♥♥♥♥♥♥♥♥


Nový domov - 96.

24. února 2018 v 18:32 | Ruža z Moravy |  Nový domov-povídka na pokračování od 1. viz-únor 2016 archiv -
Netrvalo dlouho a Jindra s Evou se dověděly, jak dopadla návštěva dcery Olgy u Jany. Ještě ten večer po odchodu dcery Jana zavolala domácím telefonem Jindře a celá šťástná jí krátce sdělila, co se dělo, že u ní byla dcera se sousedkou a vyjasnily si hlavní události.
"Byl to snad zázrak, že se dcera potkala s tou sousedkou a ta jí něco o celé záležitosti zřejmě řekla." Celá šťastná vykládala Jana, netušila, jak se Jindra s Evou na jejím štěstíčku podílely a těm to bylo jedno, hlavně, že se události daly do pohybu.


"Jakpak to vypadá, paní Jano, přijde dcera zase, neříkala nic o bratrovi? Jak ten se k tomu staví?" Jen tak nenápadně se zeptala Jindra.

"Tak o tom jsme ještě nemluvily, byla tady se sousedkou Zdenkou hlavně proto, aby se dověděla ode mne konečně, proč jsem jim- dětem nic neřekla o otcově chování. Bylo to pro jejich dobro, ale vlastně to pak vyšlo naopak. Víte co, počkám na její další návštěvu, slíbila, že si vezme volno a budeme dávat věci do pořádku. Nejdřív si ale promluví s bratrem Matějem. Já si s vámi o tom popovídám, když už víte co se mnou bylo, však to zůstane mezi námi."

"Samozřejmě, přejeme vám to, bylo nám z vás docela smutno. Přijdu za vámi, jestli budete něco potřebovat, zajedeme spolu něco nakoupit, abyste uvítala důstojně návštěvu dcery i syna, tedy pokud se objeví i on." Nabízela jí Jindřiška.

"To nebude asi třeba, ale přijít můžete, jsem ráda, když se s vámi mohu bavit o všem, co cítím. Zatím to tak nebylo. S nikým jsem se nestýkala, jen v práci a to nebylo důvěrné nikdy. Dcera slíbila, že pokud přijde, něco sebou přinese čerstvého. Možná jen nějaké trvanlivé pečivo bych mohla nakoupit, případně vakuově balené drobnosti - šunku, sýr a tak. Na obložené chlebíčky případně."
"Však to jsem myslela, pečivo vám kdykoliv nakoupíme, určitě vám dcera předem zavolá, ne? " Ujistila ji Jindra a rozhodla se zajít za Evou, aby s ní prodebatovala rozmluvu s Janou. Jen to v ní bublalo radostí, že se podařilo dceru k paní Janě dostat.

Nebylo to však tak jednoduché, jak si Jana a dcera Olga představovaly. Olga se spojila s bratrem přes počítač, ale on tvrdil, že teď nemá čas jet domů. Má dělat nějaké zkoušky, které mu pomohou k lepšímu postavení v práci. Když se mu Olga svěřila, že se jedná o mámu, byl ještě opatrnější a neslíbil ani, že potom přijede.
"Víš, já tátovi věřím, on nám dal co mohl a s mámou to asi neměl lehké, když pila." namítal Matěj.
Olga to nevydržela a docela se do něj pustila:
"Tys někdy mamku viděl opilou? Já tedy ne. Pokud jsme odněkud přišli později, možná už spala, ale kdyby byla opilá, jak by připravila večeři, vyprala a vyžehlila všechno prádlo, napekla koláče, tobě piškot? To nám zřejmě nedošlo, že něco není v pořádku. Táta doma skoro vůbec nebyl - prý v práci - leda houby. Dověděla jsem se něco horšího. Viděl jsi někdy tu naši sousedku, rozvedenou paní, co dokonce ani nevychovávala svého syna, nechala ho otci? Tak za tou prý chodil náš tatíček.Viděli ho sousedi."

"To není možné, ani se nezmínil, že by měl nějakou lásku."
"Tobě to tak bude vykládat. Oblbl nás penězi a řečičkami o tom, jaký je chudák, neprávem potrestaný."
"No, já mu je rozhodně vracet nebudu". Najednou řekl Matěj. Přiznal ale, že se s matkou raději spojí telefonem."
"To můžeš, ale udělej to co nejdříve, má ještě pořád stejné číslo, jak měla. Mobil zůstal v bytě, když ji odvezli a při nastěhování mé kamarádky Ivy mi ho ona dala. Měla jsem ho u sebe, když byla mamka v nemocnici a teprve teď jsem jí ho při návštěvě dala. Musela jsem dobít kredit. Víš, ale v tom domě, kde teď bydlí mají i internet a může k němu dojet - na vozíčku- to ani nevíš, že nemůže chodit, viď? No, ještě si popovídáme, bratříčku." Olga najednou dělala tu rozumnější, ačkoliv sama měla také máslo na hlavě, že maminku nehledala dříve.

Hned druhý den volala Olga mamince, že s bratrem mluvila, jak to s ním vypadá, jen neví, kdy bude moci přijet, aby mohli vyřešit celou situaci.
"Víš, mami, ráda bych zašla za tátou a přímo se ho na některé věci zeptala. Vím, že bude zapírat, ale myslím, že nejlepší řešení bude co nejrychlejší rozvod, aby se vyřešil byt. Předpokládám, že nikdo z nás se do něj nebude chtít vracet, ty především. Měla bych jiné řešení, ale to ti řeknu při návštěvě a až si promluvím s bráchou i tátou. Je mi to trapné, ale nedá se nic jiného dělat. Buď trpělivá, hned jak se vše vyřídí, začneme s tvým uzdravováním, jo?"
"To nemyslíš vážně, představuješ si to hodně jednoduše, ale nevadí, já počkám, přežila jsem už horší chvilky. Mimochodem, mám tady docela dobré pomocnice, neříkala jsem ti to? Dvě kamarádky, sice starší, ale jsou moc fajn a myslím, že nejen ony. Seznámím tě s nimi."
"Vím, také ti něco o nich řeknu, ale nechám si to na osobní sdělení." Zasmála se Olga.
"Máma bude koukat, co má za podnikavé kamarádky..."pomyslela si.
Jana naopak přemýšlela, co asi Olga o Jindře a Evě ví a napadlo ji, jestli v tom setkání s dcerou nemají prsty. Podobné by jim to bylo. Jak to ale provedly? Leželo jí v hlavě, měla o čem přemýšlet.

Pokračování...


 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Týna Týna | Web | 24. února 2018 v 18:45 | Reagovat

Teda tentokrát jsi rychlík s pokračováním :-)

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. února 2018 v 18:52 | Reagovat

[1]: Budu muset víc spěchat, jinak to nikdy neskončí... :D

3 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 24. února 2018 v 19:21 | Reagovat

[2]: Ruženko, spěchat se má pomalu [:tired:]

4 Lydie Lydie | 24. února 2018 v 19:27 | Reagovat

Fajn....pokračování přišlo brzo, ale jsem opět zvědavá, jak to bude dál. :-)

5 Kitty Kitty | E-mail | Web | 24. února 2018 v 19:53 | Reagovat

Rychlík, ale pokračování potěší vždycky

6 Máří Kosáček Máří Kosáček | 25. února 2018 v 17:29 | Reagovat

Fíha, zase tak napínavé, to jsem zvědavá na další pokračování:-)

7 signoraa signoraa | Web | 26. února 2018 v 7:39 | Reagovat

Jsem napnutá a těším se na další díl. Ruženko, nemusíš spěchat, my si rády počkáme. :-D

8 Ježurka Ježurka | Web | 27. února 2018 v 8:52 | Reagovat

Krásné čtení a věřím, že bude zase dobře. Ještě teď mám husí kůži z toho všeho. Jo, život není peříčko...

9 Janinka Janinka | E-mail | Web | 28. února 2018 v 8:04 | Reagovat

No jo, když se ženský spiknout, není nic, co by jim stálo v cestě :-D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama







Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx