Mějte se blaze, žijte snáze, v lásce a toleranci,
nemusí být mnoho v lednici, v kapse či v ranci...







Vánoce offline.

2. prosince 2017 v 18:06 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Stála na prahu obývacího pokoje, ve kterém stál stromek tradičně bíle zdobený, pod ním balíčky.. Byly to druhé Vánoce, které stráví u příbuzných otce. Předtím to bylo různé. V dětském domově, doma, když maminka nebyla v sanatoriu. Tatínek zemřel nečekaně dříve než maminka, která byla dlouhodobě nemocná a ona měla být ráda, že si ji po smrti rodičů vzali příbuzní otce, kde už dávno žil její bratr.
Vánoce- příležitost dostat dárek. Přála si malou panenku. Jako malá dostala mrkací, ale bráška jí ze zvědavosti rozpáral tělíčko a bylo po radosti. Do domova pak dostala od maminky velkou, tu jí vychovatelky vzaly, aby to nebylo líto druhým dětem. Roky plynuly a hračky prý jsou zbytečné, ať se naučí pracovat, vařit, uklízet a pod. Z myšlenek ji vyrušil hlas:
" Rózi, na co čekáš? Za chvíli přijedou teta a strýc a musíme nosit na stůl. " Tak ji volávala bábi, nelíbilo se jí to, ale co může namítat?
"Proč jezdí na Vánoce, to má být každý doma, ne? Tak nám to tvrdili v domově."Jen špitla.
"Dědeček má dnes narozeniny, navíc je Emanuel, tak mu musíme popřát. Na, dej mu tento balíček." Podala jí teta viržinky, oblíbené dědečkovo kuřivo.
Oslava i večeře proběhla v klidu, za zvuků hudby z gramofonu. Jídla i cukroví bylo dost, tak jedli, poslouchali hudbu, zpívali.Ne koledy, ale Hašlerovy písničky nebo lidové. Dárky byly obvyklé. Pastelky do školy, nový penál, ten po bráškovi byl už odřený, teplé podkolenky, rukavice, šála, čepice. Zklamaná, že nevidí nic ke hraní, ba ani ke čtení, seděla v kuchyni na otomanu a kreslila si pastelkami. Příbuzní měli velkou knihovnu, tak považovali za zbytečné kupovat další knihy. Vtom volá babička:
"Rózi, ještě tady máš nějaký balíček." Podala jí ho. Po rozbalení si s radostí řekla:
"Moje první vlastní knížka." Byli to Karafiátovi Broučci a na prázdné stránce brožovaného vydání bylo věnování:
Milé Růžence věnuje kamarádka Alena Pavlátová. Vánoce 1949.
Na tento dárek nezapomene nikdy, od první a dlouho nejmilejší kamarádky po příjezdu k příbuzným na Moravu.

 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 2. prosince 2017 v 18:18 | Reagovat

Tuto povídku dávám jako soutěžní vánoční (omezeno 2000 ), snad se bude trochu líbit. :-)

2 Eliss Eliss | Web | 2. prosince 2017 v 19:12 | Reagovat

Tak to je krásné, ten konec mě úplně dostal...

3 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 2. prosince 2017 v 19:53 | Reagovat

Milá Ruženko,

skvělá povídka! Vždy, když píšeš o minulosti, moc se mi to líbí. Nemám tvoje starší vyprávění ještě všechna přečtená a tohle mi zas dává motivaci (kromě tvých pohádek samozřejmě, ty mám mám taky moc ráda). :-)

4 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 2. prosince 2017 v 19:56 | Reagovat

To je tak hrozně milý konec, až jsem se musela usmát. :)

5 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 2. prosince 2017 v 20:12 | Reagovat

Ruženko, moc hezké, ale smutné povídání. Opět se potvrdilo jakou radost nám může udělat spřízněná duše. :-)

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 2. prosince 2017 v 20:21 | Reagovat

[5]: Pokud si tak vzpomenu, na kamarádky jsem měla v životě víc štěstí než smůly. Pár dlouholetých mám a patří k nim i má milá švagrová a některé ze spolumaturantek, sousedka, prostě fajn. :-)

7 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 2. prosince 2017 v 20:22 | Reagovat

[3]: Dorko, díky, jen mám prosbu, zkontroluj jako znalkyně psaného textu počet, upravila jsem jej poněkud a myslím, že jsem ubrala dost písmenek. ;-)  :-)

8 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 2. prosince 2017 v 20:25 | Reagovat

[7]: Word říká znaky včetně mezer 2086. Ale fakt to ZATÍM nech být, co když pak řeknou, že mezery se výjimečně nepočítají?!

9 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 2. prosince 2017 v 20:27 | Reagovat

Znaky bez mezer: 1753.
Ale pokud si vzpomínám, bez mezer jsi myslím splňovala limit i s původní verzí.

10 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 2. prosince 2017 v 20:42 | Reagovat

[9]: Chtěla bych, aby bylo hodně povídek a neměli čas to počítat! :-D  :-D

11 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 2. prosince 2017 v 20:43 | Reagovat

[Smazaný komentář] JO, včetně mezer: 1997 znaků! :-)

12 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 2. prosince 2017 v 20:45 | Reagovat

Doufám, že máš schovanou i tu původní verzi, pokud řeknou, že mezery se nepočítaj!

13 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 2. prosince 2017 v 20:46 | Reagovat

[10]: No, ale ve Wordu je to otázka tak 3 sekund... Jen zkopíruješ (zkratkami to jde rychle), zadáš Revize a pak klikneš na Počet slov - a máš to. :-)

14 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 2. prosince 2017 v 20:55 | Reagovat

[11]: Původní verzi nemám, psala jsem to i opravovala přímo do článku. Kdybych to psala do Wordu, zase bych to přepisovala, já se znám. Díky, myslím, že i po úpravě smysl - obsah zůstal a jak jsi mi to spočítala-  díky vřelé - už to tak nechám. Uvidím co bude dál.... :-)

15 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 2. prosince 2017 v 21:03 | Reagovat

[14]: Ty máš štěstí, že máš Dorku. ;-)
Tu druhou verzi jsem měla ještě ve Wordu a tu původní jsem teď vytáhla z Archivu Google. Takže ti to pošlu na mail. :-)

Co kdyby byla ta původní lepší a mezery nakonec nepočítali... :-)

16 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 2. prosince 2017 v 21:44 | Reagovat

[15]: Ty jsi hodná, ale nevím, zase to přehazovat. No dám si ji do rozepsaných pro jistotu. Nemyslím ale, že by byla nějak, něčím poutavější. :-)

17 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 2. prosince 2017 v 21:47 | Reagovat

[16]: Já ty další verze nečetla, zítra, až budu čerstvější, se podívám. :-)

18 Kitty Kitty | E-mail | Web | 2. prosince 2017 v 22:42 | Reagovat

Knížkou se dá udělat radost vždycky, i jako malé... ;-)

19 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 2. prosince 2017 v 23:21 | Reagovat

[18]: Naši měli opravdu výbornou knihovnu, já jsem četla jako divá, teta, dědeček také, takže novější knížky jsem měla  pak třeba ze školy jako odměnu za prospěch a pak až jako vdaná jsem byla v Klubu čtenářů, později Výběru a mimoto jsem kupovala normálně u Patků tady ve městě.

20 Ježurka Ježurka | Web | 3. prosince 2017 v 15:37 | Reagovat

Ruženko, to je smutné a taky krásné. Mám z toho mrazení po celém těle. To já měla krásné dětství  a budu za to rodičům vždycky vděčná.

21 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 3. prosince 2017 v 16:43 | Reagovat

[20]: Ježurko, dnes už říkám, že jsem měla rozcuckované dětství, nouzi jsem neměla, naučila jsem se celkem pracovat v domácnosti i jinde a že toho citu není, to se stává a mají to i jiní lidé.Naučilo mne to nevnucovat se a když brečet, tak potají.

22 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 3. prosince 2017 v 17:05 | Reagovat

[17]: Tak co, stačí tak? ;-)

23 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 3. prosince 2017 v 17:10 | Reagovat

[22]: Stačí, ty tajemnice (chvilku jsem musela přemýšlet). ;-) :D

24 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 3. prosince 2017 v 17:58 | Reagovat

[23]: Přemýšlíš  ale ráda, ne? Díky. :-)

25 Janinka Janinka | E-mail | Web | 3. prosince 2017 v 18:30 | Reagovat

Růženko, to je ten bílý stromeček, který jsi vídala u tvé tety a který ti připomněl můj stříbrno-bílý věnec?

Milé vyprávění z minulosti :-).

26 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 3. prosince 2017 v 19:43 | Reagovat

[25]: Přesně ten. Tvůj článek mi jej připomněl. Teta to tak dělala celý život. I řetězy, lamely, svíčičky , které tehdy byly na držáčkách-klipsách byly jen bílé. :-)

27 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 3. prosince 2017 v 21:29 | Reagovat

Skvělé!

28 bábina bábina | 4. prosince 2017 v 16:14 | Reagovat

Ruženko, když přemýšlím nad našim dětstvím, myslím tím ty starší ročníky, v tu dobu se city nějak moc najevo nedávaly.Ne, že by rodiče neměli rádi děti. Snad byli ještě poznamenaní válkou a nějak to v nich zůstalo. O to to bylo horší vyrůstat v jiné rodině.

29 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 4. prosince 2017 v 21:26 | Reagovat

City opravdu nikdo neprojevoval. Za celý čas mne teta vzala kolem ramen jednou- na verandě. Já jsem ale za nikým také nepřišla. Dědeček nebyl zlý, ale takový zaměstnaný. Pokud nebyl někde v práci, nedělal něco na dvoře, tak seděl a četl, četl... Babička měla ráda bratra, brala ho jako náhradu za zemřelého syna (zemřel v 39 letech) a oni si bratra vzali, když měl 1,5 roku k sobě. Na mne nebylo už místo, tak proto jsem byla v děcáku nejprve pro děti do 6 let 3/4 roku a pak 2,5 pro starší. Je to pryč, říkávám, aby si děti vážili toho, když mají normální hodné rodiče. :-)

30 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. prosince 2017 v 19:41 | Reagovat

[29]: Jen takový dodatek: Moji byli hodní, šikovní, pracovití, ale zdolala je nemoc.

31 ledova-lady ledova-lady | E-mail | Web | 11. prosince 2017 v 18:31 | Reagovat

Krásný příběh. Ze začátku trochu smutný, ale konec je moc milý. Takový plný naděje. A to se mi moc líbí.

Přeji ti v soutěži úspěch. Snad se také stihnu zapojit. :-)

32 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 11. prosince 2017 v 19:19 | Reagovat

[31]: Věřím tomu, že zapojíš. Píšeš moc hezky, četla jsem ... :-)

33 havrani-princezna havrani-princezna | E-mail | Web | 11. prosince 2017 v 22:21 | Reagovat

[32]:Děkuji. S radostí píšu, že mám koncept. Teď ho jen přepsat a zveřejnit. :-D

34 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 11. prosince 2017 v 22:27 | Reagovat

[33]: To je fajn, držím palce, ať je z čeho vybírat. :-)

35 Hanka Hanka | 13. prosince 2017 v 11:32 | Reagovat

Ruži, tyhle tvoje povídky/vzpomínky/ čtu nejraději. V něčem mi připomínají i maminku, svým obsahem, ale ta vyrůstala s rodiči. A kniha? Pro někoho je to dar nejmilejší, pro někoho ... Možná to máme v genech, nevím. Zrovna letos o dovolené jsem do navštívené rodiny koupila klukovi (11let) knihu. Dost jsem uvažovala, protože mi bylo řečeno - on je to hlavně hráč. Proto jsem vybrala leporelo o českých dějinách, mám ověřeno, že kniha má úspěch. Tam toho čtení zase tolik není, doplňují to vtipné obrázky. To, že stála několik set Kč - neřeším. Než mu koupit dvě trika, dám tohle, knihu mu rodiče s určitostí nekoupí. Při předávání knihy jsem mu k tomu pár slov řekla, i to, že je tam kniha. Poděkoval, odložil. Za týden jsme odjížděli, kniha ležela na místě, kam ji při našem příjezdu položil. Neozbalená ... a myslím, že ji nerozbalil dosud, ale asi to někam uklidili, tam by to překáželo. Ovšem, mladý pán jen co ráno otevře oči, už sedí na tabletu a nerad se zvedá, i když ho máma volá k obědu. Také zážitek s knihou. V některých rodinách je kniha věc, která tam překáží, na čtení "není čas". Chtěla jsem jen napsat jiný názor nebo postřeh. [:tired:]  :D

36 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 13. prosince 2017 v 12:32 | Reagovat

[35]: To  je tedy smutné, Hani, naši mladí kupují knížky dětem i když jich mají hodně. Donesli si každý do domácnosti kufr knížek z domu a vidím, že i malé děti vedou k tomu, aby si knihy prohlíželi. Malá už zná i písmenka a to má přes 3 roky. Internet si taky dokáže pustit a najde i svou pohádku, ale prostě to mícháme. Já bych to asi nevydržela a pokud bych viděla nevybalenou knihu u toho vašeho kluka, klidně bych mu to řekla, že si neváží jednak dárku a za druhé, že bude zabedněný. Víš jsem pro přímé jednání. Volnost ano, ale mantinely být musí. Rodiče mají vychovávat, prarodiče to doplňují a rozmazlují, to je jasné.

37 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 13. prosince 2017 v 12:33 | Reagovat

[35]:Docela by ho třeba šokovalo, kdybys tu knihu sebrala, že ji bereš zpátky a dáš mu ji k dalším narozeninám, až dostane rozum. Copak by na to řekl.? ;-)

38 Hanka Hanka | 13. prosince 2017 v 13:46 | Reagovat

[36]:Ruženko, zcela s Tebou souhlasím, jen abys věděla, o jakou knihu jde, dám tady odkaz, snad to nebude vadit. My jsme totiž před tím byli s přítelem na této výstavě, ta výstava koluje po vlastech českých, jsou to velké panely, které zaberou celou místnost. V některých městech se tam pak ta kniha i prodává. Možná to znáš nebo jsi to někde viděla. Mrkni se, já ještě k tomu něco napíši:
https://www.knihydobrovsky.cz/dejiny-udatneho-ceskeho-naroda-73917

39 Hanka Hanka | 13. prosince 2017 v 14:03 | Reagovat

[37]:Ruženko, tady v odkazu jsou fotky z výstavy, abys měla představu.
https://art.ihned.cz/umeni/c1-52858030-devet-metru-ceskych-dejin-rekordni-leporelo-s-pribehem-cech-ma-posledni-vystavu

Jinak ty příběhy znáš možná z televize, namluvil to Jiří Lábus.
Ale vrátím se k tomu klukovi. On podle mne za to nemůže, jinak je hodný, na vině je výchova rodičů. Já jsem také pro přímé jednání, souhlasím s Tebou, ale to je v rodině mého přítele a to je těžké tam takle zasahovat. Ano, je to možné, ale postupně, po kapkách... :D
U vás v rodině je to jiné, jak píšeš, děti jsou od mala vedeni ke knize. Tam u nich vůbec knihu v poličce neuvidíš a myslím, kdoví, jestli jeho rodiče nějakou knihu přečetli. Matka možná, snad..., když má maturitu, i když ani tohle není zárukou. V době, kdy jsme tam byli, byly prázdniny, tak kluk přece nic nemusí, ať si to užije, ale podle mne, všechno má své meze. Dám příklad - matka nachystala oběd a všichni usedají ke stolu. Ona se ptá kluka - půjdeš obědvat? ???  [:tired:] Kluk (a ne jednou) odpoví: Teď ne, mami, nemám čas O_O . Abys rozuměla, od rána sedí na tabletu a pořád hraje hry. Matka řekne - dobře, tak to bude v lednici a když budeš chtít, tak si to vezmi. ??? To je něco na mne, já bych vypěnila hned, by viděl, jestli má čas nebo ne. Ale jsem tam chvíli, nemám právo jim do výchovy mluvit. Pro rodiče - pohoda, ale asi si neuvědomí, jak toho synka připravují pro další život. ... A ještě něco, jak jsi psala, že bych tu knihu sebrala zpět. Jemu by to jistě nevadilo, spíš by chtěl, abych mu buď ty peníze dala a on by si nabil mobil nebo že bych mu koupila "kýbl" sladkostí. Tak to bohužel, toho se nedočká. :D  :D

40 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 13. prosince 2017 v 17:43 | Reagovat

[39]: Hani, tak to já jsem asi odjakživa byla krajcbaba. Klci jedli když se  jedlo, jen svačinu dostali podle situace. I vnoučata, když u nás jí, tak posadíme a hotovo. Nemáš hlad, jíst nemusíš. Toho chlapce opravdu vychovávají špatně. Určité meze být musí. Ty  tak zv. rituály je nutné  dodržovat.

41 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 13. prosince 2017 v 17:43 | Reagovat

[40]:Kluci-u - mi uteklo.

42 Terka Terka | Web | 13. prosince 2017 v 23:19 | Reagovat

Je to pěkné a trošku smutné. Ten konec mě dojal, ale donutil mě i trošku se usmát 8-)

43 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. prosince 2017 v 11:33 | Reagovat

[42]: To jsem ráda. Dítě bývá smutné, ale zase se  snadno rozveselí, když mu někdo udělá radost. Jak se říká-pláč a smích v jednom pytlíku... :-)

44 beallara beallara | Web | 15. prosince 2017 v 21:34 | Reagovat

Nádherné, kouzelné vánoční vyprávění, děkuji :-)

45 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. prosince 2017 v 14:50 | Reagovat

[44]: Kéž by se líbilo více lidem. Je ale takové obyčejné, ze života... :-)

46 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 28. prosince 2017 v 10:52 | Reagovat

Tak to je do moc dobrá povídka

47 J.R. J.R. | Web | 28. prosince 2017 v 18:37 | Reagovat

Vaše povídka mi připoměla mé dětství kdy i já četla Karafiátovi Broučky a mého staršího bráchu :-D i on mi rozpáral panenky aby zjistil co v nich je :-x hlasovala jsem pro vás ;-)

48 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. prosince 2017 v 19:23 | Reagovat

[47]:Děkuji, četla jsem také na tvém blogu a měla jsem dojem, že jsme místy na stejné vlně. Nemáš to asi v životě také lehké, asi víš, co myslím. I podle oblíbené skupiny soudím, že máš trochu sklony ke smutku, ač se snažíš z maličkostí mít radost. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx