Já jsem v tom kalupu úplně zapomněla, že jsem právě před deseti lety 12. srpna 2008 začala blogovat...


♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥


Kde jsi, maminko? - 20.

4. března 2015 v 0:53 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Maruška - 17.

Jarka se znovu zamilovala. Nebylo to nic zvláštního, spíš způsob seznámení nebyl zcela obvyklý.
Jak to vyprávěla kamarádce Věrce, byla to ale docela romantika. Mladý muž přišel do Kadeřnictví na ostříhání s malým děvčátkem a když ji Jarka stříhala, nadhodila, že jeho vlasy by už také docela potřebovaly nůžky.
,,Vám se nelíbí delší účesy u mužů?" Usmál se na ni a ona zrudla. Měl krásně zelené oči, jaké ještě neviděla. V kombinaci s tmavými vlasy obzvláště ne. A milý úsměv.
,, Brunet by měl mít spíš oči hnědé a ne tak jasně zelené." Pomyslela si.


,,Dcerku necháváte stříhat a sám máte delší vlasy než ona." Podotkla.
,,Je to neteř, sestra neměla čas s ní jít, tak mne poprosila. Nevěděl jsem, že bych tady mohl přijít o svou okrasu."

Jarka nevěděla, jestli si z ní dělá legraci, ale nakonec se nechal doopravdy od ní ostříhat. Samozřejmě u toho naoko naříkal a malá neteř se mu smála. Jarka nakonec také. Podle toho, že mu dívka říkala strejdo, usoudila Jarka, že nelhal.
Ten den po zaplacení odešel, aniž by dal najevo zájem. Byla zklamaná, ale pak si řekla, že přece jeho žertování patřilo neteři a ne jí.

Byla proto překvapená, když ho za dva dny potkala před Kadeřnictvím, jak šla domů. Pozdravil, zeptal se, jestli může jít kousek s ní. Kývla. Připojil se k ní , představil se , povídali si a když pak odbočovala k domu, zeptal se, jestli by se nemohli někdy sejít. V tom momentě si uvědomila, co by asi dělal, kdyby věděl, že má nemanželské dítě. Byla ráda, že v ten den jí nepřišel naproti švagr Zdeněk s kočárkem, jak dělal, když potřeboval někam jít a Maruška nebyla doma. V tom případě předal kočárek Jarce a ona pak pokračovala domů.
Jarka přemýšlela, jak aspoň z počátku utajit svoji situaci. Třeba si ji Vlastík, jak se jí muž představil, natolik oblíbí, že by mu její syn nevadil. Zatím ale nebude nic vyprávět.

Jarka mateřstvím docela zkrásněla. Zůstala štíhlá, vytáhla se už dříve, ale získala ženské tvary. Byla dokonce vyšší než Maruška. Světlé vlasy s nádechem do zrzava, modré oči pod tmavším obočím a jemné pihy kolem malého nosu ji dělaly přitažlivou, zajímavou. Pokud si vyšla s kamarádkami z práce nebo Věrkou mládenci o ni projevovaly zájem, ale ona byla opatrná. Bavila se ráda, tančila, ale pokud se s ní chtěl někdo sejít, odmítala. Když to bylo příliš okaté, tvrdila, že má chlapce na vojně a nechce si začínat s jiným. Vlastíkovi se ale nevymluvila a tak se párkrát sešli po práci. Zanedlouho zjistila, že je zaměstnaný u provozovny Rudných dolů v nedaleké vesnici a vrátil se nedávno z vojny.
Tak proto ho zatím nikde neviděla a doufala , že on o ní nebude nic vědět.

Přišla jednou domů a chtěla si promluvit s Maruškou. Nebyla doma. Na stole našla lístek:
,,Šli jsme navštívit tátu, vzali jsme Jarečka sebou, zatím nevím, kdy se vrátíme, udělej si volno, postaráme se o dítě."
Jarka uvítala tu možnost a šla si popovídat s kamarádkou Věrkou, které se svěřila se svými zážitky i obavami.
,, Víš, Věruš, kdyby tak Maruška dělala, že je Jarkova maminka, Zdeněk mi nechodil naproti, získala bych Vlastíka , třeba by mu pak nevadilo, že jsem svobodná matka. Vždyť už to není taková ostuda jako dřív a člověk se může splést, ne? Nemohla jsem vědět, že je kluk ženatý, když mi to neřekl." Ubezpečovala se.
,,Víš co, promluv si s Maruškou, oni se ti stejně o malého starají, třeba sami děti nemůžou mít, je to jeho teta."
,,Ty myslíš, abych jim ho dala úplně? To ne, co by si o mně pomysleli? A táta s Olinou. Když už to překousli, zvykli si.
Víš, Jareček je hodné dítě, mám ho ráda, až vyroste, co bych mu řekla? Myslíš, že nejsem dobrá máma? Asi moc ne, starají se o něj víc než já, ale musím přece taky trochu mezi lidi a Maruška a Zdeněk jsou starší, už nepotřebují nikam moc chodit." Mudrovala .
,,Ty jsi dobrá, bavit se chceš, chodit s chlapcem, o dítě se ti mají starat druzí, ale hlavně, ať se to nedoví ten tvůj vyvolený, viď? Uvidím, jak dopadneš. Ale s Maruškou si promluv, řekni jí o Vlastíkovi, ať ti poradí."

Ještě ten večer si Jarka s Maruškou promluvila, svěřila se jí a chtěla, aby rozhodla, co má dělat.
,,Jako vždycky, mám řešit tvoje záležtosti, viď? Je mi jasné, že nechceš zůstat sama celý život. Budeš to muset Vlastíkovi říci, že máš dítě. Prostě mu povypravuj svůj příběh. Pokud o tebe bude stát, nenechá tě, bude se o tvého syna zajímat, třeba vám to vyjde. Jinak nevím, neznám ho. Možná bys mohla nejdřív zjistit, co si myslí o svobodných matkách nebo i otcích."
,,Já to tedy zkusím, jestli mě nebude pak chtít, nechci už žádného kluka ani vidět. Moc se mi líbí, ale už tak hloupá nebudu a vnucovat se mu taky nebudu." Dodala Jarka.

Pokračování...
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 4. března 2015 v 4:45 | Reagovat

Teď ve stáří říkám, že bych mu to raději řekla. Jenže nejsem ona. Uvidím co bude dál :-)

2 Evina Evina | E-mail | Web | 4. března 2015 v 7:44 | Reagovat

Jsem ráda,že jsem si mohla tak pěkně "počíst" po ránu :-) Měla by mu to říct,protože později by to považoval za podraz 8-O

3 Hanka Hanka | E-mail | Web | 4. března 2015 v 12:48 | Reagovat

Se zatajováním nebo překrucováním pravdy jsou jenom problémy.
Já bych to Vlastíkovi řekla, ale na druhé straně chápu Jarčiny obavy. :-)

4 Ruzena Ruzena | Web | 5. března 2015 v 16:47 | Reagovat

Taky bych byla pro rict to hned..Cim dele se ceka,tim je to pak tezsi. Jenze...je to mlady kluk,kdovi...to se dozvime v pristi kapitole! :-)

5 Bev Bev | E-mail | Web | 6. března 2015 v 10:13 | Reagovat

To je moudré rozhodnutí, myslím, že později by bylo ještě mnohem obtížnější říct Vlastíkovi o synovi.
Krásné čtení, četla jsem s potěšením a těším se na pokračování. :-)

6 Radka Radka | E-mail | Web | 7. března 2015 v 11:46 | Reagovat

Utíkat před pravdou není dobře a věřím, že to Vlastík zvládne. Ale co pak Maruška, určitě si už na malého zvykla... No, bude to ještě napínavé.

7 Janinka Janinka | E-mail | Web | 7. března 2015 v 13:57 | Reagovat

Pravda vždy vyjde najevo, to už vím. A lepší dříve, než později :-).

8 Ježurka Ježurka | Web | 8. března 2015 v 16:50 | Reagovat

Já bych to řekla určitě a hned. Ostatně, když jsem kdysi zůstala sama s malými dětmi, tak první, o čem jsem mluvila, když se někdo "lísal", tak o tom, že mám dvě krásné děti a přes to nejede vlak. :-)

9 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 8. března 2015 v 19:51 | Reagovat

[8]:Máš pravdu, tak se pozná charakter člověka. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama




Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx