Nový domov - 52.

18. února 2017 v 23:23 | Ruža z Moravy |  Nový domov-povídka na pokračování od 1. viz-únor 2016 archiv -
Jak nazvat poněkud rozšířené společenství spiklenců? Ostatní obyvatelé domu rozmlouvali spíš po dvou, někteří byli samotáři, ale skupinka žen a mužů, která se utvořila kolem Lídy v průběhu společného bydlení byla tak spřátelená, že nevadily rozdíly věku , osudů ani povah. Možná to bylo právě vyšším věkem, zkušenostmi, nebyla mezi nimi žádná řevnivost, závist, vždy spíš snaha pomoci.
Věkový rozdíl se vytrácel a co bylo zvláštní i původní povahy některých lidí lidí se změnily. Trochu zvláštní bylo oslovování, kde se někteří oslovovali křestními jmény a tykali si, jiní vykali a přidávali i titul pane, paní.



Nejvíce byla změna patrná u Jindřišky. Byla vždycky rázné povahy, ale to,co dříve nepříjemného praktikovala vůči druhým lidem vymizelo při zjištění, že nejsou všichni lidé stejní. Obětavost, pozornost Lídy, Evy a posléze i Ely, mírná ironie Pavla a Karla její rychle reagující chování obrátily dobrým směrem. Nejvíce to bylo cítit v soucitu s Věrkou, které zemřela kamarádka Zuzana.
Jindra svým svérázným způsobem zatahovala Věrku do činností, jako pomoc Charitě. To se jim docela hodilo, když dcera Zuzany při odvozu věcí po mamince odmítla převzít "hadry", které se jí nehodily. Vzala pouze šperky, hodinky, mobil, nějaké kousky nádobí, kožené kabelky, doplňky a knížky a přivítala, když jí Jindra nabídla, že ostatní věci jako "dar od ní "předá do Charity. Má tam cestu, takže nebude tak těžké přemluvit pana Karla, aby jí je pomohl třeba ještě dnes odvézt.

"Jindřiško, jestli chcete, pojedu s Vámi, aspoň se podívám, jak to tam vypadá." Nabídla Věrka.
"To bude fajn, to nás pan Karel určitě odveze raději." Trochu štiplavě prohodila Jindra, ale tak, aby to Věra neslyšela. Ta už se honem oblékala a opravdu si poznámky nevšimla.
Jindra se nepochlubila, že má schůzku s Danou. Když předali za pomoci Karla všechny věci vedoucí, omluvila se, že má ještě nějaké vyřizování a nazpět se dostane třeba sama později.
"Nemusíte na mne čekat, však si někam zajeďte, když už jste vyjeli, ne?"Potutelně se zasmála, ale Věrka se náhodou podívala a zarazila se.
"Kuplířko, jedna!" Zašeptala Jindře do ucha. "Myslíte Jindro, že spolu něco máme? Viděli jste nás jednou jít na zahradu samotné a už si domýšlíte, konspirujete. Jsme s Karlem přátelé, jako s ostatními ."
"Akorát, já mu třeba říkám pane Karle!" Zasmála se Jindra a honem uhnula, protože se Věrka nečekaně po ní ohnala.
Karel je pobaveně sledoval, nevěděl sice o čem se dohadují, ale ohnání se Věrky zpozoroval. Honem ji vyzval, aby už jeli, nebudou paní Jindru přece zdržovat.

Dana a Jindra seděly proti sobě v kamrlíku vedle dílničky, kde se upravovaly věci do prodeje a pily čaj, který jim přinesla ochotně jedna z dívek.
"Tak co se děje, Dano? Provedla jsi něco? Ubližuje ti někdo?" Zpovídala Jindra Danu.
"Všechno vám řeknu, paní Jindro, jen ještě předtím... je mi líto paní Zuzany. Znala jsem ji sice jen od vidění, ale byly s paní Věrou nerozlučné. Musí být smutno paní Věře.
"Neboj se, zahrnuli jsme ji do našeho společenství, věnuje se jí i pan Karel, zřejmě si docela rozumí. Ale povídej, nejdříve voláš a teď zdržuješ, víš, že jsem zvědavá." Popoháněla ji Jindra.
"Jak víte, seznámila jsem se s panem Vojtou, vdovcem. Scházíme se ale většinou va kavárně nebo někde v cukrárně, nechce mne brát do bytu Mám dojem, že se bojí svých dětí, aby nebyly proti mně. Přes týden je doma dcera Alice 14 letá a na víkend přijíždí z internátu 16letý Petr. Nevíme, jak to udělat, abych se s nimi seznámila. Kde a jak. Nemuseli by hned vědět, že se o sebe zajímáme víc."
" Já bych věděla, ale chtělo by to vyzvědět, co má jeho dcera ráda třeba za sladkosti, mohl by ji vzít na nákup. Děvče vždycky něco potřebuje a nákupy zakončit návštěvou cukrárny, kde se dá posedět. Tam bys mohla přijít jako stará známá, náhodou se k němu přihlásit, že se znáte ještě z akce školy , i když on byl zřejmě o třídu výš. Musela by ses na nějakých "společných zážitcích" s ním domluvit. Pak byste měli náhodou stejnou cestu."
"Co když ale přijedou autem?"Přerušila Jindru Dana. Tím spíš, něco vymyslíte, kde tě vyloží, no. Při té příležitosti se domluvte na nějakém setkání. Uvidíš, jak bude na tebe dcerka reagovat. Mohl by se tě vyptávat, co a kde děláš, mohla bys ses zmínit o tom, že chodíš číst dětem nebo něco podobného. Však si něco vymyslíš, ne? To ty docela umíš..." Nevydržela to Jindra, aby si do Dany nerýpla.
Ta to rýpnutí přešla, protože už přemýšlela o Jindřišky nápadu.
"Víš co, zkus to co nejdříve a pak mi řekneš, jak to dopadlo a popřemýšlíme o dalším. Děti by si ale měly uvědomit, že táta není ještě tak starý, oni půjdou za nějakou dobu z domu a co bude dělat on ? Má zůstat sám? "
"Víte, nemusely by mít strach, že by se oženil a měl další děti, já děti mít nemohu a ráda bych se starala o ně."
Svěřila se Dana s další svojí bolestí. Jindra si vzpomněla na její zájem o děti a došlo jí, že to byl důvod, proč se jim tak ráda věnovala.

"Ještě jsem se chtěla zeptat: Co dělají Přibylovi? Jsou spolu? Jak se tváří?"
"Normálně, nevidím, že by spolu nemluvili. Pavel je sice trochu zamlklý a poněkud se straní našich dýchánků v boxu, ale jinak myslím, že vše zvládli. O tobě se ale nemluví, hlavně před Pavlem. To se nesmíš divit." Jindra vstávala k odchodu.
"Vím, je mi to docela líto, ale tím už nic nespravím. No, nebudu vás už zdržovat, doprovodím vás kousek cesty. Pozdravujte známé, kteří o můj pozdrav budou stát, mějte se hezky a moc děkuji, že jste mi věnovala čas."

Cestou domů přemýšlela Jindra o všech změnách v domě i mimo něj. Přála Daně, aby si našla trochu osobního štěstí.
Těšila se na přátele, hlavně na ty, kterým bude moci povědět o Daně a jejích starostech. Třeba poradí Lída i Eva, co by mohla Dana podniknout. Jen jestli bude mít Lída náladu, když má mít v rodině takové změny.

Pokračování...
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lydie Lydie | 19. února 2017 v 0:27 | Reagovat

Tak fajn, pěkné......a zase čekám netrpělivě na pokračování. :-)

2 Kitty Kitty | Web | 19. února 2017 v 10:05 | Reagovat

Pořád se u tebe něco děje. Lidi si mají pomáhat. V případě potřeby víc lidí víc věcí vymyslí ;-)

3 Hanka Hanka | E-mail | Web | 19. února 2017 v 12:34 | Reagovat

Je zvláštní, jak se někteří lidé s věkem mění, jako třeba Jindra a Dana.
Tedy ne jenom s věkem, ale i vlivem lidí v blízkém okolí.
Někdy je to k horšímu, jindy k lepšímu.
Skupina kolem Lídy je hotový dobročinný spolek, "páchají" dobro kde se dá. ;-)
Prima pokračování, Ruži.
Užij si příjemné nedělní odpoledne. :-)

4 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. února 2017 v 15:15 | Reagovat

[3]: Hani, u starších lidí to tak bývá. Někteří zatrpknou, jsou protivní, jiným dojde, že je lepší i pro ně, když se chovají vstřícně a spíš pomohou než uškodí.Třeba u Jindry to bylo zřejmě takové prozření, že by si nepomohla, kdyby pokračovala ve svém sekýrování, ale povaha jí zase nedá, aby se nepletla skoro do všeho. Takových žen docela znám dost z průběhu života. Neimponovaly mi takové ty, co se nechal.y "vláčet" muži a byly pak spíš nešťastné než spokojené.

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. února 2017 v 15:16 | Reagovat

[3]: Nepáchají dobro, spíš se navzájem podporují, leckdy jim to moc platné není. :-)  :-)

6 Hanka Hanka | E-mail | Web | 19. února 2017 v 17:13 | Reagovat

[4]: Přesně tak, Ruži, každý se životem prodírá po svém. ;-)

7 Hanka Hanka | E-mail | Web | 19. února 2017 v 17:14 | Reagovat

[5]: Důležité je, že mají společné zájmy a neházejí si klacky pod nohy. :-)

8 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | 20. února 2017 v 0:45 | Reagovat

Pěkně se nám to rozmotává, že by se Dana napravili. :-)

9 signoraa signoraa | Web | 20. února 2017 v 17:20 | Reagovat

Ruženko, tak zase zůstávám napnutá a budu se těšit na pokračování. :-)

10 Janinka Janinka | E-mail | Web | 22. února 2017 v 7:51 | Reagovat

To jsou mi ale intriky! Ale vcelku příjemné, jak tak čtu :-).
Díky za další kapitolku, Růženko :-).

11 Ježurka Ježurka | Web | 22. února 2017 v 14:47 | Reagovat

Je vidět, že i v domově to je tak i tak, ale dobře je, když si nehází klacky pod nohy.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx