Nový domov - 66.

16. května 2017 v 23:25 | Ruža z Moravy |  Nový domov-povídka na pokračování od 1. viz-únor 2016 archiv -
Byla to podivně tichá doba. Lidé na smrt Pavla reagovali různě. Podle své povahy. Nejvíce se snažila zabavit Elu, vdovu po Pavlovi Přibylovi Jindřiška. Chodila občas k Lídě, u které skoro vždy našla Evu, našla si čas i na Danu. Jen se jí už moc nechtělo chodit s Věrkou a Karlem na zahradu. Pokud šla za Danou, přemluvila Elu, aby se připojila k Věrce a Karlovi. To pak šla i Eva, v té době, kdy byla Lída u některé rodiny. Měla toho na obíhání dost.



Chodila za synem a snachou a to zároveň vídala rodinu Jiřího a Jany. K Haně, která žila ve vedlejším městě občas zajela buď sama nebo se snachou. K dceři poslední dobou zašla jen na chvíli a po příjezdu Gity je obě raději pozvala k sobě.
Eliška s Gitou čekaly, jak se projeví Paolo, jestli své návštěvy u ní omezí nebo naopak bude chodit častěji. Domlouvaly se déle asi po měsíci, kdy Gita, už docela zabydlená v připraveném pro ni pokoji, byla překvapená, jak Paolo v bytě matky hospodaří.
"Mami, copak ten tvůj Paolo donesl do domácnosti ? Pokud je tady, klidně používá všechno tvoje v koupelně, o chladničce ani nemluvím. Klidně si bere i ze zásob, které jsem ti přivezla. Myslím kávu, dobré čaje, trvanlivé pečivo. Pokud něco uvaříš nebo i já, jen přijde do kuchyně prošmejdí, co kde je. Klidně řekl - mohu- a nabral si guláš, všechny rohlíky sebral , co jsem dala na košík na stůl a odešel do obýváku k televizi jíst. Určitě ti pokecá koberec."
"Já to, Gito neřeším, víš, že moc času nemám a on si tak zvykl. To je fakt, že kromě toaletních potřeb a nějakého prádla co má v přiděleném šuplíku v komodě si nic nepřinesl. Ani nenakupuje, jen když ho pro něco pošlu."
"A dáš mu na nákup peníze, že?"

"Peníze ne, jen kartu, kterou to má zaplatit. Však PIN k ní nezná, nakupuje jen do pětistovky, tak to není tak hrozné."
"Nezlob se, copak nevíš, že může jít do různých obchodů a koupit si tam do té sumy co chce? Prosím tě, to mu raději dej peníze jen na to, co má koupit a pokud s ním opravdu míníš žít, ať platí taky on. Copak je nezaměstnaný?"
"Byl, ale sehnala jsem mu práci v jednom fitku, kam jsem se snažila chodit. Dělá tam takového hlídače mašinek, pořádku a podobně. Není za to moc, ale aspoň má svoje peníze a netahá je ode mne."
"Stojí ti za to, mami? To je tak dobrý milenec?"

"Víš, dceruško, na staršího nemám jaksi chuť, ten rozdíl sedmi let není tak moc, Paolo dovede být milý. Hned od začátku ví, že vdávat se už nechci. Možná ho to se mnou přestane bavit a najde si mladší. Dej si pozor, aby tě nezačal balit. To by se mi nelíbilo, kdyby nás chtěl mít obě zároveň. Myslím, že ty máš naději na lepšího, ale pokud by ses do Paola zamilovala, řekni mi to, bránit vám nebudu, ale museli byste se odstěhovat. Je ti to jasné?"
"Neboj se, mami, u mne to nehrozí. Na pohled je to docela hezký chlap, má hezké oči i postavu, ale nelíbí se mi jeho úsměv, nevím jak to říci... "
"Takový falešný, úlisný viď?" Vpadla jí Eliška do řeči. "Také jsem si toho všimla a představ si, že i babička Lída."

Na tento rozhovor si vzpomněla zanedlouho Gita, když si hověla v křesle a četla knihu .
Byla sama doma a napadlo ji, že zavolá babičce Lídě. Chvíli si povídaly, když cvakl zámek u dveří bytu.
"Babi, počkej, myslím, že někdo jde , položím telefon, ale nechám jej zapnutý, vydrž, aspoň budeš vědět, kdo to je. Máma má přijít později, možná je to Paolo. On má klíče od bytu, nevím, proč mu je máma nechává."
Byl to Paolo. Gita vykoukla z pokoje, zamrmlala odpověď na jeho pozdrav, který provázel širokým úsměvem.
"Dnes jsem donesl nějaké tmavé pečivo a šunku, abyste si nemyslely, že vás vyjídám."

"Já jsem už jedla a máma bude asi večeřet jinde, má nějakou schůzku." Prozradila Gita.
"To nevadí, také jsem byl na večeři s kamarádem, dám to do ledničky, však my se tady nějak zabavíme, ne?" Reagoval a cpal se za ní do pokoje. Gita couvala ke stolku, kde ležel mobil, vypnout ho nechtěla , naopak začala mluvit hlasitěji, aby babička Lída slyšela, co se povídá.
Paolo si sedl na nedalekou židli, jen po krátké otázce "mohu", na kterou nečekal odpověď. Chvíli se na Gitu mlčky upřeně díval a pak řekl:
"Víš, že jsi vlastně mladší kopie své hezké maminky? Jen poněkud jiným stylem se oblékáš. tak nějak ležérněji. To se mi líbí."
"My jsme si potykali? Že o tom nevím." Namítla
"Vždyť jsme skoro rodina, ne? Už nějakou dobu s tvojí mámou žiju."
"To tedy ne, jsou to jen návštěvy, ne společné žití, pokud jsem si všimla."

"Proč myslíš, že tady nemohu být napořád? Musím chodit jen na návštěvy a občas mohu přespat? Kvůli tobě, milá Gituško! Máma tě pořád očekávala, nechtěla mě nechat nastěhovat a já musím zbytečně platit nájem kamarádovi."
Gita se s údivem dívala na proměnu jeho obličeje. Oči mu svítily zlostí, svíral rty a nakonec vstal a šel k ní.
"Měla by ses ke mně chovat přívětivěji, milá Gituško, když jsi příčinou mých potíží!" Natáhl k ní ruku, ale ona ho po ní náhle udeřila a zlostně vykřikla.
"Okamžitě běžte pryč, jestli se mě dotknete, skončil jste tady. Řeknu to mámě."
"Myslíš, že ti uvěří? Já jí řeknu, že jsi mne sváděla."
"Tak to vám určitě neuvěří. Navíc: vidíte ten telefon na stolku? Byl celou dobu zapnutý a poslouchala nás jedna moje kamarádka. Může případně dosvědčit, co slyšela. Gita nechtěla, aby věděl, že to byla babička.

Paolo se zarazil, podíval se na telefon, otočil se na podpatku a Gita pak slyšela jen jeho nadávky a kroky k bytovým dveřím. Oddechla si, vzala do ruky telefon a zeptala se:
"Babi, jsi tam? Slyšela jsi, co jsme tady mluvili?"
"Slyšela, Gituško, hluchá ještě nejsem a mluvili jste dost nahlas. Necháme si to pro sebe, co říkáš? Možná se ten Paolo nebude moc ukazovat, nic se nestalo - tedy zatím -mohl by říci, že ti nechtěl ublížit, jen podat ruku. Víš, že jsem slyšela i to plácnutí? Jsi docela rázná holčina."
"Babi, mám za sebou kurz sebeobrany, mohla jsem ho klidně i nakopnout. On sice dělá ve fitku, ale ne trenéra. Tak já už budu končit, zdržela jsem tě dost dlouho. Máme o čem přemýšlet, viď? Ahoj, měj se hezky a přijď někdy za námi."
"To víš, co nejdříve se ukážu. Dobrou noc."

Pokračování...




 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Evina Evina | E-mail | 17. května 2017 v 0:02 | Reagovat

Ještě,že jsou ty babičky :-) Taky jsem dnes měla hlouhatánský hovor s vnučkou (ale radostný) :-)
Přeji dobrou noc :-)

2 Evina Evina | 17. května 2017 v 0:02 | Reagovat

Dlouhatánský :-(

3 Týna Týna | Web | 17. května 2017 v 8:13 | Reagovat

Paola vykopnout, než jim ublíží. Je to vyžírka a zdá se být agresivní a manipulátor...

4 Lydie Lydie | 17. května 2017 v 8:28 | Reagovat

Tak to je teda fakt síla.....

5 Kitty Kitty | Web | 17. května 2017 v 8:41 | Reagovat

Ono se k tomu schylovalo. Nechce si nechat ujít dobré bytí a možná myslel na mladší. To si dal! Nejlíp by bylo, kdyby od nich vysublimoval a hledal jinde. Zde už na něho přišly, na jeho záměry ;-)

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. května 2017 v 10:08 | Reagovat

[3]:Tak tys to tedy rozčísla! Víš, on se každý tak hned nevzdá, znáš to, ne? ;-)  :-D

7 Ježurka Ježurka | Web | 17. května 2017 v 17:06 | Reagovat

No vida, hezky se to zase zamotává, snad se dětčata nedají.

8 Hanka Hanka | E-mail | Web | 17. května 2017 v 19:16 | Reagovat

No jo, tohle se dalo celkem čekat, Ruži, takže milý Paolo je nejen vyžírka, ale i pěkný proutník.
Takového zmetka bych hnala ... 8-O

9 Týna Týna | Web | 17. května 2017 v 20:27 | Reagovat

[6]: po zkušenostech by prost šel no, však závislá na něm není, nemá co ztratit, takových jako on je...

10 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. května 2017 v 20:33 | Reagovat

[9]:Asi záleží na tom, jak se k tomu postaví Gita. Pokud to mámě neřekne, třeba ho bude "zkoumat" dál, ženské bývají rafinované, pokud chtějí něčeho dosáhnout. ;-)

11 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. května 2017 v 20:36 | Reagovat

[8]: Není lepší, když je žena sice hezká, ale spíš chudá než majetná? To nikdy neví, kdo se na ni přilepí kvůli penízkům, či dobrému bydlu.

12 Hanka Hanka | E-mail | Web | 17. května 2017 v 21:03 | Reagovat

[11]: Asi máš pravdu, Ruži, a platí to i opačně. Znám dvě pěkně vypečené zlatokopky. ???

13 dinosaurss dinosaurss | Web | 17. května 2017 v 22:10 | Reagovat

To se tedy stupňuje, je to síla.. Paolo je ale darebák.. O_O .. Ještě, že babička vše slyšela... Těším se na pokračování! :-)

14 Janinka Janinka | E-mail | Web | 20. května 2017 v 8:49 | Reagovat

Jestli jsem na něco hodně vysazená, tak na takové typy, jako je Paolo. Obávám se, že bych ho bez kopance mezi nohy odejít nenechala! :-?

15 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 20. května 2017 v 20:55 | Reagovat

[14]: Tedy Janinko, to je docela drsné- :-D  :-D

16 signoraa signoraa | Web | 20. května 2017 v 23:34 | Reagovat

Paolo bude pěkný slizoun a vyžírka.
Těším se na další pokračování. :-)

17 maruš - fukčarínka maruš - fukčarínka | Web | 21. května 2017 v 1:04 | Reagovat

Ruženko, nabírá to na obrátkách, :-(  :-)

18 Janinka Janinka | E-mail | Web | 21. května 2017 v 8:07 | Reagovat

[15]: Tak ještě bych mohla vytáhnout pepřák a nacákat mu ho do obličeje, ale to je v porovnání s tím nakopnutím asi přeci jen drsnější :-D.

19 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 21. května 2017 v 10:08 | Reagovat

[18]: Tak to nevím, není to trestné? Co kdybys ho oslepila? Ale asi není, když to nabízejí k sebeobraně. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx