Nový domov - 86.

16. listopadu 2017 v 23:24 | Ruža z Moravy |  Nový domov-povídka na pokračování od 1. viz-únor 2016 archiv -
V Domě pečovatelské služby se děly věci. Stěhování Ely do garsonky po Karlovi a nastěhování manželů, kteří museli opustit jeden z posledních podnikových bytů. Majitel, který podnik koupil, jej potřeboval pro nového vedoucího a tak nějakým zvláštním způsobem , no prostě zaplatil tehdy platnou kauci za manžele, aby je vzali do Domu přednostně. Oba byli už v důchodu, ale ještě čilí. Břetislav rozvážel obědy z vývařovny do jednotlivých domácností a Libuše pekla známým cukroví a motala se do domácnosti potomkům. Díky změnám v bydlení, kde měla možnost se vyžívat v povídání s dalšími obyvateli Domu, už nestačila jezdit do vedlejší vesnice a řídit jejich domácnosti.


Nová obyvatelka Liba se v době oběda, kdy její muž byl ještě na rozvážce, snažila přidat ke skupinkám obyvatelů. Lídina skupinka - Eva, Věra a Lída ji sice vyslechly, ale pak se odmlčely a tak Liba, ač nerada, šla tam, kde seděla před tím a dívala se ke dveřím, kde se konečně objevil její manžel.

Lída pak pozvala "děvčata" k sobě+, aby jim konečně povykládala, jak to vypadá s Veronikou. Samozřejmě kývly na Jindřišku, Elu a Helgu, které seděly vedle. Jindra cosi zašeptala oběma a šla za Lídou. Ela s Helgou měly plán jít do města. Ela se zbavila více věcí, které měla v minulém bytě a tak si chtěla doplnit, pozměnit vzhled nového domova alespoň drobnostmi a Helga jí chtěla pomoci. Docela si rozuměly, byly obě životem zkoušené, klidnější povahy, než třeba měla Jindřiška.

"Tak co, změnilo se něco zásadního ve tvé rodině, Lído? Už je to docela dávno, co jsi jen tak něco nadhodila. Já mám také nějaké novinky od Dany, ale to počká. Nejdříve ty." Vyhrkla Jindra, sotva za ní zaklaply dveře.

"Jen ne tak hr, posaďte se, jen dám skleničky. Dnes si to zasluhuje trochu vína, donesla mi je dcera Emilka. Gita už čeká každým dnem porod a dcera je netrpělivá, neřekli jí, co to bude. Přemýšlí, jak to zorganizují, aby nepřekážela, protože partner Gity by chtěl bydlet s nimi, tedy hlavně s Gitou a dítětem. Místa je sice v bytě dost , ale Emilka má také přítele a tak uvažuje, že by mladým byt nechala a nastěhovala se, aspoň na zkoušku, k němu. Jen menší pokoj by pro sebe u nich chtěla a to znamená stěhovat věci a to honem, než se to malé narodí." Lída se konečně posadila k nim.

"To je hrozné, pořád se někdo stěhuje, já už bych nechtěla, leda do márnice." Zavtipkovala Jindřiška, ale hned se zarazila.
" Lído, tak už povídej, co u vás doma, hlavně co Veronika-" Ozvala se Eva

"Tam je to rozjeté na všechny strany. Po všech vyptáváních a reakcích Veroniky se mladí dohodli, že udělají tak zvanou střídavou péči jako třeba u rozvedených rodičů. Je to vlastně skoro stejné. Otec má jinou, matka jiného, s nímiž mají děti. Kolik takových rodin je, že? Stejně mají víc místa u Hany, tam může mít pokojík pro sebe. Dosud jej měla společný se Staníkem, jen rozdělený komodou a stolkem. Nechají jí oblečení u obou rodin, stejně má nejraději trika, mikiny, džíny a Hana jí to průběžně kupuje, protože pořád doufala, že k ní jednou Veronika půjde." Lída se napila trochu vína a pokračovala:
"Jak se cítí ta malá? To sleduje nejvíc Jarka, její babička. S tou se víc baví, s oběma "matkami" jakoby se styděla o tom všem mluvit. Seděla tak jednou u ní nahoře a něco malovala. Když se Jarka podívala, viděla něco podobného stromu, ale obrácenému větvemi dolů. Nahoře bylo něco napsáno. Sedla si k Verunce a dívala se, jak domalovává větvičky a píše.
Zcela nahoře bylo jméno Lída, pod ním dvě jména Radek a Jaroslava. pod nimi daleko od sebe Jana a Hana.
U Jany Jiří u Hany Vít. Pak ale chvíli trvalo, než doplnila další větvičky. Od Jiřího a Hany dala větvičku Veronika,
Od Jiřího a Jany dala Staník, dvojčata Lída a Jarmila. Od Hany a Víta jen Martin a Lenka- dvojčátka. Najednou řekla: "Je to zamotaný a je nás jaksi moc. Doufám, že nebudou ještě další děcka."
Jinak to vypadá, jako by se smířila s celou situací. Jarka se jí ptala, jestli by šla bydlet na týden nebo čtrnáct dní k Haně a Vítovi. Mohla by kdykoliv přijít sem, aspoň na návštěvu. Pak by zase bydlela u táty a Jany. Překvapilo ji, že Veronika jen vzdychla a řekla:
" Ale jak já jim budu říkat? To budu mít dva táty a dvě mámy? Říkat Vítovi strejdo se nehodí, že?"
Jako by ji další nezajímalo. Zřejmě věří, že špatně se nebude mít nikde, ale to oslovování ji trápí."

"Po kom je takový mudrlant? Není to náhodopu po prababičce?" Rýpla si trochu Jindra. Na všech ženách bylo vidět, že přemýšlejí, jak se bude malá u těch dvojích rodičů chovat. Najednou Věra skoro povyskočila.
"Já už budu muset jít, domluvila jsem si návštěvu u Karla. Představte si, že mne představil rodině jako přítelkyni. Oba jsme jim ale řekli, že sestěhování nehrozí. Já nechci o svůj byteček přijít a kdyby něco, tak bych u nich nemohla zůstat, to je jasné, ne? Tak ahoj a dumejte, ale láhev je dopitá a Jindra nic nevyprávěla."
"Nevadí, dnes toho bylo docela dost k přemýšlení, však čas máme i jindy. Ještě zajdu na krátkou procházku, je docela pěkně. Kdo jde se mnou?" Zeptala se Jindra...

Pokračování...

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lydie Lydie | 17. listopadu 2017 v 0:26 | Reagovat

Přečteno a čekám, co bude dál. :-)

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. listopadu 2017 v 10:24 | Reagovat

[1]: Mám pocit, že je to seriál a ne povídka na pokračování. Jen takový mírně napínavý nic převratného- prostě život... ;-)

3 Ježurka Ježurka | Web | 17. listopadu 2017 v 10:36 | Reagovat

Snad se to zamotané už díky Veronice rozmotá, ne? :-)

4 Kitty Kitty | E-mail | Web | 17. listopadu 2017 v 11:39 | Reagovat

[2]: Takový seriál beru, u něho je poučné i napínavé posedět a číst, prožívat, uvažovat. Je to ze života, umíš se, Ruži, dívat :-D

5 Eliss Eliss | Web | 17. listopadu 2017 v 17:38 | Reagovat

Moc se mi příběh líbí, je takový ze života a to mám ráda :-)

6 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 17. listopadu 2017 v 18:49 | Reagovat

:-) Ruženko, přečteno, moc krásné čtení. Jen jsem se usmála při čtení slov: " už nestačila jezdit do vedlejší vesnice a řídit jejich domácnosti." Hned jsem si pomyslela, zda ti mladí byli rádi, či nšťastní" :-D Ale to jen na okraj, je to ze života a tak to i chodí. :-)

7 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. listopadu 2017 v 18:59 | Reagovat

[6 Víš, to je opravdu ze života. Takovou ženu znám. Dokonce se chlubila, že k nim jezdí každý týden. Navaří jim, napeče a donutí je uklidit a pracovat na zahradě. Potěš Pánbu, já bych to nedělala.Nabídnu se telefonicky   nebo skypem tak jednou dvakrát za týden-spíš poptám jestli něco nepotřebují a pokud ne, hledím si svého. Však se ozvou, když budou potřebovat a my to stačit,ne? A bez ohlášení tam prostě nechodíme. ;-)

8 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. listopadu 2017 v 21:17 | Reagovat

[7]: Doplňuji, ne na vaření, pečení či úklid, ale na hraní s vnoučaty- tak. To ostatní umí sami dobře. :-)

9 Janinka Janinka | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 12:00 | Reagovat

Díky ti za další kapitolku, Růženko! :-)

10 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 18. listopadu 2017 v 12:56 | Reagovat

[7]: :-)Moje řeč Ruženko :-)

11 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. listopadu 2017 v 14:29 | Reagovat

Tedy já koukám, že by někoho zaujala moje povídka a dal ji na titulku. ???  ???

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx