.



Nový domov - 46.

20. ledna 2017 v 22:59 | Ruža z Moravy |  Nový domov-povídka na pokračování od 1. viz-únor 2016 archiv -
Po všech událostech byl cítit i v Domě pečovatelské služby neklid. Lída s Evou sice nic nikomu nevyprávěly, ale stalo se, že jiná žena z domu, která byla ve městě ten den, kdy došlo k pokusu o odcizení kočárku s dvojčaty povyprávěla , co zaslechla v obchodě . Taková událost se samozřejmě dlouho neutají. Každý si něco domyslí, přidá a je aféra hned.
Tak se doneslo i jméno Lídy, účastnice události mezi obyvatele domu a začalo vyptávání. Lída s Evou raději moc do jídelny nechodily a když musely pro jídlo, braly si je do misek a jedly v bytě. Lída neměla zájem něco vyprávět, jak, proč a podobně. Stačilo jí, že byla svědkem rozhovoru Jany s rodiči a pak i s Hanou, která něco zaslechla a přišla se zeptat, co se opravdu stalo.


Vyprávěla Lída, protože ostatní vše přímo neviděli. Jana se dívala úkosem, se zlostí v očích na Hanu a pak na Lídu, rodiče jen přihlíželi. Chvíli bylo ticho, všichni čekali, co na to Hana řekne.
"Určitě to měly být tvoje děti. Ti chlapi se spletli. Víš, co to znamená? Budeme v nebezpečí i my jako rodina." vybafla na sestru Jana. "Jsi nositelkou veškerého zla, co se v naší rodině stalo."
Byla to ostrá slova a Hana zůstala jako solný sloup. Chápala obavy Jany, ale zároveň věděla, že ona sama s tím nic nenadělá.
Se slzami v očích doslova utekla z domu rodičů a Vítkovi doma s pláčem vyprávěla, co se stalo.

"Haničko, hlavní je, že toho chlapa chytili, však on toho druhého prozradí, nenechá vše na sobě. Zajdu za známým, zjistím, jak to vypadá. Pokud je za vším Dušan, trest ho nemine. Jen mu to musí dokázat. Půjdu raději hned, co říkáš?" Utěšoval ji Vít, ale moc mu do smíchu nebylo.
Uvědomoval si, jak se budou asi chovat Jana s Jiřím vůči Haně. Pro rodiče to také nebude lehké.
"Možná by pomohlo, kdybychom se z města odstěhovali. Nemuselo by to být daleko, navíc bychom přišli o blízkost mých rodičů a nakonec i Haniných a babičky Lídy. Ta by nám chyběla asi nejvíce." Uvažoval polohlasně po cestě do předsíně, kde si oblékal bundu, ale před Hanou již nic neříkal, jen se rozloučil.

Na policii zatím vyslýchali pachatele. Poměrně brzy začal mluvit. Bránil se:
"Děti jsme nechtěli unést, já jen měl za úkol postrašit jejich mámu Hanu, zavést je za roh a nechat stát kočárek u dveří některého domu. Kamarád tu bábu strčil. Tam by ho určitě někdo brzy objevil. Nečekal jsem, že za mnou někdo poletí."
"Jak vám to máme věřit, chlape? Kdo to dosvědčí? Kdo vás k tomu navedl, kolik vám za to zaplatil?"
Těch optázek bylo na viníka najednou moc .

"Může to dosvědčit kamarád Petr. To on mě navedl, že to provedeme. Jednalo se prý o bývalku jeho spoluvězně. Ten prý měl na ni zlost a chtěl se jí pomstít. Dát najevo, že nezapomněl na to, co mu provedla."
"Kdepak ten Petr je? Zavolejte ho, ať sem přijde nebo si ho vyhledáme a zatkneme za pokus o únos a na to je pěkná sazba."
"Tak mi půjčte mobil, co jste mi odebrali, jinak to nezvedne. Z jiného telefonu. Zkusím mu zavolat." Tak se stalo.
Hovor trval docela dlouho, zřejmě ten Petr nechtěl na policii přijít, ale když telefon převzal jeden z vyšetřujících a vyzval ho jen ke svědectví, slíbil, že přijde. Byl propuštěný teprve nedávno a nechtěl se do vězení vracet.
Jeho výslechem zjistili , že opravdu byl iniciátorem Dušan, který namluvil spoluvězni, který měl v dohledné době odejít, že ho zradila a opustila milenka, vzala si jiného, má s ním děti- dvojčata. Bylo by dobré, kdyby ji trochu postrašili , aby byla jistá, že Dušan nezapomněl. Další si prý s ní pak vyřídí Dušan osobně, až bude mít konec trestu.
Dal mu mobil a nějaké peníze, aby mu pak podal zprávu do vězení. On samozřejmě mobil má také, dobře schovaný, jen na vibrace nastavený, aby ho nikdo neslyšel. Petr se nechal přemluvit, až když mu Dušan slíbil, že mu sežene nějaké místo, kde by mohl přespávat, případně bydlet po návratu z trestu.
Petrovi pak pomáhal kamarád, který si myslel, že je to opravdu jen taková legrace. Toto mu policajti nevěřili.
Výpověď obou však svědčila o tom, že opravdu děti unést nechtěli. Kampak by je tak zavezli, co by s nimi dělali?
To ale nesnižovalo vinu jak jejich, tak hlavně Dušana. Nejvíc je však překvapilo, když oba zjistili, že odvážel děti jiné matky, ne Hany.
"Ukazoval mi fotku, byla to ona." Tvrdil Petr.
"Nebyla, má sestru dvojče, jsou si podobné. My sami někdy nevíme, která je která."
"Tak to je v čudu."
"V každém případě trestu neujdete, je to napadení, pokus o únos, navíc ohrožení dětí, trauma pro obojí rodiče. Trest vám může snížit jen to úplné doznání. Pohádky ale nevykládejte."

Výsledek vyšetřování Vítkovi povykládal kamarád policajt, ale s podmínkou, že neprozradí, od koho to ví, navíc nebude nic šířit, dokud vše není u konce. Říká mu to jen pro uklidnění, snad momentálně dál nic nehrozí. Tak aby nezbytné řekl jen rodině, ta to nebude určitě šířit dál.

Vít samozřejmě doma Haně povyprávěl, jak to podle výpovědí pachatelů bylo. Dostali i toho druhého a prý se dušoval, že další v tom nikdo nebyl. Jen prozradil, že ho navedl Dušan ve vězení, děti ale nikam vozit neměli, jen za roh.
"Ty tomu věříš, Vítku? Já moc ne. Určitě by je někde schovali. Představ si, kdyby je nechali někde venku, co by se jim mohlo stát."
"Hani, nemysli na to, víš, mám jiný problém. Musíme to říci Janě a Jiřímu, aby se přestali bát, ale tebe asi vidět nebudou chtít. Zajdu raději za babičkou Lídou, stejně bych jí to musel prozradit, byla u toho, ona pak snad rodině vše řekne."
"Chudák babička, ta vždycky všechno musí rovnat. Jinak to ale asi nepůjde. Běž za ní co nejdřív, já jdu za dětmi, zrovna se vedle probudily, zlatíčka naše." Odešla do pokoje a Vít nejdřív zavolal babičce, jestli je doma a jestli on za ní může přijít.
"Mám novinky, chtěl bych ti je sdělit, ale kromě té paní Evy, která u toho také byla, je raději nikomu neříkej, jo?"
Po pozdravu vyhrkl Vít.
"Co si o mně myslíš, copak mne neznáš? Sedni si a povídej. Udělám ti kafe nebo čaj, chceš?" Zapla konvici, ani nečekala na odpověď Lída.

Pokračování...
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 signoraa signoraa | Web | 20. ledna 2017 v 23:22 | Reagovat

Ruženko, tak to jsem zase napjatá a budu se těšit na další pokračování. :-)

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 20. ledna 2017 v 23:35 | Reagovat

[1]: Už ale píši delší dílky , ne? ;-)  :-D

3 Lydie Lydie | 20. ledna 2017 v 23:51 | Reagovat

Zase nás napínáš....ale už jsem si zvykla... :-)  :-)  :-)

4 Maryša Maryša | E-mail | 21. ledna 2017 v 8:18 | Reagovat

Růženko, díky za pokračování, večer jsem nestihla a tak je to prima začátek dne. Ale napínáte nás :-D pěkné mrazivé dny přeje Maryša :-)

5 Evina Evina | E-mail | 21. ledna 2017 v 8:19 | Reagovat

Vždy mám radost,když vidím název článku...Přeji "milion"dalších parádních nápadů.
Přeji krásný víkend :-)

6 Kitty Kitty | Web | 21. ledna 2017 v 9:04 | Reagovat

[5]: Jsem na tom stejně jako ty a je fakt výborné, že jsou každá další pokračování delší. Máme román na pokračování pro dlouhé chvíle mrazivých dní. Je to ze života, ten lidem provádí věci - a Ruženka o nich píše. Nechtěla bych situaci dvojčat a jejich dvojčat a celých jejich rodin zažívat. Takto na obrazovce to není tak dramatické. I když... ;-)

7 Ježurka Ježurka | Web | 21. ledna 2017 v 14:23 | Reagovat

Růženko, tohle krásné vyprávění jsi nazvala "blbiny"? To jsou nádherné přiběhy a vždy se všichni těšíme na pokračování. :-)

8 Hanka Hanka | E-mail | Web | 22. ledna 2017 v 17:32 | Reagovat

Ruži, tohle je detektivka jak vyšitá, a ty já moc ráda.
Bezvadně se tvoje vyprávění čte a je fajn, že píšeš delší kapitoly.
Jsem napnutá, jak tohle všechno dopadne.
Reakci Jany se vůbec nedivím, když jde o rodinu, hlavně děti, je každá máma jako lvice! :-)

9 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 15. února 2017 v 18:12 | Reagovat

Ruženko, to je napínák 8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx