Každý člověk se stává hezčím , když má radost. ( Walther von der Vogelweide )
Láska je mocnější než jakákoli síla a moudřejší než filosofie.(Oscar Wilde)
- tyto citáty uvedl komentátor Kavárny U Ruži- Jeník



Nový domov - 99.

21. března 2018 v 23:31 | Ruža z Moravy |  Nový domov-povídka na pokračování od 1. viz-únor 2016 archiv -
Z pokoje Jany se ozývalo volání a zaslechla je Eva, která zrovna šla za Jindrou. Zastavila se a chvíli naslouchala.
"Haló, haló, neslyším tě, Olinko, co říkáš?"
"Tak Jana jen telefonuje, už jsem se lekla, že se jí něco stalo." Pokračovala v chůzi. Hned však informovala Jindru, která zamykala dveře u svého bytu.
"Co myslíš, jak to vypadá s tou rodinou? Jana už měla jít na operaci, ale pořád to oddaluje. Čeká na příjezd syna. Nevíš něco? Nemluvila jsi s Olgou nebo Janou v posledních dnech?" Ptala se Eva. Jindra pokývala hlavou.


"To víš, že jsem mluvila s Janou i Olgou. Náhodou jsem byla u Jany, když tam Olga přišla a podávala raport."
Eva okamžitě zareagovala:
"Pojď se trochu projít a povykládej mi to, nemusí nás někdo zrovna poslouchat. Svítí tam sluníčko."
"Jo svítí, ale zrovna teplo není. No, chvilku to vydržíme a pak si dáme horký čaj u mne, jo?" Zamrmlala Jindra. Dala se do vyprávění.

"Tak rozvod už proběhl a ten byt prý zatím prodávat nebudou, protože tam ještě je Iva s mužem. Představ si, že ten Janin muž měl ulité peníze na další byt a to už dal synovi a dceři předtím dost velké peníze. Doslova tu Janu okrádal, nechal se živit. Přišlo se na to a polovinu jí musel dát. Jana tím vyřeší placení svého bytečku, když se nechce zatím nikam stěhovat. Zůstali oba spolumajiteli bytu, spravovat to bude dcera Olga. Po odstěhování Ivy už ho pronajímat nebude, ale zařídí prodej a dotáhne tu záležitost do konce."
"To všechno jsi zjistila, ale co je se synem?" Eva si mnula chladnoucí ruce, ale poslouchala dychtivě, co Jindra vypravuje.
"Je to divné. Olga slibuje, že v krátké době přijede, ale volal prý Janě jen asi dvakrát, krátce. Sliboval, že se brzy objeví, ale nemá prý na něj s operací čekat. Klidně za mámou přijede i když bude ještě třeba v rehabilitačním ústavu. Jen nyní to nejde. Stejně se prý s tím kamarádem chystá služebně do Prahy a z té to už není za ní tak daleko."
"Tak by bylo opravdu asi lepší, kdyby Jana na tu operaci šla hned, pozapomněla by a mohla se dát zatím do pořádku."
"Jana už má termín nástupu, prodělala vyšetření různá, možná ani neměla moc času myslet na všechny ty události". Najednou se Jindra rozhodla, že za Janou ještě zajdou a obrátila své kroky zpátky do budovy.
"Pojď honem, Evo, zapomněla jsem, že jsem s Janou domluvená. Mám jí pomoci něco dát ze skříně do tašky. Olinka nemá čas přijít, přijde za ní až po operaci do nemocnice.Jana má nástup po neděli, tak ať to má připravené."
"No ty jsi dobrá, na takovou věc zapomeneš. Jdu s tebou, kdybyste potřebovaly něco donést."
Jana seděla tiše v křesle, telefon položený na stolku. Dívala se na něj, jako by ho chtěla očima donutit, aby zazvonil.
"Jani, co se děje? Dovolala jsi se dceři? Slyšela jsem tě volat až za dveřmi," ptala se Eva.
"Co, jo, bylo to nějaké divné. Olga volala, ale nějak trhaně mluvila, jako by neměla signál nebo nechtěla nahlas mluvit. Jen jsem zaslechla, že Matěj už přiletěl s tím spolupracovníkem do Prahy a chystal se jet nejprve za sestrou a s ní pak za mnou. Olga mu říkala, že si má vzít taxi, klidně mu ho proplatí, ale on prý si chtěl vzít auto z půjčovny, aby s ním mohl jezdit víc dní. Ten kamarád jel k rodičům a tak on chtěl co nejdříve přijet. Prý se jen ubytuje a pak se ozve. Víc už nevím, tak jen čekám. Mám chuť tu operaci odložit až po příjezdu Matěje. Tak dlouho jsem jej neviděla."

Sotva Jana domluvila, ozvala se známá jí melodie. Rychle telefon zvedla a ozvala se. Poslouchala tiše, náhle vykřikla: "Co to říkáš, Oli? Stalo se mu něco? To není možné a kdy se to dovíš?" To už měla Jana slzy v očích.
"Prosím tě, zavolej mi co nejdříve, jo?" Položila telefon a s očima plnýma slz nechala ruce ležet na stolku vedle telefonu. Jindra s Evou tiše stály, ale pak se Jindra ozvala:
"Jani, co se stalo? Co, nějaká nehoda? Komu?"
"Olinka volá. Matěj jel vypůjčeným autem nejdříve za otcem, protože ten mu už několik dní volal, tak to chtěl mít za sebou a vlítl mu do cesty náklaďák. Hrnul ho prý před sebou nějakou chvíli, ale pak jeho auto sjelo nabok cesty a to mu možná zachránilo život. Jeho auto se nepřevrátilo. Volali jí z policie. Víc Olinka neví. Matěj je v nemocnici. Já nikam nepojedu, operace počká, musím čekat, jestli Matěj přežil a co mu je."

Eva s Jindrou ji nepřemlouvaly. Na operaci potřebuje Jana klid a ten nyní tak hned asi nebude mít.
"Jani, nenecháme tě samotnou, počkej uvařím ti čaj, jedla jsi něco?" Jindra poslala Evu pro jídlo do jídelny. Byl čas večeře. Neměly však žádná z nich na jídlo ani pomyšlení po té neblahé zprávě.


Pokračování...

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Evina Evina | E-mail | 21. března 2018 v 23:41 | Reagovat

Tak dnes je to hodně smutné.Mám s tím osobní zkušenost,tak mě to vzalo.
Dobrou noc,Růženko :-)

2 Kitty Kitty | E-mail | Web | 22. března 2018 v 7:14 | Reagovat

Je mi Jany líto, další rány pro ni. Jsem teď víc naměkko, takže si snad přeju dobré konce všeho v příběhu... :-)

3 Lydie Lydie | 22. března 2018 v 9:48 | Reagovat

Jé - to je moc smutné, ale takový je život.

4 Maří Kosáček Maří Kosáček | 22. března 2018 v 16:06 | Reagovat

Ach jo, tolik smutného. Už aby k nim zavítalo štěstí

5 signoraa signoraa | Web | 22. března 2018 v 17:10 | Reagovat

Jako by té smůly bylo málo. Ještě tohle. Tak snad to s Matějem dobře dopadne.

6 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 22. března 2018 v 20:50 | Reagovat

Dnes to je Ruženko smutné čtení.

7 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 22. března 2018 v 22:48 | Reagovat

[6]: Copak to nečtete každý den, jak lidé jezdí? Jeden za to nemůže a druhý... no je to nespravedlivé. Obyčejně to odnese ten nevinný. Škoda každého lidského života a zmrzačení považuji pro toho mladého člověka ještě za horší. Tedy podle stupně...

8 Janinka Janinka | E-mail | Web | 23. března 2018 v 7:56 | Reagovat

Ajaj, to se to komplikuje. Ani v psaném příběhu, stejně, jako v životě, nejde nic v poklidu, jak tak koukám 😊.

9 mallina mallina | Web | 23. března 2018 v 18:23 | Reagovat

Snad to vše dobře dopadne :)

10 Katkacicma Katkacicma | Web | 25. března 2018 v 10:03 | Reagovat

Pekne si to napísala :)

11 Ježurka Ježurka | Web | 30. března 2018 v 13:31 | Reagovat

Také jsem po přečtení článku dojatá, snad bude zase dobře.

12 Mirek Mirek | Web | 30. března 2018 v 15:25 | Reagovat

Kam na ty náměty chodíš. Skutečnost ze života, nebo autorčina múza. Podobný případ shodou okolností na Velikonoce se stal na vesnici naproti příbuzným, jen s tragičtějším koncem. Doma zůstala babička s dvouletým dítětem a rodiče a obě starší děti zahynuli při autonehodě a mám ten dojem že cizí vinou.

13 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. března 2018 v 15:50 | Reagovat

[12]: Něco múzák, ale většinou poskládané ze života. Nejen co jsem zažila, ale spíš  ze skutečných příběhů lidí.Těch veselých bylo spíš méně.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Tehdy byli tři...Žofinka, Muf a Mudla...







Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx