.



Nový domov - 48.

28. ledna 2017 v 22:41 | Ruža z Moravy |  Nový domov-povídka na pokračování od 1. viz-únor 2016 archiv -
Z přátel kolem Lídy o trablech rodiny věděla jen Eva, Karel a něco málo Ela, Pavel a Jindřiška. Podrobnosti jim Lída neřekla, ale vysvětlila jim svoji častou nepřítomnost v domě PS. Eva s ní chodila dost často, ale přiznávala si, že ji neustálé napětí poněkud zmáhá. Také Karel, častěji chodíval k synovi, který si pořídil skleník na zahradě a neměl na něj moc času. Udržovat poměrně stálou teplotu otvíráním a zavíráním větrání, hlídáním, aby do skleníku nevnikla příliš škodná drobotina pověřil právě tatínka Karla.



Karel tušil, že ho chce syn zaměstnat, aby se náhodou nenudil, ale nakonec ho to prostředí skleníku a zahrady kolem něj bavilo. Tvrdil, že se mu tam lépe dýchá a práce to není těžká. Syn měl zajištěno automatické zavlažování. Uličku mezi záhony měl položenou níž- doslova vykopanou do země a udělaný chodníček. Záhonky na obě strany byly přístupné a tak udržování bylo jednoduché. Karel tam někdy vzal i své kamarádky Lídu, Evu, Jindřišku a Elu. Nakonec i samotného Pavla. Bylo dobré, že skleník nebyl daleko a mohli si udělat procházku na kraj města. Od jara do podzimu měli o zábavu postaráno. Práce tam moc nedělali, spíš dostali občas čerstvé ovoce či zeleninu.

V den, kdy se tam vypravil s Lídou a Evou, které hlídaly Haniny dvojčátka napadlo Lídu, že by to byl docela dobrý úkryt pro děti. Nechodit po městě či parku, ale musel by s nimi být Karel. Jeho syn nebyl zvědavý na případné zloděje zeleniny a ovoce, kteří občas řádili v zahradách a tak zahradu oplocenou pořádným plotem zamykal. Klíče měla jen rodina, také Karel.

Starosti o děti i nová zábava s procházkami do zahrady však byla přerušena další událostí. Seděly všechny tři Lída, Eva a Ela jednou na lavičce před domem a objevila se tam najednou Jindřiška, která se vrátila z návštěvy Charity. Byla se podívat, jak se daří Daně.
Přisedla si a začala celá rozčilená referovat:
"Holky, tak jsem byla za Danou. Volala mi totiž vedoucí Charity, potřebovala by se prý se mnou o něčem poradit. Nenapadlo mne hned, že to bude o Daně Otrubové. Při sbírce ošacení roztřídili vše na oblečení pro bezdomovce a potřebné, které má být rozdáváno zdarma a pěkné kusy šatstva byly vyžehleny, případně předtím vyprány, pověšeny na ramínka na stojanu a ponechány k prodeji za stanovené ceny pro zájemce. Takový lepší sekáč. Měli tam i nějaké povlečení, záclony, dekorační látky, deky, kabelky. No, takovou všehochuť. Než začal prodej, udělala si vedoucí s dalšími ženami v tom obchůdku inventuru, aby měla přehled, kolik by se mohlo získat peněz na další aktivity."
Jindřiška se nadechla a krátce se podívala na Elu,která seděla vedle:
"Vzpomínáš si na ten krásný kostýmek, co jsi tam dávala? Líbil se všem, kdo ho viděl a ženy měly mrzení, že by jim byl malý. Dokonce ta vedoucí by si ho byla koupila, byl na celou dvoustovku oceněný. Dana tehdy nedávala žádný zájem najevo. V prodeji se střídá s jednou starší paní. Ta si od určité doby začala všímat, že některé kusy oděvů určité velikosti chybí. Ptala se Dany, kdy je prodala. V tržbě totiž žádné větší sumy neviděla. Musely zapisovat do sešitku každou položku tržby. Jen jednoduše: Na př. šaty modré 50 Kč a pod. Ta paní věděla, co prodávala a když jí Dana nedokázala říci, za kolik asi toho dne prodala, svěřila se vedoucí. Měla strach, aby jim něco nechybělo a nebylo to na ní."

Na Jindře bylo vidět rozčilení. Pokračovala:
"Nějaký čas byl klid a vše se zdálo v pořádku. Vedoucí však potkala Danu jednou ve městě a uviděla na ní ten pěkný kostýmek. Zeptala se jí, kdy si ho koupila. Když ho tak všechny obdivovaly neprozradila, že by jí byl a chtěla by ho.
Dana tvrdila, že teprve nedávno se rozhodla. Však ho prý zaplatila. Tak se pomalu, ale jistě začaly ztrácet doplňky, hezké kusy záclon a látek, ale objevovaly se jiné, z těch, které byly určeny k rozdání zdarma. Prostě si to Dana doplňovala a dost možná ještě něco dostávala od lidí, aniž to někam zapsala. Vedoucí nezbylo nic jiného, než k ní jít na návštěvu do bytečku, kam Dana ovšem nikoho nezvala.
Bylo to pro ni nečekané, vedoucí se vymluvila, že s ní něco chce probrat. U ní si všimla, že látky, záclony, polštářky a jiné drobnosti jsou určitě ze zásob Charity. Přímo se Dany zeptala, jestli si to všechno koupila. Ta koktala, že ano, ale zapsala to prý jen jednou sumou pokaždé. Bez rozpisu položek.
Dovedete si představit, jak to dopadlo. Udělali inventuru a zjistili, že ceny k prodeji neodpovídají jakosti zboží, ani tržba nebyla v pořádku. Co s tím? Proto mi vedoucí zavolala, abych jí poradila co má s Danou udělat. Jak jí dokázat, že věci začachrovala, za kolik to bylo a pod."
"Cos jí poradila?" Zeptala se Lída.
"No, Dany mi je pořád trochu líto, kdyby ji z Charity vyhodili, co by asi dělala? Nakonec jsem jim připomněla, že to byla dobrovolná sbírka, nikam to nemuseli hlásit a pokud není zásoba moc rozdílná, ať udělají přecenění, ale Danu pak k tomu zboží nepouští - myslím k prodeji, ale zaměstnají ji jen v dílně, kde se opravují věci. Pokud nebude ochotna přejít tam, tak ať si práci hledá někde jinde. Pak by musela hledat i ubytování. Prostě , aby jí dala vedoucí nůž na krk a pár dní na rozmyšlenou."
"Ještě jednu zprávu ohledně Dany mám" vzpomněla si najednou Jindra.
"Jak ji ta vedoucí zpovídala, proč to všechno udělala, prý se rozbrečela a svěřila se jí, že se seznámila s jedním mužem a chtěla se lépe obléci a upravit byt. Peněz moc nemá, tak si vypomáhala, jak se dalo. Vedoucí jí řekla, že stačilo říci a mohla leccos dostat a nemusela krást. Chtěla vědět, co je to za muže, ale Dana jí to nechtěla říci. Jen prozradila, že s ním šla na schůzku, když se ve městě potkaly. Není to ještě jisté a nechce to zakřiknout."

Ela se ozvala:
"Jen aby v tom nebyl zase nějaký podraz. Možná ženatý muž. V jejím věku může chtít nejspíš rozvedeného, vdovce nebo ženáče."
"Hledáš na ní jen samou špatnost, Eli. Vím, že vám ublížila, ale je to dávno, možná se změnila tím, že může chodit. Není ošklivá a stará také ne, když to vezmeš k našemu věku."
"Ty abys jí nebránila" zasmály se ženy a zdvihaly se k odchodu.
"Však to zjistím, nebojte se..."slibovala Jindra.

Pokračování...

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Evina Evina | E-mail | 28. ledna 2017 v 23:10 | Reagovat

Uf,už jsem si myslela,že dá Dana pokoj.Ona ne...Ale nápad se zahrádkou se mi moc líbí.
Růži,přeji Ti dobrou noc :-)

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. ledna 2017 v 23:17 | Reagovat

[1]: Díky, Evi. Ta zahrádka a skleník jsou opravdové- z blízkého okolí. Tak to si to totiž zařídil jeden syn pro tatínka, který mu tam chodí hlídat. A popis skleníku je také skutečný, takový má tchán synův- tedy společnými silami ho  rodina zřejmě upravuje. :-D

3 Evina Evina | 29. ledna 2017 v 7:44 | Reagovat

[2]:To je moc pěkné(ty zahrádky).My,ženy,máme plno koníčků :-)Ale mužská část národa po odchodu do důchodu cítí prázdnotu :-?
Přeji krásnou neděli :-)
My tady teď máme -11°C,ale takovou mlhu,že není vidět protější domy :-(

4 Lydie Lydie | 29. ledna 2017 v 11:57 | Reagovat

Tak už se zase těším na pokračování..... :-)

5 Ježurka Ježurka | Web | 29. ledna 2017 v 14:18 | Reagovat

Další problém na scéně. Napínavé stále a tím i pěkné. Díky, Ruži. :-)

6 Hanka Hanka | E-mail | Web | 29. ledna 2017 v 21:31 | Reagovat

Dana je zřejmě notorická průšvihářka, nedá si pokoj.
Jsem zvědavá, jestli aspoň mluvila pravdu o té známosti. :-?
Zahrádka se skleníkem je prima, aspoň se senioři nebudou nudit. ;-)

7 signoraa signoraa | Web | 30. ledna 2017 v 16:19 | Reagovat

Ta Dana si opravdu nedá pokoj. Ale hned zkraje čtení mně to napadlo. Někdo na to holt má žaludek. Ruženko, krásně jsi nás zase napnula a já budu zvědavá, jak to dopadne nejen s Danou, ale i s dvojčátky a hlídáním na zahradě. :-)

8 Kitty Kitty | Web | 31. ledna 2017 v 15:58 | Reagovat

V tomto pokračování jsi nastínila různé možnosti, jak se lidi můžou zaměstnat a nemusí se nudit. Dana už asi lepší nebude ;-)

9 Miloš Miloš | Web | 31. ledna 2017 v 19:41 | Reagovat

Taky jsem si říkal, že práce zahradníka je jednoduchá, mezi květinami je mu hej, má-li automatické zavlačování, může se tam jen opalovat a nasávat čerstvý vzduch.
Ale je to jen iluze nezasvěceného pohledu.

10 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 31. ledna 2017 v 20:10 | Reagovat

[9]: Sem tam vytrhnout nějaký plevel, zastínit rostliny, kterým ostré slunce nesvědčí, hlídat, aby tam nevnikli škůdci- hraboši a pod.  Ale výhodou je vedle skleníku , na zahradě včelín, jak mají u  mladých. ;-)  :-D

11 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 15. února 2017 v 18:21 | Reagovat

Ruženko, abych pravdu řekla, nevěřím, že se Dana polepší ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx