.

Bloguji od 11.srpna 2008 - - k této vzpomínce přidejte 1 rok.
Jsem tady s Vámi ráda, jste zde všichni vítáni.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Nový domov - 76.

28. července 2017 v 22:29 | Ruža z Moravy |  Nový domov-povídka na pokračování od 1. viz-únor 2016 archiv -
Kamarádky Lídy musely počkat delší dobu na slíbené vyprávění. Lída neměla čas. Chodila pomáhat při stěhování Hančiny a Vítkovy rodiny do koupeného domu. Nemusely by se tedy ani ptát, jak to domlouvání dopadlo. Hana si prosadila výměnu bytu za dům. Vítek byl hlavně rád, že v něm budou bydlet i jeho rodiče. Poslední dobou nebývalo otci dobře a dalo se tedy čekat, že budou potřebovat oba případně pomoc.
Na stěhování objednali firmu dobrého známého, který měl dostatek pracovníků nejen na tuto činnost, ale i na různé instalace a opravy v bytech a předem prováděl nějaké i v koupeném domě kamaráda Vítka. Rodiče Hany přišli také pomoci a Lída, ta zatím hlídala dvojčata za pomoci Vítkovy maminky. Kdo se v té době neukázal, byla Jana a Jiří.



Na oslavu nového bydlení po všech úpravách a úklidu pozvali Hana a Vít celou rodinu. Jana se omluvila , dvojčátka jsou prý nějaká nastydlá a tak rodiče Jany a Hany vzali Staníka a Veroniku a na oslavu šli sami. Jiří se vrátil ze služební cesty později a aby neurazil hlavně Vítka, se kterým si rozuměl docela dobře, šel o něco později, prý pro obě děti, jak vysvětlil Janě.
Jak Lída o hodně později kamarádkám vyprávěla, v ten den se postarala o docela pěkný rozruch Veronika. Procházela se domem zároveň s dospělými, zatím co Staník se zajímal o menší "pracovnu" Vítkovu, kde byl počítač a další přístroje a nástroje a hlavně Vítkova chlouba - rozpracovaný model starodávné lodi. Vítek se mu svěřil, že se sem chodí tou modelařinou uklidňovat.
"To víš, děti jsou ještě malé na to, abych je tady případně nechal. Chtěli by si s tou lodí hrát a jak by dopadla?" Docela vážně se Vítek Staníkovi svěřoval a ten se zeptal:
"Strýčku a já bych se mohl někdy přijít podívat, jak to děláš? Něco bych ti podržel, podal a možná se naučil. Líbilo by se mi to víc než nějaké jiné hračky."
"Však už jsi dost velký, zeptej se ale doma a jestli tě pustí, klidně přijď. Pokud budu doma a budu se moci věnovat své zálibě." Zasmál se Vít.
Nevšimli si, že ve dveřích stojí Veronika a poslouchá. Najednou se Vítka zeptala:
"Strejdo, co je to v jiném stavu?"
"To se ptáš mě? Proč se nezeptáš maminky ? V jaké souvislosti to má být?" Vytáčel se Vít a marně si lámal hlavu tím, jak na to Veronika přišla. Kde co slyšela?
"Nemůžu se jí zeptat, ona se s tátou hádala a říkala to."
Vít si pomyslel, že třeba Jana čeká další dítě a nelíbí se jí to, ale nejraději by se zeptal Jiřího, vyptávat se žen by nebylo asi dobré.
"Veroniko, nejlepší bude, když se na to zeptáš rodičů, co tím mysleli, nemám ponětí, v jaké souvislosti o tom mluvili. Už musíme jít mezi ostatní, jsme tady dlouho, viď, Staníku?" Popadl Standu za rameno a odcházeli spolu. Veronika se zakabonila.
"Já se to nikdy nedovím, zkusím to u tety Hany nebo babičky Lídy, ale co když to taky nebudou vědět?" Courala se za strýcem a bráškou. Rozhodla se, že počká, až bude teta Hana někde sama. Vešla za ní do kuchyně, kde Hana dávala obložené chlebíčky na tácky.
"Můžu se tě něco zeptat, teto? " Popadla Veronika tetou jí podaný chlebíček, ale nekousla si hned. Dívala se na Hanu a nakonec vyhrkla:
"Teto, ty jsi v jiném stavu? Co to je? Jakém jiném?" Zakousla se do chlebíčku a čekala na odpověď. Hana se skoro lekla. Co to ta holka chce vědět? Co kde slyšela?
"Veroniko, kde jsi to slyšela? Nevím, co tím myslíš." Napjatě se zeptala Hana.
"Víš, mamka říkala tátovi, že tě přivedl do jiného stavu. Kam tě vedl a že o tom nic nevím? Neviděla jsem vás nikam jít."
"Kdypak jí to říkal a to před tebou?" Zareagovala Hana a napadlo ji, že se Jiří a Jana prořekli. Co teď? Jak to vysvětlit dítěti, které určitě podle otázek nerozumí o čem je řeč.
"Ne přede mnou, byla jsem vedle a poslouchala muziku, oni se o něčem bavili, ale slyšela jsem jen toto. Nechtěla jsem se jich ptát, byli takoví nahněvaní."
"Veroniko, to jsi možná špatně rozuměla, jak mám vědět, o čem se bavili? To ses jich měla zeptat hned. Určitě by ti to vysvětlili." Trochu zlomyslně ji naváděla Hana.
"Víš co, netrap si hlavičku, pomoz mi odnést talířky a utři si pusu, máš ji zaplpanou od chlebíčku."
"Zase výmluvy, to je hrozný." Brblala, ale poslechla a šla s tetou k ostatním.

Po odchodu dětí s Jiřím, kterému Vít naznačil, že se Veronika vyptávala na podivné věci a měli by si dát větší pozor, o čem s Janou mluví, si dospělí sedli a probírali, co asi Veronika pochopila nebo naopak nepochopila a jak případně jí budou odpovídat, pokud se bude s otázkami toho typu na ně obracet. Nikdo z nich nedovedl říci, jak celou záležitost řešit. Veronika je sice ještě malá, ale bude stále horší skutečnost tajit.
Ta otázka trápila celou rodinu a tedy i Lídu, která nevěděla, jestli má kamarádkám hned o všem, co prováděla Veronika, vyprávět. Probere s nimi jen to stěhování, to, že si ho Hana prosadila, o zařízení domu a nebude o podrobnostech zatím nic říkat.


Pokračování...

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lydie Lydie | 28. července 2017 v 23:00 | Reagovat

Tak to bylo čtení na dobrou noc.....už čekám na pokračování. :-)  :-)

2 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | 29. července 2017 v 18:05 | Reagovat

Ruženko, opět je to zamotané, je to tak jak to život přináší viď :-?  :-)

3 dinosaurss dinosaurss | Web | 30. července 2017 v 21:58 | Reagovat

Velmi povedené a napínavé pokračování, už se těším dál!! :-)

4 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. července 2017 v 23:01 | Reagovat

[3]: Článek o vymizelém vlkovi je také u tebe zajímavý. :-)

5 Ježurka Ježurka | Web | 31. července 2017 v 17:06 | Reagovat

No, to jsem taky zvědavá, kdo a jak to Veronice vysvětlí, To je oříšek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx