Z historie jednoho kostela v Brně- od Fanynky

8. listopadu 2017 v 20:47 | Ruža z Moravy |  Věřte nebo nevěřte..
Fanynka- bábina pro zájemce sepsala zajímavé povídání z různých zdrojů a já vám je předkládám tak, jak mi je poslala, jen jsem doplnila fota z uvedených zdrojů...

Při mé poslední návštěvě Brna vstoupila jsem do kostela minoritů, zkráceně u Janů, který se nachází ve středu města kousek od náměstí Svobody, tzv. Svoboďáku, na ulici Jánská. Ulice pojmenování nese podle kostela, dvou Janů, svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty. Klášter minoritů v Brně je nejstarším, bez přerušení neustále fungujícím klášterem na území města Brna. Přestože kostel má výborné umístění v samém centru města, je hodně opomíjen, a to je škoda, neboť mimo jiné je zde k vidění loreta a Svaté schody.


Pro orientaci uvádím. Řád menších bratří (jinak také mnišský žebravý řád) založený svatým Františkem z Asssisi je rozdělen na tři větve: minorité, františkáni a kapucíni.

foto z wiki
Minorité po příchodu do Brna v první třetině 13. století, nejdříve vystavěli provizorní dřevěný kostelík svatého Jana Křtitele, později postavili klášter se zděným románským kostelem. Podle tradice zakladatelem měl být Jan Velen Černohorský z Boskovic, pravděpodobně smyšlený zakladatel rodu Boskoviců. Zemřel v roce 1240 a měl být v kostelíku pohřben, ale Christova minoritská kronika uvádí k roku 1240 v minoritském kostele pohřeb jeho zakladatele "Přibyslava znaku tří štik". O zásluze založení kostela králem Václavem I. existuje pouze zpráva o darovací listině.
Některé zdroje uvádějí jako zakladatele minoritského kostela Lamberta z Boskovic. Na rozdíl od Jana Velena Černohorského z Boskovic, Lambert z Boskovic je historicky doložen. Počátky kostela jsou tedy nejasné.

Kostel několikrát vyhořel, při jedné z jeho obnov a úprav bylo patroncium rozšířeno i na Jana Evangelistu.
Poslední úpravu kostel a okolí zaznamenal v první polovině 18. století. Na místě hřbitova, kde se až do roku 1620 pochovávalo, byla vystavěna Loretánská svatá chýše. Je obestavěná ambitem a postranními kaplemi sv. Josefa a sv. Anny. Mezi kaplemi byly postaveny Svaté schody. Celý kostel byl následně přestavěn v barokním slohu.

V takové podobě
se dochoval do dnešní doby. foto wiki

Znak diecéze Brno



Podle křesťanských legend byla nazaretská Svatá chýše příbytkem Panny Marie, v níž jí archanděl Gabriel zvěstoval, že počne z Ducha svatého. Domek byl poté anděly přenesen do Loreta u Ancony v Itálii.
Jiná legenda říká, že původní domek Panny Marie měl být v roce 1291 poutníky rozebrán a kameny z něho měly být lodí přepraveny do Dalmácie a pak následně dopraveny do Loreta, kde měla být z nich sestavena svatyně.
Ukázalo se, že není anděl, jako Anděl (Angelos).

"Svaté kameny" ze Svaté země nechal převést jako dar Nikeforos Angelos z Epiru, potomek byzantských císařů z rodu Koménů. Jeho dcera Tamar se v roce 1294 provdala za neapolského prince Filipa z Tarenta. Listinou určil její otec výši věna, kde mimo finanční hotovosti byly zapsány i "svaté kameny z domku Naší milé Paní Matky Boží Marie". Tato listina byla objevena ve vatikánském archivu v roce 1985. V roce 1263 ovládl Svatou zemi sultán Baibars, křesťany povraždil, nebo odvlekl do otroctví. Přenesení kamenů na křesťanské území bylo výsledkem diplomatického jednání.


Loretánská kaple zjednodušeně loreta je napodobenina Svaté chýše Lorety a před tím domku Panny Marie v Nazaretu. Od 16. století jsou tyto kaple stavěny po celé Evropě. V českých zemích mělo být postupně zbudováno kolem padesáti loret. Nechávali je vystavět většinou ti, kteří navštívili Loreto v Itálii. K Loretu se pojí také legendy o zázračných uzdraveních prosbou a modlitbou k Černé Panně Marii Loretánské. Nejdříve byla znázorňována v podobě ikony, později ve tvaru sošky.
Proč je černá, se mně nepodařilo zjistit. Snad proto, že do jedné ze svatyň uhodil blesk a všechno shořelo. Ikona Panny Marie ne. Možná jen zčernala plameny a kouřem a proto se znázorňuje černá.

Svaté schody jsou podle křesťanské legendy schody, po kterých kráčel Ježíš Kristus v paláci Pontia Piláta v Jeruzalémě. Ve 4. století svatá Helena, matka císaře Konstantina I. nechala schody převést do Říma. Nejdříve byly umístěny v Lateránském paláci, staré rezidenci římských papežů, později byly přemístěny do naproti stojící budovy s papežskou kaplí. Budovu nazvali Svatyně svatých, neboť zde bylo uloženo velké množství relikvií. Jednotlivé stupně schodů jsou překryty dřevěnými deskami, po nich věřící vystupují nahoru po kolenou. Na každém schodu odříkávají modlitbu. Místa, na kterých se našly skvrny po Kristově krvi, jsou vyznačeny zvláštními značkami se skleněnými průzory.
Podnět k vystavení Svatých schodů v kostele minoritů v Brně dal baron Michal Wertena, který odkázal v závěti minoritům větší finanční částku. V prvním schodu jsou ostatky jesliček, v 11. schodu jsou ostatky a ve 28. schodu se nacházejí ostatky ze svatého kříže. Sochy Krista, Piláta a římského vojáka umístěné nad Svatými schody znázorňují soud. Před schody je upozornění, že nahoru po schodech se smí jen po kolenou.

Informace čerpány z: Informačních tabulí kostela minoritů, Wikipedie, církevní historie a šlechta-rodokmen minorite Brno.

.


 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lydie Lydie | 8. listopadu 2017 v 22:48 | Reagovat

Zajímavý článek.
Do Brna jezdím často, ale nikdy mě nenapadlo se do toho kostela zajít podívat.
V Loretu v Itálii jsem byla, tak musím navštívit i toto místo v Brně. :-)

2 nar.soc. nar.soc. | 9. listopadu 2017 v 11:24 | Reagovat

Nevím jak teď, ale v minulém režimu byla část klášterních prostor využívána technickým muzeem města Brna. Byl tam k vidění unikátní německý diesel motor pro pohon letadel. :-D

3 nar.soc. nar.soc. | 9. listopadu 2017 v 11:30 | Reagovat

Historické kostelní památky v Brně doplňuje barokní kostel sv. Tomáše na Mor. náměstí, v místě původní lodi je pohřben Jošt Lucemburský, markrabě moravský a ve své době pretendent na římského císaře.
Zajímavý je o kus níže na jih gotický kostel sv. Jakuba s nedávno objevenou kostnicí ( pozůstatkem po původním hřbitově okolo kostela). ;-)

4 bábina bábina | 9. listopadu 2017 v 15:33 | Reagovat

[2]: Na takovou informaci jsem nenarazila, ale je to možbé. Pokud vím, jsou tam dvě klášterní budovy, jak byly obě využívány, nevím.

5 bábina bábina | 9. listopadu 2017 v 15:36 | Reagovat

[1]: Nyní se tam opravují varhany, tak bylo otevřené, jinak nevím, jak je to s otevřením.

6 bábina bábina | 9. listopadu 2017 v 15:41 | Reagovat

[3]: Kostel sv. Jakuba jsem "proletěla", interiér je krásný, ale takový jako u většiny kostelů.

7 bábina bábina | 9. listopadu 2017 v 15:50 | Reagovat

[3]: Pro sebe jsem si uděla rozsáhlejší popis, zde jsem zveřejnila jen část. Když jste zmínil Jošta, uvedu také jednu z význačných osobností, kteří byli v kostele u Janů pohřbeni.
Donátorem obnovy stavby se stal Mikuláš Opavský (+1318), jenž  také společně s chotí Anežkou našel v kostele místo posledního odpočinku. Kostel se měl původně stát rodovým pohřebištěm opavských Přemyslovců.  Jeho náhrobek se nacházel na místě dnešního hlavního oltáře, ale roku 1600 ho nahradil jiný, a to Jana Šembery Černohorského z Boskovic.
Toho Šembery, o kterém jsem vám v Kavárně povídala v povídání o zámku Bučovice.

8 bábina bábina | 9. listopadu 2017 v 15:56 | Reagovat

[3]: Jak to tak vypadá, na místě Zelňáku a Svoboďáku byly hřbitovy. Při likvidaci hřbitovů, kosti pak uložily do krypt kostelů. Ono vlastně jsme jedno velké pohřebiště ;-)  :-( , všude kam šlápneme.

9 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 9. listopadu 2017 v 18:03 | Reagovat

Velmi zajímavé. Přiznám se že jsem dosud nevěděl co přesně znamená Loreta...je i v Praze.. V Brně jsem vždycky jenom letem světem ale ten kostel rozhodně  stojí za návštěvu  . :-)

10 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 9. listopadu 2017 v 18:28 | Reagovat

[9]:Takže podle původní chýše panny Marie nazvané Loreta podle místa kam byla prvotně přenesena se stavěly i další podobné v jiných místech- i ta Pražská

11 bábina bábina | 9. listopadu 2017 v 21:36 | Reagovat

[9]: Z Prahy si pamatujeme hlavně zvonkohru. Že? :-)  ;-)

12 Jan Turon Jan Turon | 10. listopadu 2017 v 6:45 | Reagovat

[11]: To také...párkrát jsem okolo šel při cestě s Petřina na Hrad....

13 Lydie Lydie | 10. listopadu 2017 v 13:02 | Reagovat

[3]:Tak mám základní neznalosti. V Brně jsem byla jen v kostele "na Petrově" a ještě blízko nádraží v jednom kostele, ale ani nevím, jak se jmenuje.

14 Mirka Mirka | 10. listopadu 2017 v 21:07 | Reagovat

Růženko v Brně jsem vůbec nebyla,ale pěkně jsem si u Tebe početla a díky za podporu.Mě a Libušce se dostala nebo dostal nějaký(á) chytrolina,ale já to nevzdám,pojedu dál. Blog je můj a basta.Zatím komentáře moderované a uvidíme co opět napáchá...pa a hezký víkend...

15 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 10. listopadu 2017 v 22:52 | Reagovat

[14]:Mirko, blogujeme pro radost, zábavu, poučení případně a ne pro rozčilování. Budu tě navštěvovat, líbí se mi u tebe. :-)  :-)

16 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 11. listopadu 2017 v 20:03 | Reagovat

[13]:Lydie, také já jsem bývala často v Brně a ten kostel blízko nádraží jsem navštívila několikrát. Zvláště v létě tam bylo poklidné posezení. Jednou jsem se tam míjela s paní Vlastou Fabiánovou.

[11]: Moc krásné počtení Fanynko. :-)

17 nar.soc. nar.soc. | 12. listopadu 2017 v 12:36 | Reagovat

[16]:

Nejbližší kostel od nádraží je za domem u tří kohoutů, u Kapucínů. V kryptě kostela je v rakvi baron Trenck. :-D

18 Miloš Miloš | Web | 12. listopadu 2017 v 16:12 | Reagovat

Zajímavé informace.
Kostel znám jen z ulice, nějakou dobu se nedalo k němu nedalo ani přiblížit, protože sochy na střeše hrozily pádem na chodník. Ale zřejmě to už opravili.

19 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 12. listopadu 2017 v 16:30 | Reagovat

[17]: U Kapucínů jsme byli nejen soukromě s dětmi, ale pak i s kroužkem dětí z Dívčího klubu a klubu modelářů. Barona Trenka jsme viděli, měl děravou botu a byl mu vidět palec u nohy. ;-)

20 Vendy Vendy | Web | 12. listopadu 2017 v 19:31 | Reagovat

[2]: To si pamatuju, taky tam bylo panoramatické kukátko, jestli se nepletu.Dodnes si vzpomínám na výstavu miniatur, kde byla mezi jinými miniaturní zlatá růže, a okovaná blecha.. :-D

Dobrý článek, kolem té budovy jsem často chodila, ale historii neznám.

21 nar.soc. nar.soc. | 13. listopadu 2017 v 11:35 | Reagovat

[20]:

Mám matnou vzpomínku, že to nebylo jen kukátko, ale celý kruhový komplex. Posedávalo se dokola k jednotlivým kukátkům, za nimiž bylo možno vidět kuriozity ( asi 12 stanovišť). :-D

22 nar.soc. nar.soc. | 13. listopadu 2017 v 11:38 | Reagovat

[17]:
Další blízký kostel od hl. nádraží je na Masarykově třídě?? po pravé straně před Orlí. Tam jsem nikdy nebyl, na schodech je odedávna pár žebráků. :-D

23 padesatka padesatka | E-mail | Web | 16. listopadu 2017 v 20:45 | Reagovat

Moc hezky zpracované... :-)

24 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. listopadu 2017 v 20:49 | Reagovat

[23]: Fanynka psát umí, je to její text, já jsem doplnila jen obrázky-snad dobře. ;-)

25 ╬ Gothic Soul ╬ ╬ Gothic Soul ╬ | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 17:04 | Reagovat

Hodně zajímavý kostel tedy

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx