Já jsem v tom kalupu úplně zapomněla, že jsem právě před deseti lety 12. srpna 2008 začala blogovat...


♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥


Jeden zvláštní sen -11.

8. května 2013 v 23:29 | Ruža z Moravy |  Moje povídky


Osazenstvo Besedy si prohlíželo interier kavárny.Dveře do vedlejšího salonku byly zatím zavřené a tam se scházeli pomalu slavnostně oblečení studenti. Až budou všichni, vchod se z chodby uzavře a nadále se bude vše odehrávat jen v hlavním sále , místnosti u baru a v salonku samozřejmě také. V hlavním sále byl zvětšený, oproti jiným dnům, parket tak , že první řada stolků byla posunuta dozadu.


Stolky byly přiraženy k sobě a přestože byly kulaté, tvořily docela přijatelnou řadu. Sedělo se ze stran. Boxy byly také k dispozici. Mezi řadami stolků bylo volno tak akorát na procházející pár lidí. Tak to bylo domluveno se studenty, kteří měli určitý záměr, který předem nesdělili.

Vše bylo krásně připraveno. Na stolcích byly vázičky s čerstvými květinami, prostírání v tlumených barvách téže barvy jako polstrování židlí. Na stolcích připravené skleničky na přípitek a sklenice na nealko. Menší příbory na dezert, lžičky byly poskládány umně uprostřed stolku. Byly tam připraveny misky s mandlemi, skleničky s tyčinkami.
Na podiu, kde stál klavír, v rohu hudební skříň , seděli připraveni muzikanti. Byli pouze tři, ale každý z nich uměl hrát na několik nástrojů a navíc měli ještě elektronický klavír, takže byli schopni zahrát od lidovky, přes pop po rockenroll všechno. Mohlo se začít.

Pan Vratislav byl připravený studenty přivítat slovem, předat slovo jednomu ze studentů a pak nechat zahrát domluvený valčík pro dva páry sólistů, jak bylo domluveno. Na zahájení měl připravené malé překvapení. Usedl ke klavíru , Josef a jeho kamarád z obou stran otevřeli lítací dveře do salonku, aby studenti mohli jít zasednout do sálu za zvuků studentské hymny. Sotva však zazněly první tóny Gaudeamus igitour... hudebníci se přidali a do sálu vpluli tanečním krokem dvojice studentů a studentek. Na melodii tančili polonézu jako vyšitou, postupujíce mezi stolky k parketu .

Pan Vratislav i ostatní personál na studenty koukal dojatě. Vrátil se ve vzpomínkách do mládí. Melodie skončila a namísto slavnostního proslovu zazněl valčík a studenti po kruhu pokračovali v tanci. Pak jeden pár po druhém, vždy jeden nalevo, druhý napravo odtančili ke stolkům. Studenti se předem domluvili s muzikanty na pokračování bez přerušení, aby vyniklo efektní zakončení polonézy. ,,Kdy to ti mladí nacvičili?" Šeptem se Vrattislav zeptal muzikantů, vždyť o tom nevím.
,,Cvičili si to ve škole, copak se nedá tančit i tam, když mají přehrávač? Tady už to museli risknout, aby se trefili mezi stolky."

Šéf se konečně ujal slova, přivítal všechny v podniku, představil obsluhující personál, informoval studenty jak to bude organizováno s občerstvením , co je jim k dispozici , předal pak slovo zástupci studentů. Po něm přednesla dvojice studentů krátkou báseň a slíbila, že bude pokračovat po přípitku ve čtení třídní kroniky. Tam byla složena na každého studujícího veršovaná chrarakteristika- podle jeho chování, povahy, schopností. Dá se říci, že občas dost kritická, většinou však s laskavým humorem . Motal se tam párek mužů, kteří měli kameru , fotoaparáty. Byli to otcové, kteří slíbili zachytit důležité momenty oslavy. Do určité hodiny. Pak si to prý studenti vyfotí sami.

Zábava mohla začít. Chvíli se četlo kroniku, mezitím smálo, debatovalo. K oživení programu přispěla účast pozvaného tanečního práu a jeho taneční exhibice, která ukázala, jak se tančilo na plesech před lety. Předvedli také tehdy moderní tance, při kterých se lidé ,,odvázali". Tak, jak to šlo s přibývajícími léty. Vyzvali pak studenty na parket, kde je učili letkis, lipsi, charleston, twist. Studenti museli uznat, že to byl docela odvaz. Pak, snad díky povzbuzení skleničkou vína či speciálním míchaným pohárem se šeptem domluvili a nastoupili na parket. Jeden z nich kývl na muzikanty, aby se přidali. Studenti byli v řadách, vždy dívka a chlapec, připomínalo to tanec ze Starců na chmelu a taky to tak dopadlo.

Bosa-nova, bosa- nova, bosá noha, bosá noha začali recitovat, hudba se přidala a oni podobně tančili jak to viděli ve filmu. Překvapující, milé, veselé. Po této skladbě však muzikanti přešli do moderní melodie a studenti začali předvádět nejnovější tance z diskoték. Teď zase zírali dospělí. Bylo znát, že studenti absolvovali taneční a nyní se jim to hodilo.
Pro radost pamětníků ukončili mazurkou. Střídavou. Pak už to byla zábava jako každá jiná. Papání, pití, tanec, vtipy, vzpomínky, smích.

Diana a Petra by se přidaly, ale nakonec byly rády, že si chvilku sedly, když se hromadně tančilo a nikdo nic nepožadoval od obsluhy. Petra se pochlubila Dianě, že mluvila s ,,nápadníkem". ,,Však víš, nedal se odbýt a chtěl vidět toho mého kluka. Já opravdu doma s jedním chodím, ale je to takové - nařídko. Víš, jak to myslím. Nevidíme se často a taky to pak tak dopadá. Mám někdy pocit, že jsme už jen kamarádi, kteří se občas potkávají. Nemá si cenu něco začínat s dalším klukem, zvlášť pokud má náchylnost k pití. Tak jsem mu to řekla na rovinu. Nevěřím, že se to zlepší, navíc nemá práci, studovat se mu nechce, tak co čeká od života? Snad si nemyslí, že ho bude některá žena živit. Asi se urazil, už jsem ho od té doby neviděla."

Diana pokyvovala a jen smutně sledovala, jak se Tomáš baví při obsluze se studentkami, které na něj zbožně hleděly. Petra si jejího pohledu všimla a vybafla na ni: ,,Ty jsi do něj zamilovaná, viď? Je to hezký kluk a myslím, že to o sobě ví. Mám ale dojem, že si s těmi děvčaty jen tak zahrává. Není nakonec na kluky?"
,,Co myslíš, to není. Já jsem se ptala Marka, pobaveně se na mě podíval a jen řekl: to teda není, už s holkou chodil v učení a bylo to docela žhavé. Ona se ale odstěhovala daleko, přestala mu volat i psát a tak to skončilo. Nemůže na ni zapomenout, proto o žádnou moc nestojí. Dej si pozor, ať nespláčeš nad výdělkem. Kdyby s tebou začal chodit a ona se objevila, máš konec lásky. To mi Marek řekl. Tak se raději držím zpátky."Smutně dodala Diana a odběhla obsluhovat.

Pokračování příště...
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 8. května 2013 v 23:38 | Reagovat

To bylo krásné, ale konec je takový v očekávání. Jsem zvědavá. :-)

2 Otavínka Otavínka | Web | 9. května 2013 v 5:30 | Reagovat

Milá Ruži, taky jsem v očekávání velkolepého srazu, tak se i ty vzpomínky na některá léta vybavují.Když nám bývávalo méně, byly i tanečky, ale nyní jsme rádi, že jsme rádi. Moc hezké a zase s očekáváním, co bude dál. Hezký den ! :-)

3 Ježurka Ježurka | Web | 9. května 2013 v 14:19 | Reagovat

To je opravdu tak krásně napsané, že mi ještě teď dojetím vlhnou oči. Moc hezké, detailně popsané, asi jsem tam byla virtuálně přítomna dnes i já. :-D

4 Lydie Lydie | 9. května 2013 v 14:29 | Reagovat

Moc pěkně napsané..... :-)

5 Kitty Kitty | E-mail | Web | 9. května 2013 v 14:43 | Reagovat

Jsem napnutá a zvědavá, jak se bude všechno vyvíjet dál. Mám radost, že se mám pořád na cosi neznámého těšit. Jedeme dál... :-D

6 Radka Radka | E-mail | Web | 11. května 2013 v 9:34 | Reagovat

Jsem ráda, že jsem si našla čas a začetla se. Přeneslo mě to jinam, do příjemných míst a zdá se, že zábava se povedla. Začátek tedy určitě :-)

7 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 11. května 2013 v 15:36 | Reagovat

Ještě té zábavy není konec, snad vše  dopadne jak má... ;-)

8 Radka Radka | E-mail | Web | 11. května 2013 v 16:20 | Reagovat

[7]: Růženko, naznačuješ snad komplikace? No, jedině že by za Petrou dorazil ten nezaměstnaný nápadník. Ti studenti vypadjí celkem slušně, tedy mně se tak jeví.
Ale nechám to raději na Tobě ;-)

9 Johanes Johanes | E-mail | 11. května 2013 v 18:02 | Reagovat

Růži hotová detektivka,ale probudila jsi ve mně hezké vzpomínky na můj maturitní ples v ČT...ten byl fantastický.Díky. :-)  :-)

10 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 11. května 2013 v 18:20 | Reagovat

[9]:Jane, my jsme také začínali školní ples polonézou , zakončenou valčíkem. V dlouhých šatech vždy jedna dívka bílé, druhá, růžové, třetí bleděmodré nebo bledězelené, to  jsem měla já, kluci v tmavých šatech, bílých košilích. Slušelo jim to, byli úplně jiní i chováním než ve třídě. ;-)

11 Johanes Johanes | E-mail | 12. května 2013 v 11:14 | Reagovat

Ano Růženko,byly to krásné časy,dodnes pěkné vzpomínky... :-)

12 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 12. května 2013 v 19:08 | Reagovat

Jako bych tam seděla někde v koutku a vše měla před očima. :-)

13 Bev Bev | E-mail | Web | 24. října 2013 v 7:35 | Reagovat

Tak to se jim teda povedlo. Krásný večírek a některé ty tance, co jmenuješ si ani nedokážu představit , jak se tančí. Je to moc pěkné čtení. Je v tom všechno. Napětí i vztahy. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama




Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx