Fanynka vypráví o pobytu v lázních Slatinice - 3.

17. srpna 2018 v 21:05 | Ruža z Moravy |  Věřte nebo nevěřte..
Fanynka vypráví o pobytu v lázních Slatinice:

Přírodní park Velký Kosíř
Když se řekne Haná, většina z nás si vybaví výraznou rovinu, nebo také, lidově placku. Že to není s tou plackou docela pravda, jsem se přesvědčila při výšlapu ze Slatinic na Velký a Malý Kosíř přes obec Slatinky a zpět do Slatinic.První zastavení jsme udělali u kamenného pomníku připomínající událost z 10. listopadu 1998. Nedaleko obce Slatinice se zřítil vojenský vrtulník Mi-24, letící z irského Aldergrove. Ze čtyřčlenné posádky katastrofu nikdo nepřežil.



Přes úporné vedro šlapalo se nám dobře, postupovali jsme stínem lesa porostlého duby a smrky, sem tam se objevila borovice a nálety vyrostlé akáty.


Přemýšlím, jak to zde muselo vypadat, když hanácká hora Kosíř chrlila roztavené kameny a po úbočích se valila roztavená láva. Nic takového se nedělo, Kosíř nikdy sopkou nebyl, ba naopak. Rozlévalo se zde moře. Hluboké i mělké a vždycky po sobě v průběhu sta miliónů let zanechalo stopy v podobě usazenin. Bylo objeveno velké množství zkamenělin drobných vodních živočichů, ale i kosterních pozůstatků velkých savců: mamutů, nosorožců, koní a jelenů, které sem vody moří vyplavily.

Stále naslouchám, zda neuslyším dupot koní. Ne, nic neslyším. Boží vojsko pod hanáckým Blaníkem spí. Jen na rozdíl od Blaníku, neví se, kdy vyjedou na pomoc…
Z mého snění mne vytrhl výkřik: "Rozhledna! Už vidím rozhlednu!" Jsme na vrcholu Velkého Kosíře závratné výšky 442 mnm. Překonali jsme výškové převýšení 200m.

Jak samotný Velký Kosíř, tak i okolní lokality, byly osídleny od pradávna. Před třiceti tisíci lety se tady usadili lovci, zůstali po nich nálezy kamenné industrie. Po ústupu moře v 6. tisíciletí př.n.l. na úrodných půdách se usadili zemědělci, zanechali po sobě vzpomínku v podobě úlomků keramiky a kamenné nástroje. Z doby před nástupem doby bronzové byla odkryta řada sídlišť a pohřebišť s kostrovými i žárovými hroby. Našla se keramia, jež po sobě zanechal lid různé kultury. Stopy po osídlení se našly i z doby bronzové: keramické nádoby a bronzové ozdoby. Doba železná je spjata s Kelty, s dobou asi 200 let př.n.l. Nálezy: keramika, bronzové a železné spony, železné kopí a část železného meče.
www: Rozhlas.cz/priroda/krasy, přinesl zprávu:
"Postupně se zde vystřídalo několik různých kultur, s tou poslední, která nese název kultura s moravskou malovanou keramikou, je spojován unikátní nález Kosířské venuše," uvedl geolog Antonín Přichystal. Jde o část ženské sošky, která byla objevena v roce 1972 na poli v místě zvaném U tří dubů. Je zdobena kobercovitým pokrytím vpichů." Další taková soška se dosud na Moravě nenašla, a Kosířská venuše je proto zaznamenána v řadě archeologických publikací," dodal p.Přichystal

Rozhlas Olomouc přinesl zprávu( ze dne 22.3.2018), že ve Služíně se nalezl bronzový poklad, že nejde o poklad, který by tam byl ukryt před drancováním, ale spíše o obětinu, zanechanou při nějakém složitějším náboženském obřadu.
No a z doby, kdy začínal průmysl, oblast žádné památky nemá, tak si lidé je vymysleli.
Prý na jihozápadním svahu Velkého Kosíře se začalo dolovat uhlí, ale havířům pod rukama vytryskl tak silný pramen vody, že málem zatopil dnešní obce Služín a Stařechovice, ale voda tekla dál a vytvořila několik rybníků.
Tak tedy vznikají rybníky! To se měli jihočeští rybnikáři poučit.
A jak to vlastně s vyvýšeninou v podobě kosy, po hanácku kosíře bylo doopravdy?
Toš to bylo tak.
V dávných dobách, kdy po světě chodili čerti a Morava vypadala úplně jinak, jak by ne, když tu žil jen jeden národ - Hanáci. Vládl jim král, který se nenarodil v královském paláci, nýbrž na ječmenném poli, a proto se jmenoval Ječmínek. Byl to panovník hodný a spravedlivý a taky chrabrý a udatný. Stalo se, že hanácké království přepadli čerti, aby se zmocnili nejlepšího kousku země na celé Moravě. Široko daleko jen a jen úrodná rovina. Kopce byly až na dalekém obzoru.
Právě odtamtud přitáhla armáda čertů a na vozech vezla plno těžkých a tvrdých kamenů. To byly jejich zbraně, kterými mínili zahnat Hanáky. Házet uměli čertovsky, takže to s Hanáky nevypadalo vůbec dobře, aspoň ze začátku ne, a to nejen proto, že tím čertovským náhlým útokem byli překvapeni, ale taky proto, že jako mírumilovný národ měli jen nářadí, které se hodilo pro selskou práci. Hlavně kosíře, aby měli čím kosit úrodu. A že úroda na Hané byla vždycky velká, byly i kosíře velké.
Když byli Hanáci přepadeni, museli se bránit.Ječmínek zavelel, vzal do ruky kosíř a hr na čerta. Všichni ho následovali, a když slunce začalo zapadat čerti se dali na ústup. V tu chvíli se objevil sám vůdce pekel, měl v ruce tak ohromný balvan, který dokáže zvednout jen samotný ďábel, napřáhl se a mrštil s ním po Ječmínkovi. Ječmínek ani na chvíli nezaváhal a hodil po Luciferovi svůj kosíř a trefil ho do ruky. Ďábel zařval bolestí a upustil kámen. Všichni čerti se tak lekli, že v mžiku se rozutekli. Ten, co jim po Ječmínkovi mrštil, do rána ještě povyrostl a změnil se v podobu kosy tedy, kosíře. A tak tam Kosíř ční nad okolní krajinou dodnes. A Ječmínek? Ten, když viděl, že Hanáci se o sebe dovedou postarat sami, zmizel. Nikdo neví kam.

( Ruža : K tomu jen přidám: Máme doma knihu o Králi Ječmínkovi, jsou to překrásné pohádky -pověsti)
Začínají podobně jako tato informace z wiki
Král Ječmínek se podle pověsti narodil v ječmeni, když se jeho matka snažila prchnout před vojáky svého zhýralého manžela, moravského knížete z Chropyně, jenž jí chtěl v náhlém záchvatu hněvu nechat popravit. Na útěku se ukryla v lánu ječmene a zmizela tak vojákům z očí. Později ji tam našly ženy ze vsi a vedle ní leželo děťátko, které se jí tam narodilo. Vzaly je tedy oba s sebou do vsi a podle místa, kde se narodil, pojmenovaly chlapce Ječmínek. Když se král o tom dozvěděl, stále ještě rozezlený, dal ženu i dítě odvést ze vsi na odlehlé místo, daleko od domova.
Jak plynul čas, počaly jej trápit výčitky svědomí. Neměl už nikde stání, ani jeho bujaré oslavy už ho nedokázaly rozveselit, a tak se rozhodl, že povolá svou ženu a syna zpět. Když však poslové přišli na místo, kam je dříve dal odvést, bylo prázdné a nikdo nedokázal poradit kde jsou, nikdo je nikde neviděl. Když se to král dozvěděl, vsedl na koně a se svou družinou se je vydal hledat. Projeli tak celou Moravu, nevynechali žádnou vesničku, žádnou jeskyni, žádný hájek, ale svou ženu se synem pán přesto nikde nenašel. Až jednou zahlédl u černé jeskyně starého poustevníka. Zeptal se jej, zdali mu neporadí, kde by našel svoji paní a syna. Poustevník se však proti němu postavil a pravil: "Pro své hříchy a viny nejsi hoden své ušlechtilé manželky a svého syna. Ten napraví, co jsi pokazil. Jako ty jsi zkázou moravské země, bude on jejím požehnáním a spásou. Ty ho nenajdeš a neuvidíš. Zjeví se a přijde, až země moravská na tom bude nejhůře."
Tak toto je jen taková vložka do Fanynčina vyprávění...pokračujeme obrázky, které poslala:


Hmyzí hotel na vrcholu Košíře


Rozhledna na vrcholu Košíře



Podle: Adam Jist, Kopa kopců, slatinice webzdarma.
Foto: autor


(Těšte se na 4. díl-poslední)





 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. srpna 2018 v 21:08 | Reagovat

Tak honem, vidíte všichni obrázky?Podařilo se mi je sem přenést? ;-)

2 bábina bábina | 17. srpna 2018 v 21:13 | Reagovat

Obrázky jsou v pořádku. ;-)

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. srpna 2018 v 21:25 | Reagovat

[2]: Fanynko, dobré? Myslím i to moje doplnění- neškodí, viď? ;-)

4 bábina bábina | 17. srpna 2018 v 21:29 | Reagovat

[3]:Ruženko, co bychom pro čtenáře neudělaly. Viď.

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. srpna 2018 v 22:09 | Reagovat

[4]: Aby to nemusely případně hledat... :-D

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. srpna 2018 v 22:09 | Reagovat

[5]: Nemuseli- i muži, nejen ženy. :-D

7 Evina Evina | E-mail | 18. srpna 2018 v 7:26 | Reagovat

Ano,o králi Ječmínkovi se vyprávělo.Obrázky jsou parádní.
Přeji krásnou sobotu :-)

8 nar.soc. nar.soc. | 18. srpna 2018 v 11:14 | Reagovat

Dobrý den.

Pověst o Ječmínkovi vymyslel nějaký školomet, který nevěděl, že ječmen je nejnižší obilovina a navíc nejvíce náchylná na polehnutí. V dávnějších dobách se pěstovalo žito ( je nenáročné na zpracování půdy) všestranně použitelné ( žitné došky, povřísla, rohože, slaměnky a pod ) nebo oves ( je nenáročný na půdu a po oloupání je obilka vhodná na výživnou kaši. Pšenice ( dnes hlavní obilnina na Hané ) se začala pěstovat až po ustálení odrůd tj. někdy v 17 století. Zmíněné obiloviny jsou nepoměrně vyšší, nemají protivné osiny a pokud by se v takové kultuře mělo narodit dítě tak nejlépe v Ovsu a byl by to Ovísek.
Na Hané je v Předmostí u Přerova známé naleziště po pravěkých lovcích mamutů.
Západně od Kosíře je vesnice Čechy pod Kosířem, kde je velké museum kočárů, bryček i nějaké koňské sáně na přepravu lidí v minulosti, stojí to za shlédnutí.

9 bábina bábina | 18. srpna 2018 v 11:45 | Reagovat

[8]: Tam je toho tolik, že bych jen psala a psala. V Čechách pod Kosířem jsme byli na zájezdě, s tím starým pánem, co jsem o něm psala. ;-)

10 bábina bábina | 18. srpna 2018 v 11:50 | Reagovat

[7]: To je dobře, že se vám obrázky líbí. Já jsem v záběhu. :-D  :-D  :-D V červnu jsem dostala nový mobil, tak zkouším. Do té doby jsem vůbec nefotila, teď mne to nadchlo. Fotky nejsou nic moc, ale já to dělám pro radost zdejších návštěvníků a také pro radost sobě a mých blízkých. ;-)

11 Janinka Janinka | E-mail | Web | 18. srpna 2018 v 13:12 | Reagovat

To o té výšce a rozhledně je úsměvné, když si představím, že bydlím ve městě s nadmořskou výškou 475 m :-D.

12 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 18. srpna 2018 v 14:36 | Reagovat

Krásné a poutavé vyprávění. Fotografie vidím :-)Moc hezky jste se doplnili, Fanynce a Ružence dávám za 1*** :-)

13 Evina Evina | E-mail | 18. srpna 2018 v 15:45 | Reagovat

[10]:Opravdu jsou fotky moc pěkné.Já se k tomu nějak nemůžu odhodlat.Pořád fotím digi foťákem ;-)
Přeji krásný den :-)

14 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 18. srpna 2018 v 16:59 | Reagovat

[13]:Také raději foťákem fotím. Co mám v mobilu to vyzní nějak podivně. On to není žádný zázrak a pak to nejde moc upravit je to jaksi zrnité.

15 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 28. srpna 2018 v 22:06 | Reagovat

Tož čerti neměli sanci proti Jecminkovi...Jinak Haná pry znamená v keltstine kamenita, paradoxně podle kamenite reky v jinak "nekamenite" krajině... :-)

16 Miloš Miloš | Web | 11. září 2018 v 19:49 | Reagovat

Rozhledny jsou lákavým cílem výšlapů. Překonáme převýšení a pak musíme najít ještě síly na minimálně 25 m po točitých schodech. Ale vyhlídka je sladkou odměnou.
442 m n. m. na rovinatou krajinu je docela dost, v Liberci v takové výšce pořádali zimní mistrovství světa :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama







Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx