♥♥♥♥♥♥♥♥


Fanynka vypravuje z historie našich sousedů..

26. února 2018 v 20:52 | Ruža z Moravy |  Věřte nebo nevěřte..

Fanynka vypráví zajímavou historii z dávných dob našich a polských předků. Máte-li zájem a chvilku času , čtěte a případně si vyhledejte další podrobnosti, které by vás zajímaly.

Některé staré kroniky začínají své vyprávění dobou po potopě světa. Podle polských kronik měli Slované, potomci Noema žít na Balkánském poloostrově, odkud se bratři Čech a Lech, vydali hledat nová sídelní území pro své kmeny, aby unikli bojům a nesvárům jednotlivých rodových kmenů. Zanecháme Čecha na Řípu a s Lechem se poposuneme k našim severním sousedům. Se svým rodem se usídlil v blízkosti jezer, kde hnízdili orli. Položil tak základ pozdějšího slavného města Hvězdna. Když vymřel jeho rod, bylo na krátkou dobu bezvládí, ale doba si vyžadovala nového silného vládce. Stal se jím Krak. Lstí přemohl strašného draka, který zužoval celé okolí. Založil při řece Visle hrad a osadu a podle něj město později pojmenovali Krakov.

Krakov – znak

Oba Krakovi synové zemřeli bezdětní, proto vlády se ujala nejmladší ze tří Krakových dětí, dcera Vanda. Byla milá, laskavá a velmi krásná. Svým půvabem poutala jako na udici - odtud také její jméno. Vanda totiž latinsky znamená udice. Od doby, co se ujala otcovského království, odmítala všechny, kteří jí nabízeli ruku a manželství. Za Vandiny vlády země rozkvétala a o ušlechtilých Vandiných vlastnostech se dozvěděl soused polského království, kníže Rytyger. Ten ji požádal o ruku, neboť se domníval, že získá nejen za manželku krásnou ženu, ale s ní i polskou zem.

Vanda dávno předtím se již rozhodla, že zůstane svobodná, proto žádost odmítla. Kníže Rytyger když viděl, že ji dary ani sliby k sňatku nepřiměje, cítil se pokořen a uražen. Sebral ohromné vojsko a vtrhl do Polska. Královna Vanda se však řinčení zbraní nezalekla, přikázala shromáždit polská vojska a sama se postavila do čela armády odhodlaná k boji. Rytyger ještě jednou vyslal k Vandě posly, neboť stále ještě doufal, že ji získá po dobrém.
"Vyřiďte svému knížeti, že je mi nejen jeho nabídka, ale i každé manželství proti mysli a že raději zůstanu svou paní, než abych se stala manželkou jiného panovníka. Vypověděl mi válku, ať tedy nic jiného neočekává, přesto však považuji za hanebné, když kníže a muž nectí Marta ani Venuši a chtěl by zbraněmi donutit k manželství."

Po této odpovědi, nechala troubit k útoku a vojsko nastoupilo k boji. Avšak němečtí rytíři se pozorně zadívali do Vandiny tváře, aby se ujistili, zda je opravdu tak půvabná, jak se o její kráse šíří pověsti. Při pohledu na ni, jejich srdce náhle změkla a ve vzájemné shodě se důrazně postavili proti vedení nespravedlivé války. Opustili proto bojiště.
Zoufalý Rytyger se rozhodl, že si vezme život. Nechtěl být sousedům na posměch, že stačí jeden ženský pohled a otrlí vojáci nejsou schopni boje. Ještě naposledy promluvil ke svým vojákům:
"Proto já, pánové a moji přátelé, obětuji život pozemským bohům a obracím se nejen k bohům, k nimž jdu, ale i k těm, které opouštím, s prokletím, aby vaše potomstvo, jak vaši synové, tak vnuci, za zločin spáchaný proti mé osobě zašlo pod vládou žen." Když domluvil, obrátil proti sobě meč a nalehl na něj. Tak si vzal život.

Vanda pak uzavřela s německými pány příměří a hrdě doprovodila vítězné vojsko až do Krakova, kde ji s poctami a velkou slávou vítali. Nařídila, aby se po dobu celých třicet dní konaly děkovné bohoslužby za šťastné skončení války. Po tom všem se Vanda nakonec rozhodla, že se sama obětuje bohům, neboť se domnívala, že takový čin je hrdinský a bohům příjemný, aby nenarušili štěstí a blahobyt národa žádnými nehodami. Svolala polské vladyky, obětovala zvířata způsobem, jaký byl v její vlasti obvyklý, vykonala obřad, při kterém vzdala bohům díky za prokázaná dobrodiní a zároveň se pomodlila za blažený život v podsvětí. Když to vše vykonala, vystoupala na skálu čnící nad řekou a skočila do vln Visly.

Chronica_Polonorum_Vanda.jpg (147×246) Obraz Maksymiliana Piotrowského Smrt Wandy foto z wikipedie


Tragický příběh sličné Vandy byl několikrát hudebně zpracovaný, takže není neznámý. Krátký výňatek, volně zpracovaný podle Jana Dluhosze, polského kronikáře.
Jan Dlugosz žil v letech 1415-1480. Byl ve službách biskupa Zbignieva Olešnického. Po smrti biskupa byl v diplomatických službách polského krále Kazimíra Jagellonského. Stal se vychovatelem jeho dvou synů, jeden z nich byl Vladislav Jagellonský, který uzavřel sňatek s dcerou Jiříka z Poděbrad a po smrti Jiříka se stal českým králem. Jan Dlugosz svého svěřence doprovodil do Prahy ke korunovaci a když mu bylo nabídnuto pražské arcibiskupství, nepřijal je a vrátil se do Polska.

Použitá literatura: Čtení ze starých kronik a legend
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | 26. února 2018 v 21:27 | Reagovat

Každý národ si přede svoje bajky, aby si dodal nejen starobylosti, ale i hrdinné důležitosti. Donedávna nezbylo nic jiného, než těm "bylinám" zcela vymyšleným, popřát sluchu a předat je potomstvu. Dnes kdy je rozklíčován lidský genom, nedělá vědcům žádné potíže zjistit, jací "dárci" zde zanechali nejen národy, ale i jednotlivce. Je samozřejmé, že když táhl Přemysl Otakar II. na křížovou výpravu proti pohanským Prusům, jistě jeho sehnaná armáda zanechala dost potomstva v polských krajinách (bylo to v zimě a spát musili v chatrčích u místních lidí. Mimochodem byl to PO II. kdo založil město Královec, dnes obsazený Rusy. Pojmenovaný po II. sv. válce po jednom bolševikovi Kaliningrad. Odtud na celou okolní Evropu míří nové ruské rakety. Vše dobré prý pochází z východu a dnešní Poláci to mají přímo v sousedství. :-D

2 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 26. února 2018 v 21:55 | Reagovat

Svým způsobem vlastně máme ty povesti podobné :-)

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 26. února 2018 v 21:55 | Reagovat

[1]: Pokud vím z historie, Poláci nebyli žádní svatoušci a také rádi obsazovali území. Ono se to "kutálelo" všemi směry. Četla jsem kdysi Křižáky, ale také jiné "tlusté" romány klasiků z celé Evropy, takže dějiny- události jsou sice dané, ale pohled na ně je  tendenční a poplatný zrovna panující vrstvě lidí. Předkové také nebyli žádní  svatoušci.

4 Čerf Čerf | E-mail | Web | 26. února 2018 v 22:37 | Reagovat

Někdo má Kraka s Vandou jiný Kroka s Libuší.

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 26. února 2018 v 22:58 | Reagovat

[4]: Jenže Krok neměl syny a Libuše se vdávat chtěla ;-)  :-)

6 signoraa signoraa | Web | 27. února 2018 v 8:17 | Reagovat

Kdyby nebylo pověstí, byl by náš život o něco chudší.
Já jsem si hezky početla a zavzpomínala na návštěvu Krakova. :-D

7 bábina bábina | 27. února 2018 v 10:02 | Reagovat

[1]: Ještě před Přemyslem o několik století zpět se tu rozkládala Velká Morava.

8 bábina bábina | 27. února 2018 v 10:06 | Reagovat

[2]: Ano, máme pověsti podobné. Dokonce je někdě uvedeno, že náš Krok a polský Krak byla jedna a tatáž osoba. Jen se nemůžou shodnout, zda to byl Kelt, Říman, Slovan a kdy žil. Zda 400 let př. l. nebo až ve století 9. n.l. ;-)  :-)

9 bábina bábina | 27. února 2018 v 10:21 | Reagovat

[4]: Je to podle polského Jana Dlugosze pěkně zamotané. Vanda měla dvě sestry. Jednou z nich byla nám známá Libuše, založila Prahu, druhou byla Waleska, zakladatelka Kladska. ;-)  :-)

10 bábina bábina | 27. února 2018 v 10:24 | Reagovat

[1]: Přivést Prusy na pravou víru se pokusil sv. Vojtěch. Napravování nedopadlo dobře. Některé prameny uvádějí, že jim posloužil jako oběť jejich pohanským bůžkům.

11 bábina bábina | 27. února 2018 v 10:30 | Reagovat

[6]: Za zimních dlouhých večerů se to hezky poslouchalo, když někdo vypravoval.A naši předkové vypravovat uměli.

12 bábina bábina | 27. února 2018 v 10:33 | Reagovat

[5]: Jinak by se svým koněm neprošlapala cestičku k Přemyslovi. :-)

13 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. února 2018 v 13:45 | Reagovat

[12]: Z toho je jasné, že když žena nechce, chlap nic nenadělá, ale když si zamane, chlapa skoro vždycky dostane. :-D

14 johanes johanes | E-mail | 27. února 2018 v 15:58 | Reagovat

...a na počátku všeho byli Eva s Adamem  a rajské jablíčko... [:tired:]

15 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. února 2018 v 22:09 | Reagovat

[14]: Vzpomeň si na vaše začátky, jak ses prořekl v Kavárně, já si to pamatuji a určitě se tě to také týká... ;-)  :-D

16 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. února 2018 v 22:10 | Reagovat

[15]: Myslím to, když žena chce... :D

17 johanes johanes | E-mail | 27. února 2018 v 22:30 | Reagovat

[16]:...jasně,však Eva taky chtěla...... [:tired:]

18 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. února 2018 v 22:38 | Reagovat

[17]: Vždyť neměla na výběr...a on vlastně také ne. To jsou mi věci, co? :-D

19 Janinka Janinka | E-mail | Web | 28. února 2018 v 8:13 | Reagovat

Krásný příběh :-). Já jen dodám, že o Vandě a její legendě napsala Antonín Dvořák operu :-).

20 bábina bábina | 28. února 2018 v 9:46 | Reagovat

[19]: Ano, ale nevím, kdo napsal libreto. V některých zpracováních Vanda nezahyne, ale žije dlouho a šťastně... ;-)  :-)

21 morasaki-kira morasaki-kira | Web | 2. března 2018 v 17:26 | Reagovat

Zajímavé povídání

22 Miloš Miloš | Web | 2. března 2018 v 19:39 | Reagovat

Tolik mrtvých kvůli nenaplněné touze.
Měl si najít jinou krasavici.

23 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 2. března 2018 v 19:44 | Reagovat

[21]: To vaše tedy taky je zajímavé- hororové, jen ten konec mi docela vyhovoval s ohledem na děj. ;-)

24 Maruš -ů Fukčarinka Maruš -ů Fukčarinka | Web | 2. března 2018 v 20:30 | Reagovat

Náš nejmladší vnuk má moc rád povídání příběhů z dávných časů.Pohádky ne,ale příběhy,tak mám další v zásobě. :-)

25 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 2. března 2018 v 20:46 | Reagovat

[24]: Jen ho dej na blog, budeme rádi číst.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama







Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx