Nový domov - 62.

18. dubna 2017 v 23:31 | Ruža z Moravy |  Nový domov-povídka na pokračování od 1. viz-únor 2016 archiv -
V boxu jídelny se konalo "zasedání spiklenců". Kromě Pavla, který dal přednost klidu v bytě se sešli všichni. Museli přece probrat události poslední doby. Posezení v pergole na zahrádce se vyvedlo. Syn Karlův z radosti, že mají pergolu konečně hotovou připravil se ženou pohoštění pro "pomocníky" jak je nazval. Nepočítali s tím a tak překvapení bylo příjemné. Jen Karlův syn byl trochu překvapený chováním tatínka.

Nevěřil svým očím, když viděl jak se směje na paní Věru, která celou dobu seděla vedle něj. Vídal je sice občas na zahradě vykonávat drobné práce, jako plení, okopávání či kontrolování, zda voda z dírkované trubky, která zajišťovala hromadnou zálivku ve skleníku stříká tam, kam má, ale nevypozoroval, že by k sobě měli tak blízko. Věru si moc neprohlížel. Jedna celkem zachovalá stará paní, o hlavu menší než jeho tatínek, ho nijak neupoutala. Přišoural se k otci, když paní Věra odnášela ze stolu tácky od jídla do nedaleké popelnice a začal ho zpovídat.

"Tati, co to je za paní, na kterou se tak zbožně díváš? Vždycky jsi říkal, že už žádnou nechceš ani vidět."
"Neřeš to synáčku, jsme velmi dobří přátelé, ženit se nemíním, paní Věra se také nechce vdávat a jinak, co je ti nakonec do toho, s kým já se bavím, co? " Přimhouřil Karel oči a díval se na rudnoucího syna.
" On se ještě umí červenat." Pomyslel si.
"Nemyslel jsem to tak, tati, je dobře, když se bavíš s lidmi a jestli to je chlap nebo žena je celkem jedno. Jen mne to překvapilo. No nic, už ji máš tady, tak dobrou zábavu!" Zasmál se a odešel ten hovor zapít skleničkou vína.
Věra zaslechla poslední věty a tázavě se podívala na Karla.
"Koukám, že má synáček starost o tvou svobodu, že? Doufám, že jsi mu to vysvětlil." Tlumeně se ptala Karla.
" To víš, že ano, ale musel jsem ho trochu pozlobit. Co kdybych se chtěl ještě oženit?" Žertoval Karel.
"Tak to ti nevěřím, ty máš nějakou ženu, která by si tě chtěla přivázat na stará kolena k sobě?"
"Teď ses tedy projevila! Máš strach, že bys mne musela opatrovat?"
"Tak to ani ne, ale co kdyby to bylo naopak, co? Jen si ponechme svobodu." Uzavřela Věra a Karel jí souhlasně stiskl ruku - pod stolem, aby to ostatní neviděli. Viděli, ale ukryli úsměv a dělali, že nic nevidí, neslyší..

Na tom zasedání v boxu si nakonec po vykreslení zábavy v pergole a vyprávění Věry o obavách syna Karlova o svobodu tatínka nakonec dělala legraci z té situace Jindra. Měla mrzení, že u toho nebyla.
"Moc jste toho neviděli, neslyšeli, asi jste se jen cpali a pili, že? To jsem myslela, že se dovím víc." Vyčítala.
"To víš, my ti všechno řekneme a ty to rozneseš mezi lidi." Zasmála se Lída, která dosud moc nemluvila. Byla myšlenkami úplně jinde.
Jindra dělala chvíli uraženou, ale pak začala zpovídat Lídu, jak to vypadá s Veronikou.
"Popovídám ti pak na oplátku o Daně. " Slibovala.
"Nezlob se, to si povíme až u mne, ne? Elu by asi řeči o Daně nudily a o Verunce nemám moc dobré zprávy." Tlumila hlas Lída.

Po nějaké chvíli se rozešli do svých bytů a slíbili si, že se uvidí zítra. Hned po snídani se domlouvala Jindra domácím telefonem s Lídou a Evou, že by se mohly sejít třeba u ní.
"Nebojte se děvčata, kafe mám a dokonce nějaké pečivo také. Od doby, kdy mne občas navštěvuje dcera si musím držet menší zásobu. Určete si samy hodinu, dnes nemám zatím nic na programu." Vyšlo to a sešly se u ní hned po obědě.

"Myslím, že to nebude dnes příliš veselé povídání." Začala Lída, na které bylo vidět, že ji něco trápí.
"Jak jsem vám říkala, Hana s Janou chtěly zkusit dát Veroniku na nějakou dobu k Haně. Namluvily jí, že je to kvůli školce ve městě u Hany. Ona ale po týdnu, kdy chodila do školky jen dopoledne a pak ji brali domů buď Hana nebo Vítkovi rodiče, v pátek odpoledne začala balit svůj batůžek a oblékala se . Na dotaz, kam se chystá, řekla, že domů k mamince a tatínkovi. Bude přece v sobotu a v neděli doma, ne?
Hana je z toho nešťastná, ale malá na tom trvá, že bude jezdit za Standou, dvojčatama , maminkou, tatínkem, babičkou a dědou domů. Tak hezky je všechny vyjmenovala. Nejvíc vzpomínala na Standu. Jindy ho spíš pošťuchovala, ale on byl klidný, ledaco od ní strpěl a tak nakonec byla ráda, když si s ní hrál třeba pexeso a jiné hry." Lída se odmlčela, Eva s Jindrou na ni hleděly a čekaly, co ještě k tomu řekne.
Jindra to nevydržela:
"Nevíš, co na její chování říkají Jana s Jiřím? Musí jim to dělat starosti, ne?" Lída vrtěla hlavou.
"Víte, oni z toho podle všeho mají radost, že o ně Veronika tak stojí, vidí v nich rodiče a už se o tom bavili i s námi, tedy rodiči a mnou, že se bude muset odložit doba, kdy Veronice řeknou pravdu, jak je to s její maminkou. Je ještě malá na takovou zprávu. Zamotalo by jí to hodně životem. Hana se s tou skutečností bude muset smířit."
"Myslela jsem si to" najednou se ozvala Eva.
"Je opravdu ještě malá. K Haně asi necítí tak velkou příchylnost jako k Janě, kterou zná od malinka. Měli by to nechat, však má Hana děti, nemusí se Veroniky i její rodiny stranit, ale může se chovat jako "hodná teta".
"Budeme se zase muset s Hanou domluvit, opakuje se to už pár týdnů, takže lámání přes koleno by nebylo dobré. Jen nevím, jestli to nakonec neskončí brzy i s tou školkou, ale to se dá zdůvodnit. Vrátí se jako po zkoušce. Její školka doma je taky tak dobrá a hotovo." Lída se odmlčela a byla řada na Jindře.
Ta však najednou nevěděla, jak navázat rozhovor o Daně.
"Víte co, mám ještě zítra schůzku s Danou, doplním některé další údaje, které mi slíbila sdělit a bude o čem povídat. Dnes už mám všeho plnou hlavu. Dáme si skleničku vína, co říkáte, nikdo proti? Tak, ať to všechno dobře s Veronikou dopadne."
"Nejen s ní "skoro jednohlasně prohlásily Eva s Lídou.

Pokračování...


 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Evina Evina | E-mail | 18. dubna 2017 v 23:57 | Reagovat

Jsem zvědavá jen já?Nemůžu se už teď dočkat pokračování :-)

2 Lydie Lydie | 19. dubna 2017 v 8:48 | Reagovat

[1]:Nejsi sama zvědavá. Já také čekám na další pokračování. Ruženka nás pěkně napíná.:-)

3 Kitty Kitty | Web | 19. dubna 2017 v 9:12 | Reagovat

Já se taky vždycky těším a čekám, kdy už uvidím odkaz na nové pokračování. Přihlížet nějakým dějům je jako se učit životu :-)

4 Týna Týna | Web | 19. dubna 2017 v 11:54 | Reagovat

Je to moc hezký příběh, inspirovaný životem. Těším se vždy na pokračování. Teď mne nejvíc zajímá osud Veroniky, ale myslím, že jí nakonec pravdu neřeknou, je již příliš zakořeněná v rodině své tety, které odmala říká maminko, podle mne jí to řeknou v dospělosti, teď už totiž nikdy nebude vhodná doba. Až nastoupí do školy, nadělalo by jí to problémy tam, potom přijde puberta, a pak už bude dospělá...

5 Hanka Hanka | E-mail | Web | 19. dubna 2017 v 16:11 | Reagovat

Veroniky je mi moc líto, Ruži, podle mě by ji měli nechat u Jany.
Je už moc velká na to, aby si bez problémů zvykla na novou rodinu a zároveň moc malá, aby to všechno pochopila.
Vztah Karla a Věry je pěkný a jejich rozhodnutí se mi zamlouvá. :-)

6 dinosaurss dinosaurss | Web | 19. dubna 2017 v 16:33 | Reagovat

Skvěle napsáno, už jsem moc zvědav nejen na to s Veronikou, ale i jak se to bude vše dál vyvíjet. :-)

7 Janinka Janinka | E-mail | Web | 19. dubna 2017 v 17:36 | Reagovat

No jo, někdy je hrozně těžké najít hranici, co všechno se může tak malému dítěti ještě říct a co už ne. Třeba já teď řeším, jak prvňáčka uchránit od bláznivé babičky. Nemůžu mu vysvětlit, proč u ní nemůže spát, proč k nám chodí málo a tak. Je to těžký.

8 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. dubna 2017 v 18:57 | Reagovat

[7]:Janinko, v čem je babička bláznivá? Asi vnoučka  rozmazluje tím, že se mu věnuje, povídá si s ním, na což rodiče nemívají čas ani náladu. ;-)

9 Janinka Janinka | E-mail | Web | 19. dubna 2017 v 19:07 | Reagovat

[8]: Růženko, to je TA babička, co nám jela za synkem na tábor, jehož vedení obvinila, že je tábor sektářský a že tam zneužívají děti hypnózou. A my museli na výslech na magistrát na oddělení péče o dítě. Po sezení s psychiatrem máme důvodné podezření, že trpí paranoiou s bludy (její matka trpěla paranoidní schizofrenií) nebo minimálně poruchou osobnosti, jenže ona to řešit nechce a ani nebude, protože je v pořádku, to my jsme blázni. Ale to je ošklivý povídání, už jsem o tom kdysi na blogu psala, ale možná jsi to nečetla.

10 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. dubna 2017 v 20:11 | Reagovat

[9]: Jo, tak ta?Četla jsem to tehdy a myslím jsem tam i komentovala. Pak je to nemoc a dost vážná.

11 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 20. dubna 2017 v 15:10 | Reagovat

Tak,to je velmi ošemetná situace - říct, či ne a kdy. Každopádně říct, než bude pozdě a vše povykládají v různé úpravě lidé z okolí. Takové "senzace" rádi říkají, mám s tím zkušenosti - adopce syna. Ten však byl uchráněn právě naším včasným sdělením a tak rádo by dobrákům jen odpověděl - to já dávno vím a bylo vymalováno. Ovšem zde je situace složitější - Veronika má jednoho otce, ale maminky jsou sestry :-? A nyní jak se říká "každá rada drahá" :-( Každopádně Ruženko, čekáme pokračování s napětím. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx