Užitečné rady k sázení stromků.

17. listopadu 2017 v 20:00 | Ruža z Moravy |  Různé návody a ruční práce
Je doba sázení stromků. Toto téma jsme probírali i v komentářích v Kavárně listopadové. Byla by škoda, aby v množtví komentářů zaniklo a tak si dovolím přenést ty, které se týkají sázení stromků do zvláštního článku. Podotýkám, že pánové, kteří se k problému vyjadřují jsou nejen zkušení, ale i odborně vzdělaní a docela pěkně se jejich návody doplňují a ty komentíky k tomu budou jako bonus...


JM napsala:
xxxxxxxxxx
My jsme dnes sázeli stromky. Objednala jsem sloupovité - švestku, třešni a hrušku. Stromky sázíme pro potomky.
nar.soc.- Ivan
xxxxxxxxxxxx
Nevnucuji se, jen připomínám. Na podzim sázené stromky by se měly vsadit po čerstvém zastřižení kořínků do připravené sázecí jámy ( průměr v dobré půdě 60 cm, ve špatné nejméně 1m a 60 cm hluboko.) Ornicí se naplní spodní část jámy a spodinou se zahrnou kořeny. Sází se na kořenový krček, stromkem se zatřese, aby půda pronikla mezi kořeny. Dostatečné zalítí ke kořenům nebo omáčení kořenů v blátivé kaši s přidáním kravince, zajistí ujmutí. Pak zarazit kolík k uvázání, přihrnout kořeny do roviny a dobře ušlápnout i kolem kolíku. Následně nahrnout půdu do kužele ke kmínku a kolíku.

Předpokladem růstu jsou kořeny ve vlhku, protože stromek i přes zimu transpiruje t.j. vede jistou vlhkost z kořenů do systému dřeviny. Přišlápnutí a kuželové přihrnutí s úvazkem ke kolíku, zajistí pevnost postavení, kdy ani vítr či ledová námraza nepohne s kořeny a nezničí rašící kořenové vlášení v předjaří. Samozřejmostí je ochrana kmínku proti okusu zvěří ( vhodný je i hrubší papír na kmínek i proti namrznutí). Problematická je ochrana proti srncům, kteří si rádi vytloukají parůžky o mladé kmínky. Buď oplotit pozemek nebo natlouci tři ochranné kolíky kolem kmínku- stačí z jara. Rovněž řez korunky je vhodnější až z jara, i při rašení. Ranky lze zatřít stromovým balzámem nebo latexovou barvou. Úvazek kmínku ke kolíku by měl mít tvar ležaté 8 překříženou páskou, aby se provázkem nenarušoval kmínek. Dnešní stromky s balem se dobře ujímají, ale jejich cena si žádá dobrou péči. Tak ať se daří a brzká úroda je odměnou sadaři. :-D
Ilustr.fota z netu..
Petr (profesí zahradník)
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
[481] Ivane, malinko bych poopravil váš recept. Kůl se zatluče do prázdné jámy a pak se teprve dává stromek. Kůl má být na straně odkud fouká nejčastěji. Je to snadnější a pro stromek bezpečnější. Kořeny naopak prosypat jemnou ornicí, ne spodinou! A stromkem klepat proto, aby ta jemná ornice nejen byla všude, ale nezůstaly vzduchové kapsy. Zakrácení výhonů provést částečně hned, doladit na jaře. Je to proto, že se zmenší plocha pro ztrátu vody, stromek totiž vypařuje i v zimě. Srnec si nevytlouká jen parůžky, ale likviduje vše nové, co se v jeho rajonu vyskytne. Má totiž ve své makovici zakotveno to, že si musí udržet pastvinu volnou. Odvažuji se tvrdit, že si většina laiků zkazí stromek tím, že dá blbě úvazek. Stromek se vzápětí o ten kůl dře. Spousta lidí pokazí sazenice, když je před sázením máčí ve vodě. Je to špatné proto, že se tím umyje to, co na těch kořenech má být.
Jeník reaguje:
xxxxxxxxxxxx
Dobrý den. Jak jsem se dočetl, tak sázení mladých stromků je docela věda. Je třeba to znát a umět. Ale sázet je stále potřeba. To je to samé jako rodit děti atd. Dneska se na to nějak zapomíná. Všichni mladí soutěží, kde všude byli ve světě na dovolené, na výletě, na zkušené atd. Ale rodit děti se jim nějak nehodí. Je to starost a když to třeba přijde, tak honem - rodiče postarejte se atd. Je to složitější, ale bez dětí národ vymře. ;-)

Ivan-nar.soc.(V odpovědi na můj dotaz)
xxxxxxxxxxx
[534] Máte možnost volně s textem naložit.
Já osobně preferuji při holých kořenech je rovně zastřihnout zahr. nůžkami "do bílého dřeva", stromek na chvíli namočit, přepravovat dále v igelitovém pytli s troškou vody. Na místě výsadby si rozdělat v jámě hliněnou kaši (pokud je kravinec k dispozici, přimíchat ( je to první živina ) pro rašící kořenové vlášení. Zablácené kořeny už nevysychají a stromek do 1hod zasazený netřeba zalévat. Jen protřepat půdu při sázení, aby obalila blátivé kořeny. Po zahrnutí cca 15 cm dobře dokola ušlápnout( stromek sedne o cca 5 cm což je vhodné ). Pokud se takto postupuje je ujmutí jisté. Vše ostatní je také důležité, ale pro ujmutí je nutno ošetřit hlavně kořeny. Pro manipulaci se stromky s holými kořeny je vhodné se už při nákupu přesvědčit o stavu kořenů. Zaschlé kořeny jsou "ve dřevě po zakrácení rezivé" zaschlý stromek má i mírně svrasklou kůru na slabších větvičkách a hlavně koncích. Stromky ve svazcích je vhodné vložit do vlhkého jutového pytle a ten vložit do polyetylénového. Takto je možná doprava třeba na autozahrádce. Stromky se nosí obvykle na ležato, vždy kořeny napřed. Stromky koupené na podzim lze na zimu "založit" ve svazcích do připravené hlubší rýhy ( 40cm), prohodit hlínou, zalít a další hlínu nahrnout. Obalit lehkým pletivem a sázet až z jara do připravených sázecích jam (popsáno dříve ).Usmívající se


JM reaguje
xxxxxxxxxx
514] Pánové, snad bych si dovolila vás doplnit o klacek, který položíme přes jámu, dáme stromek a to o pár cm výše, než přirozeně rostl. To proto, že zemina kolem něho sedne. Jinak postupujeme stejně. Už vysazujeme třetí zahradu. a vinohrad. Ale poprve sázíme stromky sloupovité a nic nevíme o jejich jarním střihu. To musíme tepeve nastudovat. Je to pro nás nóvum. V našem okolí mají zahradnictví licence jen na jabloně, tak jsme je objednali přes internet. Přišli dobře zabalené, na kořenech hodně písku s trochou zeminy. Krásné kořeny.


Podrobnější, fundované rady kolem pěstování stromů najdete v komentářích u článku...

☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lydie Lydie | 17. listopadu 2017 v 20:47 | Reagovat

Sázet stromy je záslužná práce. Také jsme měli radost, když začalo být na nich ovoce. Čas šíleně letí.....z malých stromků za těch 45 let jsou velké stromy. Dokonce jsme už museli pokácet hrušeň /měla nějakou nemoc-prý od jehličnanů, které jsou blízko/. Také švestky chytly šarku.....
To je prostě život. :-)

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. listopadu 2017 v 20:51 | Reagovat

[1]: O tom jsem už četla, že jehličnany a ozdobné stromy v zahradách vlastně ničí ty ovocné. Lidé si dělají ze zahrad lesíky, kde se starají pak jen o trávník a o ovoce asi nemají zájem. To je starost a práce při případné sklizni. ;-)

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 0:25 | Reagovat

Takže doplňuji a to je dobře. :-)

4 Jeník Jeník | 18. listopadu 2017 v 8:16 | Reagovat

Sázení stromků je užitečná a krásná práce, která má vždycky cenu. naše krajina to pořád potřebuje - nové mladé stromky. A je jedno jestli se jedná o stromky ovocné , okrasné , listnaté či jehličnaté, jestli se jedná o založení , nebo doplnění ovocného sadu , nebo okrasné zahrady , nebo užitečné stromy na mezích v polích , nebo podél cest, nebo klasický les , který opět může být listnatý , jehličnatý , nebo smíšený. Jsou i různé ochranné porosty , třeba podél dálnic, nebo na výsypkách u dolů a lomů, nebo na vrcholcích hor. vždy je důležité aby všude něco rostlo (keře , stromy, byliny, květiny a lidská láska k tomu. :-D

5 Janinka Janinka | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 11:57 | Reagovat

Až jednou budu mít tu zahrádku, tak se sem určitě vrátím! :-)

6 ╬ Gothic Soul ╬ ╬ Gothic Soul ╬ | Web | 18. listopadu 2017 v 11:58 | Reagovat

To by se mohlo hodit mé mamce pošlu ji pdkaz ;-)

7 nar.soc. nar.soc. | 18. listopadu 2017 v 15:36 | Reagovat

Něco o sázení stromků s připomínkami dalších blogerů.

Říká se sázíme stromky pro potomky. Dnes  je sadařství  rozvinuté do té míry, že menší tvary sázíme pro vlastní potěchu i užitek.  Je vhodné si nejen uvědomit, co chceme docílit, ale i  ověřit podmínky pro ten který stromek, aby mu stanoviště vyhovovalo a zvolit i budoucí tvar, jako předpoklad rozmístění a vzájemné vzdálenosti na  pozemku.  Obvykle se řeší  okrasná a užitková dřevina.  Bližší řešení je nutno rozhodnout na pozemku. Především se rozhlédnout co dobře roste v okolí, už z toho se dá odhadnout s čím může budoucí pěstitel  počítat.
Všeobecné  rady se týkají  počátečních činů.
Pevnost a dlouhověkost zajišťují  stanovištní semenáče tj. vysazení semene na budoucí stanoviště.  Do běžně připravené půdy se vloží na podzim např.  2 vlašské či lískové  ořechy ( do hloubky pětinásobného průměru ) řádně se přišlápnou a opatří kolíkem. Takto lze sázet i pecky peckovitých  dřevin.  Jádroviny se množí na zvláštních podnožích v pěstebních školkách.  Existuje  i množení odkopkem, tj. výrustkem z kořene  matečního stromu  např. višeň kerešská,  modré ovoce, zpravidla nejde od pecky, ale je zdrojem kvasu na slivovici.  Je samozřejmé, že pro zisk pěkného ovoce je nutné přeštěpovat semenáč na žádaný kultivar, je to práce piplavá a současně náročná.  Vhodná jen do náročných stanovišť, kde by vysazený stromek špatně rostl nebo jen krněl.  Jsou to převážně historické způsoby společné pro okrasné i plodné dřeviny.
Dnes se pěstí sadbový materiál v okrasných  a užitkových školkách. Okrasné a užitkové sadařství  je   odděleno a navrhuje se každé zvlášť, obvykle po poradě s odborníkem, který navrhne skladbu dřevin a ohledem na dané podmínky, také budoucí tvary dřevin a výsadbový spon. Z toho odvozeně se nakupuje sadbový  materiál, vhodný pro ten který účel.  Je zásadní rozdíl mezi stromkem  např. jabloně na kmenu a stromkem jabloně pro zákrsek nebo plodnou stěnu. Použité podnože zajišťují potřebnou vzrůstnost ( pro větší tvar bujnější a pro menší tvar jen přiměřenou  ).  Už při nákupu sadbového materiálu je nutno trvat na těchto skutečnostech.   Nakupované     stromky  by měly být bez listů s pravidelnými kořeny  a zejména čerstvě dobyté z půdy bez známek zaschnutí   ( kořen na koncovém řezu musí být bílý nikoli rezivý )  rovněž větvičky nesmí mít na koncích svrasklou kůru.  Prodávají se sadby i s balem kolem kořenů, ale manipulací se obvykle dost odrolí.  V každém případě je vhodné svazky stromků i jednotlivé kusy vložit do vlhkého jutového pytle a ten vložit do polyetylénového. Takto je možná doprava třeba na autozahrádce. Stromky se nosí obvykle na ležato, vždy kořeny napřed. Stromky koupené na podzim lze přes zimu "založit" ve svazcích do připravené hlubší rýhy ( 40cm), prohodit hlínou, zalít a další hlínu nahrnout. Obalit lehkým pletivem a sázet až z jara do v zimě připravených a vymrzlých  sázecích jam.  
Výsadbě stromku, předchází příprava . Sázecí jáma bývá nejméně 60cm v průměru u dobré půdy, v horší raději 1m i více. Vyryje se   ornice a odhodí na jednu stranou, dále se vyryje ( případně vykope ) podorničí a odhodí na druhou stranu . Obvyklá konečná hloubka je cca 60cm. Do otevřené jámy může v zimě pršet a padat sníh, stěny naruší mráz a dojde k určitému prospěšnému  okysličení stěn a spodiny.  Z jara po oschnutí se ornice vhodí na dno jámy, jako základ před vlastním sázením.  Pro  plodné stěny ( jabloně, hrušně ) se připraví sázecí pásy hlubokým  zrytím ( na dvě hloubky listu rýče ) pásu o šíři 1m se zarytím dobrého kompostu.  Před výsadbou se zřídí podpěrná konstrukce stěny.
Do zákrytu v řádku a doprostřed připravené jámy se zatluče kůl  a pak se teprve dává stromek.
Kůl má být na straně odkud fouká nejčastěji.  Je to snadnější a pro  stromek bezpečnější.  O osobně preferuji při holých kořenech je rovně zastřihnout zahr. nůžkami "do bílého dřeva", stromek na chvíli namočit, přepravovat dále v igelitovém pytli s troškou vody. Na místě výsadby si rozdělat v jámě hliněnou kaši (pokud je kravinec k dispozici, přimíchat ( je to první živina ) pro rašící kořenové vlášení. Zablácené kořeny už nevysychají a stromek do 1hod zasazený netřeba zalévat. Sází se na kořenový krček,  vyznačený položením kolíku přes jámu. Stromkem se potřásá směrem vzhůru z jámy, aby se kořeny vložily šikmo a jemná ornice z okolí jámy  pronikla mezi kořeny. Dostatečné zalítí ke kořenům nebo omáčení kořenů v blátivé kaši s přidáním kravince, zajistí ujmutí. Stromku zdviženému na výši kořenového krčku se po přihrnutí asi 15cm půdy  dobře ušlápnou kořeny i kolem kolíku. Následně nahrnout půdu do kužele ke kmínku a kolíku. Předpokladem růstu jsou kořeny ve vlhku, protože stromek i přes zimu transpiruje tj. vede jistou vlhkost z kořenů do systému dřeviny. Přišlápnutí a kuželové přihrnutí s úvazkem ke kolíku zajistí pevnost postavení, kdy ani vítr či ledová námraza nepohne s kořeny a nezničí rašící kořenové vlášení v předjaří.  Zkrácení větviček při podzimním sázení je vhodné k odlehčení, aby neměl vítr a námraza možnost sadbu poškodit. Konečný řez se udělá z jara. Každý řez je nutno ochránit proti vyschnutí  buď stromovým balzámem nebo latexovou barvou. Samozřejmostí je ochrana kmínku proti okusu zvěří ( vhodný je i hrubší papír na kmínek i proti namrznutí).
Problematická je ochrana proti srncům, kteří si rádi vytloukají parůžky o mladé kmínky. Buď oplotit pozemek nebo natlouci tři ochranné kolíky kolem kmínku stačí z jara.
Řez korunky z jara i při rašení je určující pro založení budoucího pěstebního tvaru. Co se zde zanedbá se těžko napravuje. Mladý kmínek se váže ke kolíku úvazkem,  který by měl mít tvar ležaté 8. Váže se pevnou páskou, protože  provázek narušuje kmínek. Dnešní stromky s balem se dobře ujímají, ale jejich cena si žádá dobrou péči. Tak ať se daří a brzká úroda je odměnou sadaři.

8 nar.soc. nar.soc. | 18. listopadu 2017 v 15:43 | Reagovat

[2]:

Existují i jiné vazby mezi okrasnými a ovocnými dřevinami. Thuje je nositelem listové choroby pro hrušeň. Na thuji nic nevidět, ale hruška trpí, krní, opadávají jí napadené listy. Uzdravit hrušku znamená skoncovat s thují.

9 nar.soc. nar.soc. | 18. listopadu 2017 v 16:04 | Reagovat

Předpoklad sloupového tvaru je volné okolí, aby byl maximální osvit tvaru. Buď je tvar na kmínku (60cm) nebo od země ( cca 30m), čím nižší tím přesnější musí být řez. Větvičky lze tvarovat silnějším izolovaným drátem  a pomocnými kolíky do žádaného směru. Kde bude menší osvit je třeba vyvinutější dřevo ( stromek se tak orientuje už při výsadbě). Podle vzrůstnosti stromku se upravuje i řez. Zvolený průměr "sloupu" začíná od nejspodnějšího zavětvení, tvar je několik let kuželový, aby se vytvořil dobrý základ pro konečný sloup. Za vegetace ponecháme dolní patra bez krácení, aby vyvinula plodné dřevo. Na rozhraní července a srpna můžeme provézt letní řez. Horní patra silněji, dolní jen do žádaného tvaru zakrátíme za zelena. Řez zatřeme latexem. V plodnosti se letní řez už nedělá, pak je veškerá úprava jarním řezem. Důležité je umožnit dolním patrům na kosterních větvích nejméně jeden bujný vegetační výhon směrem vzhůru, aby došlo k vegetačnímu rozvoji (výhon bude z jara zkrácen na 1-2 očka). Sloupový tvar lze posilovat i výběrovým hnojením na list, aby se tvar vyrovnal ( ovšem musí se to umět ). :-D

10 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 16:51 | Reagovat

Jsem ráda, že pokračujete, třebas i v komentářích. Nemusím to již přetahovat, ale ještě v článku na to upozorním, že
vaše rady pokračují v komentářích. Díky. :-)  :-)

11 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 22. listopadu 2017 v 13:40 | Reagovat

V lese u přítelkyně jsme sázeli na jaře lesní stromky...ty se pro změnu doporučuje sázet zjara nejlépe v březnu...nebo kontejnerová ty se dají sázet kdykoli. I na zahradu jsem loni zasadil v létě kontejnerovou třešeň a ujala se... :-)

12 Petr Petr | 22. listopadu 2017 v 23:47 | Reagovat

Já bych připomněl - oponoval, že zálivka po výsadbě je nutná, proto kolem stromku vytvořit misku, ne kužel, ten totiž odvádí i dešťovku. Je-li suché jaro, zálivky opakujeme.
Úhyny, k vůli nezalití jsou značné.
Nákup na podzim a poté sázení až na jaře = ztráta jednoho roku. Sestřih při jarní výsadbě totiž musí být hluboký.
Připomínám, že "kultivar" se nevytváří žádným zákrokem, ale je dán geneticky.
Rostlinu kdysi někdo vyšlechtil do nějaké podoby a její potomci už tak stále vypadají. (V případě ovoce jenom ty množené vegetativně).  Pokud na stromku děláme nějaké zásahy, pak vytváříme  "tvar".
Znovu připomínám, že srnec ničí výsadby i v zimě.
Namáčení kořenu do vody NE! Založit do vlhké země ANO!

13 Miloš Miloš | Web | 23. listopadu 2017 v 0:12 | Reagovat

Tohle je užitečné pro všechny muže, až si budou chtít splnit své poslání - zplodit syna, zasadit strom a postavit dům :).

14 Petr Petr | 23. listopadu 2017 v 0:15 | Reagovat

Letní řez i plodících stromů, je někdy celkem prospěšný, zvlášť u ovocných stěn je dobré probrat, případně zakrátit letorosty, a odstranit vlky. Ovocné stěny jsou často zakládány místo živých plotů, čili je to záležitost i estetická, na další vývoj plodů. při citlivém sestřihu to nemá vliv.
Pozor neřezat peckoviny na jaře, Zvláště u třešní hrozí klejotok. Vyjimkou je výchovný řez u mladých stromků.

15 Petr Petr | 23. listopadu 2017 v 0:25 | Reagovat

[2]: Bohužel, zjistilo se, že mezihostitelem rzi která napadá hrušně je i tráva. Opravdu šikovný zahradník dnes umí vymyslet zahradu tak, aby byly ovocné i okrasné rostliny v estetickém i zdravotním souladu, o Permakultura totiž může fungovat a je to, k čemu jsem za svůj život svázaný s přírodou dospěl.

16 Petr Petr | 23. listopadu 2017 v 0:40 | Reagovat

[8]: Mezihostitelem byl nejvíce podezřelý čínský jalovec, byly sestaveny i tabulky a ten nešťatník byl v čele. Ale Ivane vy jako pamětník víte, že venkovské sady i na horách, a že tehdy byl zimy výrazně tužší, nesly krásné, zdravé a chutné ovoce bez postřiků a průklestů. Každá oblast i měla svoje druhy. Ty se ale pak nesměly množit.
Hned v po převratě ale začala vznikat hnutí na jejich záchranu a světe div se, podařilo se jich sehnat stovky. Ty se dnes znovu množí a sází. Vše se eviduje, aby se vědělo kam jít pro rouby.
Nyní mám namyšlenou alej kde začínám v 720mnm. Je to výzva, ale těším se na to.

17 nar.soc. nar.soc. | 24. listopadu 2017 v 17:36 | Reagovat

[16]:

Na podzim 1956 byla na brněnském výstavišti ukázka krajových odrůd jablek. Matně si vzpomínám, na asi 500 vzorků Jaderničky moravské z valašské oblasti, další mnoho vzorků dalo Panenské jablko. Další desítky odrůd byly zastoupeny už jen v desítkách podob. Byl to v podstatě poválečný obrázek stavu pěstění jablek, ještě před zakládáním velkovýsadeb u st. statků a v konsolidovaných JZD.

18 Vendy Vendy | Web | 26. listopadu 2017 v 12:14 | Reagovat

Moc dobrý a užitečný článek! Sázení stromů je záslužné a vždycky si vybavím písničku Jonathán, od Hoptropáků, a taky film Muž, který sázel stromy. Dnes je bohužel trend stromy víc kácet, než sázet, a tak každý, kdo zasadí strom, má velké plus.
A myslím, že i u sázení by mohla být všehochuť, okrasné i ovocné, pokud je možnost a místo.
Jen nevím, jestli by se daly vysázet z vlastní vůle nějaké stromy na veřejném prostranství, dnes jsou stromové projekce díky dotacím, a co se nehodí, škrtněte (nebo spíš, vykácejte)...

19 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 26. listopadu 2017 v 15:30 | Reagovat

Je fakt, že na počátku sídlišť u nás se stromy sázely jaksi zmatkovitě. Když se  dnes dívám, co kde roste, zaclání nemá to žádný řád nebo naopak přirozenost, je škoda každého stromu, který musí padnout, ale chtělo by to přizpůsobení změnám, které od té doby nastaly. Krásné rododendrony na straně paneláku zničil jeden bydlící nevhodným "hnojivem". Bylo na plevel a ne na hnojení. Už se tam nemohla dlouho objevit ani tráva, natož okrasné keře.  Totéž se stalo před naším vchodem, kde zlatý déšť(vím, že je to neodborný název) omylem vykopal další bydlící. Jasmín totéž- prý překážel při sečení trávy a pod. vylomeniny. ;-)

20 Janka Janka | Web | 26. listopadu 2017 v 22:54 | Reagovat

Také jsme letos na podzim sázeli malé stromečky - švestky. Jestli dobře, nebo ne - ukáže až jaro!!! :-)

21 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 30. listopadu 2017 v 12:06 | Reagovat

Synovi na zahradu jsme zakoupili ovocné stromky - krsy :-?, zkrátka a dobře - nízké. Několik nám jich zlikvidovala zvěř, několik se neuchytilo, nakonec manželovi známý poradil, kde stromky zakoupit. Kousek za městem máme zahradnictví,které má právě ty pravé ovocné stromky pro naši oblast. Světe div se, stromky se drží. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx