♥♥♥♥♥♥♥♥


Nový domov - 111.

10. července 2018 v 22:52 | Ruža z Moravy |  Nový domov-povídka na pokračování od 1. viz-únor 2016 archiv -
Uběhly dva dny a Jana se nemohla dovolat Alešovi. Postěžovala si Jindře, že jeho telefon vyzvání a pak přestane. Jen jednou to zřejmě někdo zdvihl a hned típl.
"To není možné, že by tak bez domluvy skončil náš vztah. Jindro, mohla bys zkusit zavolat na jeho mobil z tvého?"
"Zkusím, nadiktuj mi číslo, jo?" Ochotně si číslo zapisovala, raději nejdříve na papírek, pak je vyťukala do mobilu.
Někdo telefon zdvihl a ozval se z nedávna známý ženský hlas :
"Haló, přejete si?" Jindra trochu zvýšila svůj hluboký hlas, aby ji náhodou případný "nálezce" mobilu nepoznal.
"Je tam pan Aleš Jíra"?
"Bohužel není, kdo volá?" Stále ten ženský hlas.



"Tady nemocnice, mám pro něho termíny kontrol, ale musím je s ním domluvit." Improvizovala Jindra stále vyšším hlasem. Chvíli bylo ticho, pak se ozvalo:
"Jak se objeví, vyřídím mu, aby na toto vaše číslo zavolal. Měl by každou chvíli přijít."
"Tak ale určitě, mám službu jen do odpoledne. Zkusím mu případně před odchodem zavolat."
"To stihne, nebojte se."
"Díky, ale určitě. Je to nutné." Ukončila Jindra a podívala se na Janu, která jen zírala.
"No, nekoukej, myslím, že se mu telefon "ztratil" a chtěla bych teď tu jeho megeru vidět, jak mu ho vrátí a jestli mu vyřídí vzkaz."
"O tom pochybuji, někam ho podstrčí a bude doufat, že ještě jednou ta sestra zavolá. Dobře, že jsi to řekla, bude nucena mu ho co nejdříve vrátit a pak už se snad domluvíme."

Netrvalo dlouho a Aleš sám volal Janě. Omlouval se, že nevolal, nemohl telefon najít.
"Víš, nejlepší je si od někoho vypůjčit mobil a své číslo vytočit. Třeba bys ho našel brzy. U někoho byl, protože se ozval ženský hlas a hovořil. Ale ne se mnou, zavolala ze svého mobilu Jindra, na moji prosbu. Té tvojí bývalce moc na tom záleželo, abych se s tebou nemohla domluvit, že?" vychrlila na něj Jana.
Netušila, že zrovna do dveří Alešova pokoje vstoupila s nějakou výmluvou žena a poslouchala, s kým mluví. Aleš ale zareagoval tak, že do telefonu řekl.
"Okamžitě přijdu, domluvíme se raději osobně. Na shledanou!"

"Kam půjdeš, potřebuji s tebou něco probrat nutného." Zastavila ho žena.
"To tě nemusí zajímat. Pokud něco potřebuješ, však ty mi to určitě řekneš."
"Proč jsi na mne tak zlý, Aleši? Vždyť jsem se ti omluvila, vysvětlila ti situaci i mé pocity, nemůžeš to pochopit?"
"Nemám čas se zdržovat, musím jít."
"Do té nemocnice? Vždyť sis to mohl domluvit telefonicky, ty termíny kontrol." Uvědomila si najednou, že se prořekla.
"Tak je to tedy," pochopil Aleš, tys mi sebrala mobil a vyřizovala něco za mě? Dovoluješ si tedy hodně. Zmiz, jsi proradná zmije." Až zlostně zasyčel a vytlačil ji ze dveří, které za sebou zamkl.
Jak by se asi tvářil v tu chvíli, kdyby věděl, co vyvedla u Jany?

"Jestli k té ženské půjde a ona mu řekne, že jsem tam byla, domluví se, to by byl konec. Musím něco vymyslet. Kdybych onemocněla, případný rozvod by se musel pozdržet, ale co vybrat za nemoc? Dá se to simulovat, abych nemohla případně k soudu?" Přemýšlela a nalila si sklenku. Poslední dobou se tímto způsobem uklidňovala.

Jana už na Aleše čekala, ale nevyklopila mu hned, že u ní jeho žena byla. Čekala, jak se k ní bude chovat, co bude říkat o tom, jak žije se ženou v jednom bytě, jestli spolu mluví. Nic nesvědčilo o tom, že by s Janou nechtěl být. Naopak,byl milý, plánoval, jak vyřeší to bydlení. Pochyboval o tom, že by byla jeho žena schopna ho z bytu vyplatit při rozvodu. Jedině byt prodat nebo vyměnit za dva menší.
"Však to nějak vyřešíte, ale měl bys to dát ženě na vědomí, třeba doufá, že se s ní dáš zase dohromady. Nebudu tě nutit, byli jste spolu dost dlouho a máte syna."
"Na toho ani nevzpomínej, je dospělý, postará se o sebe a může i o maminku. Stejně ho zkazila, rozmazlila ona."
"Zřejmě jsi neměl ty moc času, viď? U nás to tak bylo a děti jsou nakonec v pořádku. To ale nebudeme probírat, že ne?" Najednou Jana otočila a přivinula se k Alešovi.

Když po jeho odchodu na její zavolání přišla na chvíli Jindra, dost se divila, že Jana Alešovi neřekla o návštěvě jeho ženy.
"Tys ho nevarovala?"divila se a kroutila hlavou.
"Počkám, jak se bude ke mně chovat, snad by se nedovedl tak přetvařovat, kdyby byla pravda, co tady tvrdila. Navíc pochopil, že mu telefon vzala ona a nelíbilo se mu to ani trochu. V domnění, že jsem mu to řekla, třeba se sama prozradí a on si udělá obrázek sám. Ještě by byla schopná u rozvodu tvrdit, že mám na jejich rozchodu vinu já."
Jindra se rozloučila a odmítla díky za pomoc.


Pokračování...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Evina Evina | E-mail | 10. července 2018 v 23:05 | Reagovat

Teď je to pořádně napínavé...Jistý druh žen dovede udělat jiným peklo.
Přeji dobrou noc,Růženko :-)

2 Maruš - Fukčarinka Maruš - Fukčarinka | Web | 11. července 2018 v 0:05 | Reagovat

Pohádka pro dospělé přečtena, tak snad usnu. :-)

3 Janinka Janinka | E-mail | Web | 11. července 2018 v 8:05 | Reagovat

Nejhorší na tom je, že takových, jako je Alešova žena, po světě běhá... Díly za další kapitolku! :-)

4 Ježurka Ježurka | Web | 12. července 2018 v 13:09 | Reagovat

No, je to hodně napínavé. Díky za hezké čtení.

5 diviznacka diviznacka | Web | 16. července 2018 v 20:42 | Reagovat

Děkuji za pěkné napínavé čtení. Život není pořád peříčko. Dobrou noc a klidné sny :-)

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. července 2018 v 22:49 | Reagovat

[5]: Tak to bych už mohla napsat pokračování, když jsi to četla. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama







Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx