.



Únor 2017

Nový domov - 53

23. února 2017 v 23:53 | Ruža z Moravy |  Nový domov-povídka na pokračování od 1. viz-únor 2016 archiv -

Lída byla v poslední době smutná. Vidina stěhování rodiny Hany a Víta ji na náladě nepřidávala. Byla svědkem, kdy se Jiří a Jana dověděli od rodičů o rozhodnutí Hany. Myslela si, že budou rádi, ale netvářili se nějak vesele. Navíc postávala nedaleko Veronika a její reakce všechny překvapila.
"Mami, tati, teta Hana s dvojčátky už nebudou bydlet blízko nás? To je škoda, ráda jsem k nim chodila s babičkou na procházku."
Pohled, který Jana vrhla na babičku Lídu nebyl zrovna nadšený. Lída čekala docela hromobití. Pravda byla taková, že občas, když hlídala Veroniku a Standu se jako "náhodou " potkali s Hanou a ta je pozvala k nim domů na čaj. Vymluvila se na to, že musí nakrmit děti a pak by si mohli trochu pohrát, zabavit se. Ukazovala jim hračky, které měla připravené pro dvojčátka.

Nový domov - 52.

18. února 2017 v 23:23 | Ruža z Moravy |  Nový domov-povídka na pokračování od 1. viz-únor 2016 archiv -
Jak nazvat poněkud rozšířené společenství spiklenců? Ostatní obyvatelé domu rozmlouvali spíš po dvou, někteří byli samotáři, ale skupinka žen a mužů, která se utvořila kolem Lídy v průběhu společného bydlení byla tak spřátelená, že nevadily rozdíly věku , osudů ani povah. Možná to bylo právě vyšším věkem, zkušenostmi, nebyla mezi nimi žádná řevnivost, závist, vždy spíš snaha pomoci.
Věkový rozdíl se vytrácel a co bylo zvláštní i původní povahy některých lidí lidí se změnily. Trochu zvláštní bylo oslovování, kde se někteří oslovovali křestními jmény a tykali si, jiní vykali a přidávali i titul pane, paní.

Dětské hřiště u Oborníku v zimě.

16. února 2017 v 20:52 | Ruža z Moravy |  Zábřeh-Sport i jiné události
Nebudu toho moc psát, jen dám ukázku nejbližší možnosti procházek a případného zabavení dětí v zimním období nedaleko nás. . U rybníka Oborník bylo vytvořeno dětské hřiště se zábavnými prvky. V létě bývá plné, v zimě byly navršeny kopce, ze kterých se dá sjíždět na bobech. Kdysi jsme jezdili se syny jen z toho malého kopečka vedoucího k nynějšímu hřišti.
Takže, jak jsem včera trochu fotila proti sluníčku...Pro srovnání dávám též fotky dělané na podzim.


Takto vypadalo hřiště - zařízení - na podzim...



Nový domov - 51.

12. února 2017 v 23:15 | Ruža z Moravy |  Nový domov-povídka na pokračování od 1. viz-únor 2016 archiv -
V jídelně Domu PS bylo ticho, jen občas se ozvalo zašeptání, dotaz. V zadním boxu seděli čtyři ze "spiklenců". Lída, Eva, Karel, a výjimečně i Pavel. Chyběla Jindřiška a Ela. Ticho přerušila Lída:
"Netušila jsem, že je to s paní Zuzanou tak zlé. Měla jsem tolik starostí s našimi, jen ze zpráv Evy jsem věděla, že je nemocná. Podle lékařů byla operace úspěšná, vše v pořádku, probudila se, dokonce mluvila. Celou noc ji sestra i lékař sledovali, spala klidně."
"Jo klidně, tak, že se už ráno neprobudila. Říkali, že měla embolii, netrpěla, bylo to náhlé, vlastně ve spánku. To je pro Věrku rána. Byla na ni zvyklá. Kde vůbec je?"Ohlédla se Eva.

Jarmila Šuláková - zpěvačka lidových písní - zemřela.

11. února 2017 v 23:40 | Ruža z Moravy |  Různé ze života
Dnes t.j. 11. února 2017 zemřela "Odešla legenda. R.I.P. Jarmilko!" napsali členové skupiny Fleret
na internetu.



Jarmila Šuláková, která se narodila ve Vsetíně v roce 1929, byla asi nejznámější zpěvačkou moravských lidových písní. Její otec byl muzikant a matka herečka, tanečnice a zpěvačka. Již od dětství působila v různých souborech. Naposledy se skupinou Fleret.
Jarmila Šuláková léta vystupovala se skupinou Fleret.


Životopis (biografie) / Informace:
Herečka, tanečnice a zpěvačka Jarmila Šuláková se vyučila švadlenou, ale nemohla sehnat pracovní místo, proto nejprve nastoupila jako tovaryška ke švadleně, od níž ale utekla. Poté se Šulákové podařilo dostat na místo pomocné švadleny v kožešnictví, kde sice šila čtyři roky, jenže práce jí moc nebavila.
Obrat nastal v r. 195o kdy ze vsetínské prodejny Supraphonu odešla prodavačka a pražské vedení firmy Šulákové toto místo bez obchodní školy rovnou nabídlo a ona v této funkci vydržela pětatřicet let.
Jarmila Šuláková ale světovou proslulost získala svým zpěvem a hudebním talentem, který zdědila po rodičích, kteří ji přivedli ke zpěvu. Ostatně se není čemu divit, vždyť matka Šulákové byla herečkou, tanečnicí i zpěvačkou a otec muzikantem. Mimo to se Šuláková rozhodla i ve svém soukromém životě pro muže z umělecké branže a tak se stala manželkou houslisty Ludvíka Schmidta a hudebnicí je i její dcera Zuzana Pavlůsková.

Nový domov - 50.

10. února 2017 v 0:18 | Ruža z Moravy |  Nový domov-povídka na pokračování od 1. viz-únor 2016 archiv -
Nájemníci Domu byli rozděleni na skupinky podle toho, jak se kdo s kým spřátelil. Přátelé Lídy - spiklenci, jak jim ostatní říkali, měli poslední dobou tolik zájmů, starostí, že neměli čas všímat si moc ostatních. Ušlo jim málem, že onemocněla jedna ze dvou kamarádek- Zuzana. Věrka byla několikrát v jídelně sama a všimla si toho , jak jinak - Jindřiška. Byla zvyklá jít přímo, zašla za zjevně posmutnělou Věrou a zeptala se jí:
"Paní Věro, kde máte Zuzanu? Odjela snad k dceři, to se mi nezdá."
"Bohužel neodjela, je v nemocnici. Zřejmě ty starosti s dcerou přispěly k tomu, že jí selhalo srdíčko. Nevím, jak to s ní dopadne. Mám o ni starost. Tak jsme si na sebe zvykly, budu zase sama, jestli se z toho nedostane."

Pavlovův reflex- říká vám to něco?

6. února 2017 v 23:25 | Ruža z Moravy |  Různé ze života
Jedna naše rozprava doma při snídani otevřela téma, které jsem měla ve škole velmi ráda- psychologii. Nepodmíněné a podmíněné reflexy. Do tohoto tématu patří jméno vědce, který se psychologii věnoval.
Pro ty, kteří si již na školu a tohoto vědce nepamatují, jsem si našla něco ve wiki:

Ivan Petrovič Pavlov


byl ruský fyziolog, psycholog a lékař, který se zabýval studiem trávicích procesů a s nimi spojených reflexů. V roce 1904 obdržel za své výzkumy Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Byl 24. nejcitovanějším psychologem ve 20. století.

Nový domov - 49.

4. února 2017 v 23:57 | Ruža z Moravy |  Nový domov-povídka na pokračování od 1. viz-únor 2016 archiv -
Přítelkyně Lída, Eva, Jindřiška, Ela měly v poslední době co řešit. Jejich debaty občas poslouchal i Karel, někdy se zapojil Pavel, když ho Ela doslova zatáhla do debaty. Uvítaly nově zařízený koutek v jídelně, která byla dost velká a ve dvou protějších rozích u oken, na přání obyvatel domu v nich oddělením patřičným nábytkem, vznikly boxy. Ty boxy byly sestaveny díky jednomu majiteli restaurace, který chtěl zřídit na poschodí své restaurace taneční parket pro pořadané hostiny svatební či jiné a tak se elegantně zbavil přebytečných sedaček a stolů. Věnoval to Domu pečovatelské služby, kde žila v té době jeho teta a jako dar městu si to mohl odepsat ze základu daně z příjmu.

Kavárna U Ruži - únor 2017.

1. února 2017 v 0:05 | Ruža z Moravy |  Kavárny-povídání s lidmi
Vítám Vás všechny v další povídací Kavárně a doufám, že bude tak rozmanitá,
jako byla minulý měsíc. Myslím v barvitosti komentářů, kdy jsme se seznámili
díky panu Ivanovi i vzpomínkám komentujících, s činnosti v zemědělství i doma.
V minulosti i přítomnosti.




Zbyněk Šiška O TVRDOSTECH


I po tvrdostech je v nás lásky dost
pro ty co něhu zaslouží si
Přišli jsme na tento svět pro radost
a to i tam kde mraky visí

Ten kdo zná cestu k lidským návratům
mívá i klíče od bolesti
Těmi se neodmyká jenom dům
těmi se odmyká i štěstí

Petr Šafránek - viz http://petrsafranek.blog.cz

Mrazivé ráno

Jíní je na trnkách a na šípkách,
v korunách smrků praská.
Je zasněžená má láska.
Sníh pokryl les jak bílý prach.
Já, oči na stopkách, jdu krajinou.
Tu krásu nevyměním za jinou.



Zimní stesk

Oranice posypal sníh.
To zima pochovala
tři roční období.
Za dlouhých večerů
stesk po jaru sílí.
Kdy přijdeš,
rozkvetlé voňavé jaro?



Tajemství vloček

Tajemně víří vločky
ve světle luceren ulice,
hvězdičky s poselstvím
lehoučkým a laskavým:
My jsme narozené z ledu,
ale ty měj srdce horoucí,
plné všeobjímající lásky

Pozdrav do Kavárny poslal a zdraví její návštěvníky Petr Šafránek osobně a není sám:



Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx