.

Bloguji od 11.srpna 2008 - - k této vzpomínce přidejte 1 rok.
Jsem tady s Vámi ráda, jste zde všichni vítáni.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Tetka Katka - 12.

6. září 2013 v 23:50 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Podruhé se Katka vrátila z nemocnice domů téměř uzdravená. Jen jí lékaři zdůrazňovali, aby se opravdu šetřila, vyhýbala hlavně rozčilování, ale také velkému smutku. Petrovi kladl lékař na srdce, aby Katku víc hlídali, moc ji nenechávali samotnou chodit někam dál, kontrolovat ji, pokud možno nenápadně.



,,Však víte, jak staršímu člověku vadí, když ho mají mladí za nemohoucího, přestálá nemoc jim nebrání v tom myslet si, že jsou už zase fit a mohou dělat všechno jako dříve. Bydlíte společně, že? Něco o tom paní vyprávěla. Musí to být dost náročné nejen pro ni, ale i pro vás. Pro ni spíš dobrodiní, protože není sama, opuštěná. Zapojte ji do svého života, ale jen v takové lehké pomoci, spíš se raďte, aby necítila nedůvěru ve své možnosti."
,,Děkuji vám, pane doktore, manželce to řeknu, teta je hodná žena, ale to víte, má své názory, zvyky a kolikrát zasahovala do našich věcí dost nevybíravě. V poslední době, kdy je na světě dcerka, se upnula na ni a už nás tak nesleduje.."

Martině se povedlo docela hezké přivítání mamky, jak jí již delší dobu říkala. Připravila lehký oběd, upekla dokonce piškotové řezy s lehkým krémem, které Katce jednou od ní chutnaly. V ložnici všechno čisté, pokoj také uklizený. Vlastně celý byt vypulírovaný. Největší radost však Katka měla, když malá Petra, která se držela za ruku maminky najednou vykřikla:

,,Jé, bábi Katka, moje bábi je doma , ahoooj!" Rozběhla se ke Katce a objala jí nohy. Katka se málem rozbrečela.
,,Ty moje Peťulko, stýskalo se ti po mně? Vzpomínala jsem na tebe celou dobu, těšila se, byla zvědavá, jestli jsi vyrostla. Jak vidím, už i pěkně mluvíš."
,,Jdeme, poď mi číst pohádku, prosím. " Tahala ji malá za ruku a rodičů si nevšímala.
,,To není možné! Ty už umíš říkat r? Kdopak tě to naučil?" Byla překvapená Katka.
,,Máma, hrrr na ně, žíkala!"
,,Tak ještě to ř a budeš už krásně mluvit. Počkej, musím si odložit, umyju se, převlíknu , ano?"
,,Peti, babička si musí odpočinout, najíst se. Musíš chvíli počkat. Však se ti potom bude chvilku věnovat, že mami?" Ozvala se Martina.
,,Vítejte doma, pojďte se najíst, jistě máte hlad. Tašku vám pomohu vybalit, dám všechno do pračky, co budete chtít vyprat. Tak Peťko, pusť už babičku, pojď taky jíst a budeš u ní."

Martina si v práci vzala volno na pár dní, aby mohla být nejen s Peťkou, ale i s Katkou. Chtěla vědět, jak se bude Katka k malé chovat, nebude-li moc unavená. Malá se jí nemohla nabažit. Také musela Martina vysondovat, jestli Katka snese v bytě Stázku. Bylo jasné, že po ní nemohou chtít, aby malou sama hlídala. Jen jestli to nebude brát jako degradaci, že ji už nechtějí na hlídání. Peťka se od bábi nechtěla hnout a museli jí domlouvat, že ještě bábi není moc zdravá a mohla by onemocnět.
,,Není nemocná, směje se, povídá pohádku," odporovala malá. ,, A nekulhá!" Martina se musela zasmát a slyšela to i Katka, která přišla z pokoje. Sama se začala vyptávat, jak to bude s hlídáním a jestli s ní počítají.


,,Mami, doktor říkal, že ještě musíte být opatrná. Chcete tady být s námi dlouho, ne? Hlavně s Peťkou! Vite co, pojďte, uvařím čaj nebo chcete kafe? Sedneme si a povím vám, jak si to představujeme." Táhla ji Martina do kuchyně. Vypadalo to, že se Katka smíří s tím, že dopoledne bude u nich Stázka i se synkem, bude dělat, co je třeba kolem dětí a poslouží i Katce, co bude třeba. Katka jí bude nápomocná tím, že pohlídá děti, bude se s nimi chvílemi bavit. Bábi si po obědě lehne s Peťkou a Stázka může jít domů se synkem. Odpoledne, až přijde Petr mohou jít na procházku, případně s nimi půjde Martina, když bude doma. Petr teď chodí brzy ráno, aby byl dříve doma. Bere si někdy práci sebou.

Byla to idylka, aspoň to tak vypadalo pár týdnů po návratu Katky domů. Stázka byla milá i k ní, ale Katka se na ni dívala jaksi úkosem, bavila se víc s dětmi. Všimla si, že Petr se občas vrací z práce a Stázka, místo toho, aby odešla, zdržuje se nápadně dlouho u nich. Hlavně ve dnech, kdy měla Martina prodlouženou službu. Malého Dana schválně dala spát do pokojíku, že je prý unavený, ospalý a kdyby šli domů, tak jí neusne, přejde ho spánek. Katka většinou brala malou k sobě, aby ji měla pod dohledem a Stázka umývala nádobí v kuchyni, uklízela hračky. Daník spal v pokoji u mladých a tak Petr po návratu poseděl rád se Stázkou u kafe. Bavili se o dětech, o mužovi , který nebyl skoro vůbec doma a jak závidí Martině, že je Petr pořád s nimi.

,,Víš, ona neví, co má! Co já bych za to dala, kdybych měla muže každý večer doma. A ještě takového dobráka." Zaslechla Katka, která šla na záchod , zastavila se v síni pak a poslouchala, jak se Stázka směje a mluví. Katka se šla napít do kuchyně, kde seděli a zahlédla, že má Stázka ruku položenou na ruce Petrově. A on neucukl, díval se na ni a usmíval se. Stázka honem ruku sundala, když viděla Katku a nevěděla kam s očima. Katka se na ni mlčky podívala, pokývala hlavou, vzala sklenici s vodou a beze slova odešla. Petr se zvedl ze židle a omlouval se, že se půjde podívat na malou.

Stázka se honem rozloučila a poprosila ho, aby jí zavolal, až se Dan vzbudí, že ona si skočí na nákup vedle do obchodu. Přijde si pro Daníka, nechce ho teď budit.
,,To je samozřejmé, pohlídám ho. Brzy už taky přijde Martina, tak nebude problém."
,,Díky a nezlob se, že jsem tady tak otravovala."
,,Ale jdi, jak otravovala, vždyť my tě potřebujeme, ne ty nás."
,,Kdybys věděl," pomyslela si Stázka a raději šla.

Pokračování...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Otavínka Otavínka | Web | 7. září 2013 v 5:25 | Reagovat

Pěkný příběh a opět zauzlovaný a napjatý, jak to bude dál.Moc pěkně to umíš Růženko.
Už se těším na pokračování. Stázička se urřitě do Petra zamilovala. :-)

2 Týna Týna | Web | 7. září 2013 v 8:25 | Reagovat

Dlůe mého si Stázka přestala rozumět s mužem. Však není pořád ona doma, jemu to nejspíš vadilo (kterýmu chlapovi ne) a tak si zidealizovala Petra a kloní ho na svou stranu. Hraje přehnaně ublíženou a Martina jí překáží. Nu zajímavé to ještě asi bude :-D což je u Tebe Ruži vždycky! Těším se na pokračování, nenech nás prosím dlouho čekat.

3 Radka Radka | E-mail | Web | 7. září 2013 v 11:01 | Reagovat

Tak tohle zauzlení bych nečekala. Pěkně to stupňuješ, Růženko :-)

4 Intuice Intuice | E-mail | Web | 7. září 2013 v 11:47 | Reagovat

Pěkná zápletka! Uvidíme, jak se to vyvrbí!

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. září 2013 v 15:20 | Reagovat

[2]:Ten její muž byl pořád pryč, ona byla sama doma. Když přijel, přes víkend, ona doma byla, ale to ten vztah zkresluje, zužuje na společné chvilky, které mnohé ženě po čase nestačí. A nemusí muže přestat mít ráda.

6 Kitty Kitty | E-mail | Web | 7. září 2013 v 18:26 | Reagovat

Stázku potřebovali na hlídání a tak jí přivykli. Snad to zvládnou - dobře nás máš na háčku ;-)

7 Ježurka Ježurka | Web | 7. září 2013 v 19:06 | Reagovat

Další zápletka? O to víc budu napnutá čekat na pokračování. Krásný příběh, takový opravdu ze života, jak to umíš napsat. :-)

8 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 7. září 2013 v 22:41 | Reagovat

Tak to se nám nějak zamotává ;-)  :-)

9 Zdeňka-Anna Zdeňka-Anna | 9. září 2013 v 19:12 | Reagovat

Tohle se rozmotá, měla jsem obavu, aby se něco zlého nestalo té malé.

10 Hanka Hanka | E-mail | Web | 19. září 2013 v 20:17 | Reagovat

Snad se to nějak nezvrhne, Ruži, honem jdu na třináctku, jinak bych nejspíš ani neusnula! ???  ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx