.

Bloguji od 11.srpna 2008 - - k této vzpomínce přidejte 1 rok.
Jsem tady s Vámi ráda, jste zde všichni vítáni.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Jeden zvláštní sen - 4.

12. dubna 2013 v 1:15 | Ruža z Moravy |  Moje povídky

Zahájení provozu Besedy byla stanoveno na 16. hodinu v pátek. Bylo to schválně později, než stanovený provoz v normální dny. Pan majitel ponechal na pozvaných, kdy přijdou do Kavárny. Nebyl to nalinkovaný program. Chtěl, aby se lidé cítili tak, jako by šli posedět jen tak, v milé společnosti. Samozřejmě chtěl, aby je přivítal neobvyklým způsobem.
Nejen pěkně upraveným prostředím, vkusně oblečeným personálem, ale také příjemnou hudbou a malým občerstvením..



Neustále si říkal, jak udělal dobře, že se spojil s Josefem. Ten zrovna ožil, vzpomínal na své začátky, na zábavu, kterou lidé za dob jeho mládí měli rádi. Nebylo tolik televizních programů a různé zábavy . Žije hodně lidí, kteří pamatují a milovali prvorepublikové a poválečné šlágry . Taneční zábavy byly tak rozličné, že si každý přišel na své. Zahraniční hity byly přejímány bez skrupulí, otextovány , většinou výbornými textaři a s chutí zpívány zpěváky zvučných jmen i místními amatéry, mnohdy krásných hlasů. Lidé se prostě bavili jak mohli. Josef znal hodně muzikantů i zpěváků , kteří v dnešní době končili většinou už jen ve skupině hrající na pohřbech, v kostele , či jednotlivě soukromě na svadbách, rodinných oslavách, kde si žádali lidé živou hudbu - muzikanty, kteří by je doprodili i při tanci nebo společném zpěvu po vypití dostatečného počtu omamných doušků.
Josef vyhledal dva universální hudebníky na dechové nástroje a jednoho bubeníka, který navíc uměl i zpívat. Zvláštní kombinace. Samozřejmě se sešli předem s panem Vratislavem a repertoár domluvili, hlavně zahajovací.

Nejvíc rozechvělí byli Marek, Tomáš, Petra a Diana, která svoje rozčilení maskovala cynickými poznámkami na jejich jednotné oblečení. Děvčata měla samozřejmě punčocháče, střevíčky na polovysokém podpatku - patřičně Dianou obrblanými - sukně do půli stehen, halenkami vyčnívajícími vpředu cípky z krátké vestičky zvláštního členěného střihu., barvy podobné prostírání na stolech v boxech i kulatých ubrusech na stolcích v hlavním sálku. Barman Marek, číšník Tomáš a tento večer vypomáhající další , Josefův kamarád, číšník Honza měli tmavomodré kalhoty, smetanově bílé košile s krátkými rukávy a vesty skořicové barvy. Ve smetanové barvě byly i ubrousky, které byly k dispozici na každém stole v dřevěném držáku . Nápojový lístek na stolcích v boxech a na pomocném stolku připravený v potřebném množství , měl desky stříbřité . V místnosti vedle baru pro změnu zlatavé. Vše krásně ladilo. V místnosti svítila zatím jen boční světla na stěnách, protože bylo ještě venku světlo a závěsy na oknech byly roztažené. Později si lidé mohli rozsvítit v boxech dotykové lampičky v požadované síle osvětlení.

Instrukce velkého šéfa byly jasné: Při příchodu hosta pozdravit, uvést ho ke stolku nebo do boxu, který si zvolí, nabídnout občerstvení, věnované na zahájení , jež si vyberou z nápojového lístku. V den zahájení měl každý host první nápoj, dle svého výběru, buď sklenku vína, či nealka zdarma. Na každém stolku v boxu byly v pohárku různé tyčinky, k ostatním stolkům je přinesly dívky po příchodu hosta, či hostů. Jen toto skromnější občerstvení věnoval majitel k zahájení, ostatní útratu si měli hosté , i ti prominentní, hradit sami. To, aby poznali, jaké ceny tady budou.

V den zahájení už všichni zaměstnanci popocházeli hodinu předem po místnostech. Pan Vratislav v tmavě šedých kahotách ve světlém tónu šedomodré košili a tmavomodrém saku, vysoký, štíhlý, vypadal jako kapitán, který přehlíží své podřízené přísným , ale laskavým okem. Povzbuzoval děvčata i chlapce, aby se nebáli a hlavně byli slušní, milí, i k případně nepříliš se mile tvářícím hostům.
,,Diano, pozor na jazýček a nic si z toho nedělejte, že máte polovysoké podpatky. Oceníte to na konci směny. Lítat po place na vysokých kramflecích, jak jste chtěla, není moc praktické. "
,,Když já jsem se učila celý týden na nich chodit, jindy nosím nižší, ale chtěla jsem být vidět." Brblala Diana. ,,Petra je jak čára a jak já vedle ní vypadám?" Tomáš se zasmál:
,,Víš Dío, ona bude hlídat nad stolky a ty pod stolky, jestli si hosté něco nedávají do kabelky."
,, Tome, neříkej mi Dío, nebo ti budu říkat mašličko."
,,A jak ti mám říkat, Ano, Andulo?"
,,Nech toho, to už raději Dio, ale ne dlouhé í , jen krátce."
,,Čárka tam, čárka sem, ty jsi nějak háklivá. Když jsi Dia, nedávej si do kafe cukr!",
, Troubo!"
Josef, vyjimečně oblečený v obleku a ne ve vestě, je s úsměvem pozoroval a myslel si:,, Jen ať se zabaví pošťuchováním, lépe jim čas uteče a zapomenou na trému." Sám byl napjatý jako struna, kolik asi přijde lidí a jak se jim tady bude líbit.

Josef byl Vratislavovi užitečný i zajištěním pomoci, pro ten den určitě potřebné. Lidé jsou zvědavi a určitě už proto se přijdou podívat do nového podniku, po takové reklamě. Přišla i Josefova manželka Hana , mimochodem druhá, bývalá kuchařka a číšnice, která si dodatečně udělala maturitu na ekonomické škole, aby mohla dělat účetnictví Josefovi, když ještě podnikal a dělala je i jeho následovníkům - dceři s manželem. Byla sice oblečena ve společenském, ale ochotná vypomoci v provozní místnosti, aby mohla obě děvčata obsluhovat. Kamarád Honza vítal hosty na jedné straně dveří, Josef na druhé a směrovali je buď do boxů, do sálu či do místnosti u baru. Pan Vratislav sice chtěl vítat hosty u dveří, ale Josef ho poučil, že bude lepší, když bude čekat u pódia a přivítá je pak kratším proslovem. Oni dva znají lidi z města lépe, zorientují se, kam kdo patří. Samozřejmě lidi pozvané bude směrovat do boxů či k prvním stolkům u podia. Vratislav nakonec souhlasil a protože se mu zdálo přivítání slovy málo, po domluvě s muzikanty, oprášil své znalosti hry na pianino a připravil si variace na Českou besedu.

Přesně v 16 hodin otevřeli Josef s Honzou dveře do sálu. Boční sálek byl z chodby uzavřen- dveře zamčeny, spojovací dveře pak mezi oběma místnostmi byly zatím zavřeny také, ale nezamčeny a vše bylo i tam připraveno jako v hlavním sálku.
Z místnosti u baru byly dveře na toalety, které v předchozím období bývaly zároveň s šatnou na chodbě, ale pan Vratislav chtěl mít vše pohromadě , pod dohledem a moderní. Dámské a pánské toalety, byly odděleny chodbičkou, aby z nich nebylo nic cítit. Pravda, spíš to z nich vonělo, tedy - zatím.

Hosté s překvapením poslouchali tóny a slova úvodní písně z České besedy :,, Páni, dámy, beseda začíná, páni dámy, beseda je."..usmívali se, když se k tónům hraným na piáně přidaly i tóny dechových nástrojů a údery na bubínek . Směs písniček skončila a ozval se hluboký Vratislavův hlas, který přivítal všechny přítomné, zvláště pak pozvané hosty a popřál jim pěknou zábavu. Vyzval je k přípitku a seznámil je s tím, že je výjimečně na účet podniku, další objednávky ať vysloví před obsluhujícími děvčaty. Děvčata stála na boku sálku. Podle instrukcí napochovali i chlapci a pan šéf je představil hostům křestními jmény. Upozornil na svého zástupce Josefa a jeho pomocníka a přítele Honzu, kteří stáli na druhé straně místnosti a hlídali na chvíli opuštěný barpult, u kterého zatím nikdo neseděl. Hlavní místnost už byla skoro zaplněná. Jak boxy, tak i stolky, ale nebylo ještě moc hodin a tak mohli očekávat další hosty.

Než děvčata a chlapci obsloužili hosty, hudebníci se starali o kulisu. Podmanivé tóny nerušily hovor hostů. Všichni měli něco na stole, když muzikanti přestali hrát náladovou hudbu a ozvaly se tóny valčíku. Pan Vratislav se uklonil před manželkou pana starosty, dovolil se ho a vyzval ji k tanci. Chvíli tančili sami, ale po chvíli pan starosta vyzval spolusedící paní a její manžel vstal a šel pro paní starostovou. Pan Vratislav zasedl za piáno a sálkem se ozvaly podmanivé tóny tanga. Několik párů sedících v boxech i kolem stolků neodolalo a za chvíli byl parket téměř plný. Bylo vidět nejen starší páry, které přišly zřejmě pro vzpomínku, z nostalgie, ale i několik mladých. U jednoho stolku seděly dívky, chlapců vedle bylo méně, ale děvčatům to zřejmě nevadilo. Pozorovaly všechno kolem sebe. ,,Holky tady asi diskotéka nebude, ale tak na posezení s klukem by to bylo docela fajn."

Zaslechla je Diana, když nesla ovocné poháry dvěma dámám, které seděly a s úsměvem si něco špitaly. Koukaly po panu Vratislavovi, po Josefovi , na obsluhující děvčata a chlapce.
,,Zkušení chlapi a čiperné mládí a pak prý to nejde. Uvidíme, jak to tady půjde. " To ještě nevěděli, co si pan Vratislav vymýšlí za taháky pro lidi. Musí je přilákat. Vařit se tady nebude, ale jak si všiml, jinde se zase netančí , tedy v tomto duchu. On si z toho diskotéku udělat nenechá.
Však se domluvili s Josefem, že nebudou do podniku pouštět lidi, kteří budou buď oblečení jako vagabundi nebo podnapilí. Nejsou zvědavi, aby jim v podniku něco rozbili nebo sebrali. Vratislav chtěl mít prostě společenský podnik, ne obyčejnou hospodu, když už do toho tolik investoval , nejen peněz. Však dnešní oblečení nakonec všem zaplatil a trval na nošení vrchní části oblečení, jinak i dívky mohly jindy nosit dlouhé kalhoty. Jen trval na slušných.
,,Nechci vidět na vás nějaké potrhané, vyšisované džíny, je vám to jasné, že?" řekl personálu hned ze začátku.


Zahájení se vydařilo a bylo dost těch, kteří vydrželi až do 21. hodiny. Pro příště se počítalo spíš s večerní návštěvou. Živá hudba bude vždy v pátek a v sobotu od 18. hodin, jinak reprodukovaná hudba podle složení a přání hostů. Tančit se může v kteroukoliv hodinu. Počítáno je i s odpoledními čaji pro mladé i starší . Pan Vratislav zajistil pěkné letáčky, které rozdal hostům nejen na památku na zahájení, ale na jejich druhé straně byl nástin provozu kavárny Beseda a přidal pár pro jejich známé a přátele. Zveřejnil začátek provozu Besedy i na internetu, hlavně na regionálním webu.

Ještě dlouho po zavírací hodině probírali společně průběh večera, poznatky, dojmy. Samozřejmě po srovnání stolků, uklizení nádobí do 2 myček, které byly plné. V sobotu se mělo otvírat už ve 14 hodin, ale nepředpokládali, že by bylo moc lidí hned odpoledne, snad víc k večeru.
,, Tak dobrou noc a zítra na shledanou, mládeži. Byli jste skvělí, doufám, že takoví budete pořád. Pamatujte si, tady platí: zákazník je náš pán, ale trápit se od něj nedáme, že?"
Diana si neodpustila poznámku: ,,Mohli by si zkusit... ale měl jste pravdu šéfe, ty boty byly pohodlnější, dnes dostaly nožičky zabrat."
,,Bodejť, takové chudinky slabé!""Neodpustil si dodat Tomáš a honem se odplížil z dosahu její ruky. Diana , Marek a Petrou se jen zasmáli a šli za ním.Josefa s paní tentokrát Vratislav nezdržoval, ale sám ještě dlouho seděl v pokoji a probíral v duchu dnešní den.

Pokračování...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lydie Lydie | 12. dubna 2013 v 9:35 | Reagovat

Tak vida, jak se to rozbíhá.... :-)

2 Hanako Hanako | 12. dubna 2013 v 16:51 | Reagovat

Do takového podniku bych se ráda podívala. Líbíse mi, jak bys to krásně zařídila, aby bylo útulno. Existuje někde takový, nebo je to Ruženko jen tvůj jeden zvláštní sen? :-)  :-)

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 12. dubna 2013 v 17:02 | Reagovat

[2]:Prstředí je sice leckde hezké, ale ten styl tady u nás ted už není. Ale zažila jsem ho tady, hodně dlouho tady vinárna byla i s tou živou hudbou a dole v kulturáku taková mrňavá ještě je, jen nevím, jak je to tam s tancem a druhem hudby. Tolik hospod a nikoho nic takového nenapadlo, bohužel. Jen na různé akce je místo a to ještě poměrně málo .

4 Radka Radka | E-mail | Web | 12. dubna 2013 v 21:15 | Reagovat

Popsala jsi to tak detailně, že mě to vtáhlo do toho dne. Také bych si ráda zatančila ;-)

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 12. dubna 2013 v 22:44 | Reagovat

[4]: Já taky, takové tango, waltz, to by šlo klidně i s bolavými klouby.  Už se nedivím naší babičce a tetám, které říkávaly, že při tamci žádnou olest v kolenou necítí. Něco na tom je. Taky mám takový sen, ještě si aspoň někdy zatančit- s manželem- byl vždycky dobrý tanečník, teď nechce jít nikam tančit. A pak prý muží nestárnou! V tomto směru většinou víc než ženy.

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 12. dubna 2013 v 22:45 | Reagovat

při tanci, ..bolest..písmenka vypadávají, potvůrky :-!

7 Radka Radka | E-mail | Web | 12. dubna 2013 v 23:03 | Reagovat

[5]: Věřím, že to s tancem je jako se zpěvem. Při tanci mizí bolest, při zpěvu zmizí koktání. Jéé, já bych tančila :-)

8 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 12. dubna 2013 v 23:16 | Reagovat

[7]: A zpívala si při tom, buď jen tak tiše, něžně nebo případfně zahulákat, podle toho kde, že? ;-)

9 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 13. dubna 2013 v 10:52 | Reagovat

Zrovna tak i mě by se v takovém prostředí moc líbilo. A tančit ... bych chtěla jen den co den tadádadá dá dá :-)

10 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 13. dubna 2013 v 16:14 | Reagovat

[9]: Nevím proč někdo něcvo podobného nezařídí. Nemusel by to být luxusní podnik, ale  vkusně zařízený pro lidi, kteří se chtějí sejít , posedět, poslechnout hudbu, zavzpomínat. Bez zařízení jako je televize, šipky. Snad jen v té místnosti salonku by mohl být kulečník pro zájemce, jinak... ;-)

11 Otavínka Otavínka | Web | 14. dubna 2013 v 11:52 | Reagovat

Milá Ruži, hned bych se šla do takového podniku podívat. Ale většina je opravdu dělána jen proto, aby hlavně vydělala a na zákaznících jim nezáleží. Pan Pogoda mě poslal pozvánku do nové kavárny na Vídeňské a tak uvidíme, co to je. Podám zprávu.Bude tam hrát skladby prvorepublikové.

12 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. dubna 2013 v 17:03 | Reagovat

[11]:To jsem zvědavá, napiš pak. Určitě ji popíšeš ve svém blogu, že? To bude fajn. :-)

13 Pižlík Pižlík | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 8:49 | Reagovat

Dvě myčky, ty musí určitě požád běžet naplno. :-)

14 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 21. dubna 2013 v 20:38 | Reagovat

Snad spíš střídavě. Nádobí kromě hrnků, talířků a sklenic různých asi moc nebylo. ;-)

15 Hanka Hanka | E-mail | Web | 30. dubna 2013 v 22:39 | Reagovat

Jako kdybych tam byla, Ruži. :-)

16 Bev Bev | E-mail | Web | 10. října 2013 v 13:35 | Reagovat

Tak zahájení se vydařilo na jedničku. Jen ať to trvá nadále. :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx