Kavárna U Ruži prosinec 2016.

1. prosince 2016 v 0:03 | Ruža z Moravy |  Kavárny-povídání s lidmi
Vítám vás v poslední Kavárně tohoto roku. Je to opravdu již 8 let, co jsem otevřela
1., zrovna v prosinci 2008. Kdybych si dala tu práci, možná bych spočítala, kolik lidí
se tady již objevilo, napsalo , kolik jich četlo- to nelze zjistit. Počítadlo TOP listu je zkreslené místem, kde můj blog spočinul. Co na tom záleží, hlavně, že se scházíme,
debatujeme, občas se hádáme- pardon - máme rozdílné názory, snad to lidi od návštěvy neodradí. Zájemci najdou tu první prosincovou r. 2008 v rubrice Kavárny povídání s lidmi na str. 5

Pranostiky jdou letos asi do háje, počasí si dělá co chce, takže nebudu ubírat místo na jiná témata.

zdroj net


Miluji KÁVU, svou černou družku,
jenom s ní po ránu nepadám na držku,
každý den uhýbám jen díky pressu
vzteku a únavě, směji se stresu.
Pumpuji zvesela kofeinek do žil,
bez tebe, turečku, brzy bych dožil.
Na věky šířit chci tvou černou slávu
na čaj dnes kašlete, dejte si kávu!

Nyní něco jemnějšího od Zbyňka Šišky (ze sbírky Převtělování)



Dva obrazy

Na dědině je nebe modřejší
je to ráj pohádek
a mýtů
A srdce jsou tu mnohem hodnější
jakoby vykroužená z citů

A za dědinou kde se hejna hvězd
spouštějí na zem
jako ptáci
stále se někdo snaží vzhůru vznést
pro to co lidská láska ztrácí


Dnes jsem vybrala obrázky od Tlusťjocha, které jsou trochu poplatné době příprav oslav nejen svátků vánočních, ale konce roku 2016.
Musela jsem je trochu zmenšit, aby se jich sem vešlo co nejvíce.




Z německy a česky psaného receptu na knedlíky od Tlusťjocha jsem oddělila ten česky psaný, možná se bude někomu hodit.
Postup znáte, ne?
Došlo mi emailem, doufám, že to nebudete brát jako naváděník porušení tradic v jídle.
Nějaká ta zásoba neškodí.
Už jste si udělali ozdobné věnečky? Tyto jsem dostala od přátel z Chrudimi jako inspiraci, kromě jiných obrázků, ale to by zaplnilo celou plochu.
A tento je ten náš od vnučky Petry, který zdobil prostor pod záhlavím.
Již jsem měla na blogu dost různých receptů na cukroví i občerstvení, takže je nebudu opakovat, na webech jsou v dostatečné míře. Pokud by se chtěl někdo zeptat na určitý druh cukroví, není problém. V komentáři a pak jej případně přidám i do článku.

Trochu humoru z emailů - z různých oblastí:
Babiši, já tě zabiju, toto mi našla žena v kapse...










Už jste viděli krápníkovou jeskyni v Maďarsku?




Toto není vtip, ale stalo se to u nás- kamera zachytila, více v komentáři:


Zatím takto, pokud budou příspěvky od čtenářů mohu přidat, či nahradit již přečtené.

Něco málo rad, které možná znáte:

Jak vyklopit jogurt
Chcete-li snadno vyndat veškerý obsah kelímku s jogurtem nebo zakysanou smetanou, nepoužívejte lžíci. Odtrhněte víčko, otočte kelímek do misky dnem vzhůru a zabodněte do něj až ke dnu ostrý nůž. Nůž vytáhněte a
s kelímkem klepněte. Vypadne celý obsah a uvnitř nezůstane vůbec nic.

Neklouzavá ramínka
Trička či halenky už vám z ramínka nesklouznou, když na konec každého ramínka navlečete gumičku a několikrát jí kolem něj obtočíte. Je to jednoduché a účinné!

Pevný provázek.
Když potřebujete převázat balík, málokdy se vám podaří provázek vypnout tak, aby byl těsný.
Pokud ho nejdřív namočíte do vody, mokrý zavážete a teprve pak necháte uschnout, vypne se sám, bez toho, abyste se museli namáhat.

Jak na třísku.
Někdy si zarazíme třísku tak hluboko, že nejde ven ani pinzetou. Kousek mýdla zvlhčete vodou tak, aby bylo měkké a smíchejte ho se špetkou hnědého cukru. Směs dejte na náplast a přiložte na zraněné místo. Nechte přes noc působit. Ráno náplast sundejte a tříska bude venku.

Zavařování v myčce.
Naplňte sklenice obvyklým způsobem a uzavřete. Pak je vložte do myčky na nádobí a spusťte program
na 70 °C. Pochopitelně nesmíte přidat žádný mycí prostředek. Jakmile ukončí myčka program, neotevírejte ji a nechte sklenice vychladnout uvnitř. Pak je uložte do spíže.

Alobal šetří eerngii.
Když odmrazujete mrazničku, vymyjte ji na závěr octovou vodou. Nebudou se v ní držet pachy. Když bude suchá,vyložte šuplíky alobalem.
Nejenže se tak rychle nepokryjí námrazou, ale zároveň lépe udrží chlad a můžete mrazák zapnout na nižší stupeň.

Paprika nepálí.
Aby nepříjemná palčivost paprik zmizela, rozřízněte papriku napůl, odstraňte všechna semínka a potom vnitřek pečlivě nasolte. Nechte alespoň hodinu působit a potom opláchněte.
Pak můžete papriku použít obvyklým způsobem.

Kuchyň bez výparů.
Snadno a rychle se nepříjemných výparů a pachů zbavíte, když na plotně ponecháte chvíli povařit vodu s octem, do které přidáte lžičku skořice.


Také mi došlo a platí to, samozřejmě:
Přeji krásné a pohodové Adventní dny a žádné padání na ústa pod tíhou toho, co jste si sami na sebe naložili stihnout do Štědrého dne.
Pamatujte na slova jedné moudré paní doktorky:
Domácnost má být tak čistá, aby byla zdravá
a tak špinavá, aby byla šťastná!
Dejte si občas nohy na stůl, do ruky hrnek se "svařákem", nedělejte vůbec
nic alespoň 1/2 hod. a myslete třeba na zasněžený les.Uvidíte, jak se zklidníte, uvolníte a nebude už vadit ani neutřený času prach na lustru a tohle jsou pravé a nejhezčí chvíle Času adventního..













 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

Zobrazit vše (997)
Zobrazit starší komentáře

901 Hanako Hanako | 29. prosince 2016 v 11:25

Přeji pěkný den,ráno bylo minus 6st., je stále pod nulou, ale krásně svítí slunce. :-)

902 Hanako Hanako | 29. prosince 2016 v 11:28

[893]:To by se mi moc líbilo, nežiji jen vzpomínáním, i děti a vnuci se na ty doby rádi ptají, žijeme na vesnici a malém městě, tak něco ze zemědělství vidí a znají. :-)  :-)

903 Lydie Lydie | 29. prosince 2016 v 15:36

Kde jste všichni? Asi jste měli slunečný den, jako u nás, tak jste šli ven. :-)

904 nar.soc. nar.soc. | 29. prosince 2016 v 17:48

Pěstování  obilnin.

Přeměna lidské společnosti z kočovných lovců a sběračů na usídlenou společnost byla možná po osvojení pěstování plodin, které na místě opakovaně uživily nejen lidi, ale i jejich domestikovaná zvířata. Těch plodin je několik. Především je to východoasijská rýže, také středoasijský čirok ( prosovitá rostlina ) a pohanka, evropské proso a z Mezopotámie obiloviny. Z obilovin především oves, ječmen, žito a nejpozději pšenice špalda, dvouzrnka a jednozrnka ( dnešní). Středověk závisel na prosu, ovsu, ječmeni, žitu a vyvíjející se pšenici.
Trvalo staletí než se zvládlo spolehlivé pěstování zmíněných obilnin a prosa. Lidé si povšimli, že z vydrolených zrn ( při sklizni ) vyrůstají nové rostliny ( dodnes to můžeme vidět v zelenějších pásech na podmítnutém strništi, kde projel obilní kombajn ).
Jen v teplejších krajinách ( v subtropech ) je možné sít za rok i dvakrát ( je tam málo rozdílná délka dne)v našich oblastech se sejí obilniny jen jednou ročně i když např. po zimním ječmeni lze zasít a sklidit  proso ( za předpokladu vláhy nebo umělé závlahy).
Dosud to bylo jen obecně, ale jak se to dělalo dříve?
K dispozici byly primitivní "stroje" na přípravu půdy. Když pominu motyku používanou na valašských kopanicích,větší plochy se "hákovaly". Vybraná a dobře vyřezaná rozsocha byla do země opatřená okovaným hrotem. Tažená nejméně třemi lidmi nebo tažným zvířetem či párem zvířat. Různě sestrojené zápřeže víceméně týraly zvířata nepravidelným pohybem háku, který poskakoval podle tvrdosti zpracovávané půdy. Stejně se zvířaty trpěl i člověk držící a řídící hák. Hákovalo se v řádcích co nejhustěji, aby se zničilo co nejvíce rostlin na vybraném pozemku. Takto se "nakypřila" půda pro další postup a tím bylo vláčení. Původně to byly dřevěné rošty opatřené tvrdými kolíky, později hřeby, což připomínalo okovanou bránu. Dodnes se tomu nářadí říká brána ( lehká, těžká, speciální). Vláčí se mírně zešikma na řádky hákem, aby se pozemek srovnal a kyprá půda rozprostřela i na nezhákované meziřádky. Půda se nechá trošku slehnout a oschnout. Následuje setí. Osivo se kdysi v malém přebíralo ručně na stole, aby jen celá a pěkná zrna přišla do země. Malá a rozpůlená by nevyklíčila a byla by to škoda hodit do země. Větší množství osiva se připravovalo prohazováním na větru, kdy nejlepší zrna padají k zemi nejdříve a v blízkosti pracujícího člověka. Ještě později byly sestrojeny ruční fukary, kterými se obilí čistilo a z části i třídilo ( pamatuji doma fukar bez kousku železa), vše ze dřeva, jen zčepováno a zaklínkováno. Zavěšení násypky na kožených řemenech stejně jako ruční pohon klikou a řemenem.
Připravené osivo se vkládalo do výsevné plachty, zavěšené na rameni, z níž vysévač nabíral do hrsti zrní. Pravidelným pohybem ( půlkruhovým máchnutím paže s pootevřenou dlaní) rozhodil nabranou hrstku zrní. Tato práce byla velmi vážená, lidé se před započetím křižovali či modlili za zdar práce. Důležitá veličina tj. výsevek na plochu těžko odhadl i vysévač, proto
se obvykle selo dvakrát ( tam a zpět ). Dávný výsevek byl "korec zrna na korec pole" tj. asi 28kg na 3000m2. Je to podle dnešních zjištění asi polovina nutného výsevku. Zapravení zrna se dělo opět vláčením a někdy ještě zaválením dřevěným válcem z klády.
Je zjevné, že malý výsevek jen pod brány a do zhákované půdy, kde dále rostly nezničené rostliny a plevele nemohl dát valnou úrodu, přestože na ni byli lidé závislí. Výborné výnosy byly asi 10tinásobek výsevku, průměrné výnosy asi 6x a mizerné 3x vyšší než výsevek.
Pokud se selo žito, popsaný způsob vyhovoval ( žito chce vidět nebe) selo
se na podzim a mělce, pozdějším růstem zatlumilo dost plevelů.
Ovšem jařiny tj. ječmen a oves potřebovaly lepší přípravu půdy. Pokud nebyl pozemek zhákován na podzim, přepásl se z jara ( ovcemi a kozami nebo se i požaly rostliny na krmení a podestýlku ) a pak se hákovalo do kříže ( pokud to tvar dovolil ) jinak mírně šikmo, vpravo a následně  vlevo. Setí bylo stejné i když ječmen i oves vyžaduje hloubku zasetí 3cm.
Hloubka setí pšenice je 3-5 cm, aby řádně kořenila, odnožila a dala dobrý výnos. Při ručním setí (
nebo i letadlem) pšenice, jde o risk z vymrznutí ( na podzim ) nebo z řídkého porostu ( neodnoží) z jara.
Jakmile dosáhlo osení výšky pídě = 15cm, bylo už plně odnožené, nastalo pletí tj. ruční vytrhání všech rostlin mimo osení. Pomůckou byl "pícháč" tj. dlátovitý nůž na konci hole, kterým se přetínaly kořenové krčky plevelů. Lidé se pohybovali v osení určitým směrem a s jistou šíří záběru. Vypíchané osení o to rychleji přerostlo uvolněná místa a pěstitel očekával úrodu. To, že mu osení přepásla zvěř ( panská ) rozryli divočáci, poničily bouřky či krupobití a dále zrající zrní zobali ptáci, se ještě sneslo. Horší bylo zamoření pozemku plísní = stéblolamem, padlím travním, rzí a nejhorší ze všeho na žitě, námelem. Námel zničil naprosto celou úrodu žita. Námelová mouka na chleba vyvolávala u žen potraty a změny chování ( osočení jako čarodějnic ). Pokud dostala námelové žito ( roztlučené ) kráva, koza, ovce či prasnice potratila. Námel se drží na osivu, ale přežije i v půdě. Pokračování

905 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. prosince 2016 v 17:55

[898]: Zdravím, samozřejmě to dám i zvlášť do článku, možná i na pokračování, ale v Kavárně by to nezaniklo, neboj se, už sem málokdo píše, jak vidíš a aspoň by si to přečetlo dost lidí. Nwemysli, zrovna mi kamarádka říkala, že čte nejen mé články, ale i komentáře k nim.
Byla tady dnes, probrali jsme ledaco, ale měla i jednu smutnou správu- na Štěpána zemřel kamarádce z našeho dědobabince manžel. Býv. železničář (z Hněvkova)  Milan Doležal. Měl 82 let-mozková mrtvice.

906 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. prosince 2016 v 17:56

[900]: Tu 900 máš k ocenění vnuka. Jsou dobrá ta vaše vnoučata. To člověka potěší, viď?

907 Lydie Lydie | 29. prosince 2016 v 18:13

[905]:Je to smutné, když někdo zemře. Doufám, že alespoň netrpěl....
Ta kamarádka, když čte, proč něco nenapíše?

908 Lydie Lydie | 29. prosince 2016 v 18:20

[904]:Je to zajímavé čtení.
Jako děti jsme chodily sbírat námel ze žita. /Žito se tím "ozdravělo"a námel se vykupoval na výrobu léků/.

909 Lydie-pokr Lydie-pokr | 29. prosince 2016 v 18:21

[908]:pokr.
Blízko Opavy se pěstuje námel speciálně pro Galenu.

910 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. prosince 2016 v 18:21

[904]:Díky pane Ivane, jen tak dále. Doufám, že budete pokračovat v tomto psaní i v další Kavárně. Dala jsem nahoru upozornění, takže si vás čtenáři -zájemci najdou i tady a mohou navíc číst i reakce a jiné povídání.

911 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. prosince 2016 v 18:23

[907]: Ona nepíše nikam, ale už dlouho sleduje můj blog a podle toho, co se vyptávala myslím, že opravdu čte . Docela zná i Jména-přezdívky. :-)

912 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. prosince 2016 v 18:25

[908]: A byl docela prý dobře placený. Jenže to byla piplačka, viď?Ostatně jako všechny léčivé bylinky, když se sbírají.

913 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. prosince 2016 v 18:26

[907]: Krvácení do mozku, měsíc v komatu, pak po převozu do bližší nemocnice za 2 dny konec.Znali jsme ho , byl to fajn chlap a na svůj věk nevypadal.

914 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. prosince 2016 v 18:34

Na CT 2 je o Třebíči, odtud je Hanička sceneryphoto...

915 Zdeňka-Anna Zdeňka-Anna | 29. prosince 2016 v 19:04

[914]: Dívala jsem se, je to město mých dětských prázdnin, místa, která ukazovali, mám prochozené s naší tetičkou a navíc jsme, díky jejím známým, volně mohli probíhat celý zámek a viděli známé třebíčské betlémy. Přes zídku zahrady nahlíželi na tajemnou zámeckou studnu - zahrada kolem byla tehdy zavřená. Do té jsem mohla nahlédnout až před několika roky, když  jsem se vydala za vzpomínkami.
Právě jsem se chtěla zeptat, měla jsem dojem, že někdo z Třebíče sem chodí, jen jsem nevěděla, kdo.
Určitě se podívám.

Hezký večer všem.

916 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. prosince 2016 v 19:12

[915]:Tak to se podívej na tento blog, tam je nejen o Třebíči, ale má překrásné fotky i z jiných míst http://sceneryphoto.blog.cz/ :-)

917 nar.soc. nar.soc. | 29. prosince 2016 v 19:42

[904]: pokračování
Ještě je nutno zmínit strojní setí.
Děje se továrním strojem s patentovaným výsevním ústrojím. Zrno padá do secí botky a ta je zapraví do potřebné hloubky v secím řádku. Původní stroje byly ruční, trakařového typu sely max. 4 řádky při velmi namáhavé práci obsluhy. Pozdější potažní byly 13 - 20ti řádkové s výkonem  mnohonásobně větším něž ruční či trakařové setí. Dnes jsou překonány strojním setím při vyšších rychlostech od tažného traktoru.  
Osení konečně dozrálo do sklizňové zralosti. Tzn. že zrnko je ještě vlhké a drží v klásku. Stéblo je u země ještě vláčné ( dosychá ) a je čas sklízet.
Středověká sklizeň se děla srpem ( jednoduchým = kosák s mírně ohnutým ostřím nebo obloukovým srpem známým ze sovětského státního znaku ). Stébla držená seshora v jedné ruce a druhou odseknutá, byl zárodek "hrstě", která se odkládala na pokosené strniště. Několikerým vrstvením vznikla hrst na další prosušení. Velikost hrstí ovlivňovalo množství zelených plevelů, vlhkost sklízeného obilí a počasí. Někdy byl i spěch, aby se obilí svázalo do snopů a složilo do mandelů na další proschnutí, kde už bylo chráněno proti obávanému krupobití.
Snop se vázal do "povřísla" zhotoveného z vybraných pevných stébel ( malé snopy) nebo do připravených slaměných povřísel z dlouhé žitné slámy. Práce byla rozdělena mezi více lidí. Jeden vyráběl na místě povřísla z obilí a prostíral je do řádku mezi ležící hrstě. Obvykle dvě ženy ( odolnější na neustálé shýbání ) kladly na povříslo každá jednu hrst na malý snop. Pokud se použila slaměná povřísla ( dlouhá z žitné slámy, kladly se dvě, tři a někdy i čtyři malé hrstě na povříslo. Poslední byl vazač. Uchopil oba konce povřísla, podvlékl pod nimi roubel = špičatý, asi 40cm dlouhý kolík z tvrdého dřeva, klekl kolenem vedle povřísla na řádné stlačení. Takto stlačený náklad na povřísle utáhl otočením roubele 2x o 360st.a konec zastrčil pod povříslo. Vznikl pevný snop. Samozřejmé bylo, že jak nakladačky, tak i vazač věděli kudy musí jít úvazek povříslem, aby byl snop nejen pevný, ale i symetrický pro další manipulaci. Svázané snopy se snášely na skládání mandelů. Většinou další pracující člověk hrabal strniště a shrabky se rovněž svázaly do snopů.
Mandel je stará početní míra = 16ks, ale také sestava svázaných snopů. Prvně se položil snop ze shrabků, na něj kláskama jeden po druhém první 4 snopy, vždy tak, aby byly klásky nejvýše a pokud by pršelo, voda by tekla po slámě snopu ven. Položily se čtyři křížky snopů a jeden snop nahoru jako krycí, klásky dolů do volného prostoru. Počet
snopů je vždy větší než 16 buď o jeden, nebo i o dva snopy ( podložní a krycí).
Mezi složené mandele se pod dozorem ( husopasa) vyháněly husy, aby sesbíraly ulámané klásky a vypadlá zrna. Strniště ( zaplevelené ) se přepásalo někdy ovcemi ( mají nízký zkus a berou i strniště ).
Jiná byla sklizeň vybavenou kosou! Na kosišti naklínovanou kosu sledovala při práci "hrabice", buď z dřevěných ( nastavovacích rožků ) nebo z oblouku pošitého hrubým plátnem. S kosou se to musilo umět. Sekáč pracoval plynule zvoleným způsobem. Buď od kosy = usečené obilí drží hrabice na kosišti a klopným pohybem je obilí uloženo na řádek. Je to mimořádně obtížná práce.
Jiný způsob je sečení k porostu, usečené obilí přitlačí hrabice na stojato k neposečené části a namáhavý klopný pohyb odpadá. Sekáče v tomto případě následuje odbíračka, která usečené obilí skládá na strniště v hrstích, dále je sklizeň stejná jako dříve popsané vázaní.
Později po vynálezu Američana MC Cormicka začaly pracovat potažní žací stroje. Napřed byla za žací lištou upevněna na čepech "branka" z dřevěných lišt, ovládaná pedálem od pomocníka na stroji. Ten širokou hrabicí přitiskl hrst obilí na branku, povolil pedál  hrst sklouzla na strniště. Jenže stroj seče boční lištou a tažní koně jdou vedle sečeného porostu. V tomto stavu by šlapali po hrstech. Proto byly rozmístěny na úseky odkládačky, které podebraly srpem hrst a odložily ji mimo dráhu potahu. Na jeden potah bylo potřebí 5-6 odkladaček ( vždy žen ). Další průběh sklizně byl stejný.
Výrobci žacích strojů vyvinuli stroj, kde za žací lištou byla vyplechovaná čtvrtkruhová výseč, od hnacího kola byly poháněny hrabice, které posečené obilí obloukovým pohybem odsunuly na vedlejší pokos a odkládačky nebylo potřebí. Ovšem šlo o jednoúčelový složitější a dost drahý stroj, který si pořizovali sedláci místo zaměstnávaných lidí.
Vynálezce pan MC Cormick si dal patentovat potažní žací vazač. Značně složitý stroj s proškolenou obsluhou, sekl obilí, vázal snopky a odhazoval je mimo dráhu potahu.
Všechny zmíněné způsoby sklizně jsou v našich poměrech překonány a nepoužívaji se, leda výjimečně. Například na sklizeň žita, kdy sláma je surovina k výrobě rohožek, zateplovacích či stínících, případně na slaměné krytiny střech a podobné účely. Většina zmíněných strojů byla zničena a jen sporadicky lze něco vidět v muzeích.
Existují archeologické nálezy speciálního pěstování žita na Velké Moravě. Žito se sklízelo v mléčné zralosti zrna a při zeleném stéble. Klásek se ihned odsekl a zpracoval zvlášť. zelené žito sloužilo, jako velmi trvanlivé došky nebo také jako prokladní vrstvy do zdí stavěných z dusané hlíny. Klásky se upražily v zemních pánvích a sloužily na vaření polévky nebo kaše = praženky, což byla první úroda přede žněmi.   Pokračování

918 nar.soc. nar.soc. | 29. prosince 2016 v 19:51

Píšu to z jedné vody na plot. Jenže jsem narazil na časové rozpětí. Jak se práce měnily z ruční na potažní, malovýrobní, velkovýrobní a motorickou.
Když to budu popisovat posloupně časově a jednotlivé druhy práce, bude to nudné. Zvolil jsem tedy vsuvky, které kontrastně vypíchnou pokrok (hák, základní dřevěný pluh, tovární pluh ). také to umožňuje vsuvkou doplnit na co mysl zapomněla.

919 Lydie Lydie | 29. prosince 2016 v 20:02

[917]:Kladení povřísel byla dětská práce - to už uměly děti v 5 letech. Ty starší vázaly snopy - to už vyžadovalo sílu. Kose s obloukem pošitým plátnem se říkalo u nás pavouk.

920 Lydie Lydie | 29. prosince 2016 v 20:08

[919]:Obilí se u nás seklo tak, že se opíralo o to nepokosené. Odebíralo se tak lépe - pokud byla v něm tráva, tak se pevně podrželo pod klasy a plevel se vytřásla. Pak se to položilo na povříslo.Tuto práci jsem už uměla od 10 let. Ale bylo to namáhavé - dlouho se to nedalo vydržet-tak jsme se my děti sřídaly.

921 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. prosince 2016 v 20:11

Hodně věcí z toho člověk nezná. Možná by nebylo špatné najít někde obrázky a pak z toho s odkazem na komentář udělat přehled. Zkusím to později nějak dát dohromady, pokud něco najdu.

922 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. prosince 2016 v 20:14

[919]:Vidíš, to je ono, doplnit vlastní zkušeností. To každý nezná. Já od našich z malého pole, louky, 3 zahrad různé práce také znám, ale ne v takovém rozsahu.

923 Lydie Lydie | 29. prosince 2016 v 20:29

[922]:My jsme měli 10 ha polí a ještě les.....
koně, krávy atd......
do JZD otec vstoupil až v r.1961.../kolektivizace zemědělství by bylo také dlouhé povídání-už se tu také probíralo/.

924 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. prosince 2016 v 20:55

[923]: Dědeček s babičkou měli velké louky, pole na více místech, většinou to pronajímali,sebrali jim to, oni do JZD nešli, dědeček měl stolářství, to také znárodnili v 48,jenže v restituci sice dostali pole a louky zpět, JZD jm nějaký čas platilo, pak to kdosi-nejspíš město odkoupilo. Dílna byla sice vrácena majiteli domu, ale dědeček, který již nežil, tam byl předtím v nájmu a stroje "prý " už neměli žádnou cenu. Pokud teta dostala nějakou náhradu neoprozradila to, aby se nemusela s námi jako dědici dělit.Prostě nás úplně s bratrem odstavili a hotovo.No a co my jsme to nekoupili, tak jsme nic neztratili. ;-)  :-D

925 nar.soc. nar.soc. | 29. prosince 2016 v 20:56

[917]:

Je sklizeno, v naší oblasti bylo obilí v mandelech. Ovšem oves se i u nás vázal do menších snopů a skládaly se do panáků. Vždy dva snopy proti sobě a dokola. Vzniklý tvar byl krytý roztřepeným snopkem latami dolů. Proč oves? Musí se sklízet před samopadáním v živé slámě a ta na ležato v mandelu plesniví.
V dřívějších dobách se sváželo dobře proschlé obilí z mandelú či panáků do stodol případně do stohů, pokrytých proti dešti loňskou žitnou slamou.
Malovýrobci nebo na kopanicích sváželi na trakaři s kšandami. V kopcovitém terénu na menších potažních vozech malé fůry. Kde to bylo možné sváželo se potažním žebřiňákem. Podle stavu pole a cesty, šlo naložit na fůru až 15 mandelů, tj. 250 snopů. Suchý snop váží cca 10kg jde tedy o značný náklad 2500kg + 500kg vůz na pár dobrých koní na rovině či mírném svahu dolů. Žebřiňák se obvykle vyložil plachtou k zachycení vydrolených zrn. Vyplnil se seskládanými a sešlápnutými snopy prostor do vyrovnání žebřin. Vzadu míval žebřiňák zavěšenou "kazatelnu" tj. vlastně příčně zavěšená další žebřinka, která prodlouží vůz z 5,5 na naložených 8m. Dobře a symetricky složit fůru na žebřiňák chce spolupráci podávajícího a maníka na fůře. Závěr fůry je položením snopů napříč po prostředku těsně k sobě. Potom se do smyčky řetízku nebo lana uvázaného na předním konci žebřin nastrčí pevné dlouhé ráhno - pavuza. Pomocník ji položí přes tu řádku snopů a šikovným postupem po ráhně ( balanc udržuje vidlemi) přejde až na konec. Podávající, obvykle kočí, hodí přes zatíženou pavuzu smyčku z pevného provazu uvázaného na jedné žebřině  ( případně na "kazatelně"). Konec provlékne pod druhou žebřinou a utáhne úvazkem. Pak přehodí zbylý provaz opětovně pomocníkovi na fůře, ten jej provleče pod prvním tahem a hodí zpět. Dalším zatáhnutím se napnutý provaz ještě zkrátí a utažení se zpevní. Je to nutné, aby se fůra na neodpérovaném voze neroztřásla a nerozpadla. Záchytem za pevné provazy se pomocník spustí s fůry, když před tím odhodil vidle.  Na krátké vzdálenosti provází fůru kočí z jedné strany a pomocník u případné brzdy ze strany druhé. Uložení do stodoly či stohu má také pravidla pro skládání snopů, zejména s ohledem na to, že podavač do mlátičky pracuje pak systematicky podle skladby snopů.
Bylo sice svezeno ale starosti trvají.
Snad neponičí vichřice střechu, aby obilí nezamoklo a neshnilo, také blesk může vše zničit, myši a potkani mají v obilí hned ráj na zemi.
V nedávných dobách bylo vymlácení zrna velkou starostí. Motorická sila je k dispozici cca 150let, před tím byl jen cep nebo vyšlapání dobytkem.
Mlátilo se po ukončení venkovních prací.
Mlácení cepem je také kumšt, pravidelné a do rytmu s dalšími, cep musí dopadat vodorovně na rozprostřené rozvázané snopy. Mlatci jdou obvykle za sebou kolem rozprostřeného obilí úder a krůček ( aby se vyloučilo něčí lenošení ). Cepy se musí pravidelně kontrolovat, utržený cep má za následek otřes mozku i smrt. Po dvou kolečkách se obilí obrátí a zase dvakrát dokola.
Sláma se vytřese, sváže do otýpek, obilí s plevami a kousky slámy se shrne nebo odveze do "chráněnky" ( to byl ve stodole obezděný prostor zaklenutý  cihlami), kde se shromažďovalo zrní jakoby do krytu v případě požáru. Až byla chráněnka plná  zůstalo zrní shrnuté na mlatu a po vymlácení se čekalo na zimní pravidelný vítr k prohazování, aby se vyčistily plevy a roztřídilo zrní. Postupně se rozšířily fukary a vítr byl už pasé. Vlastně se uzavřel cyklus, protože zrní od fukaru šlo zase zasít.
Jenže lidé mlátili cepem neradi protože i dobrý mlatec za celý den vymlátil max. 100kg nečištěného zrní. Zkoušely se ruční mlátičky, kde přes převod otáčeli malým mláticím bubnem dva silní chlapi. Na fazole stačili, ale na žito ani náhodou a to nemluvím o džbánech piva, kterým splachovali prach. Postupně se sedláci vybavili žentoury a jimi poháněli stacionární stroje ( mlátičku, řezačku, šrotovník, cirkulárku). Využil se potah k získání točivé síly. Souběžně s tím se šířily i parní stroje = lokomobily k pohonu téhož, ale na velkostatcích. Tam už používali žací vazače a mlátilo se z fůry na pozemku lokomobilou poháněnou mlátičkou s lisem slámy na stohování. Zrní se odvezlo a sláma zůstala ve stohu, k průběžnému zásobovacímu odvozu.    Pokračování

926 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. prosince 2016 v 21:11

Mlat jsem viděla na Slovensku u strýce. Tam chlapi prý stáli v kruhu, nechodili dokola. Střídavě mlátili do rytmu.Pak už to bylo také pokrokovější, jak popsáno...
Když jsme recitovali ve škole Pan vrchní z Kozlova, bylo tam- on vážil čtyřista a panna nevěsta liber pět, jako by na vozu padnul pod pavuzu z růže květ.  Tehdy nás učitel poučil, co to je pavuza-taková dlouhá  kulatina, kterou se na voze upevňuje náklad... ;-)

927 nar.soc. nar.soc. | 29. prosince 2016 v 22:06

[925]:

Vyčištěné zrní od fukaru se ukládalo podle kvality do "fochů" jakýchsi velikých užších beden ( 2x1,5x2m) se šubrem na vypuštění. Stály na nohách asi 0,5m vysokých a zrní se tam nosilo po přistavených schůdcích ( no zase dřina). Fochy se musily včas čistit ani do jejich blízkosti nesměl přijít pytel od cizího zrní nebo ze mlýna ( vyjma koupeného mořeného osiva, ale to až později ). V dřívějších dobách se takto stěhovali pilousi a zničili nejen osivo ale i zrní na mouku. Zbavit se pilousů tehdy kromě vymetení, vystříkání louhem nebo vysířením neuměli a pilous jen tak nechcípne. Je zakuklený v zrnku jako ve skafandru. Běžné škody, které působí myši a potkani šlo ustrážit kočkami, které musily mít v usedlosti všude přístup.
V č. 925 jsem uzavřel roční cyklus  u fukaru, kde vzniká osivo. Jenže doba pokročila, půda se už nehákuje ale oře.
Vznikl dřevěný pluh a okovanou radlicí. Hlavní vynález proti háku je v opěrné liště, která je vlečena po dně brázdy a tvoří pevnou opěru na hloubku a tím vylučuje záškuby hákem. Únava dobytčat i kočího se snížila a výkon vzrostl. Druhá výhoda tohoto pluhu je kovová ostrá radlice, která odřízne kořeny všeho. Půda byla sice odhrnuta a nikoli obrácena, ale odplevelení se zlepšilo o cca 60%. Vzrostly výnosy obilí zavedením trojhonného hospodářství (jařina, ozim, jetel) a nepoměrně lepší předseťové přípravy půdy. Vzrostla výkonnost jednotlivce pomocí stroje. Třeba jeden kombajnér vymlátí dnes za směnu 140000kg obilí.
Dřevěný pluh nahradilo "veverče" = železný pluh s válcovou odhrnovačkou, která odříznutou skývu ornice obrátí, bohužel nepatentovaný vynález bratranců Veverkových z Rybitví u Pardubic. Tak se dosáhla maximální intenzifikace ornice s následky nepředvídanými. Tato orba je "studený oheň", kdy kyslík má volný přístup do celého profilu ornice a "spaluje" trvalý humus. Orební hospodaření = železným pluhem trvá asi 130let. 70let se věc dařila a půdní úrodnost rostla. Postupně se trvalý humus orbou a chemikáliemi vypálil a úrodnost klesá. Náhrada je ve šlechtění nových odrůd zejména potravinářské pšenice, která dává dnes při odborné péči asi 5-7x vyšší výnosy než ve středověku ( kdy bylo také násobně méně lidí).
Dnešní setí je věda. Dělají se rozbory půdy, návrhy hnojení na konkrétní plodinu. Setí speciálními nastavenými stroji do optimálně zpracované půdy ( protože výkonnost strojů vzrostla neuvěřitelně). Chemizace obilnin dosáhla vysoké účinnosti polidídle rozborů rostlin, jenže nic není zadarmo. Lidé i zvířata mají hojnost, není hlad, ale jsou jiná nebezpečí. Chemizace, spad a rezidua buhví čeho a buhví odkud si berou svoji dań. Zdravotní postižení dříve zdánlivě neznámá či neexistující se objevují dík lepší lékařské vědě, ale i životnímu stylu lidí.  

Opomněl jsem zmínit říkanky při mlácení cepem. také jsem to jednou dělal při mlácení fazolí, kdy jsme byli tři. Pokřik do taktu byl "ty vo-le", "ho-va-do". Jinak měli dříve "kdo to ka-zí" (4), "pra-se v pe-ci kvi-čí" (6), "dem ko-lem do-ko-la"(6)       Pokračování

928 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. prosince 2016 v 22:30

No jo, kluci... :-)

929 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. prosince 2016 v 23:35

Děkuji  za přínosné příspěvky, dnes již já končím, přeji všem klidné spaní a dobrý předposlední den roku.Dobrou noc. :-)  [:tired:]  :-)  :-x

930 Lydie Lydie | 29. prosince 2016 v 23:45

[929]:Také přeji všem dobrou noc. [:tired:]  [:tired:]  :-D  ;-)  :-(  :-)  :-P

931 Lydie Lydie | 30. prosince 2016 v 10:23

Přeji krásný, i když mrazivý den.
Ráno tu bylo -7 stupňů. :-)

932 Lydie Lydie | 30. prosince 2016 v 10:24

Hlásím, že sjezdovka je v provozu.
Vnučka s kamarádkou dnes také jezdí.

933 Hanako Hanako | 30. prosince 2016 v 10:33

Dobré ráno, tady padá mrazivá mlha, u topení bude líp. :-)  :-)

934 Lydie Lydie | 30. prosince 2016 v 13:28

[933]: Tady je už +1 a svítí sluníčko. :-)  :-)  :-)
Odpočívám u PC. Dnes jsme vařili oběd pro 12 lidí. :-)

935 nar.soc. nar.soc. | 30. prosince 2016 v 17:17

[927]:

Ještě se vrátím k mlácení obilí. Jak se zlepšovaly silnice, ve městech vznikaly pracovní příležitosti a potřeba levných potravin, vytrácel se přebytek venkovských lidí s návykem na dlouhou ubíjející manuální práci. To vedlo k hledání čím a jak nahradit mlácení cepem. Zmíněnou ruční mlátičku obsluhovalo pět lidí. Dva "siláci" točili klikami, další vkládal do bubnu.  další odebíral vymlácenou slámu a vázala se do otýpky. Pátý přinášel snopy a odnášel otepi k uložení. Tehdy bylo dost rozšířené žito a to se mlátilo jen postupným vložením klásků do bubnu, ale sláma se zadržela a mlátičkou neprošla. Tím nebyla poškozena a mohla sloužit jako surovina na výrobu došků, povřísel, slaměných rohoží a pod. U ječmene to byl celý postup tj. vložení hrsti do bubnu a protažení slámy mlátičkou. U ječmene byl jiný problém, každé zrnko má přirostlou pluchu s dlouhou tvrdou osinou. Ani cepem ani ruční mlátičkou se nedosáhlo odlomení osiny u každého zrnka. Pokud byl ječmen určen na krmivo nebo do mlýna na loupačku k výrobě krup, nevadilo to tolik. Ovšem ječmen na výrobu sladu musil být upraven v primitivním klasnovači, tj. ručním mlýnku s volným složením, kudy propadne jen zrnko bez osiny. Sedláci povinní robotou a dávkami, dodával hrubý ječmen do panského pivovaru, kde si potřebnou úpravu udělali. Po zrušení roboty a nastolení tržních vztahů si větší pěstitelé ječmene opatřili "klasnovač" vlastní, aby produkovali tržně  plnohodnotný ječmen. Zrušení roboty přineslo i jiný efekt. Dominikál = půda u panských dvorů postrádala robotu a námezdní práci nemohla šlechta zaplatit. Došlo k první parcelaci dominikálu. Okrajové a horší dominikální pozemky byly přenechány do pachtu za úplatu. Místo donucovací role drábů nastoupila role výběrčích nájmu.
Efektivita panského hospodářství v dobře řízených poměrech stoupala a bylo možno vložit peníze do moderního vybavení velkostatku. Velkomlátičky poháněné lokomobilou byly první vlaštovky. Další lokomobily s tažným lanem na bubnu umožnily mechanizovanou lanovou orbu na připravených pozemcích, což byl předpoklad k pěstění cukrovky a po ní ječmene při velkých výnosech.
U nás velkonájemce celého panství zavedl na Moravě první lanovou orbu "parní oračkou" v r. 1882. Bylo to něco nevídaného. Pětiradličný pluh s obrovskými koly, sedadly pro obsluhu měl dalších pět pluhů v levém provedení na protilehlé straně podvozku. Lokomobily stály na úvratích oraného pozemku a na laně tahaly pluh sem tam. Za hodinu zoraly tolik co sedlák s párem koní za tři až čtyři dny. Při tom byli zaměstnáni na každé lokomobile strojník, na pluhu 2 pluhaři a dva páry potahů, které vozily vodu a uhlí. Provoz sám byl poměrně levný a velmí účinný. Pole bylo bez brázd, bez utužení, obdělatelné i v dešti či přímrazku. Denní výkon soupravy ( neměla žádná světla), takže jen podle délky dne zorala 9 -12ha. Kolem r. 1905 pracovalo v českých zemích včetně Moravy a Slezska na velkostatcích asi 320 těchto souprav s využitím až do let 1964.
Poněkud změněný vývoj byl v USA. Při budování železnic, dostával investor 10mílové pásmo na každou stranu od železnice na dlouhá desetiletí k hospodářskému využití, jak lesa tak i prérie. Železniční společnosti nabízely půdu k usídlení bezplatně na deset let. Lidé přicházeli, urbanizovali krajinu a budovali si domovy. Byli to ekonomicko političtí emigranti přijati americkými státy.
Jiné železniční společnosti ( na prérii) se daly do zemědělského  hospodaření ve vlastní režii obilnařením. Viděl jsem v časopise z r. 1906 "hospodaření v amerických obcích", rovněž pětiradličné pluhy se sedadly, tažené koňmi. Byli zapřaženi 4 x 4 koně za sebou o zmíněného pluhu. Pluhař obsluhoval hloubku a zvedací zařízení na úvrati. Na každém čtyřspřeží seděl jezdec, který řídil a poháněl potah. Po čtyřech hodinách byl potah vystřídán k oddechu. Hodinový výkon byl asi 1ha zorané prérie. Nápodobnou zápřeží ve smyku a bránách se připravovaly velkopozemky na setí. I setí se dělo velkými stroji se zápřeží 4 x 2koně.  
Sklizeň na těchto velkofarmách se děla prvními kombajny. Byly taženy zase mnoha koňmi, ale poháněny stojatým parním kotlem a parním strojem. Boční lišta asi 8m dlouhá s plachtovým pásem, který dopravoval posečené obilí do mlátičky na tříkolovém podvozku. Stroj obsluhoval strojník a topič, u pytlů byl další člověk, který zavázané pytle shazoval po několika na hromadu do řádků na strniště. Potah na povel strojníka řídili jezdci. Výkon této soupravy byl asi 2,5 ha/hod a výmlat cca 30 - 40g/hod. Následně pojížděly vozy a nakladači vršili plné pytle na odvoz ke dráze. Slámu drtili a rozmetali na strniště. Tyto stroje  stavěla firma MC Cormick. Tažní koně se chovali na pastvinách a po zkrocení cowbojem byli zapřaháni, jako levná síla. Na prérii nehrozilo poškození kopytní rohoviny a nebylo okováni pro zmíněné práce. Výkonnost této práce s evropskou malovýrobou byla mnohonásobná.
Takto si USA zajistily na celá desetiletí dostatek obilnin pro výživu lidí i zvířat a nakonec i na vývoz do celého světa. Nápodobně v "pšeničném pásmu" jednala i Kanada. Obě země jsou dodnes "oporami" světové organizace pro potravinovou pomoc.    
Další zdokonalení přinesla motorizace benzinová a naftová. Tato  velkovýroba se stala vzorem i pro vzniklý SSSR, při jeho násilném tvoří sovchozů a kolchozů.     Pokračování

936 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. prosince 2016 v 17:19

Zdravím trochu opožděně zase. Tady je námraza. Teploměr ukazuje 5, ale muž na něm neviděl to znaménko - . ;-)  :-D

937 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. prosince 2016 v 17:25

[934]:Tak to jsi vytáhla větší hrnce či pekáče, že? :-)

938 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. prosince 2016 v 18:35

Nevím, co tady máme za magory, kteří bouchají skoro každý den v nečekanou hodiínu- zrovna nyní už od Vánoc. A nikdo jim to nezatrhne.Nevím, co vlastně "oslavují" tím boucháním. Mám chuť zavolat na naši policii, aby to zatrhla. Není přece půlnoc na Silvestra ani žádná jiná oslava akorát ruší klid uprostřed města.- :-)  :-)

939 Johanes Johanes | E-mail | 30. prosince 2016 v 19:17

[926]:...u nás se tomu říká PAUZ...

940 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. prosince 2016 v 19:46

[939]: Je to asi krajově, jak kde. Když jsme vozily s babičkou na malém žebřiňáčku- já jsem jej táhla - seno nebo trávu, tak aby nepadala, byla taková režná plachta, dala se nahoru upevnila za poslední okrajové  žebřiny a jelo se. Pokud jsme jely po zadní ulici za zahradou a náhodou utrousily, tak jsem musela s pometlem jít   cestu zamést, dát do košíku  a dalo se to na kompost. ;-)Pořád se kolem domu zametalo i dvůr- jo čistotní jsme museli být od malička.

941 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. prosince 2016 v 19:54

Na 2 bude Snídaně u Tiffanyho s Audrey Hebburn, z r.1961 - tehdy jsem se vdávala.
Jejda, u nás houká městská siréna, copak se stalo?

942 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. prosince 2016 v 20:00

[941]:Chybka se vloudila Hepburn:

Mezi nestárnoucí filmy určitě patří romantická komedie, jež vznikla podle stejnojmenné úspěšné knihy amerického spisovatele Trumana Capoteho. Vypráví o mladé, půvabné a emancipované dívce Holly Golightlyové, která v New Yorku poněkud lehkomyslně sní svůj sen o skvělé budoucnosti. Zatím však musí žít jen z „příspěvků na taxík a oblečení“ od svých stálých pánských obdivovatelů. Její plány naruší seznámení se s začínajícím spisovatelem Paulem, jenž se přistěhuje do domu, kde právě bydlí... Film natočil známý hollywoodský tvůrce Blake Edwards, ten vše vsadil na skvěle napsaný a vystavěný scénář, talentované herectví a neodolatelně křehký zjev Audrey Hepburnové (Prázdniny v Římě, My Fair Lady). Snímek získal v roce 1961 dva Oscary, za píseň Moon River (hudba Henry Mancini, text Johnny Mercer) a hudbu (Henry Mancini).Číst méně

943 Lydie Lydie | 30. prosince 2016 v 20:47

[937]:To víš, vařila jsem i víc druhů.....
Měli jsme  trochu sešlost...děti si odpoledne pěkně hrály....
Teď tu s mužem popíjíme v klidu červené vínko a díváme se na tv ZOOM -  dávají o Dunajské deltě.

944 Pavlína Pavlína | 30. prosince 2016 v 21:01

Krásný večer přeji :-D

945 Pavlína Pavlína | 30. prosince 2016 v 21:21

Tady je už -8°C. Hlídala jsem u dcerky vnoučata, byla tam sice mladší Kačka, ale děcka mě tam uprosili, abych s nimi byla. Tak jsem přijela odpoledne, ale hned jsem se musela pustit do neuváženě slíbeného novoročního třípatrového dortu (pro 80 lidí O_O ). Známí dělají Silvestra v naší hospodě, tak jsem se nechala ukecat. Zdarma, jako dárek, jsem jim ještě udělala slaný dort - spíš jen náhodou, protože se mi doma sešly 2 bílé tousťáky a 3 tmavé a jinak by to asi sežrali psi a salámy jsem měla navíc, tak se to spotřebovalo.

Ale už mám dost. Před půl hodinou mi volali, že si pro ty dorty jedou a asi někde zamrzli nebo je otravují policajti ;-)

946 Pavlína Pavlína | 30. prosince 2016 v 21:23

[945]: Sorry :-D Děcka mě tam uprosila :-D  :-D  :-D Dávám češtině na frak!

947 Pavlína Pavlína | 30. prosince 2016 v 21:26

Vyndávala jsem z mražáku masa na zítra, a natrefila na krabičku s tvarůžkama pro psy. Jak to viděli psi, začali řádit, krabičku jsem měla zastrčenou a zapomenutou asi půl roku a ti hajzlíci si ještě pamatují, že co je tam ukryto dobrého :-D Tak jsem jim to dala rozmrazit a ráno dobrůtku dostanou.

948 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. prosince 2016 v 21:30

[946]: Ahoj, Pavlí, myslela jsem si, že něco chystáš na Silvestra. My máme  jít k nejstaršímu synovi na Nový rok odpoledne, tak se těším-umírněně, abych to nezakřikla. Jinak prý mám udělat na večeři nějaké chlebíčky, cukroví ještě máme, takže, když budeme sami dva, nevím, jestli tradičně o půlnoci budeme otvírat šampaňské nebo jiné.Spát se asi moci nebude , protože budou tady zase bouchat... :-(

949 Pavlína Pavlína | 30. prosince 2016 v 21:34

Zeťáčkovi jsem koupila fajnou kuchařku. Jak jsem ji balila do papíru, začetla jsem se do ní a je opravdu úžasná, tak jsem neodolala a koupila jsem si ji přes net. Dnes mi přišla. Až půjdu spát, musím ji proštudovat - teda, pokud hned neusnu :-D Vilém Vrabec, Velká česká kuchařka.

950 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. prosince 2016 v 21:35

[947]: Zvířata si pamatují víc než my. Naše kočky slyší zašustit pytlík a už letí zjistit, jestli náhodou nevybalujeme maso. My máme na zítra ještě stehýnka kuřecí, uvařím brambory, dnes byla rýže, jen polévku zase musím  uvařit. Možná čočkovou, delší dobu nebyla.

951 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. prosince 2016 v 21:37

Je zajímavé, že si naše duo prohodilo strany postele. Muf spává  dole vlevo (tam stejně mám víc místa na té široké posteli a Mudla přesídlila  k pravé noze dole. Jsou to bulíci roztomilí. :-D

952 Pavlína Pavlína | 30. prosince 2016 v 21:39

U nás bude cukroví zase i na velikonoce a moje narozky, jak to tak vidím. Manžel snědl 1 talíř, já 3 kokosové a 3 ořechové úlky a 1 medovníček s čokoládovým krémem. Nemám zuby, tak mě to neláká. Ale muž už dnes frflal, že zase nedopne pásek na kalhotech. Já to neřeším. Kupuju si gatě na gumu :-D  :-D  :-D

953 Pavlína Pavlína | 30. prosince 2016 v 21:42

Už přijeli, tak se na dnes loučím, neobejde se to bez pokecu.

Tak přeji krásnou předposlední dobrou noc v tomto roce a hezky se všichni vyspěte :-D

954 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. prosince 2016 v 21:58

[953]:Díky, vyspi se taky dobře, ale předtím se odreaguj, to je dobré před spaním. :-)

955 nar.soc. nar.soc. | 30. prosince 2016 v 22:17

[935]:

Jak jsem už zmínil, zdejší židlochovické panství si pronajal od Habsburků nájemce Justin Robert na 99let ( někdy kolem r. 1830). Byl to prý francouzský utečenec před revolucí.
Přišel do Rakouska s kapitálem, který získal jako nájemce výběru daní ve Francii. To byl tamní nápad darebáků, jak krýt výdaje  království. Nájemci zaplatili za pětileté daně jen 50% králi hned a ostatní vymáhali neobyčejně necitlivě. Jedno období to vyšlo, ale druhé skončilo výbuchem revoluce a kdo nezdrhl skončil pod gilotinou. Zmíněný maník slyšel trávu růst a utekl po ukončení prvního období. V Rakousku založil továrnu na výrobu barviv a barev. Vydělané peníze použil na nájemné za panství a umožnil tak arcivévodovi Albrechtovi investovat do hutí a železáren na ostravsku. Nájemce se pustil do stavby cukrovaru. Měl dobrý tým a v poloprovozu vyzkoušel vynálezy ( Robertova difuze, nízkoteplotní odpařováky ) dodnes nejen platné, ale stále užívané při zpracování cukrovky. Nevhodně postavené budovy tohoto pokusného cukrovaru dobře pojistil a brzy vše vyhořelo. Za rok stál nový cukrovar s novými patentovanými stroji. Stavěl z cihel své nové otevřené cihelny ( moderní kruhovky ), kterou po dostavbě výhodně podal. Peníze vložil do úpravy zaplavovaných luk v "knížáku" což byl vrbový les. Po úpravě vzniklo 260ha, přesně rozměřených honů 600 x 280m ( tj. na maximální délku lana parní lokomobily. Zpevněné cesty škvárou z cukrovaru s klenutými mostky přes závlahové kanály a s koncovým stavidlem na zaplavení odpadní vodou ihned po hluboké orbě, aby se vytvořila zásoba vláhy na příští sklizeň. Na tuto pozemkovou úpravu s využití pracích vod z cukrovaru se jezdili dívat odborníci z celé Evropy i Anglie. Na těch asi 16 honech se intenzivně hospodařilo. Plodiny cukrovka, ječmen, obilní směska, vojtěška, pšenice se střídaly. Cukrovka zaujímala 1/4, ječmen 1/4, směska 1/4, pšenice 1/8, vojtěška 1/8.
Orbu obstaraly parní stroje, ostatní práce tažní voli a pro rychlejší pohyb ( secí stroje, plečky) byli tažní koně.
Mocnost ornice byla kolem 45cm pro cukrovku a to znamenitě zvedlo výnosy obilnin. Vyšlechtili si dokonce ozimou pšenici značné mlynářské kvality židlochovickou osinatku, kterou později množili místo do mlýna na prodej jako osivo. Ječmen výtečné kvality zpracovávala místní sladovna pro pivovar ( v místě brzy zanikl ), ale brněnský trvá dodnes. Další zmíněné zrniny a vojtěška sloužily na krmné dávky tažných zvířat.
Sklizeň obilovin se děla potažními samovazači s výmlatem na poli parní soupravou. Takto se měly věci do r. 1919, kdy byl majetek Habsburků zestátněn včetně práv nájemcových dědiců. Zmíněnou pozemkovou úpravu s přiměřeným vybavením a panským dvorem v Žabčicích převzala vysoká zem.škola v Brně, jako školní hospodářství.
Škola uspořádala v r. 1924 výstavu moderních zem. strojů s předváděním. Byly shromážděny na jednom honu, cca na 18ha zem. stroje na jednotlivé plodiny. Šlo o stroje z celé Evropy i z USA. Obecenstvo i odborníci byli uchváceni, co vše už tehdy bylo k dispozici. V obilném honu pracoval první obilní kombajn z USA, ale neoslnil. Židlochovická osinatka, značně vysoká a hustá s tuhým stéblem byla nad možnosti  amerického stroje. Brzy se objasnilo, že je stavěn na poměrně řidší a ve stéble nižší i slabší pšenici, s výnosem cca 15 - 20q/ha, kdežto osinatka dávala 35 - 40q/ha. Obsluha motorického kombajnu s čelní lištou se snažila o práci a zvýšila strniště na 25 - 30cm, což značně pohoršilo přihlížející veřejnost ( není div, když se seče kosou pohybuje se kosa po zemi a strniště je velmi krátké). Lidé v sandálech si navíc odřeli o vysoké strniště nohy a jejich naladění k nové technice značně ochablo. Účel zmíněné výstavy se minul v mnoha směrech účinkem.
Nápodobně dopadl v r. 1928 "elektrostatek" na nově otevřeném brněnském výstavišti. Vystavovaná usedlost byla na svoji dobu maximálně elektrifikovaná. Venkovské obecenstvo to bralo jako provokaci a výsměch, protože vesnice měly slabé přípojky tak na slabé osvětlení a to se ještě vypínalo. Elektřina byla také drahá a zemědělská činnost nevynášela na nákup drahé moderní techniky. Střední sedláci se sdružovali na společný nákup větší mlátičky s pohonem spalovacím motorem nebo i malou lokomobilou. Teprve za další léta, když pracovala Oslavanská elektrárna se zesílily sítě a bylo možno připojit ve vesnici 10KW motor k výmlatu. Rozšířily se potažní žací vazače tuzemské výroby, stejně jako samovázací lisy za mlátičky. Tyto stroje nahradily namáhavou lidskou práci, převážně žen.    pokračování

956 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. prosince 2016 v 22:49

[955]:Je dobře, že tam dáváte předešlý příspěvek (tedy jako reakci na něj)už se mi ozvala se vzpomínkou na mlátičku emailem Eva, tak jsem jí doporučila, aby to napsala sem, aby to bylo hezky pohromadě.

957 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. prosince 2016 v 22:54

[952]: Až na výjimky asi 3, mám také všechny kalhoty na gumu- sukně už jsem dlouho neměla a mám jich tedy hodně. :-(  ;-)

958 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. prosince 2016 v 22:55

Zatím dobrou...raději zítra vstanu dříve-tedy nevím. ;-)  :-D

959 Lydie Lydie | 30. prosince 2016 v 23:15

[955]:Měli jsme mlátičku na  pohon elektromotorem - zrní padalo roztříděné do třech pytlů. Sláma odcházela na pás, který ji posílal do řezačky-šlo nastavit různé délky na které se ta sláma řezala. Ta řezačka měla výfuk-nařezaná sláma se tak dostala na půdu.

960 Lydie Lydie | 30. prosince 2016 v 23:19

[959]:Mlátička se řezačkou stála ve stodole. K ní se přistavil vůz plný snopů dovezených přímo z pole /nikde se to nemuselo skladovat/.Další fůry čekala také ve stodole a ta další už venku, až se ty předchozí vymlátí.

961 Lydie-pokr. Lydie-pokr. | 30. prosince 2016 v 23:23

[960]:pokračování
K obsluze bylo potřeba dost lidí. Jeden házel rozvázané snopy na "vál"-další dával postupně obilí do mlátičky, jeden hlídal a měnil plné pytle za prázdné, další musel na půdě odhrabovat slámu, kterou tam "nafoukala" řezačka a jeden tu slámu šlapat.

962 Lydie-pokr. Lydie-pokr. | 30. prosince 2016 v 23:30

[961]:Jak už tam někde píšete, že bylo málo elektriky, tak to u nás bylo také.
Kdo chtěl mlátit, tak musel mít povolenku z MNV.
V noci se mohlo mlátit bez povolenky.
Tak i nás děti rodiče museli v noci vzbudit, abychom šly pomáhat. Každý podle svých schopností zastával různé "funkce". Např. starší sestra dávala do mlátičky obilí, mladší bratr házel snopy na vál atd....plné pytle obilí odnášel otec....dva museli být na té půdě...

963 Lydie-pokr. Lydie-pokr. | 30. prosince 2016 v 23:35

[962]:
Po skončení práce už venku krásně svítilo sluníčko, ptáci zpívali....a my měli jít spát.
Jednou starší brácha zavelel-"děcka, kdo jde se mnou na houby"? Šla jsem jen já. /Les jsme měli velice blízko/. Ten den jsme zrovna našli tolik krásných hub, že si to pamatuji dosud.

964 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. prosince 2016 v 23:56

[962]:O noční pomoci vyprávěl manžel. Ale ne při mlácení, ale při vaření povidel v kotli, kdy se vařily na dvoře, pod kotel museli přikládat a míchat povidla v kotli-bez cukru, ale dlouho.
Co se týče dávání slámy nebo sena do takové horní půdy na výminkové chaloupce přístupné po žebříku zvenku  to byla také lahůdka.Já jsem byla uvnitř a strýček mi to vidlemi podával, musela jsem dávat pozor, abych se nepíchla o vidle.

965 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. prosince 2016 v 23:57

[963]: Máš krásné vzpomínky, že? Na tu horší steránku se zapomene, ale zážitky zůstanou. :-)

966 Pavlína Pavlína | 31. prosince 2016 v 8:36

Krásný poslední den v roce 2016 přeji :-D

967 Pavlína Pavlína | 31. prosince 2016 v 8:44

Dnes máme kačkačkačeny :-D
Obvykle máme kačenku na Štěpána, ale letos jsme na Štěpána byli u dcery a tam byla husa, tak jsme ji ani nevyndávali z mražáku. A proč kačkačkačeny? Nu, jedna se ještě válí v posteli a dělá že tvrdě spí a druhá spinká v troubě už od 4 hodin od rána. O půl dvanácté se bude jen rozplývat na jazyku a bude krásně šťavnatá.

968 Pavlína Pavlína | 31. prosince 2016 v 8:50

Jdu udělat majonézu na celerovou pomazánku a pomazánky. Rybičkovou a brynzovou. A musím je schovat, nebo zase zmiznou záhadným a naprosto nevysvětlitelným způsobem. Samo totiž řádí.

969 Lydie Lydie | 31. prosince 2016 v 10:39

Přeji krásný den.
Ráno bylo -5 stupňů.Stromy jsou krásně ojíněné. Večer maličko chumelilo, tak máme "zimní kulisu".
Na sjezdovce se lyžuje. :-)

970 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 31. prosince 2016 v 10:58

Přeji také  krásný den. Svítí sluníčko a já honem dělám běžný úklid. Posbírala jsem včera vyprané kousky prádla, tak je musím poskládat. Vařím  čočkovou polévku, za chvíli dovařím rýži a přidělám šťávu k masu. Prostě osmažím na sádle cibuli, ochutím, podleji a pak zahustím, rýže prý musí být  hodně politá (podle muže). Na zítra chystám červené brambory a vařené hovězí, zeleninový salát. Vždyť míváme sváteční oběd i ve všední den, tak se vaří podle chuti a stavu v chladničce. ;-)  :-D

971 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 31. prosince 2016 v 11:06

[968]:Já dám na malé chlebíčky z bagety  jen máslo, malinko hořčice, paprikový salám, kousek Krále sýrů a okurek. Tak nám to chutnalo. Pokud bych udělala pomazánku, zase bych ji musela jíst skoro sama- ten zbytek.Možná udělám jen domácí lučinu na spotřebu, ta se hezky maže. To ale až na zítra ráno.

972 nar.soc. nar.soc. | 31. prosince 2016 v 12:09

Dobrý den.

Nemohl jsem usnout a napsal jsem odezvu na ta sdělení paní Lydie. V noci se asi něco dělo na serveru. Při pokusu napsané odeslat se vše ztratilo.
Takže zatím konec vzpomínání na minulost, tu nijak neovlivníme.

Raději v dobré pohodě do lepších dnů v Novém roce 2017.

( Nikdy jsem si neuměl představit, že se toho dožiji a dnes mne ještě čeká defekt na autě, tak aby se neprodlil do NR).

Mějte se všichni nejen sluníčkově, ale i fanfárově. :-D

973 Lydie Lydie | 31. prosince 2016 v 12:22

[972]:Tak ať se podaří opravit defekt a do Nového roku autíčko startuje úplně zdravé. :-)  :-)

974 Lydie Lydie | 31. prosince 2016 v 14:20

[972]:Také Vám, do nového roku, přeji hodně štěstí, zdraví a dobré pohody. :-)
Pěstování, sklizeň a výmlat obilí by se nejlépe probíralo v nějaké hospůdce, když komentíky padají do sklepa. :-)  :-)

975 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 31. prosince 2016 v 16:11

[972]: Zdravím, třeba to jen sopadlo. Pokud jste to posílal o půlnoci, tak to net nevzal. Kdybyste to měl zkopírované, šlo by to odeslat znovu. Takže vydržať, být obstojně zdraví, auto se spraví, jste šikovný , znalý problémů s mašinkami-nejen s nimi. Doufám, že budete pokračovat v lednové Kavárně. Zemědělství je dost široká oblast, nejen pole, stroje, zvířata, lidi, že? :-)

976 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 31. prosince 2016 v 16:13

[974]:Liduško, všechny nepadají, zatím tady všechny byly a já to hlídám.
Už máš vše na večer připravené? Já nee, tedy pečivo koupené, musímm  vytáhnout z chladničky máslo, aby změklo... :-)

977 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 31. prosince 2016 v 16:39

[974]:Jsem zvědavá, jestli sem zabrousí obvyklí návštěvníci. Jinde jsem je viděla  na Kavárnu nějak zanevřeli.  Asi už slaví, jsou někde na horách - no nevadí, nějak to doklepeme.

978 Lydie Lydie | 31. prosince 2016 v 16:44

[976]: Právě jsme přišli domů - byli jsme na návštěvě - tak koukám, co kde nového.
Večer přijde pouze švagrová, tak budeme jen tři. Všichni mladí dnes slaví jinde. U nás byla sešlost včera.

979 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 31. prosince 2016 v 18:28

Minichlebíčky jsou hotové. Pro nás dva to stačí. Nepřejídáme se ani na svátky. :-D

980 nar.soc. nar.soc. | 31. prosince 2016 v 19:13

Defekt mne nadzvedl. Měl jsem včera dohodnuto, že si mám vyzvednout mražené višňě na griotku. Vyrazil jsem v 18hod. pro ně. Autu se jaksi nechtělo, pustil jsem volant a zatáhlo na krajnici. Zastavim a posvítím na kolo, je skoro prázdné. Bylo to 300m od baráku, tak hned obrat a u domu už bylo na ráfku. Dnes ve tři jsem vzal bicykl, vymustroval se do chladna, zajel si do zahrady, vyhrabal jedno rezervní kolo a dohustil je. Mám to k baráku asi 1km, tak odšroubovat zvonek a kolo navléci na řídítka, na nosič hever a klíč na kola z gola sady ( to je bezpečné na povolení šroubů). Lidé na ulici na mne zírali při jízdě, jako na exota, ale nešť. Během 10minut bylo kolo povoleno, auto zvednuto, dobré kolo nasazeno, utaženo, hever do kufru i s defektem a ráčnou. Po Novém roce to dám opravit a višně mám domluveny u známého v mražáku. Viděl jsem ve vzorku cosi kovového.
Existuje pověra, "Jak na Nový rok, tak po celý rok". Takže auto stojí na čtyřech, v peněžence mám pár merglí, cítím se dobře, griotka bude taky, ať si na mně pověra něco vezme! :-D

981 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 31. prosince 2016 v 21:53

[980]:Tak ty višně budou dobré. Počkáme si na Griotku, co říkáte? Bude-li, vy víte, že já ji mám ráda. Možná se to uleží do jmenin v březnu, kdy k nám přijdou určitě kamarádky a...koupím. Nechám si na to ten doplatek důchodu,,, :-D  :-D  :-D

982 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 31. prosince 2016 v 21:56

Tak se mi kočičky přestěhovaly vedle, tam není tak slyšet bouchání jako u mne.Však mi od old boye přišel obrázek  psa, dala jsem to do článku Kavárny- přečtěte si jej-myslím ten jeho komentář- To sedne. ;-)

983 Pavlína Pavlína | 31. prosince 2016 v 22:56

Jsem tu jen na skok, popřát všem vše dobré do nového roku, hodně zdraví, štěstí a spokojenosti, hodné děti, manželky, manžele, kočky, psy, myšičky i papoušky, hodně všeho nej a nejlepšího, co si kdo může přát :-D  :-D  :-D

984 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 31. prosince 2016 v 23:07

To jsi hodná, že jsi zašla. Já jsem právě dokončila Lednovou Kavárnu. Zatím bez vtípků, těch si lidé možná vyslechnou dost v televizi. Za zády mi hraje šlágr. Texty neposlouchám, ale písničky ano. Muž asi zalehne, nevím, zda vydrží do půlnoci. Šampus se chladí, ale asi ho bouchneme tak za 10 dní. Když , tak si připijeme štamprlí. ;-)  :-D

985 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 31. prosince 2016 v 23:07

[983]: Tentokrát tu tisícovku nedotáhneme, ale to nevadí. Jen spíš je mi smutno po těch, kteří tady už měsíc nebyli.

986 Kitty Kitty | Web | 31. prosince 2016 v 23:17

Zdravím všechny do Kavárny, asi už pomalu budete chystat pitíčko a papu na konec roku 2016. Nebyla jsem ti dlouho, mám práci se soutěží fraktálů a podobné denní zaměstnání. Byla jsem sem přilákaná Ruženčiným upozorněním na články praktika Ivana a už jsem naočkovala mého zemědělce - dám mu odkaz na Kavárnu na jeho NB a může si číst. Potom jsou poučené diskuse - já taky trochu pamatuju a jeho to baví dodnes. Dodnes kombajnuje a pamatuje i STSky, JZD i ZD.
Pro oslavující přeji veselý zbytek Silvestra 2016 a od zítřka ať nám blog běží a naše životy ať nic netíží a zůstanou s námi všichni, které máme rádi. Blogerům přízeň Múzáka i Múz ;-)  :-D

987 Hanako Hanako | 31. prosince 2016 v 23:35

Pošuci tu bouchají už od sedmnácté hodiny, jsem vzhůru  a utěšuji vyděšenou Betty,´je zalezlá pod počítačovým stolkem. Poslouchám hudbu z youtube-Sinatra, Presley i klasika, trochu se psina zklidnila. Přeji do nového roku poklid a zdraví, těším se na nové Kavárny. :-)  :-)  :-)

988 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 31. prosince 2016 v 23:44

Lednová Kavárna je již připravená. Možná vás její obsah trochu překvapí, ale v dobrém určitě. Ze starého tam zůstane jen ta "historická" Tlusťjochova. :-)

989 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 31. prosince 2016 v 23:47

Jen bych chtěla na konci roku poděkovat všem, kteří sem zavítali a komentovali. Snad se tady objeví i ti, kteří komentovat z jakýchkoliv důvodů přestali. Je to škoda, povídání je určitě pestřejší. Vítáni jsou všichni.
Chtěla jsem je jmenovat, ale, co kdybych někoho vynechala. To víte stáří se hlásí(ta paměť) naskočí když to nečekáte a když už ten údaj nepotřebujete, tak se objeví-potvůrka.

990 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 31. prosince 2016 v 23:49

Už se to blíží, jdu se podívat, jestli manžel je vzhůru. Tady mi zpívá šlágr, akorát zrovna německy, takže nemohu hulákat s nimi. :-)  :-D

991 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 31. prosince 2016 v 23:51

[987]: Ani se nechci tzlobit. Kde na tu parádu lidi berou. Vždyť je to dost drahé. Taky tady bouchají od odpoledne. Copak to, ale když ti začnou bouchat v půl druhé v noci až člověka vzbudí, šlápla bych jim s chutí na ruce, které ty petardy zapalují.

992 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 1. ledna 2017 v 1:26

Tak končíme Kavárnu prosincovou, ale doufám, že si ji ještě lidé najdou- tedy ty komwentáře k zemědělství od pana Ivana. Přetahovat to do Kavárny lednové je snad zbytečné- je to " hned vedle". :-)

993 gitty93 gitty93 | E-mail | Web | 31. ledna 2017 v 9:45

znáte tu někdo skype? icq? facebook? zaboha aspoň email?

994 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 31. ledna 2017 v 15:58

[993]:Známe, ale stejně si takto rádi povídáme. Jsme tady taková blogová komunita a nemusí vše číst každý na facebooku, taky jsou tady řeči, které by možná málokoho zajímaly, protože se tady někteří známe i osobně...skype je -aspoň pro mne - soukromý.. ;-)

995 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 11. února 2017 v 18:53

[993]:Navíc by nesměl být skype nějaký podivně zabetonovaný... :-(

996 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. června 2018 v 9:39

Zopakovala jsem si ty rady, to není na škodu. :-)

997 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 31. července 2018 v 11:23

Dnes bylo v přehledu uvedeno, že 12 lidí četlo tuto Kavárnu-prosincovou, dva roky starou. Tak jsem si ji prošla a ono tam bylo dost zajímavého. Kdo si to všechno pamatovat, že, :-D

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama







Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx