JSOU TŘI ETAPY ŽIVOTA: MLÁDÍ, STŘEDNÍ VĚK A VYPADÁTE DOBŘE!


Kde jsi, maminko?- 21.

11. března 2015 v 0:01 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Maruška 18.

Mariino doporučení si Jarka vzala k srdci a při další schůzce chtěla Vlastíkovi říci o synovi. Jen nevěděla, jak má začít. Pomyslela si, že se ho nějak nenápadně zeptá , co si myslí o svobodných matkách. Šli spolu stromovou alejí kolem rybníka a Vlastík vzal skoro nesměle Jarku za ruku. Nenápadně se ohlédla, jestli nejde někdo známý, kdo by mohl mít nějakou nemístnou poznámku, ale nikdo nebyl nablízku. Ponechala mu svoji ruku a jen se zeptala:
,,Vlastíku, neřekl jsi mi nic o své rodině. Máš sestru, jak jsem usoudila z toho, že jsi hlídal neteř. Máš ještě dalšího sourozence? A co rodiče?"


,,Jak bych to řekl. Mám rodiče, ale víš, vlastně to moji rodiče nejsou. To je na dost dlouhé povídání. Dalo by se to možná říci krátce, pokud to bude stačit."
,,To víš, že ano, já jsem jen zvědavá, ale pokud by ti to vadilo, nenutím tě."
Vlastík jen pokýval hlavou, ,,víš je to takové možná neobvyklé, ale hodně dlouho, do svých 15 let jsem nevěděl, že otec není můj vlastní a maminka je vlastně moje teta. Až když jsem se s otcem jednou pohádal - puberťák, znáš to - utekl jsem z pokoje , kde zůstal sedět s matkou, zaslechl jsem ho jak matce říkal:
,,Kdybych byl jeho vlastní táta, už bych mu nařezal, ale ty bys to považovala za týrání." Okamžitě jsem se tam vrátil a vybafl na ně:,,Tak já nejsem váš, proto mě tak sekýrujete, že? Nemáte mě rádi!"A utekl jsem ven.
Do večera jsem bloumal po městě, schválně jsem nešel domů. Míval jsem příkaz být do 20. hodiny doma, pokud jsem ještě po večeři vyběhl a bylo venku světlo. Tak jsem seděl za domem a čekal, jestli mne někdo bude hledat. Ochladilo se, byl jsem smutný a přemýšlel, proč jsem se o tom, že nejsem jejich, nedověděl dřív. Maminka najednou stála přede mnou, pohladila mne po hlavě a řekla jen:
"Vlastíku, pojď domů, vysvětlím ti, o co jde, ano?" Tátu nebylo vidět, byl ve své pracovně. Maminka mi vyprávěla:
,,Když jsi se narodil mé starší sestře - byly jsme 4 sestry - tvoje maminka zemřela. Tvůj vlastní tatínek byl zrovna na vojně a nedostal se domů. Já jsem byla už dva roky vdaná za Vlastimila, neměli jsme zatím děti a byli jsme jediní, kteří se mohli o tebe postarat. Tvůj tatínek se vrátil z vojny po demobilizaci a nevěděl si rady s miminem, které bylo zatím u nás, aby nemuselo být v kojeňáku. Zamiloval se a chtěl se oženit. Jenže ta jeho nastávající neměla zájem o dítě, chtěla mít vlastní. Také pak měli čtyři.

My jsme si na tebe zvykli a tak jsme mu navrhli, že si tě adoptujeme, abys měl naše jméno. Stejně už ses jmenoval po mém muži Vlastimil. Souhlasil s adopcí a odstěhoval se i se ženou do Čech. Zřejmě všechno mělo vliv na to, že jsem oproti výrokům lékaře najednou otěhotněla a měli jsme dceru. Je vlastně tvá sestřenice, ale sám víš nejlépe, že jsme žádný rozdíl mezi vámi nedělali. Proto jsi také nepřišel na to, že jsi adoptovaný. On to nikdo cizí nevěděl a příbuzní ti to neřekli kvůli nám. Táta je přísný, ale on už je takový, panovačný i ke mně, ale dovede se postarat o rodinu a má nás rád. Je na tebe hrdý, že se dobře učíš, tak nebuď nevděčný. Popřemýšlej, kde bys asi byl, kdyby tehdy nesouhlasil, že si tě vezmeme."
,, Víš, byl jsem potom delší dobu odtažitý, ale nakonec jsem se naštval na vlastního tátu, kterého jsem znal z rodinných fotografií, kde byl s mou zemřelou maminkou, což jsem dříve nevěděl. Tak lehce se mě zřekl! Nakonec je pravda, co se říká: Rodič je ten, který dítě vychová a ne ten, kdo ho zplodí a porodí. "
Vlastík se podíval na Jarku, která měla slzy v očích. ,,Copak je, to tě tak dojalo?"
,,Víš, že ano? Myslím na svého syna, o kterého jeho otec také nemá zájem." Vypadlo z Jarky, aniž si uvědomila, že o synovi Vlastík neví.
,,Ty máš syna? Kde je? Jak to, že jsem ho ještě neviděl? Proč jsi mi to neřekla?"
,,Bála jsem se, že o mne ztratíš zájem, nebudeš se se mnou vůbec bavit. Víš, jen jednou jsem chlapci uvěřila, nevěděla jsem, že je ženatý. Byl tady na vojně a já jsem byla zamilovaná, hloupá. Chtěl, abych to dítě dala pryč, když mu to moje sestra řekla. Já jsem mu to ani říci nechtěla. Nakonec se dohodli, že on sice na dítě bude platit, ale vědět o něm nic nechce. Až se narodí, on bude mít před odchodem z vojny, tak se domluví, zaplatí předem nějaké alimenty a pak je bude posílat . Dokonce přes kamaráda, aby se to žena a hlavně její rodiče nedověděli. Všechno vyřídila Maruška. Ona mi pomáhá a její manžel Zdeněk. Táta synův, také Zdeněk ho ani neviděl. Od té doby, co odejel z vojny , jsem o něm neslyšela."

Vlastík si jen pomyslel, jak se osudy melou. Zrovna on musel narazit na ženu, která má dítě . Měl by tak splatit pomyslný dluh za to, že jeho si vzali jako mimino a starali se o něj dobře, nenechali ho třeba v domově pro děti?
,, Jarunko, kdy mi syna ukážeš?" Zeptal se jen a lehce ji políbil na tvář.
Zrudla, sklopila hlavu , pak jen řekla: ,,Když chceš, třeba zítra."
Netušila, co po vyřešení této otázky , ve chvíli, kdy doufala v krásnou budoucnost, ještě přijde za pár týdnů...

Pokračování...
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 11. března 2015 v 7:24 | Reagovat

Jsou to tak životní kličky! Ale děti potřebujeme a nakonec se jich někdo slitovný nebo potřebný ujme. Je s nimi, peníze ještě nikoho nevychovaly

2 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 11. března 2015 v 9:58 | Reagovat

Vše je tak smutné.

3 Jarmila* Jarmila* | Web | 11. března 2015 v 11:34 | Reagovat

Ruženko, ty nás napínáš. ;-)  :-D Snad to mezi Jarkou a Vlastíkem dobře dopadne.

4 Ježurka Ježurka | Web | 11. března 2015 v 17:00 | Reagovat

Další zápletka. Tak nevím, ale myslím, že to až tak jednoduché nebude. ;-)

5 Hanka Hanka | E-mail | Web | 11. března 2015 v 21:53 | Reagovat

Kvůli té poslední větě neusnu, Ruži! ???
Život není vůbec jednoduchý. :-? Doufám, že se všechno v dobré obrátí! :-)

6 tetkapernikarka tetkapernikarka | Web | 12. března 2015 v 17:32 | Reagovat

Ahoj Růži,přeji ti k zítřejšímu svátku vše nejlepší,užij si příjemný den :-)
Budu mít takový trochu "fofr" víkend :-D tak přeji s předstihem...třeba budu aspoň první gratulant ;-)  :-) Alena

7 Janinka Janinka | E-mail | Web | 12. března 2015 v 18:06 | Reagovat

Cesty života i osudu jsou nevyzpytatelné, těším se na pokračování! :-)

8 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 12. března 2015 v 20:09 | Reagovat

[6]: Děkuji, kéž by to šlo, moc si užívat nebudu, čeká mne docela práce a necítím se zrovna dobře. Uvidím.Přeji dobré prožití toho fofrvíkendu. ;-)

9 Lukáš Přibyl, DDV Lukáš Přibyl, DDV | Web | 13. března 2015 v 9:09 | Reagovat

[8]: Právě se dívám na Seznam.cz a počítač mi hlásí, že tu má někdo svátek. Tak všechno nejlepší Růženko.

10 Miloslava Miloslava | Web | 13. března 2015 v 9:11 | Reagovat

Teda Růženko,ty nám dáváš,další zápletka na obzoru.
Na FB jsem ti chtěla popřát vše nejlepší,ale nebyla jsem si jistá,že jsi to ty,ale nevadí:Růženko k dnešnímu svátku vše nejlepší a hlavně hodně zdravíčka. :-)

11 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 13. března 2015 v 20:16 | Reagovat

[10]: Jo, určitě ano, děkuji...

[9]: Děkuji Lukáši, dnes klidně ten kroužek oželím, když mi tolik lidí přeje zdraví. Kéž by ho měli ti gratulanti všichni a vlastně všichni lidé, že? :-)

12 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 14. března 2015 v 15:41 | Reagovat

Ruženko a jakpak to bylo dál? :-)

13 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. března 2015 v 18:42 | Reagovat

[12]: Napíši, neboj se... ;-)

14 DRAK DRAK | Web | 16. března 2015 v 20:06 | Reagovat

děkuji za návštěvy a krásné komentáře! ;-)

15 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. března 2015 v 22:43 | Reagovat

[14]: Ráda k Vám chodím,  obrázky krásné přírody stojí za to. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx