.

Chtěla bych podpořit akci, kterou na svém blogu "rozjela" Kitty a to na téma článků různých blogerek a blogerů Věřte-nevěřte. Víte-li o nějakém zajímavém článku, který by se do této kategorie hodil ozvěte se na http://diviznacka.blog.cz/ nebo na její email, případně zprávu autorovi, které jsou u ní k dispozici. Tam se dovíte bližší. Je to možnost upozornit na zajímavé články blogu- klidně i svoje.

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Nový domov- 78.

20. srpna 2017 v 22:30 | Ruža z Moravy |  Nový domov-povídka na pokračování od 1. viz-únor 2016 archiv -
Jindřiška seděla v jídelně a čekala na ostatní přítelkyně. Věděla, že Lída se má vrátit později a tak zatím luštila křížovku, kterou našla položenou na stole i s tužkou. Všimla si sice, že už ji někdo luštil, ale nedalo jí to a začala dopisovat další kolonky. Najednou se u stolu zastavila paní, se kterou se občas bavila, když si vybírala knihu ze skříně, kde byly k dispozici. Knihy tam spíš přibývaly a každý je po přečtení poctivě vrátil. Jindra se paní omluvila, že se neovládla a její křížovku začala luštit.


"Nevadí, mám jich ještě v pokoji dost. Jsou starší, ale stejně vyluštění nikam neposílám, takže se nic nestalo. Klidně si ji třeba doluštěte. Vy jste paní Jindřiška, že? Slyšela jsem na vás tak volat jednu paní. Já jsem Helga."
"Zvláštní jméno, zatím jsem žádnou neznala. Jak jste k němu přišla? Já mám jméno po tetě. Maminka nechtěla, abych se jmenovala po ní. Byla Amálie. Aby na nás pak nevolali mladá a stará." Zasmála se Jindřiška.

"Moje maminka byla Uršula, já mám jméno po babičce. Byla to moc statečná žena. Víte, my jsme bydleli v pohraničí, mezi našimi předky byli Češi i Němci. Babička byla Němka a dědeček byl sice po matce Čech, ale jeho táta byl Němec, tak musel do války za Říši. Taky tam nakonec padl. Babička zůstala s třemi dětmi sama. Pracovala v malé textilce a děti hlídala hodná sousedka, která měla sama dvě děvčata. Co já vám to ale tady vykládám. Jaksi jsem zavzpomínala, určitě nemáte čas poslouchat, že?" Zarazila se Helga, ale Jindřiška byla zaujatá jejím vyprávěním, že ji vybídla, aby povídala dále, nikam nespěchá.
"Nejhorší to bylo po válce. Jako německá rodina jsme se měli vystěhovat. Majitel textilky byl moc hodný člověk, věděl, že většina žen, které u něj pracují jsou opravdu dobré a tak se snažil dokázat, že veškeré osazenstvo potřebuje pro provoz továrny. Dohodil babičce jednoho českého člověka- vdovce a tak se na úřadě vzali, aby mohla i s dětmi zůstat v Čechách. Zanedlouho se odstěhovali jinam, na statek, kde pracovali oba nějakou dobu pod správcem. Později statek přešel pod státní správu, ale lidi si tam nechali. Rodina se rozpadla, když odešel bratr, moje maminka se vdala za Čecha, teta Helena nebyla bohužel zdravá a tak musela jít do sanatoria. Zvykla si tam a zůstala tam jako zdravotní sestra, školu si dodělala, tehdy to šlo, potřebovali sestry.
Nevlastní dědeček zemřel, byl o dost starší než babička. Ta zůstala s námi a pomáhala mojí mamince. Neuměla mluvit česky a tak doma jsme mluvili německy i česky. To bylo pro mě dobré, protože jsem chodila do české školy, ale němčinu jsem ovládala od malička. Tak čtu jak česky, tak německy."
"Aha, tak proto jste se ptala paní recepční i po německých knihách." Ozvala se Jindřiška.
"Mám jich pár doma. Taky jsem si pořídila satelitní vysílání i v německém jazyce, tam nejsou filmy přerušovány tak moc reklamami, jako ty české. Ale už vám jdou kamarádky, já se rozloučím, snad se ještě někdy pobavíme, pro změnu o vás, ano? " Rozloučila se Helga, vzala jen tužku, křížovku nechala ležet a šla.
"Zajímavá paní, jsou to osudy. Kdepak má manžela, měla děti? No, však se uvidíme, zeptám se."

Lída s Evou se tvářily udiveně, když si tak Jindřiška pro sebe povídala, ale usedly a při hrníčku čaje, který si nalily z konvice, kterou Lída donesla, začala Lída vyprávět.
"Kdybyste věděly, co zase Veronika provedla. Je to opravdu mazaná holka a čím dál víc mi připomíná svoji mámu Hanu. Není sice tak zlomyslná, jako ona bývala, ale povahou, temperamentem celá ona."
"Ty nás napínáš, tak co bylo?"
"Víte, že už chodí do školy. Samozřejmě se Staníkem jsou v jedné třídě. Jména mají stejná, jsou stejně staří, jen rozdíl je mezi narozením jejím a Staníkovým víc než týden. Vždycky doma slavili narozeniny jako malí ve stejný den, takže si to neuvědomili, ale co čert nechtěl, jedna učitelka si všimla rozdílného data a zeptala se zrovna Veroniky, jestli tam nemají chybu. Jsou přece dvojčata, ne?. Ta malá ale řekla, že neví, zeptá se maminky nebo tatínka, jestli to je spletené a pak jí řekne."
Lída se nadechla, obě ženy poslouchaly, ani nedýchaly.
"Hned po příchodu domů se Veronika chtěla zeptat mámy, jak to je s tím narozením, ale ta byla zrovna venku s dvojčaty a Staníkem , táta Jiří seděl nad nějakými papíry. Malá se ho začala vyptávat, kdy se narodila ona a kdy Staník, proč mají různé datum, když jsou dvojčata. Jiří nevěděl hned, co má odpovědět. Než začal vysvětlovat, Veronika se najednou zeptala:
"Tati, ty jsi udělal miminko tetě Haně? Kde ho má ? Její dvě děti jsou tvoje? Proč nejsi u nich? Vy jste se rozešli ? Co strejda Vítek, on to ví?" - Jiří byl z těch otázek docela zblblý. Uvědomil si, že musela Veronika něco někde slyšet. Na hádku s Janou už zapomněl. Kdo jí co řekl? Chtěl zrovna navrhnout, aby se zeptala maminky, cože to je za pohádku. Vysvobodil ho příchod Jany s dětmi. Nechal Veroniku stát a utíkal za Janou, aby ji upozornil na otázky Veroniky. Ta se zabývala dětmi, Staník se sháněl po jídle a tak odkázala odpovědi na všechny dotazy, až bude hotová. Jiří si ani nevšiml, že Veronika odešla do pokoje, nápadně ztichlá. Zřejmě přemýšlela, proč se táta tak vyplašil a máma najednou nemá čas." Lída zmkla.
Jindra najednou zareagovala.
"To se zase zamotalo. Veronika si bude myslet, že dvojčata Hany jsou Jiřího, co když se na to zeptá třeba Vítka? Ona vlastně neví o jakou dobu se jedná, že? Ty asi nevíš, Lído, jak jí to vysvětlili, co?"
"Kdybych to věděla, povím vám to. Jsem sama zvědavá, jak toto dopadne. Netrapte mne už, z té situace jsem zoufalá. Doufám, že ji nenapadne ptát se mne. Je to věc jejích rodičů a Hany, ať se z toho vymotají." Uzavřela Lída a pak už jen seděly a Jindřiška převedla raději řeč na paní Helgu, se kterou se dnes blíž seznámila.
"Možná to bude prima žena, zajímavá je určitě. Někdy vás s ní seznámím." Slíbila a rozešly se do svých bytečků.

Pokračování...

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 dinosaurss dinosaurss | Web | 21. srpna 2017 v 20:38 | Reagovat

Panejo, ještě, že na to ta učitelka přišla, že mají rozdílná data narození.. Celé je to zase o něco začmodrchanější :-D ale už se těším na pokračování!! Snad se již brzy dozvíme, jak to teda je.

2 NaTyy NaTyy | Web | 22. srpna 2017 v 17:43 | Reagovat

Život se s námi opravdu nemazlí, moc mě mrzí, co se Vám stalo. :( Alespoň jste nezůstala v DD, ale lidský dotek, objetí.. to je kolikrát to krásné.

Jinak odpovím  na Váš dotaz: Ona se k internetu dostala v ubytovně, kde chvíli byla. Netuším, kdo ji na tom naučil a jak se dostala na FB, každopádně je tam, má tam účeet ale zda tam chodí teď to nevím. Ona mě našla podle přijmení. Bohužel. Ale já si ji hned blokla, takže mě už najít nemůže. A jsem jim nesmírně vděčná a každý den děkuji za to, že jsem nedopadla hůře. :)

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 22. srpna 2017 v 18:36 | Reagovat

[2]: Ať říká co chce, kdo chce, dítě tu n+ěhu občas potřebuje. Buď z něj vyroste člověk citově chladný nebo ho to poznamená na celý život. Pořád si myslí, že ho nikdo rád nemá. Tebe musí mít ta babička a otec, byť nevlastní moc rádi. Až budeš mít děti, mazli se s nimi-tedy nerozmazli je, ale  buď k nim milá. Už úsměv někdy stačí. :-)

4 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 22. srpna 2017 v 21:15 | Reagovat

Ruženko, opět moc hezké a dnes napínavé čtení - jakpak toto dopadne? :-?  :-)

5 dinosaurss dinosaurss | Web | 24. srpna 2017 v 1:27 | Reagovat

Jéé, tady se to zbarvilo do žluta, moc hezké!! :-)  :-)  :-)

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. srpna 2017 v 17:23 | Reagovat

[5]:Nemohu dávat do pozadí obrázky, bylo by to zde přeplpané, tak aspoň měním barvy pozadí a stránku.

7 Ježurka Ježurka | Web | 25. srpna 2017 v 12:36 | Reagovat

Zamotává se to stále víc, je to opravdu hodně napínavé. Už se těším

8 Janinka Janinka | E-mail | Web | 26. srpna 2017 v 11:13 | Reagovat

Páni, když už se zdá, že je to trochu rozmotané, zase se to zašmodrchá :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx