Nový domov - 45.

16. ledna 2017 v 0:49 | Ruža z Moravy |  Nový domov-povídka na pokračování od 1. viz-únor 2016 archiv -
Po odchodu Dany Otrubové se uvolnil přízemní bezbariérový byt . Nastěhovala se tam zanedlouho paní Draha Volná. Byla sice na vozíčku, ale za pomoci francouzských holí se dokázala pohybovat po bytě, kde měla jen minimum nábytku. Docházela k ní pečovatelka Zdenka, táž, co předtím k Daně, ale po čase zjistila, že Dana sice švindlovala, ale jinak byla vůči ní slušná. Paní Draha si zřejmě představovala, že jí bude pečovatelka nejen nakupovat, poslouží při různých úkonech, které by sama nezvládla , ale umývat nádobí, uklízet, dokonce v malé automatické pračce prát. Přitom to klidně mohla zvládnout sama. Ruce měla docela zdravé a vytrénované.


Pečovatelka jí musela dát přečíst nejen, co je základní povinností pečovatelské služby, hlavně předložila ceník za každý žádaný úkon, ale i to, že případný větší úklid dělá někdo jiný a jsou na to termíny dané.
"Paní, dostala jste toto napsáno v nájemní smlouvě, vy jste ji nečetla?"
"Nájem je dost vysoký na to, abych tady měla trochu toho pohodlí, ne?" zabrblala, kroutíc hlavou paní .

" To bude zřejmě expert, ta paní Draha. Je mi jí líto, že je na vozíku, určitě je nešťastná, ale nedá se nic dělat, bude muset požadovat jen možné věci." Postěžovala si Zdenka Jindřišce, ke které měla od určité doby největší důvěru.
"Já se na ni nenápadně mrknu. Určitě přijede do jídelny, ne? Ze zvědavosti, nejméně na hlavní jídlo."Ujistila ji Jindra.

Jindra na svůj úmysl záhy zapomněla, protože se dálo něco kolem Lídy, Evy a Karla. Věděla, že chodí k mladým nejméně dvakrát týdně hlídat dvojčátka Haně, ale stalo se, že někdy se Lída nabídla i Janě, že jí při procházce nebo drobném nákupu pomůže s dětmi. Byly již větší a udržet je v kočárku byl často nadlidský výkon.
V záležitosti s Dušanem jeho partou se delší dobu nic nedělo, tak v ostražitosti poněkud všichni polevili. Bylo to však ticho před bouří. Tou dobou je střídavě sledovali tři muži. Nenápadní, žádný z nich nebyl kolos jako Dodo, pravá ruka Dušana.
Dostali za úkol vysledovat kam a kdo s dětmi chodí. Pamatovali si, že jsou skoro vždy na kočárku pro dvojčata.
Byl to později už kočárek sportovní, kdy děti seděly naproti sobě. Nebyl tedy tak široký jako hluboký kočár, spíš delší.

Bylo to v den, kdy Hana byla s dvojčaty u rodičů Vítka a tak Lída s Evou nabídly hlídání Janě. Potřebovala si něco koupit v drogerii, takže využila nabídky . Bylo celkem hezky, chodníky byly suché, omyté děštěm z minulého dne, tak šly zvolna do ulice, kde byla prodejna. Jana zašla do obchodu a Lída popojížděla po chodníku. Eva si začala prohlížet výlohy a upozornila na něco zajímavého Lídu. Ta držela jednou rukou kočárek, ve kterém dřímaly obě holčičky a zadívala se směrem k Evě.
V tom momentě ji někdo odstrčil, ruka jí sklouzla z držadla, narazila na zeď. Další osoba přiskočila, popadla kočárek a rozjela se po chodníku pryč. Lída vykřikla, Eva se otočila a obě se rozběhly za ujíždějícím kočárkem. Viděly jen záda ženy, sportovně oblečené s kulichem na hlavě. Lída volala na kolemjdoucí lidi:
" Zastavte ji prosím, pomoc !!!" Nedoufala, že by ony dvě tu ženskou dohnaly. Když už myslely, že žena s kočárkem zmizí za blízkým rohem, objevil se naproti mladík, který slyšel volání, viděl prchající ženu s kočárkem , nečekal a postavil se jí do cesty. Chytl pevně kočárek oběma rukama, aby se nepřevrátil a zařval na ženu.
"Co to děláš, stůj." Mezitím Lída s Evou a ještě jedním mužem, ze kterého se vyklubal policista v civilu, doběhli a ženu, která pustila kočár a obrátila se zjevně na útěk, zadrželi. Jak se tak cukala, strhla jí Lída zlostí kulicha z hlavy a z ženské se vyklubal chlap. Za matnými skly brýlí nebyly oči vidět, orlí nos a ohryzek pod bradou, i plochá hruď v bundě potvrzovaly, že drobná postava sice zezadu vypadala jako žena, ale byl to mladý muž.
Policista přivolal kolegy a cukajícího se muže odváděli na policii.
"Ale oni museli být dva". Napadlo Lídu. Přece jeden do ní strčil a druhý ukradl kočárek.
"Musíte toho druhého také najít."
"Nebojte se, poradíme si." Ujistil je policista.
"To je pokus o únos. Jen nevím, jestli to patřilo Haně nebo jim bylo jedno, čí to jsou děti. Možná se spletli. To není možné, co s těmi dětmi chtěli udělat?" Lamentovala Lída.
Jana vycházela z obchodu zrovna, když se vracely po chodníku celé vyplašené, v doprovodu muže-policisty .
"Co se stalo, kde jste byly? Co to bylo za křik?" Honem převzala kočárek a skoro utíkala k domovu. Teprve tam jí Lída povykládala, co se stalo. Děti byly trochu překvapené, ale samozřejmě nevěděly, co se děje a tak jen koukaly z jedné ženy na druhou.
Co vyslechly Lída i Eva od Jany, která se celá rozklepala, to jim leželo v hlavě hodně dlouho.
"Je to vina Hany. Kdyby se nezapletla s tím Dušanem a jeho kumpány, žili bychom v klidu. Jen komplikuje všem život. Bylo by nejlepší, kdyby se odstěhovala celá její rodina úplně jinam. Ať mi nechodí na oči. Co ještě můžeme očekávat? Že nám zapálí dům nebo co? " Naříkala Jana.
Bylo po klidu. Když se už zdálo, že k sobě sestry najdou cestu, hlavně kvůli prarodičům, Lídě a dětem, byl konec.
Lída se snažila Janu uklidnit, měla však strach , co řekne Jiří a další členové rodiny a raději se sebrala i s Evou a odešly.
Po cestě byly tiché, zaražené. Až doma, nad šálkem bylinkového čaje se trochu uklidnily a přemítaly, co se podaří zjistit policistům, jestli zadrží i druhého komplice a potvrdí jim , že to vše zosnoval Dušan z vězení.
"Co na to řekne Hana a Vít?" Napadlo najednou Lídu. "Budou se znovu víc bát, vždyť není jisté, kolik těch kompliců je ve špinavé hře."
"Lído, prosím tě, neber si to tak, vždyť se musí postarat mladí, ty to nevyřešíš a ještě z toho onemocníš."
"Tak mne napadlo, že byla škoda, že tam s námi nepostával Karel jako jindy, to by si ti chlapi netroufli. Proč vlastně s námi nešel?"
"To bude tím, že jsi mu neřekla a navíc včera se zmínil, že musí něco vyřídit se synem. Ty bys chtěla, aby s námi chodil pořád. To je podezřelé." Obracela řeč Eva.
"Že tě praštím, ty máš náladu se mi posmívat? Víš co, jdeme se najíst, od rána jsem nic nejedla a mám docela hlad."
"Jo, já taky." Eva si oddechla a šly .

Pokračování...

 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Evina Evina | E-mail | 16. ledna 2017 v 8:39 | Reagovat

Dalo se to čekat,ale rozbušilo se mi srdce :-(
Růženko,přeji krásný den a další nápady :-)

2 Kitty Kitty | Web | 16. ledna 2017 v 10:02 | Reagovat

Za poklesek někdo platí celý život. A komplikuje ho i jiným. Jenže živit se člověk musí, doba žádá akčnost, tak se berou i rizikové příležitosti. Zase jsi nám to zakčnila ;-)

3 Natálie Natálie | Web | 16. ledna 2017 v 12:14 | Reagovat

tak ještě, že ho chytli včas... jinak by to bylo strašné.. hledat dvě maličké dítka..

4 signoraa signoraa | Web | 16. ledna 2017 v 18:03 | Reagovat

Teda Ruženko, mě se až udělalo fyzicky zle, při představě, co by se mohlo stát. Já vím, je to jen příběh, ale já se dokázala do té hrůzy vcítit.
Ani nemusím zdůrazňovat, že se těším na další pokračování a budu čekat, co se z toho "vyvrbí". :-)

5 Mirek Mirek | Web | 17. ledna 2017 v 10:39 | Reagovat

Růženko z kterého rukávu taháš stále nové nápady, nebo pokračování Tvých příběhů. Neuvažuješ o knižním vydání?

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. ledna 2017 v 17:22 | Reagovat

[5]:Mirku, sem tam se probudí Múzák a zpracuje moje zkušenosti, doplní je o podrobnosti (to už si domýšlím) a pokračuji. Knižní vydání by možná nebylo špatné, ale kdo by si to kupoval? Není to plné sexu, hádání, je to příliš normální ze života lidí obyčejných. Důchodců, postižených, jejich rodin a známých a napojení osudů různých. Víš, kolik lidí by mohlo takto psát o životě? ;-)

7 Hanka Hanka | E-mail | Web | 17. ledna 2017 v 20:58 | Reagovat

Páni, ty jsi ale přitvrdila, Ruži! ???
To byla akce ... paráda! :-)

8 Miloš Miloš | Web | 19. ledna 2017 v 10:29 | Reagovat

"vše zosnoval Dušan z vězení"
- na tom je smutné, že ve vězení, které by mělo být trestem a mít výchovný efekt, si vězni ještě rozšíří "znalosti" a hned je mohou využívat v další kriminální "kariéře".

9 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. ledna 2017 v 14:31 | Reagovat

[8]: Není se čemu divit. Mají mobily, "přátele" mezi dozorci, spojení se světem díky "svým" právníkům a přitom zajištěné jídlo, zábavu.

10 Ježurka Ježurka | Web | 19. ledna 2017 v 15:15 | Reagovat

Chudinky děti, ty přece za nic nemohou. Štěstí, že z toho neměly trauma.

11 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 15. února 2017 v 18:08 | Reagovat

Ruženko, děs běs, jdu honem na další díl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx