.



Pan Jeník vypravuje něco z historie Podkarpatské Rusi 30. let.

17. června 2017 v 18:29 | Ruža z Moravy |  Z historie života

Vyjmula jsem z komentářů v Kavárně červnové zajímavé vyprávění pana Jeníka- pod tímto jménem již dlouho píše a četli jste jeho vyprávění již dříve. Je zcestovalý a bylo by škoda, aby poznatky zapadly. Doba těch let nebyla lehká, známe vyprávění z různých románů, ale osobní zážitky jsou přece lepší, ne? Pro přiblížení oblasti jsem našla na netu následující mapy ..





445 - Jeník: Něco historického, na co jsem si vzpomněl.

Jedná se opět o Podkarpatskou Rus. Před mnoha lety mi kamarád, co již dávno nežije, přiblížil historii z doby, kdy sloužil na vojně na hranicích s Rumunskem jako voják základní služby - aspirant - vysokoškolák. Bylo tam hezky , milo a příjemno. Starosti žádné. Tedy papírově jich měli až nad hlavu, ale nikdo si je nepřipouštěl. Protože byl sportovec, tak chodil kromě do služby také na vycházky do okolních hor a horských vesnic, nebo spíše samot, nebo jen tak do oborohů - když bylo nevlídno. (Pro neznalé - oboroh - horský seník na Poloninách).
Setkával se docela běžně s rumunskými vojáky - o tom jsem zde již také psal několikrát , jak rumunští vojáci chodili i ve službě bosky. Boty měli jen důstojníci. Ale to prý nikomu nevadilo , protože prý jsou na to všichni zvyklí. Zajímavé ale bylo , že mezi těmi rumunskými vojáky a důstojníky byli také rumunští Slováci a Češi. Což je na jiné psaní.
Hodně se tu pašovalo , ale všichni dělali , že to nevidí. Jednak policajti , jednak financi a tak vojáci se tím raději ani nezabývali, i když měli sledovat ilegální přechody místních hranic. Ale co jste mohl dělat, když ti pašeráci byli vlastně místní, kteří byli věčně bez práce a jíst se musí a platit daně také. Když se v místních krčmách posedělo a popilo a získali se místní, jak se říká na svoji stranu , tak se i svěřili o co v jejich pašunku vlastně jde. Pašuje se zásadně z Polska do Rumunska přes naše území. Dál jde zboží do Turecka. Všichni hovořili o Istambulu a jeho trzích a podobně. Místní pašeráci byli jen takoví mravenci na trase.

Zisky měli jin , ale ti zase nechodili po zdejších horách a lesích. Vyprávěli i o tom, že nyní (třicátá léta minulého století) chodí po jejich cestách hodně Židů, jednak z Haliče, jednak z Ruska, ale i z Ukrajiny a Polska. Všude jim prý dělají zle. Jen u nás se prý dá žít - podle migrujících Židů. Ale jejich snem prý je Palestina. Jednalo se vždycky o velmi chudé lidi co jdou za vidinou. Nikdo je u nás nezastavoval na jejich zcela nelegální cestě - na vyřízení dokumentů neměli a britská správa je stejně v Palestině nechtěla a dělala jim stále nějaké obstrukce. Pomáhali jim všude místní Židé. Jednak u nás na Podkarpatské Rusi, jednak v Rumunsku, Bulharsku, Turecku a v Sýrii, nebo Libanonu. Tam byli Francouzi a ti jim vycházeli vždy vstříc (tehdy). Pak ale museli pokračovat již nějak ilegálně do Palestiny. V tom jim pomáhali místní Arabové. Byla to zvláštní doba.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Dovětek blogerky: Jak je vidno, neustále se někdo stěhuje z míst, kde se mu nevede dobře do vysněné země. Je dobré srovnat různá období a přivítala bych, kdyby se našel ještě někdo, kdo by v komentáři mohl napsat, jak to vypadá v dalších obdobích na území, které bylo odděleno z naší republiky za války a v poválečné době.


 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | Web | 17. června 2017 v 19:17 | Reagovat

Četla jsem to v Kavárně a jsem ráda, že to dáváš i samostatně. Poznatků pamětníků ubývá a toto zde zůstane. Třeba přidá někdo další svoje nebo jiného autentické zážitky, abychom nečerpali jen z toho, co kdo dá a může to být tendenční. Děkuji autorovi Jeníkovi i tobě a přeji pěkný víkend :-)

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. června 2017 v 19:21 | Reagovat

[1]: K Ukrajině dnešní i dřívější, do níž část Podkarpatské Rusi také patří by mohl něco napsat Petr. Srovnat co bylo dříve a jestli se něco zlepšilo...

3 nar.soc. nar.soc. | 17. června 2017 v 19:31 | Reagovat

Něco o "židovském problému".
Prvotní křesťané byli pokřtění Židé v původním osídlení v Palestině. Po římské okupaci se část Židů nepodrobila a opevnila se na hoře MASADA. Tam byli římským vojskem zdecimováni. Léta židovského odboje rozptýlila Židy do jiných oblastí říše. Pád Říma a vznik východořímské říše  vedl k průniku Arabů a islámu do Palestiny. Konečné rozptýlení Židů do Evropy způsobili Turci a jejich pojetí islámu. Tak se mezi ortodoxními Židy upevnila víra v budoucí návrat do země zaslíbené. Vydržela přes všechna protivenství až do 19 stol. Mnozí majetní Židé postrádali jako základnu vlastní stát, moderního typu v Palestině. Vzniklo sionistické hnutí = idea o sjednocení židovstva na celém světě k podpoře vzniku IZRAELE.
Nebyla OSN ani jiná organizace, ale vzniklo hnutí na soukromém základě. Vycházelo z ideje, zakoupíme cíleně parcely, až vznikne ucelené území a na něm samospráva, což je náznak státu. Ideový otec projektu byl Herschel. Vyvíjel úsilí, aby majetní Židé přispěli na zřízení "země zaslíbené".
Pověřenci kupovali od místních arabských šejků parcely v poušti. Ti měli radost jak (hloupí) Židé platí poctivými penězi za nehostinnou pustinu. Postupně přicházeli nemajetní, aby se tam shromažďovali k zůrodnění a výstavbě.
Vznikly pracovní komuny = kibucy, které odvedly nutnou práci, při vrtání studní, výstavbě závlah a nutných staveb. Z ničeho vybudovali kulturní, zelenou krajinu a přišla pohroma. Beduíni na velbloudech se stády koz, vše spásli a zase se ztratili. Židé protestovali i šejka, ale ten jim sdělil, že jejich vlastnické právo trvá, stejně jako právo beduínů toulat se po poušti a využít vše na co přijdou. Podobně reagovala i turecká správa. Z Židů si dělali posměšky. Nezbylo než majetek = výsadby a osevy bránit holemi a kamením. Nebylo to účinné, přišly na řadu pušky. Vznikla sebeobranná židovská organizace HAGANA.
Náhodné přestřelky mezi osadníky a arabskými beduíny se násobily. Anglická koloniální správa sionismus potlačovala. Nakonec, ale přijala argumentaci, že Arabové mají obrovská území a kousek Palestiny pro židovskou samosprávu je přijatelný. Slavnostně bylo Židům po II. sv. válce slíbeno zřízení a uznání státu Izrael v Palestině, jako jistá náprava jednání velmocí při holokaustu. Vůdce Hagany Ben Gurion vyhlásil v r. 1948 vznik státu Izrael. V tom okamžiku nastal boj Arabů za jeho zničení. Tehdejší SSSR si špatně vyložil funkci kibuců, jako formu židovského komunismu a dal ČSR souhlas k vyzbrojení izraelské armády. Zdejší zásoby kořistních zbraní po německé okupaci byly po odborné revizi předány Izraelcům ( pušky, kulomety, krátké samopaly vz. 24, ale i děla a stíhačky ME 109 ). U Čes. Budějovic se na stíhačkách učili izraelci a postupně přelétali k obraně Izraele. Těch německých stíhaček bylo asi 100ks. Samopaly byly dodány i s výrobní dokumentací a strojním zařízením ( v Izraeli pod názvem Uzii). ČSR má zásluhu na účinné obraně Izraele, uznávané dodnes.
Ovšem následné "bratrství SSSR" s Araby a Egyptem označilo Izrael za nástroj imperialismu. Přestože Izraelci vše řádně zaplatili, stali "nepřáteli" a ČSR dodávala zbraně jejich nepřátelům v Egyptě a Sýrii ( nikdy pořádně nezaplacené ). Dnes jsou opět obnoveny přátelské vztahy s Izraelem. Arabové naopak léta pracovali teroristicky proti Izraeli, ale i proti Evropě a vlastně to trvá dodnes. ;-)

4 dinosaurss dinosaurss | Web | 17. června 2017 v 22:42 | Reagovat

Velmi zajímavé počtení..
To setkávání s rumunskými vojáky, mezi nimiž byli i rumunští Slováci a Češi, muselo být opravdu pozoruhodné, to se dneska jen tak někomu nestane.
Ta doba byla naprosto odlišná, ani si to člověk neuvědomuje, jak nekontrolovaně se ta doba vyvíjí.. :-?  :-)

5 Evina Evina | E-mail | 17. června 2017 v 23:43 | Reagovat

Opravdu zajímavé(a pěkně napsané)čtení.

6 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. června 2017 v 7:51 | Reagovat

V tomhle prostoru to bylo vždycky problematické. Člověk se mohl během pár let postupně stát obyvatelem několika různých států, aniž by opustil svou chaloupku (ostatně, celých 5 dní měli dokonce vlastní nezávislý stát :-)). Pamatuju se, že jsem kdysi hledal po archivech, jak to bylo s platností mincí na tomto území a bylo to dost komplikované i podle zákonů, natož v praxi; mé tehdejší poznámky už jsou dávno někde zahrabané, ale v některých oblastech se platilo lecčím včetně oficiálně neplatné rumunské měny, což souviselo právě s pašováním.

7 Janinka Janinka | E-mail | Web | 18. června 2017 v 8:20 | Reagovat

Zajímavé počtení!

8 Jeník Jeník | 18. června 2017 v 10:06 | Reagovat

Ještě jednou se všem omlouvám za chyby v textu.

S těmi národnostmi to bylo ošidné i v Rumunsku.Totiž v té oblasti na rumunské straně Karpat žili také rusíni , úplně stejní jako u nás. Ctěl bych jen dodat , že slovenské vesnice byly v Rumunsku rozeseté po celém státě. Je to tam dodnes , ale lidé jsou již dnes spíše rumuni i když mají povědomí , že byli i slováky. České obyvatelstvo žilo v Rumunsku v  krajině Banátu a Vlašsku. Také v Moldávii. Dnes již vlastně také skoro nejsou. Z Moldávie byli vysídleni do západní Sibiře (zásluhou SSSR) , někteří odešli po roce 1945 do ČR a zbytek se více méně porumunštil.

pro nar. soc. - vy jste to o tom Izraeli vzal hodně hopem. Dokonce i nepřesně. Ale pro neznalé je to dostačující. Jen bych chtěl dodat, že výcvik izraelců u nás byl na různých místech , hlavně ve výcvikovém prostoru Hradišťsko (paragáni a další odbornosti) - u České Lípy. Letectvo (piloti - třeba president Herzog) v Hradci králové a v Českých Budějovicích, pro vyšší důstojníky to byla vojenská akademie v Brně a ve Vyškově (třeba Moše Dajan)atd. Je skutečností , že naše republika opravdu z tohoto obchodu hodně profitovala. Vše bylo zaplaceno v dolarech.

Při základním výkupu pozemků v tehdejší Palestině pro budoucí židovské osady(osídlení) se zásadním způsobem podílel nějaký pan Rotchild (původem z Ostravy a hlavně majitel Vítkovických železáren na kterých jejich rod strašlivě zbohatl - na železe pro zbrojní dodávky.Následně toho dostal za peníze i šlechtický titul) (to jde za peníze i dnes). Pro jistotu ale převáděl pan Rotchild své peníze do Švícarska , pak do Anglie a nakonec do USA.Tušil , že to nebude mít ve střední Evropě jeho rodina jistý.Vůbec se nemílil.

Izraelská stát uznalo a vyhlásilo valné shromáždění OSN ve veřejném hlasování - takže nikoliv pan president Ben Gurion (první president Izraele). :-D

9 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 18. června 2017 v 10:26 | Reagovat

[8]: Chyby v textu neřešte, jen  jsem opravila počáteční písmena národností, ne každý si  pamatuje  pravopis doby, kdy byl ve škole.
Ony ty pohledy a vědomosti z historie jsou hlavně nyní diskutabilní, zdroje různé, jak máme vědět, co bylo ve skutečnosti mnohde pravdou . Vzpomínky lidí jsou rozdílné.

10 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 18. června 2017 v 11:10 | Reagovat

Kamarád vyprávěl, že tam v devadesátých letech byly zbytky turistickćh značek, které dělal čs. klub turistů před válkou", Teď už to prý značkaři od nás a ze Slovenska zase obnovili...Jinak přejme tomu chudému kraji, ať se konečně pozvedne... ;-)

11 Jeník Jeník | 18. června 2017 v 14:34 | Reagovat

[10]:Souhlasím :-D

12 nar.soc. nar.soc. | 18. června 2017 v 17:01 | Reagovat

[8]:

Omlouvám se za nepřesnost a stručnost popisu izraelských dějin. Nechtělo se mi hledat po encyklopediích a ve Wikipedii. Dokonce se myslím, že mít jen takovou povědomost pro sebe, stačí. Věděl jsem, že to nepřejdete mlčky a za doplnění děkuji. :-D

13 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 18. června 2017 v 18:00 | Reagovat

Je to dobré, když se některé údaje doplní, víc hlav víc ví. :-)  :-)

14 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 18. června 2017 v 21:43 | Reagovat

Jsem zvědavá, jestli se objeví Petr a napíše něco aktuálního k té oblasti. :-)

15 Jeník Jeník | 19. června 2017 v 9:07 | Reagovat

[12]:Nemusíte se omlouvat. Nemáte za co. Ve vikipedii je to hodně zkreslené stejně jakože je tam i hodně věcí vylhaných. Ale to bych zde nerad rozebíral.

Jen k tomu školení izraelců - židů po válce u nás ještě bych chtěl maličko doplnit pár drobností.

Školení se zůčastnili zásadně doposud nevojáci - prostí mladí civilisté. Jen ve vojenské akademii to byli již důstojnící co prošli britskou armádou (asi jako naši). Ale bylo jich opravdu jen několik. Ostatní byli znáborovaní mladí naši občané a občané Polska.V Polsku bylo proti židům (jejich místním)obrovská nenávist. A je dodnes. proto kdo mohl tak z Polska prchal jak mohl.A to před válkou , za války , ale i po válce. Mnozí mladí proto využili toho náboru do izraelské armády a školení u nás. Byla zde jedna zásadní výhoda a to ,že zde nebyla jazyková bariera. Dále všichni to byli vysoce inteligentní lidé a rádi se učili novotám, případně pro ně neznámým věcem.

Zde musím upozornit na jednu maličkost a to , že vojáci izraelští , kteří byli původně v Palmachu(jen muži - třeba menachem Begin) a pak v Haganě (zde všichni svorně(staří, mladí , ženy i muži) byli nucení zůstatv Izraeli a prakticky ihned bojovat za izraelskou nezávislost a hlavně za životy svých spoluobčanů , takže nebylo možné je nějak poslat do naší republiky(jediná z celého světa , která se tohoto úkolu ujala) na vojenský výcvik.

Navíc výhodou bylo , že výcvik jejich vedli naši vojáci zakalení v bojích druhé světové války. Mnoho z nich byli vlastně čeští židé , takže pomoc souvěrcům považovali za čestnou povinnost. Ale pomáhali jim všichni naši lidé co byli u toho a bylo naprosto jedno jestli to byli vojáci , nebo nevojáci (třeba i kuchařky co jim vařily jídlo - zcela naše).

Já měl náhodou možnost s některými pamětníky této akce hovořit osobně - i když to oficielně bylo zakázané. :-D

16 nar.soc. nar.soc. | 19. června 2017 v 13:16 | Reagovat

[15]:

Děkuji, nezklamal jste moje očekávání.
Mně osobně přišlo líto, že ihned po r. 1990, to jsem vstoupil do tehdejší ČSS, se projevoval skrytý intisemitismus u starších členů.
Tehdejší ČSFR se místo k Izraeli  stále jaksi poutala k Palestincům viz "státní" návštěvu Arafáta u Havla. Možná to bylo jinak a šlo o házení písku do očí, ale nějaké hospodářsko- politické sblížení s Izraelem není patrné dosud. Podle mne je v Izraeli možnost se dost poučit ( soužití sestěhovaných komunit z celého světa, průmyslový rozvoj, pouštní zemědělství, společenská solidarita s prvky speciálního sociálního přístupu, ale i státní obrana v kruhovém oblůežení ). Už TGM obdivoval izraelity v Palestině a jejich potomci udělali od těch dob přímo zázraky. Od takových zemí je vhodné přebírat zkušenosti a nikoli z nepřehledných plání Ruska či nepřehledných davů v Číně, jak se snaží pan Hradní nájemník. :-D

17 Jeník Jeník | 19. června 2017 v 16:08 | Reagovat

[16]: pro nar.soc - to by jste našemu presidentovi jen křivdil. Naopak je jediný z našich politiků , který neustále propaguje spolupráci s Izraelem na všech rovinách. A nestydí se za to , jako jiní.

Skutečně rozvoj hospodářství a umění sebereflexe je v Izraeli obdivuhodná. Jen bych chtěl dodat , že je tam také kapitalismus se všemi neduhy. Ale pozor , umí se postarat o své občany - a to všechny chudé i bohaté. Jen na okraj tam mají i velmi vysoké důchody - všichni. Tyto pravidelně valorizují tak aby životní úroveň důchodců byla neustále vysoká. Nikdo tam nežebrá a nežije v nedostatku. Můžete se zajet podívat - z Brna tam jezdí pravidelné zájezdy - jednak poznávací historické a náboženské , jednak klasické kulturní , jednak i zcela specifické , třeba na vojenskou historii a pod. Ale také na hospodaření s vodou , na zemědělství , na turismus jako takový atd.Skoro všechny cestovky u nás již tyto zájezdy nabízejí. Je vidět , že je o ně zájem mezi našimi občany. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx