Fanynka byla v lázních Slatinice a vypráví- 1.

11. srpna 2018 v 20:18 | Ruža z Moravy |  Věřte nebo nevěřte..
Nabízím vám povídání o tom, jak a kde se láznila naše milá vyprávěčka Fanynka-bábina. Je ochotná se o své zážitky podělit a já jsem to přijala s radostí, protože ve Slatiniccích mám dávnou kamarádku. Spolužačka Věra tam byla pracovnicí v lázních dlouhá léta a dodnes ji tam některé pracovnice znají, což mi Fanynka potvrdila. Tak se začtěte, možná někdo z vás tyto lázně zná.





Nejdříve se projdeme obcí za doprovodu místního historika pana Opletala, pak si společně s ním prohlédneme lázně a na konec se vydáme na túru po okolí. Na túru již půjdeme jednotlivě, pan Opletal má již 84 roků, ale při prohlídce Olomouce nám mladším dal zabrat.


Slatinice jsou poměrně malou obcí, mají 1550 obyvatel. Přibližně stejně vzdáleny jsou jak od Olomouce, tak od Prostějova. Název obce je odvozen od slatin, bažin a močálů, které se zde rozkládaly. První písemná zpráva pochází z roku 1249, to znamená, že ves již existovala před tímto datem. Při výkopových pracích archeologové objevili osídlení z doby kamenné, tj. asi 2000 let př.n.l. Bylo odkryto dvaadvacet hrobů s bohatou pohřební výbavou. Dále byly odkryty kůlové jamky, po konstrukcích domů, v řadách v počtu asi padesáti. Našly se stopy po osídlení Keltů i sídliště z období římského císařství.

Slatinice mají ve znaku štíra a vlnité zlaté a modré pruhy. Modré pruhy znázorňují léčivé prameny a zlaté pruhy pověstné zlato Hané, obilné lány. Štír byl převzat ze znaku sedmihradského lékaře Tomáše Jordána z Klausenburku usazeného v Brně. V Brně je také pohřben v kostele minoritů - kostel dvou Jánů. ( viz můj článek) Již v roce 1580 vydal knihu " Kniha o vodách hojitelných neb teplicech moravských".

Dominantu obce tvoří, tak jako ve většině jiných obcí kostel. Kostel Panny Marie Nanebevzetí, je postavený na vyvýšeném skalnatém výběžku, na místě původního kostelíka. Kostel byl postaven v 18. století za pouhých šest let, při soudobé opravě jen oprava střechy a věží trvala také šest let. Kolem kostela se nacházel hřbitov, v současné době po něm zůstala jen ohradní zídka se čtrnácti zastaveními křížové cesty, ovšem v dezolátním stavu.


Ve středu obce, po obou stranách silnice, se nacházejí původní selské usedlosti, některé jsou chráněny jako národní kulturní památka. Stavení jsou postupně nahrazována moderní výstavbou. Dlouhá jednoposchoďová stavení obvykle stavena do písmene "L" se dělila na obydlí pro hospodáře a na obydlí pro rodiče, tzv. výměnky. Domy se stavěly z nepálených cihel a byly na ozdobu obloženy pálenými cihlami. Přízemí sloužila jako obytné místnosti, v horních patrech byly sýpky.

Jeden z velkých domů sloužil na začátku 20. století na výrobu cikorky značky "Hanačka". Po znárodnění v roce 1948 sloužil jako domov důchodců. Starý zchátralý dům přestal tuto funkci plnit, nahradil je nový, moderně vybavený, vedle stojící dům.











Čekanka se sušila ve mlýně, který několikrát změnil majitele i sortiment výroby, aby v dnešní době opět plnil funkci mlýna. Zajímavostí je, že při rekonstrukci a modernizaci bylo poprvé v naší republice i ve střední Evropě použito pneumatické vzduchové zařízení pro přepravu mlýnských surovin a výrobků. V současné době vlastní mlýn firma Malitas s.r.o. Vyrábí se veškerý sortiment pšeničných a žitných mouk.




Zajímavou historii má nynější penzion Na Fígleně stojící na rohu ulice pod kostelem. Zachovaný nápis na zdi hlásá, že zde byla Rolnická záložna. V prvním poschodí byla víceúčelová místnost. Hrávalo se tady divadlo a konaly se tu tancovačky. Fíglovačky? Také se povídá, že mnozí sedláci přišli o nemalé částky peněz při kartách a výměnném obchodě. Jistě fungovali falešní hráči, kteří znali různé fígle. Konec konců, mohl hostinec nechat postavit pan Fiegel…

Po Lichtenštejnech zůstala rozlehlá budova ze 17. století. Tvoří ji obytná část a hospodářská část s erbem pánů z Lichtenštejna nad vjezdem. Od roku 2004 v ní má sídlo obecní úřad.


Slatinice mají také svou bílou paní. Povídá se, že bývá viděna žena bíle oděna v náručí s dítětem, jak vychází ze dvorce. Zda se tam nějaké ženě přihodilo bezpráví, nikdo neví. Jen občas bývá spatřena…


Při toulkách obcí jsem objevila nedaleko lichtenštejnského dvorce smírčí kříž a boží muka. Boží muka byla pravděpodobně postavena v době Mariánského kultu, tedy v 18. století. Smírčí kříž poukazuje na tragickou událost, která se v těchto místech udála. Smírčí kříž má uražené pravé rameno, na přední straně je vyryt meč, na zadní straně letopočet, při čemž druhá číslice je nečitelná. Vypadá to, jako by to byla trojka nebo osmička. Rok 1359 nebo 1859.
Smírčí kříž, přední a zadní strana




V nejkrásnějším domě s konírnou se na konci 19. století narodila manželům Husičkovým dcera Marie. Po I. světové válce se provdala za Františka Koudelku, důstojníka rakouské armády. Podle hodnosti manžela jí přezdívali "majorka". Byla sice ženou v domácnosti, ale velmi emancipovanou. Ráda jezdila na koni, zúčastňovala se automobilových závodů (prý s Eliškou Junkovou). Tady dostala druhou přezdívku "Hraběnka". Část objektu byla ve 20. a 30. letech 20. století pronajímána a sloužila jako pekárna a cukrárna. Nyní je ze selského statku stylový penzion "Majorka".






Svatební fotografie Marie Husičkové (Koudelkové) přezdívané Majorka
Naproti kostela byla postavena fara s přilehlým farským dvorem, s hospodářskými budovami a konírnou.
Z farní konírny vznikla Galerie Zdeňka Buriana.
Muzeum vzniklo za podpory Olomouckého kraje a fondů Evropské unie.

Zbytek farských hospodářských budov, opravený vchod do bývalého farského dvora




Původní farská konírna, nyní galerie Zdeňka Buriana



Stálá expozice zahrnuje 150 originálů kreseb, kvašů, akvarelů i olejů.
Dále ilustrace k světoznámým autorům jako jsou Karel May, Jack London, Enrique Stanko Vráz..


K vidění jsou i méně známé ilustrace, například ilustrace ke knize Babička od Boženy Němcové, nebo scénické návrhy pro operu Eugena Suchoně Svatopluk.

Ve Slatinicích také se nachází Muzeum veteránů se sbírkou starých automobilů a motocyklů převážně
z 30. let 20. století, doplněné dobovými artefakty.

Zdroj: .slatinice,webzdarma, web penzion Na Fígleně a penzion Majorka

Možná nám Fanynka ještě popovídá, jak se láznila, jaké procedury v lázních absolvovala.
Zatím jí děkuji a dávám ke čtení i pokoukání.

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 11. srpna 2018 v 21:16 | Reagovat

Ruženko, nezobrazují se všehny obrázky, některé jsou vzhůru nohama. O_O

2 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 11. srpna 2018 v 21:17 | Reagovat

Fanynce děkuji za moc hezké vyprávění. :-)

3 Lydie Lydie | 11. srpna 2018 v 21:26 | Reagovat

Vyprávění hezké, ale škoda, že chybí obrázky. :-)

4 Janinka Janinka | E-mail | Web | 12. srpna 2018 v 7:57 | Reagovat

Hezké povídání, jen se mi v článku neobjevuje spousta obrázků...

5 nar.soc. nar.soc. | 12. srpna 2018 v 9:23 | Reagovat

Smírčí kříže se stavěly v dobách málo funkční justice, jako trvalý odkaz na "boží" spravedlnost. V roce 1859 už bylo Rakousko dostatečně justičně vyspělé, fungovali vyšetřující soudci a mnoho závažných trestných činů se těmto odborně vzdělaným lidem povedlo odhalit a navrhnout k potrestání.
Pokud je na kříži 1389, pak by musil být z tvrdého kamene a asi pod stříškou. Vápenec či pískovec by tak dlouho číslice nezachoval.
Mezi Přísnoticemi a Vranovicemi je v polích pamětní dvouramenný kříž. Nechala jej tam zřídit manželka švédského plukovníka, který tam kolem r. 1647 vedl picovací výpravu, pro švédská vojska obléhající Brno. Při srážce s císařskými byl na tom místě zabit. Po vestfálském míru 1648 bylo vdově umožněno postavit památný kříž. Stojí tam nakřivo ( jak byl obděláváním honu poškozen) omšelý, bez čitelného nápisu, zmíněný prý v místní kronice. Svítí bělostí vápence do dálky a to je také vše, co o něm laik ví. ;-)

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 12. srpna 2018 v 11:03 | Reagovat

To je zajímavé, já je vidím všechny a normálně.Jn jeden byl vzhůru nohama, když je Fanynka poslala, ale ten jsem obrátila. Jednou se to vrátilo zpět, ale po druhé byl dobře. Tak nevím. Znovu jsem to kontrolovala. Možná máte prohlížeč jinak nastavený. Obrázky tam jsou- opravdu. :-)

7 bábina bábina | 12. srpna 2018 v 13:00 | Reagovat

[5]: Slyšela jsem takový názor, že vyrytý rok 1859 je rok, kdy byl smírčí kříž přemístěný. Kdo tam zahynul, kdy a jak, je obestřeno tajemstvím. Tak nám nezbývá nic jiného, než tomu, kdo tam zahynul, popřát klidný "spánek".

8 bábina bábina | 12. srpna 2018 v 13:16 | Reagovat

Bohužel, také nevidím obrázky. Už jsem se s Ruženkou spojila. Zda to není zase nějaký výmysl o chránění osobních dat.
Ta ochrana je v praxi na kočku. Tak například: dostala jsem v lázních novou spolubydlící, jen pár dní před mým odjezdem. Věděla jsem, že se jmenuje Jiřina  že je z Uherskohradištska. No a tato paní se ještě s jednou pacientkou vydaly na túru. Docela malou. Vyšly ráno v osm hodin, v pohodě se měly do 11.hod. vrátit, a byla již jedna hodina a ony nikde. Tak jsem zašla na recepci a požádala o její telefonní číslo, abych domů odjížděla klidná, že se jim nic zlého nepřihodilo. V zájmu utajení bohužel nelze čísla předávat. Ani na recepci prý ta telefonní čísla nemají...Prý se to všechno předává doktorům... Tak jsem jí aspoň napsala moje telefonní číslo, s tím, ať mně, až se vrátí zavolá. Pokud bych její telefonní číslo znala, mohla jsem jí pomoci, protože zabloudily a já jsem tu cestu znala, prošla jsem ji a vím, že tam bylo chybné značení. Toš tak. :-(

9 bábina bábina | 12. srpna 2018 v 13:18 | Reagovat

[8]: Paradoxem je, že ty fotky jsou moje vlastní...

10 diviznacka diviznacka | E-mail | Web | 12. srpna 2018 v 13:34 | Reagovat

[1]: Ještě pořád to trvá, ale nevadí, povídání je příjemné a možná probíhají změny v nastavení Blog.cz. Však se dočkáme, že nám to zase pošlape jak má...
Zdravím bábinu a přeju pěknou neděli i pomocnici Ružence :-)

11 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 12. srpna 2018 v 15:32 | Reagovat

[9]: Fanynko, s tou ochrannou dat je to přemrštěné, stejně to vše vyšumí po pár letech. Nakonec podvodníci je už mají dávno pod palcem, myslím tel. čísla. Obrázky jsou stále vidět jen první tři. Další tři nejsou vůbec, pouze rámeček. Čtvrtý je vzhůru nohama a další až po čtrnáctý opět pouze rámečky :-D
Každopádně dobrý důvod lázně navštívit. :-)

12 bábina bábina | 12. srpna 2018 v 16:11 | Reagovat

Ruženka mně telefonovala, že jí zlobí počítač, možná je to i tím. Pár dní bude proto nedostupná. Zkusí poléčit počítač a pak se uvidí. Tak to chvíli vydržte. Můžeme si povídat. Mějte se všichni moc hezky a užívejte si konec léta. Myslím, že první vlaštovičky už odletěly...

13 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 12. srpna 2018 v 16:58 | Reagovat

Dostala jsem se sem, zkusila jsem opravit co se dalo, zkuste se podívat, zdy ty obrázky tady  všechny jsou. ;-)

14 nar.soc. nar.soc. | 12. srpna 2018 v 20:11 | Reagovat

Ještě o smírčím kříži.

Datum je nepochybně novější. Kříž je asi z jemnozrnného vápenitého pískovce, který bez zakrytí eroduje poměrně rychle, zejména v přírodě a zeleném porostu, kde se drží vlhkost. Kámen se dobře opracovává, pěkně vypadá, ale dnes se "napouští" pryskyřicemi, aby nenavlhal a neodmrzal. U nás jsou z podobného kamene sochy na kostelním schodišti z let 1740, dnes, po nedávném restaurování s pěknou patinou. :-)

15 Týna Týna | 12. srpna 2018 v 21:39 | Reagovat

Hlásím že vidím obrázky asi jen tři, ostatní jsou bílé, prázdné. Ale jsem přes mobil...

16 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 12. srpna 2018 v 22:46 | Reagovat

Ve snaze znovu nahrát a dát do článku obrázky jsem je možná poněkud přeházela. Berte je jako ilustrace k textu a vyberte si patřičné, ano. Snad už je bude vidět.

17 Otavínka Otavínka | Web | 12. srpna 2018 v 23:13 | Reagovat

Milá fanynko, díky za hezké vyprávění o Slatinicích. Je to blízko a někdo na ně nadává a jiný si je chválí.

18 JM JM | 12. srpna 2018 v 23:35 | Reagovat

[12]:
U nás ještě vlaštovky jsou.
Podle pořekadla: Panny Marie narození /8. září/ - vlaštoviček rozloučení, mají ještě dost času. Ale letos je všechno dřív.

19 Čerf Čerf | E-mail | Web | 13. srpna 2018 v 7:36 | Reagovat

Zajímavé informace o zajímavém místě. Letopočet určitě nebude 1359, neodpovídá to ani "módě" smírčích křížů, a myslím, že ani tvar číslic neodpovídá 14. století. Mimochodem, obrázky se mi zobrazují správně.

20 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 13. srpna 2018 v 16:43 | Reagovat

Ten obrázek  budovy Majorky se zase otočil vzhůru nohama. Už jej nechám tak. ;-)

21 Maruš - Fukčarinka Maruš - Fukčarinka | Web | 13. srpna 2018 v 18:43 | Reagovat

Ruženko, obrázky jsou vidět všechny. :-)

22 bábina bábina | 13. srpna 2018 v 18:59 | Reagovat

[14]: Mate mne ten meč. Souboj?

23 bábina bábina | 13. srpna 2018 v 19:06 | Reagovat

[17]: Hani, tak jak na všechno, lidé mají různé názory. Věděla jsem, kam jedu, že to budou malé lázně, malá obec. Museli jsme podepsat, že nám to nebude vadit, když se budou o nás starat studentky. Říkala jsem jim holčiny a byly moc fajn.

24 bábina bábina | 13. srpna 2018 v 19:10 | Reagovat

[18]: Někdo mně povídal, že prý vlaštovky mají 2x mláďátka. Prý z toho prvního hnízdění odlétají již v srpnu, z toho druhého v září. Tato informace je pro mne dost nestravitelná, ale mrknu se na net. Vždy jsem si myslela, že mají jen jedny malé.

25 bábina bábina | 13. srpna 2018 v 19:14 | Reagovat

[17]: Chtěla jsem udělat přepadovku, že bychom si daly scuka v tvé oblíbené cukrárně. Když jsem měla volno, bylo velké horko a pak sama bych se v Olomouci ztratila. Třeba někdy to vyjde. ;-)

26 bábina bábina | 13. srpna 2018 v 19:16 | Reagovat

Ruženko, děkuji za tvou obětavost a trpělivost. Dík.

27 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 13. srpna 2018 v 19:43 | Reagovat

[26]: Myslím, že jsem to už  upravila a bude to vidět normálně. Hodila jsem to do gifu, znovu vyjmula a dala do článku. Možná ta jasnost taková není, ale vidět je normálně. Snad se potvůrka zase neotočí.Já se nedám... :-D

28 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 13. srpna 2018 v 21:40 | Reagovat

[26]: Fanynko, ona je v tom asi trochu moje tvrdohlavost- v rodině mi říkají, že jsem v něčem umanutá, prostě kozoroh... :-)

29 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. srpna 2018 v 11:00 | Reagovat

Tak už se to neobrátilo zatím. Fajn. ;-)

30 bábina bábina | 14. srpna 2018 v 19:41 | Reagovat

Nad obrázky Zdeňka Buriana je penzion Majorka pohled "do dvora". Zde se právě nacházela pekárna a cukrárna, kterou si pronajímali rodiče výše zmíněného pana Opletala. Při čekání na vstup do zámku, nám malé skupince se rozpovídal o svém dětství. Vzpomínal, jak každou neděli vymydlená a vystrojená selská rodina se vydala do kostela a pak do cukrárny. I když byli velmi bohatí, čtyřčlenná rodina si koupila pouze jeden klínek dortu.
Při dalším vyprávění podotl, že dnešní ochránci zvířat by ho neměli rádi. Měli velké psy, říkalo se jim řezniční psi  a s těmi v zimě na saních po okolních vsích rozvážel rohlíky a jiné pekařské výrobky. Také prý bylo běžné u řezníka koupit psí maso a psí sádlo. Byla to třicátá léta minulého století...
Penzion Majorka z vnitřního pohledu je také na fotografii stažené z portálu obce.

31 bábina bábina | 14. srpna 2018 v 19:45 | Reagovat

Obrázky jsou již všechny, jen mně chybí obrázek lichtenštenského dvora. Možná je zakódován v tom malém čtverečku pod fotkou kostela.
Myslím, že jste si o bohaté hanácké vsi udělai obrázek a to je důležité.

32 bábina bábina | 14. srpna 2018 v 19:54 | Reagovat

Galerie Zdeňka Buriana, dřívější farská konírna je nad svatební fotkou. A ten zchátralý dům nahoře nad mlýnem je pozůstatek farského hospodářského dvora- chlévy.

33 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. srpna 2018 v 21:53 | Reagovat

[31]: Už jsem to tam dodala, snad už to je tak postačující, když jsi přidala výklad k jednotlivým budovám, díky. :-)

34 Miloš Miloš | Web | 11. září 2018 v 20:06 | Reagovat

V lázních, v létě, za slunečného počasí, káva, lázeňské oplatky, to musí být pohoda.
A pak ty lázeňské vztahy :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama







Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx