O sportu v Zábřeze- Hana Wiedermannová

29. března 2017 v 22:56 | Ruža z Moravy |  Zábřeh-Sport i jiné události
PŘÍBĚH TÝDNE: Zlatá je každopádně zlatá, má jasno "světová" vítězka Hana Wiedermannnová
1. března 2017, 15:00, Petr Fišer
PŘÍBĚH TÝDNE: Zlatá je každopádně zlatá, má jasno „světová“ vítězka Hana WiedermannnováStraubing, Zábřeh - Kdo umí, ten umí. Dvojnásobná mistryně světa v kuželkářském sprintu HANA WIEDERMANNOVÁ (1988) potvrdila, že patří k nejlepším z nejlepších. V německém Straubingu se "prostřílela" k dalšímu zlatému triumfu, když si podmanila Světový pohár jednotlivkyň.
Pro zábřežskou rodačku to nebyla první medaile ze stejné akce. Před dvěma roky si přivlastnila bronz. "Zlatá je každopádně zlatá. Pochopitelně si jí cením daleko víc. Je to jeden z největších úspěchů v mojí kariéře," rozdávala úsměvy na všechny strany.


Světový pohár platí v kuželkářském odvětví za hodně prestižní záležitost. Vstupenku obdrží jen šestnáct nejlepších v mužské a ženské kategorii. "Sjede se elita ze všech zemí. Pokud chcete vyhrát titul, musíte zvládnout čtyři náročné zápasy za sebou. A to není snadné,"popisovala Wiedermannová.
Potom, co si v prvním kole poradila s Italkou Thalerovou, nadchla přihlížející publikum parádním výkonem ve čtvrtfinále. Nejenže Chorvatce Maricicové vrátila porážku z posledního světového šampionátu, ale navíc zaznamenala jeden z nejhodnotnějších výsledků celého turnaje. Sebevědomou favoritku odstavila na vedlejší kolej tím, že shodila 635 kuželek!"Rekord mám 675. Povedl se mi v ligovém utkání v Rakousku," odhalila, že je schopná i větších "psích kusů".
Semifinálová řežba byla daleko těsnější. Ve prospěch české reprezentantky mluvilo pouhých devět položených kolků. "S Maďarkou Safrany jsem se potkala už několikrát a pro náš rakouský klub to v pohárových konfrontacích nedopadlo dobře. Ne, že bych se jí bála, ale respekt jsem z ní určitě měla," připustila odchovankyně Zábřeha.

Věřila jsem si! Ve finále s velkou grácií předčila Evu Sojko ze Slovinska. "Letos už jsem proti ní hrála a dokázala ji porazit. Věřila jsem si. Byla jsem přesvědčená, že to můžu zvládnout. A taky že to vyšlo," zaradovala se novopečená šampiónka.
Se sestrou Danou válčí na klubové scéně v Rakousku, kde jsou součástí jednoho vídeňského týmu. "Je tam příjemný kolektiv, který se o nás moc hezky stará. Když jsem se rozhodla zkusit štěstí v zahraničí, netušila jsem, že se z toho vyklube tak dlouhá doba," přiznala respektovaná kuželkářka.
Za hranicemi válí už osmou sezónu a kromě vyšší herní a výkonnostní kvality může počítat i s menším finančním ohodnocením. "Nejsou to žádné horentní částky. To ani zdaleka. Spíš něco málo na přilepšenou. Když hrajeme za reprezentaci, třeba na mistrovství světa, zaplatí nám ubytování, startovné a diety. Jinak nic," nechala nahlédnout pod pokličku.

Kudy na vrchol?

Výsledky svého Zábřeha nadále sleduje. Tradiční klub zažívá poněkud slabší období, po ústupu ze slávy se ho týká jen druhá liga. "Holkám na výsledcích až zase tolik nezáleží. Hlavně jim jde o to, aby se prostřednictvím sportu a společné party dobře pobavily. Prvoligová soutěž je těžší a náročnější, což platí také o mužích," zamyslela se Wiedermannová, jejíž máma stále patří do základní sestavy ženského celku.
"Kuželky u nás hrávala celá rodina. Od babičky až po taťku. Jako malé děti jsme na kuželně vyrůstaly, byly jsme tam skoro pořád. Ve škole jsem se věnovala i atletice, ale moje hlavní volba byla jasná," tvrdila "Když se moje kolegyně pořád dokola smála, donutila jsem ji, aby si přišla hodit. Až potom jí došlo, že to není žádná sranda. Několik dní ji nohy bolely tak, že si nemohla sednout ani na záchod. Uznala, že je to daleko těžší než bowling. Jestli chcete být úspěšní, musíte na tom být dobře psychicky. Dělá to hodně. Je potřeba být maximálně v pohodě, dokázat se soustředit na hru a mít svůj styl, který vám sedí. Všechno do sebe musí zapadat jako skládačka," nastínila česká stálice, kudy na vrchol.přesvědčivě. Kuželkářský sport je mnohými neznalci považován za rekreační zábavu, kterou s prstem v nose zvládne prakticky každý. Omyl!
foto z netu

Děkuji, šéfová

V případě, že by nastupovala v nejvyšší domácí soutěži, s přehledem by předčila celou řadu mužů. Stejná varianta v jiných odvětvích je prakticky nemožná. Ať už jde o tenis, basketbal či atletiku. "U nás možná ano, ale ve světě jsou na tom kluci líp než my. Hlavně pokud se budeme bavit o vrcholných akcích a reprezentantech z Německa a balkánských států. Dokážou poslat k zemi i 680 kuželek. Někteří z nich jsou profíci, berou za to peníze, házením se živí a nic jiného nedělají. Hned je to vidět. I díky neustálému tréninkovému drilu vozí z každého šampionátu medaile jako na běžícím pásu," odtajnila vytáhlá sportovkyně.
Když ji v dresu národního týmu čeká turnajový trip trvající několik dní, nezbývá jí nic jiného, než požádat o volno svého zaměstnavatele. "Jako učitelka v mateřské školce to mám trochu horší v tom, že se dětem musíme věnovat nepřetržitě celý pracovní týden. Naštěstí mám moc hodnou ředitelku, která mi ochotně a bez problémů vychází vstříc. Chtěla bych jí za to upřímně poděkovat," vzkazovala Hana Wiedermannová chápavé šéfové na dálku.


Foto: Petr Streubel
Hana Wiedermannová (vlevo) jako novopečená šampiónka ve Světovém poháru.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Johanes Johanes | E-mail | 30. března 2017 v 15:50 | Reagovat

...zcela souhlasím.Také jsem závodně hrával kuželky.Kdysi jsem četl článek atletického odborníka,kde byly kuželky řazeny mezi t.zv.těžké sporty ( vzpírání,hod koulí,kladivo a pod.).Pro zábavu jsou jen ty hospodské kuželky...jeden hod,dvě píva a pod. :-)

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. března 2017 v 22:00 | Reagovat

[1]: V jedné staré restauraci Národní dům se to jmenovalo byl nejen výčep a jídelna, ale také dřevěný přístavek jako salon na oslavy a zábavy. Vedle byla  od jara do podzimu otevřená restaurace Pod kaštany, kde se v neděli odpoledne tancovalo při živé hudbě. Přes celou délku byla pod střechou dráha na kuželky. Tam se hrávalo. Později se udělala krytá kuželkárna vedle Stadionu. Takže tento druh sportu už se v Zábřehu hraje od první republiky bez přestávky. Jen nebyl tak oficiální. :-)

3 Johanes Johanes | E-mail | 31. března 2017 v 14:57 | Reagovat

[2]:...tyhle hospodské kuželny byly skoro na každé dědině.Já u nás pamatuji ještě kuželnu s pískovou dráhou.Hrávaly se nejčastěji chalupky a u toho se popíjelo,pívo a semo tamo půlkovalo.Do večera byli mnozí slabí na nohách.
Ale závodní kuželky je zcela něco jiného...zpravidla se hraje 100 hiodů sdružených ( 50 do plných a 50 dorážka),někdy i 200 hodů sdružených.Při pohárech může býti i jiná zvolená disciplína.to je pak značná námaha.A Zábřeh je dlouhodobě známá jako kuželkářská jednota.
Já začínal v 15 létech v České Třebové na Lokomotivě,trenérem byl pak Adamec.Lokomotiva to dodnes válí.Pokaždé když jsem v CT,tak se ke kuželně stavím zavzpomínat,ale též na Peklák,kde je velké sportoviště.Je tam krásné...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx