Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. ledna 2018 v 21:43 | Reagovat

Doufám, že se vám  článek- vyprávění Fanynky bude líbit. Doplnila jsem jej jen z wikipedie posledním odstavcem. Fotky poskytla Fanynka, pouze jsem je zmenšila doplnila textem. :-)

2 nar.soc. nar.soc. | 24. ledna 2018 v 22:28 | Reagovat

Znojmo je také místem kde 9.12.1437 zemřel Zikmund Lucemburský, tehdy římský císař a král český a uherský. Byl synem čtvrté manželsky Karla IV. Elišky Pomořanské. Teprve po ukončení husitských válek dosedl na český trůn asi ze stejných důvodů, jako se Hradu drží dnes M. Zeman. Vláda v Čechách mu byla obtížná a zkoušen nemocí - dnou. Opustil Prahu a bral se do milovaných Uher. Cestoval pomalu ( asi 20km denně) do podunají přes Znojmo. V nosítkách zavěšených mezi dvěma koňmi a přesto  měl kruté bolesti v palci na noze. Byl kvůli tomu popudlivý a šlo o život každému, kdo by se jeho palce byť jen dotknul. Ve Znojmě se zastavil, protože cítil konečnou slabost. Nechal se ustrojit do císařského majestátu a na slavnostním křesle s procesím kněží, očekával smrt. To čekání se prodlilo a nakonec zemřel v posteli. Byl dále nesen až do Uher a tam slavně pohřben. Pověsti o jeho negativním smýšlení o Čechách jsou teprve dnešním historickým bádáním opraveny. :-D

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. ledna 2018 v 22:45 | Reagovat

Zikmund, pojmenovaný po svatém Zikmundovi (který se za přispění Karla IV. stal novým českým patronem), byl významný evropský politik vrcholného středověku, v Čechách však neoblíbený kvůli Janu Husovi, na jehož smrti je mu připisován podíl. Zikmundovi se skutečně od mládí říkalo „liška ryšavá“, ovšem jenom kvůli zrzavým vlasům, ne prohnanosti.

Mluví se o něm jako o „posledním císaři středověku“ (Drška 1996). Jeho hlavním zájmem byla reforma církve (koncily v Kostnici a v Basileji) a reforma říše, ale zasahoval i do sporů mezi Anglií a Francií (Zikmund byl první císař Svaté říše římské, který stanul na půdě Anglie), do sporů mezi Polským královstvím a Řádem německých rytířů a v neposlední řadě se snažil zorganizovat křížovou výpravu, která by pomohla Byzantské říši proti Turkům. V těchto snahách často býval osamocen. Zastával podřízenost církve světské moci, v letech 1403–1404 zakázal odvádět peněžní dávky papežské kurii a sám se rozhodl obsazovat některé církevní úřady, včetně biskupských.

Jako první vytvořil podunajské soustátí, které sestávalo z uherského a českého království a říše a zřejmě mělo být hrází proti dravé osmanské expanzi. K jeho dalšímu rozšíření směřoval také sňatek Zikmundovy dcery Alžběty s rakouským arcivévodou Albrechtem V.

4 nar.soc. nar.soc. | 25. ledna 2018 v 0:05 | Reagovat

[3]:

Zikmundem vymřela po meči lucemburská středoevropská větev dynastie, která dala tehdejšímu světu tři císaře a jiné velmože. Byl to otec Jana Lucemburského a krále českého, pak syn Janův, Karel IV. císař a král český a konečně jeho syn Zikmund. Zikmund vládl v neutěšené době. Císařská moc klesla, podrývaná nakonec naráz třemi papeži, propuknutím husitství a souběžně s tím i osmanskou expanzí. Špatní a úplatní rádcové Zikmundovi neradili dobře. Takže se silně zadlužil a dal do zástavy Braniborsko (včetně Berlína = tehdy rybářské vesnice) s Horní a Dolní Lužicí, saskému kurfiřtovi. Jiné dluhy na křižácká tažení si vynutily dát do polské "zálohy" 12 spišských měst za 60000 zlatých dukátů. Tento polský "záloh" spravoval nadále po staletí polský starosta a splaceno nebylo nikdy nic. Dluhy měli splácet Habsburkové ( nástupci po Zikmundovi ), ale ti byli stále bez floka. Nakonec si Polsko rozebrali Prusové, Rusové a Halič Habsburkové a když nebyl znám věřitel, neplatil nikdo. Nakonec připadl "záloh" po r. 1918 ustavenému Československu. Současně nově ustavené Polsko, nárokovalo zaplacení, ale bylo odmítnuto na mírové konferenci. Jistá polská nevraživost, s touto příhodou spojená setrvala zdá se dodnes. :-D

5 JM JM | 25. ledna 2018 v 10:25 | Reagovat

I jiná pověst se váže k císaři Zikmundovi a jeho pobytu ve Znojmě.

Jak pověst praví, vracel se nad ránem z ulice Veselá, jejiž jméno prý je odvozeno od pobytu dívek lehčích mravů, značně zmožen i vínem a spadl z koně. Na Dolním náměstí, před domem č. 4 je v dlažbě vyznačeno místo jeho pádu. Prý zasažen mrtvicí. Jím vymřel rod Lucemburků

6 JM JM | 25. ledna 2018 v 10:35 | Reagovat

Na snímku v úvodu článku je uprostřed, pod věží kostela sv. Mikuláše umístěno sousoší Kalvarie. Ony tři kříže tam byly přeneseny celkem nedavno od kostela sv. Alžběty na ulici Vídeňská. Tento kostel je součástí staré nemocnice a bývali v křtěny děti z vedlejší porodnice.
Při absenci obchvatu Znojma a dnešním provozu to bylo dobré rozhodnutí.

7 signoraa signoraa | Web | 25. ledna 2018 v 13:44 | Reagovat

Ruženko, tohle je přesně článek podle mého gusta. Máme ve Znojmě přátele a do městského podzemí se už nějakou dobu chystáme. Možná potkáme i Anežku. :-D

8 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 25. ledna 2018 v 16:00 | Reagovat

[7]: Však Fanynka je cestovatelka, zajímá se o různé pověsti i historii a umí téma vybrat. Navíc je to také podle mého  gusta. ;-)  :-D

9 nar.soc. nar.soc. | 25. ledna 2018 v 16:36 | Reagovat

[5]:

Zikmund, jako císař byl ve Znojmě asi jen jednou. Tamní pobyt byl pro něj utrpením. Bolestivý palec na noze ( od dny) vylučoval naprosto obutí jezdeckých bot, o dovádění s jakýmikoli dívkami nemluvě. V době úmrtí měl 76let. Nejde o pověst, ale o pomluvu utvářenou k dehonestaci jeho osoby. ;-)

10 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 25. ledna 2018 v 17:37 | Reagovat

[9]: Tož dovádět nemusel, pít víno mohl a pokud měl dnu, tak alkohol není dobrý...

11 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 25. ledna 2018 v 19:23 | Reagovat

Já přidám také trochu do mlýna. Slepení mnohých domů, bylo napojeno s podzemím. Tak se stalo, že byla vykradena lékárna, než se dopátali pravdy, bylo divné, nic porušeno. Jak se do lékárny dostali zloději, až pak při bližším prozkoumání sklepení bylo zjištěno jak. Vchod z podzemí nebyl dobře zabezpečen, jak se na první pohled zdálo. Později bylo vše řádně zabezpečeno,včetně ostatních možných průniků. Tehdy se mnohá mládež právě scházela v různých zákoutích podzemí. Vím to z tajných zdrojů tehdejší VB - kriminálky a tazvaných "tajných" :-(
Každopádně, mé rodné město stojí za návštěvu. V létě je možno krásy Znojma shlédnout také z vláčku, který vás poveze nejen městem - historickou části, ale také údolím pod Mikulášským kostelem patrné z fota paní Fanynky.Jízda začíná a končí v Louckém klášteře.

[5]: Tímto zdravím JM :-D :-)

12 bábina bábina | 25. ledna 2018 v 19:47 | Reagovat

Pokud jsem měla možnost bavit se se Slováky o Zikmundu Lucemburském, vnímají ho vesměs pozitivně.
Po bitvě na Moravském poli bylo do Znojma k minoritům převezeno mrtvé tělo Přemysla Otakara II. Do Prahy byl přenesen asi o dvacet let později.

13 bábina bábina | 25. ledna 2018 v 19:51 | Reagovat

Zaměřila jsem se hlavně na znojemské podzemí. Znojmo je na historii bohaté.

14 bábina bábina | 25. ledna 2018 v 20:07 | Reagovat

[5]: Znám jinou pověst proč ulice byla pojmenována ulice Veslá.

Ve Znojmě žila početná židovská komunita. Živili se obchodem a bankovnictvím. Znojemští měšťané se hodně zadlužili, neboť Židé peníze půjčovali na vysoký úvěr, proto si stěžovali. Židé byli napomenuti, nepomohlo to, byli napomenuti po druhé. Když nepomohlo ani druhé napomenutí, byli z města vypovězeni. Všichni. Muži, ženy, děti. Židovský majetek propadl městu. Židé se odstěhovali do okolních obcí, například do Miroslavi. Znojemští obyvatelé se prý tak radovali, že ulici, kde byla původně židovská ulice pojmenovali ulicí Veselá.

15 Janinka Janinka | E-mail | Web | 25. ledna 2018 v 20:11 | Reagovat

Krásné povídání :-), takovou Anežku bych si někdy po svém boku taky přála :-).

16 bábina bábina | 25. ledna 2018 v 20:11 | Reagovat

[11]: Marti, tu fotku Ruženka stáhla z netu. Jen, abych si nepřivlastňovala, co mně nepatří.

17 bábina bábina | 25. ledna 2018 v 20:19 | Reagovat

Ruženka opraví popis, nejedná se o pilíř sklepa, ale o základový, podpěrný pilíř obchodního domu Dyje. Ve znojemském podzemí je těchto betonových pilířů celkem šest. Holt, pro obchodní centrum si vybrali nevhodné místo. Ale, kam ho umístit, když Znojmo je celé podkutané. ;-)  :-(  :-)

18 bábina bábina | 25. ledna 2018 v 20:33 | Reagovat

[11]: Průvodkyně nám vyprávěla historku, kdy její kolega se jí vyptával, v jakou dobu má provádět. Po pravdě mu to řekla, nic netušíc. Provázela skupinku návštěvníků a najednou uviděla v malém výklenku postavu rytíře. Ihned pochopila, o co jde a dala mu znamení, že o něm ví. Lidé nejdříve mysleli, že je to sádrová figurína, obdivovali ji, jak je přirozená, když najednou se rytíř pohnul. Protože znal trasy, také se dostal z jednoho funkčního sklepa. Šla jsem  první, průvodkyně mně naznačila, že jsem zrovna na raně. Píšu na raně, protože, při mé bujné fantazii si dovedu představit, že ve výklenku, jen tak pro jednu osobu, číhá na vetřelce skutečný rytíř s mečem...

19 bábina bábina | 25. ledna 2018 v 20:44 | Reagovat

[7]: Znojemské podzemí je opravdu čisté. Cítila jsem se tam dobře, jako ve sklepě. Tady v podzemí, se nic zlého nepáchalo. Jsou to jen pověsti, jako o těch švédských vojácích. Znojmo obléhal Torstenston a vyžádal si tučné výpalné, které dostal a ještě získal vysokou kořist drancováním. Znojmo po počátečních neshodách v době husitské, se přiklonilo na stranu katolíků. Přívržence husitů sice upálili, ale na náměstí.

20 bábina bábina | 25. ledna 2018 v 20:46 | Reagovat

[15]: Já také bych si přála mít "Anežku" při sobě. Mé orientační schopnosti nejsou nic moc. :-(  :-)

21 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 25. ledna 2018 v 21:19 | Reagovat

[17]: Ruža to opravila, omlouvám se za posunutí nápisu -asi jsem to z emailu opsala nedobře. ;-)

22 JM JM | 25. ledna 2018 v 22:32 | Reagovat

[6]:
Taková hrubka - to je neomluvitelné.

23 JM JM | 25. ledna 2018 v 22:50 | Reagovat

[14]:
Cituji z průvodce Znojmem:
Židé se ve Znojmě připomínají již r. 1260. Brzy se stali věřiteli měsťanů a sšechticů, což spolu s různými záminkami vedlo ve 14. stoetí k několika pogromům. V roce 1454 museli na příkaz krále Ladislava Pohrobka město opustit. Z radosti nad jejich odchodem prý byla "platea judeorum" přejmenována na Veselou.
Po odchodu Židů byly v ulici zřízeny lázně, krčmy a nevěstince, takže zde bylo asi opravdu veselo.
Častým hostem zde býval i císař Zikmund, který se nechával "krásnými paními" doprovázet na nedaleký hrad.

24 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 26. ledna 2018 v 10:50 | Reagovat

22)To nevadí, to člověk často v té rychlosti přehlédne a už to pak nejde opravit. Nemyslím, že by to bylo z neznalosti. Netrap se tím. :-)

25 bábina bábina | 26. ledna 2018 v 12:34 | Reagovat

[20]: Ruženko, děkuji. Měla jsem včera frmol. Omlouvám se já, mohla jsem to napsat na e-mail. Ještě jednou dík.

26 bábina bábina | 26. ledna 2018 v 12:36 | Reagovat

[23]: Tak ta ulice byla dokonce 2x veselá- Veselá. ;-)  :-D

27 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 26. ledna 2018 v 14:02 | Reagovat

Zajímavé, i když méně rozlehlé, je i plzeňské podzemí.... :-)

28 Karol Dee Karol Dee | Web | 26. ledna 2018 v 16:57 | Reagovat

V hlavním městě se teda husté sněžení nekoná. :) Pěkný výlet do historie!

29 bábina bábina | 26. ledna 2018 v 20:01 | Reagovat

[27]: Myslím si, že téměř pod každým historickým městem je nějaké podzemí. Většinou to jsou staré sklepy, které nejsou propojeny a některé ještě čekají na své objevení. Plzeň mám dost od ruky a o historii města toho moc nevím... :-( Ale jistě budou pod pivovarem. Nebo ne?

30 bábina bábina | 26. ledna 2018 v 20:05 | Reagovat

[28]: Minulý týden u nás na jihovýchodě republiky byla pěkná chumelenice. Ale vše rychle roztálo.
Byla jsem u tebe na blogu. Máš ráda zvířátka jako já. :-)

31 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 26. ledna 2018 v 20:51 | Reagovat

[30]: Karol Dee (i její skutečné jméno)znám už pár let, je mladá, moc šikovná a její láska ke zvířatům i hezké psaní se mi líbí. :-)

32 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 26. ledna 2018 v 21:00 | Reagovat

[29]:  vchod je blizko pivovarskeho muzea..

33 Ježurka Ježurka | Web | 28. ledna 2018 v 15:22 | Reagovat

To je opravdu zajímavé čtení. Taky jsme byli kdysi na poznávací dovolené ve Znojmě, ale o tomto jsem nevěděla. Škoda, určitě bych se tam ráda podívala.

34 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. ledna 2018 v 16:25 | Reagovat

[33]: Zajímavých, neprobádaných lidmi míst v naší republice je hodně. Člověk toho zná při všech těch zájezdech a návštěvách míst tak málo... O_O

35 nar.soc. nar.soc. | 29. ledna 2018 v 12:42 | Reagovat

Znojmo je jedno z dávných moravských měst=sídlo přemyslovského údělu ( podílu z přemyslovci ovládané državy svěřené k přímé vládě).
Právě přímá vláda vedla k hospodářskému rozvoji, výrobní činnosti zemědělské, viniční a obchodní s doprovodnými efekty. Urbanizace území, výstavba města, opevnění hradbami, oblastní centrum církevní moci ( premonstrátský klášter v Louce = zrušený Josefem II. s přeměnou na kasárny. V tamních kasárnách sloužil můj děda za Rakouska u zeměbraneckého pluku. Můj otec tam sloužil u 106. dělostřeleckého pluku za I. republiky. Navštívil jsem ta kasárna v r. 1991 po opuštění sovětskou armádou, no spoušť. Tehdy byl zachován jen suterénní sál pro vinařské výstavy. :-D

36 bábina bábina | 30. ledna 2018 v 14:39 | Reagovat

[35]:. 10. století má v dějinách Moravy hluché místo. Staří Maďaři snad ukončili existenci státu Velká Morava. Pak přišli Přemyslovci a převzali původní hradní soustavu?...Od té doby se spojili tyto dva národy...

37 bábina bábina | 30. ledna 2018 v 14:40 | Reagovat

spojily národy...

38 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. ledna 2018 v 16:46 | Reagovat

Morava (latinsky Moravia, německy Mähren, polsky Morawy) je jedna ze tří historických zemí České republiky. V minulosti tvořila centrum rozlehlé středoevropské říše, byť většinou ve vazalském postavení vůči Frankům, a vedle Bulharské říše a Kyjevské Rusi jeden z nejstarších slovanských států – Velkomoravskou říši (latinsky Moravia Magna). Za panování knížete Rostislava (846–870) se Morava stala kolébkou slovanské vzdělanosti, kultury a křesťanství. Územní rozsah a mocenské začlenění Moravy se opakovaně výrazně měnilo. V druhé polovině 9. století velkomoravský vládce Svatopluk I. (871–894) učinil podle tzv. Kristiánovy legendy Bořivoje I. historicky prvním (doloženým) knížetem Čech. Začátkem 10. století se říše za dosud neobjasněných okolností rozpadla a po jejím zániku přestala být Morava ohniskem státu, zcela svébytný politický subjekt s centrem na jejím území poté již nevznikl. V 10. století se Morava stala součástí území ovládaného Přemyslovci. Od té doby až dodnes zůstávají politické osudy Moravy a Čech většinou spojeny, i když obě země měly ve středověku a raném novověku poměrně velkou míru autonomie a mnohokrát spolu jejich politické elity i válčily.

39 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. ledna 2018 v 16:57 | Reagovat

Podle Jana Cinerta-Bylo to jinak:
České země, to je včetně Moravy a Slezska, se původně skládaly ze samostatných sídelních oblastí, daných krajinným reliéfem. V každé z nich se vytvořila knížecí mocenská struktura, to znamená, že každá oblast měla vlastního knížete a sněm předáků-hospodářů. Jednotlivá knížata prováděla svojí vlastní politiku vůči svému okolí, avšak při uznávání přirozených přírodních hranic a beze snahy rozšířit svá území. Ke změně došlo po roce 800 na Moravě, kdy se zde začal sjednocovací proces reprezentovaný Mojmírem I. Po tzv. pádu Velké Moravy roku 907, kdy byla vyvrácena sjednocovací královská moc, došlo ve skutečnosti k mocenskému rozpadu opět na původní jednotlivé oblasti.

V Čechách probíhal vývoj za jiných podmínek. Po vzestupu významu Velké Moravy se Čechy rozdělily na dvě zájmové sféry, franckou a velkomoravskou. Hranice mezi nimi vedla oblastí Praga (Pražsko) a Čáša (Kralupsko, Velvarsko a Mělnicko). Střídavé přiklánění se na tu či onu stranu učinilo postupně z bezvýznamného pražského knížectví významného politického činitele a jeho knížata se stala historicky známými. Teprve roku 909 došlo k první přemyslovské územní expanzi, po pravděpodobné předchozí devastaci jižních Čech Maďary, a kníže Spytihněv vytvořil v jižních Čechách úděl pro mladšího bratra Vratislava s hradištěm Doudleby. K dalšímu rozšíření přemyslovské državy došlo až roku 928, když ovdovělá Vratislavova manželka Drahomíra dobyla hradiště Budeč kněžny Ludmily a připojila k Praze oblast Čáša.

Pro české dějiny 10. století bylo určující soupeření dvou přemyslovských rodových větví, z nichž hlavní založil Spytihněv, jeho syn sv. Václav a pokračovatelem byl zřejmě vnuk Slavník a pravnuk sv. Vojtěch, vedlejší větev zase Vratislav a jeho syn Boleslav I. Nově zjištěná skutečnost, že Václav a Boleslav nebyli bratři, ale bratranci nyní osvětluje podstatu tzv. temných dvacátých a třicátých let 10. století. Historickým paradoxem je, že nejznámější poddání se, tedy Václavovo saskému králi Jindřichovi I. roku 929, způsobila vyhnaná Drahomíra v marné naději, že Jindřich pomůže Boleslavovi usednout na pražský stolec. Opak se stal skutečností, a tak i ono „poddání se“ bylo ve skutečnosti uznáním Václavova práva na pražské knížectví, protože byl příslušníkem hlavní rodové větve.

40 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. ledna 2018 v 16:58 | Reagovat

[38]:Toto píše  wikipedie

[39]: Toto web Bylo to jinak

41 bábina bábina | 31. ledna 2018 v 12:33 | Reagovat

Ruženko, možná sis všimla malého otazníku u Přemyslovců. Do třetice, všechno bylo jinak:
Bořivoj má být první doložený český kníže. Ale! Není znám jeho původ. Odvozuje se od bájného Hostivíta a tedy  Přemysla Oráče. Bořivoj I. měl mít rodinné vazby na VM. Prý byl zpřízněn se Svatoplukem. Podle některých náznaků by to mohlo tak být. Jinak je to dost složité se v tom orientovat, protože velkou roli v té době hrálo  náboženství, většina rodových kmenů v nynějších Čechách byly pohané.
Co se týče sv. Václava a Boleslava I.
Brzy po narození Václava mu zemřela matka neznámého původu. Proto jej vychovála a dala mu vzdělání křesťanka Ludmila, jeho babička. Drahomíra měla být matkou jen Boleslava. Byli by tedy nevlastní bratři, různými matkami,ale  stejným otcem.

42 Miloš Miloš | Web | 1. února 2018 v 1:09 | Reagovat

Ve Znojmě jsem před mnoha lety byl mnohokrát, ale vždy jen na nádraží jako přestupní stanici na Vranovskou přehradu, nikdy ne v historické části.
Tento článek mě ale navnadil, snad v létě by se hodila k výletu.

43 bábina bábina | 3. února 2018 v 17:11 | Reagovat

[42]: Je tam i adrenalinová trasa, leze se také po kolenou, protože jsou úzké průchody. Je nutné nahlásit dopředu. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 



Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx