.

Bloguji od 11.srpna 2008 - - k této vzpomínce přidejte 1 rok.
Jsem tady s Vámi ráda, jste zde všichni vítáni.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Nový domov - 47.

22. ledna 2017 v 23:13 | Ruža z Moravy |  Nový domov-povídka na pokračování od 1. viz-únor 2016 archiv -
Nebylo to pěkné období v rodině Lídy. Dost ji trápily vztahy mezi sestrami a ani se moc nedivila, že rodiče Jarka a Standa se přikláněli k názorům Jany. Jiří poněkud mírnil situaci. Byl rád, že to dopadlo dobře. Netušil ovšem, co se dověděl Vít, který se setkával s kamarádem z policie a tak se dovídal další určité podrobnosti z vyšetřování.
Nevěděl chudák Vít , jestli se všemi dalšími skutečnostmi má seznámit Hanu, natož ostatní členy rodiny. Rozhodl se, že se poradí s babičkou Lídou. Musí to z něj ven, jinak se z toho zblázní. Byla u toho, tak má právo vědět, co mohlo nastat.



Lída s Evou ještě stále chodily pro jídlo do misek. Trochu sice ubylo dotazů, záležitost se dál nerozmazávala. Policie nedávala žádné zprávy o vyšetřování. Samozřejmě vyslýchali ve vězení i Dušana. Tam se dověděli další skutečnosti, které jim dva výtečníci zatajili. Plán pomsty byl poněkud širší, než jen postrašení.
To, co se Vít od kamaráda dověděl vzbudilo jeho obavy, že není všem událostem konec. Vít navštívil babičku Lídu, doma řekl Haně, že jde jen na obvyklou návštěvu.
"Musím se podívat, jestli se babička vzpamatovala, pobavím se s ní a pak se co nejdříve vrátím. Za chvíli přijde k tobě moje mama, abys nemusela nechávat děti ani na chvilku samotné, kdybys něco potřebovala zařídit."
"Jen jdi, však nákup jsi udělal, pobavíme se s mamkou a s dětmi, až se probudí. Nemám čtyři ruce a když začnou obě najednou křičet, je to ohromný koncert. Sousedi musí mít radost."
"Není to tak zlé, jsou to hodné děti, pokud vím. Tak pá."Políbil ji, pohladil po ramenou a šel.

Lída už měla připravený v konvici čaj, ale ještě se Vítka zeptala, jestli nechce třeba kávu, minerálku. Jablečný štrůdl mu nechala od oběda, jí prý stačí houska s máslem k čaji.

"Tak co máš na srdci, Vítku, jsem zvědavá, to víš." Vybafla na něj sotva si sedl ke stolu.
"Bábi, jedno po druhém, je toho dost, co jsem se dověděl a upozorňuji, že potěšující to nebude, sedněte si raději také." l Vít začal vyprávět:
"Policie vyslechla Dušana ve vězení. Slovo dalo slovo. Neprozradili mu, co k tomu řekli jeho komplicové, jen, že je navedl on. Tedy toho svého spoluvězně Pavla. O Petrovi- kumpánovi se zatím nezmínili.
Mimo jiné se ho ptali, co zamýšlel udělat s ukradenými dětmi. Jestli si dovede představit, co by se jim někde za rohem mohlo stát. On se toho chytil a vypadlo z něj, že nic zlého. Přítelkyně Pavla o všem věděla a slíbila, že děti pohlídá. Samozřejmě on neví, jestli náhodou nechtěli vydundat nějaké výkupné, ale za to už on - Dušan - neodpovídá." Vít usrkl čaje a vyprávěl dál.

"Samozřejmě znovu vyslýchali jak pachatele Pavla, tak kumpána Petra, kteří nakonec přiznali, nezávisle na sobě, svalujíce vinu jeden na druhého, že pár peněz by bylo neškodilo. Děcka by pohlídala a opatřila Pavlova družka Míla, která se vyzná určitě lépe v péči o děti než oni. Pokud by byl velký humbuk, tak by nějakou chvíli počkali a pak děti zavezli někam do marketu. Tam by si jich určitě někdo všiml. Oni ti troubové zapomněli na kamerový systém, který v marketech bývá a mohli by je stejně identifikovat, poznat, kdo děti dovezl. Dvojčata jsou nápadnější a navíc v celém městě se o tom už docela dost mluví.. Tak to už byl opravdu pokus o únos a pánové si to i s tou družkou vypijí. Jen to mne utěšuje, že se snad i Dušan příště rozmyslí, než podnikne něco dalšího."

Lída ho poslouchala a docela se jí roztřepala kolena, když si domyslela, jak by se situace zkomplikovala, kdyby plán těch lumpů vyšel.
"Poslouchej, Vítku a jsou si policajti jistí, že není nic dalšího naplánováno vůči Hance ? To víš, Dušan se nepochlubí, kolik lidí požádal o nějaký akt pomsty, kdyby mu tento plán nevyšel.. Toto také hned jeho kumpáni neprozradili a nebýt jeho poznámky, na beton by o tom pomlčeli, kam s těmi dětmi chtěli jít."
"Bábi, nestraš, víš, že máš pravdu? Kdyby to tak z Dušana nějak dostali. Nějakou fintou, že ani další zločin se nepovedl, nějak tak. Asi nebude tak moc chytrý, jak se dělal, třeba se podřekne. To by byl zase další výslech. Musím to navrhnout kamarádovi, ať tu eventualitu nanese." Vít se zakousl do závinu a oba chvíli mlčeli. Pak pokračoval.

"Bábi, víš ale proč jsem hlavně přišel? Nemohu to v sobě tajit, musím si o tom s někým promluvit a tys u všeho byla. Mám se s výsledkem vyšetřování svěřit Hance? Myslím, že se zbytečně vyplaší. O tom, že bych to řekl Janě a Jiřímu ani neuvažuji. Jen nevím, jestli se nějakou oklikou nedoví, co z Dušana vypadlo. Já bych asi popřel, že jsem to věděl dřív než oni." Docela nešťastně se tvářil Vít.

"Poslouchej, ne všechno si musíte říci, pokud by to ničemu neprospělo. Nikdo přece neví, že máš určitý zdroj a taky by nebylo dobré, kdybys kamaráda prozradil. Hana ho přece také zná, hned by věděla, odkud vítr věje. Já jsem proto, nic neříkat nikomu. Akorát jsi poplašil mě, ale já se podle toho zařídím. Zůstaneme v pohotovosti, s Evou i Karlem. Ty zase hlídej u vás doma, možná bys to mohl naznačit svým rodičům, aby zůstali ostražití. Jen doufám, že už něco dalšího nebude někdo směrovat na rodinu Jany a Jiřího. Když si to i tehdy spletli."

"Jana by neměla také chodit sama s dvojčaty ven, aby si ji někdo nespletl s Hanou." Řekl Vít.
Neboj se, to zařídím já. Nebude to nápadné, však jsme s ní byly s Evou už dříve. Jen jestli se nebude bát s námi chodit."
"Vždyť jen díky tvé rychlé reakci nedošlo k nejhoršímu, vzpomínáš? Jsi dobrá babičko. Ale já musím už běžet. Nechal jsem ti v chodbičce krabici s minerálkami, co máš ráda, tak o ně nezakopni, jo?" Rozloučili se a Vít nechal Lídu o samotě.

Jaké byly její myšlenky po tom všem sdělení, lze si domyslet. V duchu ale už plánovala, že se svěří Evě a Karlovi, aby měli oči na stopkách, kdyby se něco dělo mimořádného. Nebyla si totiž jistá, že by se určitý druh pomsty nemohl týkat i jích.

Pokračování...

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Evina Evina | E-mail | 22. ledna 2017 v 23:19 | Reagovat

Až mi běhal mráz po zádech :-(
Dobrou noc :-)

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 22. ledna 2017 v 23:22 | Reagovat

[1]: Tedy ty jsi rychlá, Evi, já jsem ještě ani nezkontrolovala, jestli se tady článek objevil a ty už to máš přečtené? :-)

3 Evina Evina | E-mail | 22. ledna 2017 v 23:30 | Reagovat

Zrovna u PC sedím,abych se podívala na medajlonek o M.Pavlatovi.Měla jsem ho ráda.Když jsem nastoupila na umístěnku,dostala jsem od spolupracovnice takové malé radijko(domácí výroba).Tam jsem moc ráda poslouchala pořad:Písničky pro Petra a Lucií-jeho hlas se mi moc líbil.Úplně nejvíc mám ráda jeho bonmot:
Já jsem žil s J.Obermajerovou 5 let,ona se mnou 3 roky :-D
Až dnes jsem zjistila,že se narodil v Kvasicích-"pár"kroků od nás :-)

4 Kitty Kitty | Web | 23. ledna 2017 v 8:44 | Reagovat

Dobré ránko, taky jsem "už" přiskočila k netu. Zdravím spisovatelku i další návštěvníky. Dnes je zde zataženo, jen -7 stupňů, ale studeně fouká. Čtu každé pokračování, nic pěkného se neudá, když se člověk někdy proviní... ;-)

5 signoraa signoraa | Web | 23. ledna 2017 v 18:12 | Reagovat

Ruženko, také mi běhá mráz po zádech. I když je to jen příběh, dokážu se vcítit do pocitů zúčastněných. Těším se na další pokračování. :-)

[3]: Michala Pavlatu jsem měla moc ráda, znala jsem ho osobně, díky jeho bratrovi Pepovi. Před lety, když onemocněl, jsem ho skoro nepoznala. Je ho obrovská škoda.

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 23. ledna 2017 v 20:38 | Reagovat

[5]: Michal měl  krásný hlas a pokud nebyl už tak moc nemocný, byl fešák. Je ho škoda, mohl tady ještě být...

7 Natálie Natálie | Web | 23. ledna 2017 v 21:54 | Reagovat

tož to jsem teda zvědavá co bude dál.. a ještě ten výslech k tomu..t ak snad u to bude dobré.. :)a hlavně doufám, že dětem se už nic nestane..

8 Hanka Hanka | E-mail | Web | 23. ledna 2017 v 21:58 | Reagovat

Ty ses nějak rozepsala, Ruži, během pár dnů dvě dlouhé kapitoly, to je prima. :-)
Jsem strašně zvědavá, jak tohle dopadne! ???  :-)

9 Janinka Janinka | E-mail | Web | 28. ledna 2017 v 8:41 | Reagovat

Děkuji ti, Růženko, za další pokračování, skoro nestíhám číst, to je tempo! :-)

10 Ježurka Ježurka | Web | 29. ledna 2017 v 14:23 | Reagovat

Jo, stávají se všelijaké nedobré věci v životě, bohužel. Tak jen ať neubližují dětem. To mne vždy nejvíc mz¨rzí.

11 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 15. února 2017 v 18:17 | Reagovat

Napínavé, jsem zvědavá jak vše dopadne Ruženko. O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx