Nový domov - 53

23. února 2017 v 23:53 | Ruža z Moravy |  Nový domov-povídka na pokračování od 1. viz-únor 2016 archiv -

Lída byla v poslední době smutná. Vidina stěhování rodiny Hany a Víta ji na náladě nepřidávala. Byla svědkem, kdy se Jiří a Jana dověděli od rodičů o rozhodnutí Hany. Myslela si, že budou rádi, ale netvářili se nějak vesele. Navíc postávala nedaleko Veronika a její reakce všechny překvapila.
"Mami, tati, teta Hana s dvojčátky už nebudou bydlet blízko nás? To je škoda, ráda jsem k nim chodila s babičkou na procházku."
Pohled, který Jana vrhla na babičku Lídu nebyl zrovna nadšený. Lída čekala docela hromobití. Pravda byla taková, že občas, když hlídala Veroniku a Standu se jako "náhodou " potkali s Hanou a ta je pozvala k nim domů na čaj. Vymluvila se na to, že musí nakrmit děti a pak by si mohli trochu pohrát, zabavit se. Ukazovala jim hračky, které měla připravené pro dvojčátka.


Veronika se divila, že tam má i hračky pro ně. Teta Hana jí to zdůvodnila tím, že v případě hlídání, kdyby byla potřeba, je dobré mít doma hračky i pro větší děti. Neprozradila, že chtěla ty hračky mít právě pro Veroniku.

"Babičko, proč jsi nám neřekla, že chodíte na návštěvu k Vítovi a Haně, myslela jsem, že se procházíte venku. To si mohli oba hrát zrovna doma." Vyčítavě brblala Jana.
"Nic se nedělo, jen jsme zašli na chvíli. Potkali jsme dvojčata na procházce a tak nás Hana pozvala na čaj, než nakrmí děti. Není třeba se zlobit, šli jsme zase hned ven do parku. Nevidím důvod, proč se jim vyhýbat." Jemně rýpla Lída.
Jiří se najednou ozval:
Neřešte to tady, jak je vidět, nebude dlouho trvat a uvidí se málokdy a možná to bude docela škoda. Jsou přece příbuzní."
V Janě to viditelně vřelo, ale nakonec zavrtěla hlavou a už nic neříkala.
Lídu ty občasné rozmíšky mrzely. Copak ta Jana bude do smrti mít zlost na sestru? Jiřímu , jak vidno, odpustila, ale Haně ne.
Eva tiše pozorovala Lídu. Seděly spolu u stolku v pokoji Lídy. Nějak se jim nechtělo mezi ostatní. Stejně byli rozprchlí tentokrát skoro celý den. Přibylovi něco kutili doma, Věrka s panem Karlem byli jako obvykle na zahrádce. Zvali sebou Jindřišku, možná proto, aby se vyhnuli jejím uštěpačným poznámkám, ale ta neměla tentokrát zájem. Byla zvědavá, co je nového u Dany. Volaly si a Jindře se zdálo, že slyší v hlasu Dany nejistotu, skoro prosbu, jestli by se mohly sejít.
"Jindro, nemohla byste přijít ke mně domů. Tam budeme mít klid, potřebuji se s vámi poradit" prosila Dana.
"Co mám s tebou dělat, děvčico, tak jo, za hodinku jsem u tebe. Jen si něco nakoupím vedle v krámku, u tebe to nevypadá na krátko a doma už nemám nic k jídlu."
"Myslela jsem, že vám stačí jídlo v jídelně. Obědy a večeře."
"Ty jsi dobrá, nejsem pejsek, abych jedla jednou nebo dvakrát za den, víš? No, já jdu, nezdržuj mě."Zasmála se Jindra a strkala mobil do kapsy bundy, kterou si zrovna oblékala.
"Chybí mi další ruka " posteskla si. Zip na bundě ji zlobil a do kapsy nějak předtím nemohla trefit.

Dana už tou dobou chystala na stůl drobné pohoštění. Prozíravě koupila chlebíčky, uvařila konvici čaje . Bude se to hodit, paní Jindra bude určitě hladová. Dana se zamyslela, vzpomínala na svoji maminku i jak jí chybí. Také pan Josef, který mámu určitě miloval a jen kvůli ní se staral i o ni, Danu. Chtěl jí pomoci a ona mu tak lhala. Co se to s ní stalo? Bývala dobrá dcera, chodila do práce, s maminkou si docela slušně žily. Nyní věděla, že hlavně díky Josefovi. To ten úraz, příliš času na přemýšlení, zlost a později i pohodlnost. Odvykla práci, dělalo jí dobře, když ji druzí litovali, posluhovali jí. Přehnala to však. Nemusela být nyní sama a doufat, že si jí někdo všimne a bude ji mít aspoň trochu rád.
Uvažovala, jestli má svůj životopis povyprávět Vojtovi. Samozřejmě všechno asi ne, ale bude lépe, když se to doví od ní, než kdyby náhodou někdo o ní mluvil, který navíc nezná všechny okolnosti.

Rozmluva mezi Jindrou a Danou byla hodně dlouhá. Všechny tyto myšlenky Dana Jindře sdělila.
"Co myslíte, Jindro, mám se Vojtěchovi svěřit aspoň rámcově, jaký jsem měla život?"
"To mu chceš vykládat, co jsi prováděla Přibylovým přes důvěřivého pana Josefa? Jak jsi tvrdila, že nemůžeš chodit a měla jsi přitom po operaci a mohla dávno rehabilitovat a pak žít normálně? Myslíš to vážně?" Nedůvěřivě se zeptala Jindra a zamyslela se.
"Mohl by se to dovědět odjinud."
"Nevím sice od koho, ale je docela možné, že by se mohl někdy s někým potkat, třeba s Pavlem Přibylem nebo Elou a za to neručím, kdyby na tebe přišla řeč, že by něco neprozradili, nevarovali ho před tebou. Trvalo to dost dlouho. Ale možná bude lepší mu něco říci, dokud se jen tak scházíte nezávazně."
Dana se trochu začervenala.
"Už to není jen tak, byl i tady u mne, k němu se jaksi bojím jít. Představte si, že jsem se setkala s tou jeho dcerkou. Pravá puberťačka, ačkoliv je to už hezká dívka, ale je trochu rozmazlená tatínkem, má nevymáchanou pusu - tedy je spíš docela drzá, ale já to neberu přísně, už jsem pár podobných poznala. Tatínek má strach, aby jí nebylo teskno po mamince, tak jí plní první poslední. Navíc syn není přes týden doma, takže se věnuje jen jí.
Jestli je ale pravda, co mi Vojta tvrdil, tak je dcera zvyklá uklízet nejen po sobě, ale i v celém bytě. Dělají to společně. Sice u toho povykuje, že je vydíraná, musí prát na brášku v pračce každou sobotu, pomáhat vařit, ale Vojta jí slíbí, že bude mít o to větší kapesné na šminky a jiné potřebné věci a ona se jako dá přemluvit. Mám pocit, že bych si s ní užila, kdybych s nimi bydlela."
" Toho se neboj, pokud by viděla, že jí ubylo povinností, určitě by toho využila. Jak se k tobě chovala, to neříkáš?"
"Podezíravě, prohlížela si mne jako pejska v útulku, myslím, že jsme ji neošidili nějakou náhodou, nečekaným setkáním. Zachytila naše pohledy a honem uhnula očima, jasně, že pochopila situaci. Je ale mazaná, nedala nic najevo."
"Myslím, že bude stačit, když vás jen jednou náhodou uvidí spolu a nebudete muset nic tajit. Teď ještě ten syn."

Dana se zeptala na novinky z domu PS a co je zač ta její nástupkyně. Jindra se rozčilila.
"Ani mi nepřipomínej, je horší, než jsi byla ty. Promiň, je to hrozná semetrika. Otravuje pečovatelku, vyžaduje pořád jakési služby. Nemá v sobě ani trochu pokory, jako obvykle vozíčkáři mívají. Tys to aspoň trochu uměla ovládat. Možná to bylo tím, že jsi nechtěla, aby se na to přišlo, že bys mohla chodit, viď?"
"Jindro, prosím, nepřipomínejte mi to už. Jsem už dost potrestaná, ne?"
"Já už půjdu, chci se zastavit u paní Lídy a Evy, zůstaly obě dnes doma, Lída je nějaká přešlá, musím zjistit, co se děje. Měj se tady dobře a dej vědět, jak jsi dopadla s Vojtou a jeho ratolestmi."
"Díky a buďte zdravá." Rozloučila se Dana, již poněkud uklidněná.

Pokračování...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lydie Lydie | 24. února 2017 v 0:18 | Reagovat

Tak přečteno - můžu jít v klidu spát. A už zase čekám na další díl. :-)

2 signoraa signoraa | Web | 24. února 2017 v 7:59 | Reagovat

Krásně jsem si početla, tak jako pokaždé. Dana je potrestaný hříšník, ale přála bych jí, aby našla štěstí.
Každopádně se těším na další pokračování. :-D

3 Evina Evina | E-mail | 24. února 2017 v 8:43 | Reagovat

Reakce dětí na nového partnera jsou různé, zvlášť,když jsou to školáci :-) Někdy je to opravdu běh na dlouhou trať.Ale početla jsem si moc pěkně :-)
Přeji Ti,Růženko,krásný víkend :-)

4 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. února 2017 v 10:31 | Reagovat

[3]: Díky, věřím, že bude, půjdeme na oslavu synových narozenin (trošku v předstihu) a to bývá hezké. :-)

5 Evina Evina | E-mail | 24. února 2017 v 20:26 | Reagovat

Moji kluci budou mít narozky za 14 dní :-)  :-)  :-) (Tedy jsou narození každý v jiném roce) :-)Taky bude brzy oslava :-)

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. února 2017 v 20:52 | Reagovat

[5]: Máme to do července obsazené- nejvíc v květnu, pak v červenci,od ledna vlastně každý měsíc do května...

7 Evina Evina | E-mail | 24. února 2017 v 21:01 | Reagovat

:-)  :-)  :-) Dcera má 3 týdny po klucích. Všechny jsem je měla na jaře.Je to dobře,protože jaro mám moc ráda :-)

8 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. února 2017 v 23:15 | Reagovat

[7]:Taky jsme chtěli mít děti na jaře, prostřední byl sice v  létě, ale něco do sebe to také mělo. Má rád teplo (to má ale po tatovi) :-D

9 Evina Evina | E-mail | 25. února 2017 v 7:58 | Reagovat

Já jsem jediná v celém rodiném klanu narozená v létě :-)Bylo mi vytýkáno celá léta,že jsem se narodila v katastrofálně horkém létě...
Přeji krásný víkend,Růženko :-)

10 Janinka Janinka | E-mail | Web | 25. února 2017 v 8:45 | Reagovat

Puberťačka je celá já, jen o pár desítek let mladší. Pusu mám nevymáchanou a u uklízení taky dělám povyk :-D.

11 Lenča Lenča | Web | 25. února 2017 v 20:31 | Reagovat

Krásné počteníčko! :-)

12 Jane from Eden Jane from Eden | Web | 25. února 2017 v 20:34 | Reagovat

Pěkný blog :-) .

13 Radka Radka | E-mail | Web | 26. února 2017 v 15:46 | Reagovat

Růženko, dlouho jsem se na blogy nedostala, ale na Tvoje povídky jsem vždy ráda chodila, takže se těším, až si vše přečtu. Mám co dohánět :-)

14 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 26. února 2017 v 20:34 | Reagovat

[13]:Radko, vím, že to nemáš lehké, četla jsem, ale snad bude zase dobře.

15 Siginitou Siginitou | Web | 27. února 2017 v 12:06 | Reagovat

Moc krásný čtení :)

16 Ježurka Ježurka | Web | 27. února 2017 v 16:46 | Reagovat

Hezky jsem si početla a zase budu čekat na další vývoj ve vztazích. :-)

17 Hanka Hanka | E-mail | Web | 27. února 2017 v 20:54 | Reagovat

Velice složité vztahy, Ruži.
Jsem napnutá, jak se to všechno vystříbří. :-)

18 Maruš - Fukčarinka Maruš - Fukčarinka | 4. března 2017 v 16:26 | Reagovat

:-) Ruženko, přečteno a tak peláším na 54 :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx