vycházka. Pěkné povídání se slovním doprovodem. Takové opuštěné sady - zahrady máme i zde u nás. Zaujal mě stepní porost a teplomilné rostliny :-)

12 babina babina | 23. srpna 2018 v 18:38 | Reagovat

[11]:Marti mně to také dostalo. Navíc to ticho, klid. Ten celý okruh je dost náročný asi 10km, ale na samotný Malý Kosíř se dá jít procházkou ze Slatinic možná půlhodky a člověk je úplně někně jinde. Chtěla bych se tam vrátit a pokud by mně nohy šlapaly aspoň tak,jako dnes prošla bych si jiné zajímavé lokality.

13 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 23. srpna 2018 v 21:06 | Reagovat

[12]: A doufám o nich napsala, tak hezky, jak to umíš. :-)

14 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 24. srpna 2018 v 11:36 | Reagovat

Moc pěkné poutni misto...take je zajimave, jak se ta vegetace mění s nadmořskou výškou..

15 bábina bábina | 24. srpna 2018 v 17:32 | Reagovat

[13]: Ruženko, do těchto míst, tak za dva roky. Čas ukáže... ;-)  :-(

16 bábina bábina | 24. srpna 2018 v 17:34 | Reagovat

[14]: Senzibilové o trojúhelníku Sv, Hostýn, Sv. Kopeček u Olomouce a právě Malý Kosíř hodně spekulují... ;-)

17 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. srpna 2018 v 22:45 | Reagovat

[15]: JEJDA to tady už nemusím být, pospěš si, jo? :-)

18 Jana Jana | Web | 3. září 2018 v 21:28 | Reagovat

Tak na Kosíři jsem čerta ještě nepotkala!!! :-D

19 Miloš Miloš | Web | 11. září 2018 v 19:42 | Reagovat

Pouť ke svatému Antoníčkovi zachytil na obraze známý malíř Slovácka Joža Úprka. Kopii obrazu si mí rodiče dokonce pořídili do bytu.
Malý Kosíř ale neznám.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama







Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx