Nový domov - 108.

16. června 2018 v 18:51 | Ruža z Moravy |  Nový domov-povídka na pokračování od 1. viz-únor 2016 archiv -
K Janě opravdu přišla Jindra s Evou a chtěly jí pomoci udělat generální úklid. Okna byla umytá, což patřilo do placených služeb, nábytku moc na čištění nebylo a tak aspoň symbolicky utíraly prach z několika obrázků a drobností na poličce. Jindra chodila od zrcadla k zrcadlu i v koupelně, špulila pusu a leštila. Když se jí Jana ptala, co to dělá, jen se zasmála a řekla:
"Dělám Mílu Myslíkovou, která když s mužem - Sovákem - nemluvila, chodila od zrcadla k zrcadlu a provokativně ho čistila . Však víš, nedávno ten film byl v televizi."
"Jo ten -Hliník se odstěhoval do Humpolce." Zasmála se Jana."Pamatuje se hlavně kvůli těm hláškám, to bylo dobré."
"Jasně - Marečku, podejte mi pero! " Dodala Eva a šmejdila vysavačem po zemi, kde nemohla najít ani drobeček.
"Máš tady nechutně uklizeno." brblala.


"Tak už toho nechte, kafe je hotové, čaj také, buchty jsou sice pečené v pekárně vedle, ale zlákalo mne, že jsou úplně normální jako babiččiny, makové, povidlové a tvarohové. Můžete si vybrat, dámy! Mám pro vás novinky, které vás budou určitě zajímat." Zarazila je v uklízení i vzpomínání Jana.
"Jsou o Alešovi, jo?" Vyzvídala Jindřiška.
"Samozřejmě, co jiného by vás asi zajímalo. No, mne nakonec také." Jana se napila a začala vyprávět:

"S Alešem jsme se bavili nejen o jeho manželce, která od něj odešla, o synovi a jeho ženě, ale také o tom, jak po odchodu ženy neplánovaně zajistil zbytek věcí, které nestačila odnést a měly zůstat jemu. Měl v bytě pokažený zvonek, sám by ho neopravil, ale měl známého, který měl nejen obchod s potřebným nářadím i zbožím různým a tak ho pověřil spravením zvonku. Ten mu nabídl nějakou novinku : zvonek s kamerkou, dokonce takovou, která zaznamenává vše, co se děje po vstupu do dveří bytu. Zabírá sice jen dost krátce a jen vstupní chodbu a část dveří od pokoje, ale ono to nakonec stačí. Obvykle ten , kdo chce jít do bytu a předpokládá, že dotyčný majitel není doma, ujistí se zazvoněním, jestli tam někdo není. Netuší, že i tím kamerku uvede do chodu. Když Aleš odjel do lázní a bydlel tam syn se ženou, bylo to vlastně vše na něm. Tedy, co se týkalo odnášení věcí a pod. Jak jsem vám už vyprávěla, že syn prý prodal co se dalo, aby měl peníze."
Jana se odmlčela, napila se kávy už skoro vychladlé a pak pokračovala:

"Po návratu z lázní Aleš za pomoci toho známého - prohlédl záznam z kamerky a byl docela překvapený. Krátce zazvonila a pak si odemkla jeho bývalá žena. V ruce velkou kabelu spíš kufřík na kolečkách a šla rovnou do pokoje. Nebyla tam dlouho, ale bylo viditelné, že neodchází s prázdnou. Pak ještě zašla za roh chodby a vracela se s napěchovaným zavazadlem. Aleš si uvědomil, že nevyměnil zámek a ona mu nevrátila klíče. Zřejmě už tehdy něco podobného plánovala. To byly ty ztráty, které měl způsobit syn se ženou. Ten sice přiznal, že něco vzal, ale nebylo toho tolik jak to vyhodnotil Aleš."

"Co Aleš udělal? Chtěl to po ženě zpět? Nestačilo jí, že ho opustila, ale ještě ho chtěla úplně oholit?" Horlila Jindra.
"No, jednalo se o nějaké ložní prádlo, nádobí, příbory, ubrusy, utěrky, prostě takové potřebné do domácnosti. Co ale on bude potřebovat? Tvrdí, že se aspoň zbavil některých zbytečností, jen ho mrzelo, že podezříval syna. Vyjasnili si to nakonec. Syn slíbil, že se opravdu bude snažit dostat a vytrvat v práci, nebude si už vybírat, kterou vezme a kterou ne. Ona mu pohrozila manželka, že od něj odejde, nebude ho živit a tak sama našla levný byt ve starším domě a syna vyzvala, ať jde za ní a seká dobrotu, protože ona se k němu už nevrátí."
"Ale co ta žena, mluvil s ní? Měla vědět, že on ví, co udělala." Trvala na svém dotazu Jindra a okusovala buchtu. Zřejmě nervozitou.
"Zavolal jí, zapírala, ale nakonec odsekla, že on to potřebovat nebude, když má novou ženskou. Ona to ví od syna. To, co si pořídili společně patří i jí a ona nové kupovat nemíní. Práskla telefonem a on jí už nevolal. To je celý on. Od doby, kdy se mu stal ten úraz prý už na věcech nelpí. To mu docela schvaluji, znám to také." Ukončila vyprávění Jana.

"Tak fajn a teď ještě o tvých dětech. Co Matěj, jeho skoromilá Denisa, dcera Olga? Už někoho má?"Útočily střídavě obě.
"Víte co, necháme si to na jindy, aspoň přijdete a uklízet nebudete, jo? Kromě toho, že jste nedojedly vlastně ani jednu celou buchtu, mám mít ještě později jednu návštěvu. Sice jen krátkou, ale docela milou." Zasmála se Jana.
"Jó, Aleše..." unisono skoro vykřikly a honem dojídaly a dopíjely už vychladlé nápoje.

Pokračování.


 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Maruš - Fukčarinka Maruš - Fukčarinka | Web | 16. června 2018 v 19:14 | Reagovat

To se to pohnulo a samé novinky. :-)

2 Lydie Lydie | 16. června 2018 v 19:21 | Reagovat

Jako vždy - čekám netrpělivě na další díl.... :-)

3 Máří Kosáček Máří Kosáček | 17. června 2018 v 19:43 | Reagovat

To je napínavé, jejku jejku, už aby bylo pojračování

4 Janinka Janinka | E-mail | Web | 19. června 2018 v 7:33 | Reagovat

Růženko, díky ti za další kapitolu. Já bych si teď tááák dala buchty! :-)

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. června 2018 v 11:34 | Reagovat

[4]: Já docela také, byly by dobré i jen s vypeckovanými třešněmi, takové obyčejné kynuté, pár do remosky nebo buchty  "panenky" položená každá zvlášť na plech a potřená máslem, do zlatova upečená. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama







Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx