Nový domov - 109.

22. června 2018 v 0:14 | Ruža z Moravy |  Nový domov-povídka na pokračování od 1. viz-únor 2016 archiv -
Vypadalo to nadějně, z počátku, ale nějak se vše pomotalo. Slíbené vyprávění Jany oběma kamarádkám se konalo pro změnu u Lídy. Měla náhodou volný týden, kdy její pomoc nepotřebovala žádná z rodin, kam chodila. V domech zůstali vlastně ti nejstarší z rodin Hany i Jany, dokonce se přidala i rodina Lídiny vnučky Gity a vyjeli si všichni do přírody, na chatu. Byla to kdysi slavná odborářská chata, kterou odkoupil jeden z představenstva kdysi známého JZD a udělal z ní obstojné, krásně zařízené rekreakční středisko, doplněné tenisovým kurtem, minigolfem a solárně trubkami ohřívaným , částečně krytým bazénem ke koupání. Zvali i své rodiče, dokonce i Lídu- prababičku, ale ti všichni svorně odmítli. Důvodem byla právě ta volnost a klid, kterého si chtěli užít.


Lída trochu popsala, co se děje v její rodině. Hlavní bylo, že děti strašně rychle rostou a s prarodiči se nemají pro samou činnost ve škole a kroužcích čas moc bavit. Takže hlavní bylo, aby bylo zajištěno jídlo, oblečení, trochu toho učení. V tom pomáhali prarodiče, Lída chodila od jednoho k druhému a utekl jí tak čas, který by ráda věnovala i svým přátelům v domě.
"Ženské, já jsem tak ráda, že mohu být nějakou chvíli s Vámi. Něco málo vím z drobných informací od Jindry a Evy, ale zajímá mne hlavně ta nová paní Jana."
"To se dozvíš z první ruky, za chvíli přijde a vytáhneme z ní, vše co je nového. To víš, že má pana Aleše, který má amputovanou jednu nohu a kvůli tomu ho opustila žena. Má však protézu a chodí s ní zcela normálně. Jana se s ním poznala v lázních, kde byla a zatím jim to vydrželo. Její syn Matěj měl po nehodě, byl delší čas v nemocnici a starala se tam o něj zdravotní sestra Denisa. Jak je to mezi nimi zatím nevíme. Dcera Olga vyřizuje pro Janu vše kolem bytu a rozvodu, dokonce pomáhá Matějovi s jeho firmou, vlastně jeho partnerem, aby to tam klapalo."

Než toto vše stačila Jindra povykládat, někdo zaklepal a objevila se zmíněná Jana. Lída ji skoro nemohla poznat. Krásně upravená, v letním kostýmku, jen lehce se opírající o berličku. Měla všechny důvody se usmívat, ale její úsměv byl jaksi posmutnělý. Takový vynucený přítelkyním připadal. Po uvítání a usazení všude, kde se dalo, Jindra na Janu udeřila:
"Jano, co se děje, máte nějaké starosti v rodině nebo s Alešem?"

"Kdyby to nebylo tak smutné, musela bych se zasmát, co život tropí za hlouposti. Nejdříve jen krátce - u Matěje a Olgy to nevychází s bydlením. Jak víte, chystali se vyměnit náš velký bývalý byt s rodiči Denisy a její babičkou, kterou si chtěli rodiče vzít k sobě a tím by byly byty dva k dispozici . Bohužel babička měla infarkt, ze kterého se nevzpamatovala a tak rodiče byt měnit nebudou, ale nabídli po babičce zděděný byt Denise a ta teď láká Matěje, aby u ní bydlel, že se o něj bude starat. Jemu se to moc nezamlouvá, musí se nejprve postarat o firmu, chtěl by si udělat filiálku tady, však v Praze má garsonku. To nezapadá do plánu Denise. Je to ale jejich život, nějak to dopadne. Horší bude řešení našeho bytu, asi ho prodáme, peníze si rozdělíme, ať se bývalý sám pak postará, kde bude bydlet." Povzdychla si Jana a odmlčela se.

Přítelkyně upíjely čaj a napnutě čekaly, co dále jim Jana poví. Jindra, která seděla vedle ní, do ní žďuchala a šeptem se ptala:
"To ale není důvodem jakéhosi tvého smutku, že ne?"

"Já nevím, co bude se mnou a Alešem. Stalo se totiž něco nečekaného. Jak víte, žena od něj odešla, rozvedeni však nejsou. Vzala si z domu své a některé společné věci, prý do nové domácnosti k jinému chlapovi. Aleš pro jistotu vyměnil zámek u dveří, nejen kvůli synovi, který konečně odešel bydlet ke své partnerce. Dala mu ultimátum, aby si našel práci, jen tak ho vezme k sobě do pronajatého bytu." Jana se zamyslela, nevěděla, jak má říci co se stalo za nějaký čas poté. Viděla, že ženy napjatě poslouchají, čekají, co z ní vypadne za novinky.

"Řeknu vám to jako příběh, který se nestal mně, ale člověku životem docela dost zkoušenému." Začala vyprávět:

"Po návštěvě Jany se vracel Aleš, docela šťastný, domů. Byl již večer, setmělo se a on uviděl u dveří stát schoulenou postavu s igelitkou v ruce. Když se k němu otočila, poznal v ní svou ženu. Po jeho odmítavém gestu se ozvala: Aleši, prosím tě neodháněj mne. Nešlo mi odemknout, tak tady už dlouho na tebe čekám."

"Proč? Vzala sis toho málo při poslední vloupačce? Však jsem nechal vyměnit zámek. " Poměrně ostře na ni Aleš vyjel. Neměl se k tomu, aby ji pustil dovnitř, ale ona se ozvala najednou trochu ostřeji:
"Mimochodem, ten byt je ještě také můj, nejsme rozvedeni, víš? Vyslechni mne aspoň. Udělala jsem hroznou chybu, že jsem uvěřila jinému chlapovi. Ty věci, co jsem odnesla z našeho bytu na mě vymámil, protože sám neměl po rozvodu v bytě skoro nic. Poslední dobou pořád někam chodil a když jsem na něj udeřila, co to má znamenat, pohádal se se mnou a tvrdil, že se k němu vrátí jeho žena i s dcerou a já jsem v bytě nežádoucí. A za dosavadní bydlení si prý nechá vše, co jsem dala do bytu já."

"Ale já tě tady nechci. Nebudu žít se ženou, která mne nechala v nouzi. Teď bych ti byl dobrý? Mám už jinou přítelkyni a hned jak se spolu rozvedeme, budu s ní."

"To si tedy počká. Sem ji nevoď. Mám právo tady bydlet, když ne s tebou, tak aspoň v pokoji, kde bydlel syn. Vím, že už tady nebydlí. Prý tady nějaké věci nechal, tak nebude problém, něco si dokoupím.
" Nestarej se, ona má kde bydlet. Takže budeš platit vše na půl než se rozhodne u soudu, jak to bude s námi dál. Myslím s majetkem. Všechno jsi pobrala, nic tady dalšího nemáš."
"Budu platit, však chodím do práce, nebudu ti překážet, nějak se domluvíme, ne? "Najednou smířlivě slibovala a jen se tlačila do dveří.
Co měl Aleš dělat? Pustil ji dovnitř ukázal na dveře pokoje , který předtím obýval syn a šel od ní pryč. Ráno počkal, až odejde a pak šel zjistit, co si vzala z chladničky. Zmizelo jen něco málo. Bude si muset dáma nakoupit svoje jídlo, dělit se s ní tedy Aleš nebude. Byl přesvědčený, že rychle vyřídí co je třeba k rozvodu, byl připravený odolávat jejím případným naléháním. "
Jana domluvila s dodatkem , že to je vše, co od Aleše ví , ale sama si nyní není jistá, jak to s nimi dopadne.

Ženy seděly tiše, každá přemýšlela, co jí říci k povzbuzení. Chudáci Jana a Aleš, nejhorší měli za sebou a co bude s nimi dál?

Pokračování...

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Bev Bev | E-mail | Web | 22. června 2018 v 5:58 | Reagovat

Taky bych nevěděla, jak v takové situaci povzbudit, těžké pro všechny. Jsou to někdy osudy, až si člověk říká, že něco takového by ani nevymyslel, ovšem krom Růženky, která píše svůj román. :-)

2 Evina Evina | E-mail | 22. června 2018 v 8:55 | Reagovat

Tak se to zase pěkně zamotalo.Jsem zvědavá,jak z toho ven.
Přeji krásný den :-)

3 Janinka Janinka | E-mail | Web | 22. června 2018 v 11:20 | Reagovat

Život zkrátka tropí hlouposti, ale kdyby všechno bylo jednoduché a měli bychom vše naservírováno jako na zlatém podnose, asi by to taky nebylo ono :-).

4 Ježurka Ježurka | Web | 22. června 2018 v 14:53 | Reagovat

To je tedy gól, život se někdy zamotá, uvidíme, že?

5 Máří Kosáček Máří Kosáček | 22. června 2018 v 17:45 | Reagovat

No páni, to je teda ale zašmodrchané, jsem zvědavá, jak tohle dopadne.

6 Maruš - Fukčarinka Maruš - Fukčarinka | Web | 10. července 2018 v 1:08 | Reagovat

Baba jedna vychytralá, no jak toto dopadne. :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx