Nový domov - 63.

24. dubna 2017 v 22:47 | Ruža z Moravy |  Nový domov-povídka na pokračování od 1. viz-únor 2016 archiv -
Kdyby jen s Danou byly starosti ...to si pomyslely Eva s Lídou. Právě Lída měla poslední dobou další starost. Dceři Emilce se ozvala její dcera Gita a vypadalo to, že chce přijet za maminkou nejen na krátkou návštěvu. Emilka měla největší strach z toho, co řekne na jejího přítele Pavla-Paola. Když byli doma sami, někdy i za přítomnosti Lídy, dával Paolo čím dál víc najevo, jak rád by se natrvalo k Emilii nastěhoval. Jednou se zase vnucoval a když Emilie opět odmítla, chtěl vědět důvod, proč se pořád tak brání. Výmluvy na práci nebere...


"Řeknu ti to na rovinu. Přijede sem moje dcera, ten třetí pokoj, který si tak rád zabíráš, je zařízený pro ni. Nelíbilo by se mi, abychom tady žili všichni tři. Pokud bude z větší části pracovat doma, je také překladatelka, nedělalo by to dobrotu."
"Nemůžeš mít tak dospělou dceru, jsi přece ještě dost mladá". Lichotil jí Paolo.
"Nech toho, nedělej si naděje, dcera tady zůstane hodně dlouho, tak buď rád, že máš svůj byt. Když se domluvíme a budeš-li o to stát, můžeš mne navštěvovat. Nakonec ona určitě nebude pořád zavřená doma." Uzavřela Emilie.
"No to nevím, jak tohle vyhošťování dlouho vydržím..." víc pro sebe než pro Emilku pronesl Paolo, ale ona to dobře slyšela a nechala to bez odpovědi.
Celou tuto epizodu popovídala mamince Lídě. Ta se těšila na svoji další vnučku a dávala dceři za pravdu, aby si Paola nenechávala v bytě. Pomyslela si, že by ten frajírek mohl Gitu zaujmout nebo naopak ona jeho a dcera by z toho byla nešťastná. Jednala sice hodně samostatně, skoro otrle ve vztahu s Paolem, ale něco mezi nimi muselo být, když už ho dávno neposlala pryč.
Eva poznala na Lídě, že má opět další starosti a tak to spolu probraly.
"Jsem zvědavá, jak jim to dlouho vydrží. Myslím, že její dcera Gita bude samostatnější, zkušenější z pobytu v USA a nenechá se případně ohlupovat od nějakého frajírka." Doufala Lída.
"Lído, nedělej si starosti, moc si všechno zabíráš. Máš dospělé děti, dokonce už vnučky - stejně, jak to tak vyšlo, že syna i pravnuky máš, ale vnučky jen ty tři. To je zvláštní viď. Nenapadlo tě to někdy?" Najednou začala na jinou notu mluvit Eva.
"Tak to jsem ještě nikdy nepočítala, budu si muset namalovat nějaký ten rodinný strom. Ale jak tam namaluji Veroniku? Ke komu?" Najednou začala kroutit hlavou Lída.
"Tak tu rozhodně namaluj k Janě a Jiřímu, co kdyby někdy na tu malůvku přišla, dokud to nebude vědět jako starší, zamotalo by jí to hlavičku." Radila Eva.

Ozvalo se klepání a přerušilo tak jejich úvahy.
"Pojď dál, Jindro, jsme tady a jsme zvědavé, co nového je u Dany." Zvala návštěvu dál Lída.
"Ty jsi ale jasnovidka, jak víš, že jsem to já? Ahoj, dámy!" Durdila se naoko Jindra.
"Tvoje klepání poznám, ale mám taky zvonek, který ty většinou ignoruješ."
"No jo, zvonit se má od venkovních dveří, ale u bytu mohu zaklepat a hned víš, že je to někdo z domu, ne?"
"Ty dokonce přemýšlíš o takových věcech, to jo. Tak už pojď dál, udělám ti kafe nebo čaj a povídej."
"No, myslím, že by to chtělo spíš panáka, ale čaj taky stačí".

"Byla jsem u Dany a jak jsem si už dávno myslela, to její štěstí dostává trhliny. Vojta je sice moc hodný, ale nyní jim zamotala hlavu Alice. Chce mermomocí na střední školu do vedlejšího města, přestože tady je stejná. Prý tam bude na internátě s kamarádkou přes týden bydlet a budou obě jezdit na víkend domů, aby se měla tak fajn jako bráška. To se ale Vojtovi nelíbí. Nemá ještě ani patnáct a už by ztratil nad ní dohled. Tuší, že je to kvůli Daně, ona také, nikoliv kvůli kamarádce. Vráží tak mezi ně klín. Dana by to sice uvítala, ale Vojtovi to za žádnou cenu neřekne. Pořád doufá, že Alice dostane rozum, uzná, že při dodržování nějakých pravidel s Danou může být i spokojená . "

"Jen ať Danu nenapadne mezi ně mluvit, ať nechá Vojtu dceři domluvit, ba přímo jí to zakázat. Nic jí doma nechybí, kamarádek, známých má i tady dost a pokud to není nevyhnutné, protože je škola stejná v místě bydliště, nebude si vybírat. Není důvod." Ozvala se Eva.
"Mohl by jí třeba domluvit bráška, ten to dojíždění zná. Možná by měl strach, že by měl na ni občas dohlížet, když by byla ve stejném městě. To kluci nemají moc rádi." Napadlo Lídu.
"To máš těžké, ono se to mluví, ale když dojde na to, aby se lidé dohodli, nenapadne je zrovna ten nejlepší argument."

"Já nevím, s těma lidma je pořád tolik starostí. To jsem si myslela, že tady budu jen chodit na procházky, povídat si s přáteli, dostávat důchod, ach jo. Kolik je hodin, nějak to uteklo. Jdu přemýšlet domů... O dceři mi pak taky popovídáš, jo? Dnes by toho bylo na mě moc." Rozloučila se Jindřiška a Eva se také zvedla. Nechaly Lídu jejím myšlenkám.

Pokračování.

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Evina Evina | E-mail | 25. dubna 2017 v 8:34 | Reagovat

Malé děti,malé starosti....
Nevím,jak bych to napsala.Pořád žiji i životy svých dětí(+ dvou jejich kamarádek).Moji mámu toto nezajímalo,žila si svůj život.Nikdy se nezajímala,jestli něco potřebuji,jestli se trápím,jestli máme co jíst-když jsem zůstala sama se třemi malými dětmi.Možná i proto se dožívá vysokého věku.

2 Evina Evina | E-mail | 25. dubna 2017 v 8:34 | Reagovat

Jak jinak-spam :-(

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 25. dubna 2017 v 9:02 | Reagovat

[1]: Už je vytažen. Máš pravdu, určitě přispívá k dlouhověkosti menší starost o okolí, prostě jen o sebe se starat. Víš, ale každý to má nastavené jinak. Nedá to třeba najevo, aby se nevnucoval- to je v případ+ě, kdy ví, že se potomci nemají zle, ale v tom případě, že někdo zůstane sám,navíc s dětmi- je povinností rodiče pomoci. To je můj názor.

4 Kitty Kitty | Web | 25. dubna 2017 v 9:35 | Reagovat

Dnes SE ŘEŠILO hodně dodaleka. Jasně, život přináší radosti, ale taky starosti. Ještě že ti v domově je mají společně ;-)

5 dinosaurss dinosaurss | Web | 26. dubna 2017 v 17:45 | Reagovat

Skvělé a zajímavé počteníčko. :-)

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 26. dubna 2017 v 19:46 | Reagovat

[5]: Toto je spíš současnost u lidí, u tebe si počtu o pradávné historii Země a jejích "obyvatel". :-)

7 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 26. dubna 2017 v 23:46 | Reagovat

Tak jsem všechny kapitoly Nového domova dala do rubriky Nový domov-povídka na pokračování, měly by tam být všechny díly, ale kvůli reklamě vynechaly čísla dalšího-tedy předešlého oddílu od 1-14, nejde to nastavit na více položek, tak nevím, jak se to dohledá -leda z archivu, kde to začíná v únoru 2016. ;-)Na doporučení blogerkyu 1. dílu jsem ji vyčlenila z mých povídek pod zvl.rubriku.

8 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 1. května 2017 v 22:58 | Reagovat

Večerníček přečten Ruženko, jak to bude dál. :-)

9 Hanka Hanka | E-mail | Web | 3. května 2017 v 13:40 | Reagovat

Starosti většinu z nás provázejí po celý život.
Bez nich by to byla tak trochu nuda, záleží ovšem, jaké starosti to jsou a jak moc si je připouštíme.
V tvém povídání rozhodně není o starosti a dějové zvraty nouze.
Pěkný propletenec, jsem hrozně zvědavá, jak z toho všeho vybruslíš, Ruži. ;-)  :-)

10 Ježurka Ježurka | Web | 3. května 2017 v 14:22 | Reagovat

Tak jsem dočetla vše zmeškané, píšeš dobře, díky.

11 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 3. května 2017 v 20:08 | Reagovat

[9]: Hani, ty si ze mne děláš normálně legraci.Zlomyslníce, jak vybruslím? To uvidíš- tedy možná si to přečteš... O_O  ;-)  :-D

12 Hanka Hanka | E-mail | Web | 3. května 2017 v 20:21 | Reagovat

[11]: To bych si nikdy nedovolila, Ruži, spíš tě obdivuju, protože vím moc dobře, že z toho vybruslíš. ;-)  :-D

13 signoraa signoraa | Web | 4. května 2017 v 18:15 | Reagovat

Ruženko, tak jsem si krásně početla a na jeden "zátah" dohnala zmeškaných šest pokračování.
Máš úžasný vyprávěčský talent a já už se těším na další pokračování. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx