.

Bloguji od 11.srpna 2008 - - k této vzpomínce přidejte 1 rok.
Jsem tady s Vámi ráda, jste zde všichni vítáni.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Vybrala si je sama - 8.

23. března 2013 v 22:32 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Uplynulo víc než 6 let od doby, kdy Jiřina Borovcová změnila své jméno na Bláhovou a mohla znovu říkat dvěma lidem maminko a tatínku. Dokonce se krátce po adopci narodil Věře a Janovi syn. Dostal jméno Radek. Inka se smála a ptala se " Ten kluk to bude mít zlé, jestli nebude umět říkat R." "Ty jsi to taky zrovna nevyfasovala dobře. Kdypak jsi začala říkat ř, co? Vsadím se, že ti to také trvalo dost dlouho, ne, Jiřinko?" smál se Jan. " Já jsem byla od malička Inka, tam nebylo třeba říkat ř. A náhodou jsem ho uměla říkat dost brzy. Maminka mě to naučila. Nejdřív -rr- pak ržá koník a bylo to."


Pokud Inka někdy na bratříčka trochu žárlila, nedávala to najevo. Věra i Jenda se snažili nedělat rozdíly a od malička Radka učili respektovat sestřičku. Je starší, rozumnější a navíc ráda malého hlídala. Když zastonal, starala se, aby se mu mohla máma věnovat, honem pomáhala, co zvládla. Bylo štěstí, že byla ve škole bez problémů a její noví rodiče to oceňovali, pochválili ji za dobré známky, při občasném zhoršení spíš vysvětlili, pomohli. Dalo by se říci idyla. Inka měla i nové kamarádky, ale žádná nebyla jako Vlasta. S tou se už tak často nemohla vidět, protože Vlastu si vzala domů nakonec maminka, která se znovu vdala a najednou si uvědomila, že má už větší dceru, která by jí mohla doma i pomoci. Nebylo to u nich tak dobré jako u Věry a Jana, ale pořád lepší, než kdyby Vlasta zůstala v Domově.

S tetou Jarkou se ze začátku vídala Inka často. Teta si ji brala občas i na víkend, když zrovna byl i strýc doma, ale bylo to časem stále řidší , když Jarka za Mirkem odcestovala na delší dobu do ciziny. Vypadalo ale, že už to manželství neslepí. Jarka se vrátila a dokonce se Ince svěřila s tím, že sice rozvod nebude, ale strýc už nebude jezdit domů. Budou mít takové zkušební období. Na Jarce bylo vidět, jak ji to mrzí a zalitovala toho, že Inka není u ní. Nebyla by tak sama. Inka vyrostla, byla moc hezká dívka a chodila nejprve do nižšího Gymnázia a měla jít už do druhého ročníku vyššího, když začala mít maminka Věra nějaké potíže.

Lékař našel Věře v levém prsu bulku. Věra musela jít ihned na operaci. Měla už jednou, asi v 35 letech jednu malou, ale tu vyoperovali a nebyla prý zhoubná. Stejně chodila od té doby na kontrolu pravidelně. Její maminka zemřela dost mladá na rakovinu, takže byla v rizikové skupině, jak se tomu říkalo. Před Inkou to rodiče zatím neříkali, ale stejně poznala, že se něco nedobrého děje. Trvalo to celé dva roky, než Věra zdolala stále se objevující další nálezy. Už to vypadalo, že operace obou prsou odvrátí nebezpečí, přes půl roku měla klid. Pak recidiva. Věra měla další uzliny v podpaží a nakonec metastázy i jinde a nedalo se to už ani operovat. Stále doufala, že se z toho dostane. Vždyť Inka už jednou o maminku přišla a teď to zase čeká nejen ji , ale navíc ve stejném věku, jako byla Inka při ztrátě své maminky i jejich syna Radka. Marný boj.

Jan zůstal se synem Radkem, který chodil do první třídy a studentkou Inkou sám. Byl z počátku apatický, nešťastný, nevěděl si rady. Inka mu byla paradoxně velkou oporou a našla se pomoc i odjinud. Jarka se nabídla, že jim pomůže. Radek by mohl být nějaký čas u ní, však už to tam zná. Chodíval na návštěvu poslední dobou, kdy maminka stonala s Inkou skoro každý víkend. Jan trávil hodiny u Věry, hlavně v posledních jejích chvílích v nemocnici. Byla by sice ráda doma, ale oba uznali, že bude lepší, když nebudou děti její utrpení vidět. Snad si zvyknou lépe, když nebude doma. Jenže Radek často , hlavně večer, plakával, stýskalo se mu po mamince a Věra se musela držet, aby neplakala s ním. Stejně si poplakala potají, aby to ani tatínek Jan neviděl. Poznal to, podle zarudlých očí ráno, ale nic neříkal, protože měl sám slzy na krajíčku, když si na Věru pomyslel.

Inka chtěla Radka utěšit, byla s ním každou volnou chvilku. Tak to nakonec dotáhla k maturitě a nastala otázka, co dále. Zvládne táta domácnost sám? Inka chtěla jít studovat na Pedagogickou fakultu, práce s dětmi ji bavila. Tvrdila, že má praxi s výchovou brášky. Jan se plně věnoval jen práci v zaměstnání a dětem, domácnosti. Stal se z něj pečlivý táta-máma, ale kromě dětí moc radostí neměl. Jarka si všimla, že je pořád posmutnělý, Radek jí to při jedné návštěvě povídal, že s tátou moc legrace neužije. Pořád něco doma dělá, Inka je teď často pryč a táta pak nestihá.
"A to si, teto, po sobě všechno uklízím a neroztahuju nic ani po pokoji. Víš, my máme teď každý svůj pokoj. Inka si nechala ten svůj menší, prý jí to stačí a mě udělali z obýváku pokoj, abych měl kam dát své hračky. Mám tam i žebřík na zdi, tam se natahuju a cvičím, abych byl brzy velký, víš?"

Jarku napadlo, že by se mohli nastěhovat do vily. Všichni tři by měli místa dost. Byt by mohli pronajmout a ona by měla případně pomoc a sama by taky pomohla. Mirek už domů nejezdí vůbec, odvezl si dokonce své osobní věci, má doma jen pár takových, které nepotřebuje. S rozvodem dává sice pokoj, ale Jarka si nedělala naději, že by se k ní vrátil. Spíš měla starost, kdyby chtěl vyplatit z domu. Auto naštěstí měli oba a díky její šetrnosti a penězům, které jí Mirek dobrovolně posílal našetřila dost peněz, ale odhadní cena vilky se zahradou dělená na půl, by úspory vyčerpala.
Nechtěla na Jana tlačit, byla si vědoma toho, že svou ženu měl moc rád a kvůli dětem jinou nehledal. Tvrdil, že to zvládne sám.

Jarka se svěřila Ince se svým nápadem. Překvapilo ji, že Inka proti tomu nic nenamítala. Vypadalo to spíš na to, že se jí ulevilo. U tety se jí vždycky líbilo a Ince bylo jedno, odkud bude do školy dojíždět. Přes týden je stejně na koleji, tak bude aspoň klidnější. Teta měla v zaměstnání pořád jen poloviční úvazek. Chtěla po odchodu Mirka celý, ale nepočítali s ní už, tak nakonec to řešení by bylo i pro péči o Radka lepší. Jenda se rozmýšlel. Jarka mu nebyla nepříjemná, ale měl pořád v hlavě vzpomínku na Věru. Měl však kolem padesátky a bylo mu jasné, až odejde Inka z domu, zůstane sám s pubertálním synem, nebude to mít lehké. Lepší známá, příbuzná Věrky než nějaká cizí žena. Neměl ani náladu si hledat jinou.


Nakonedc probral celou situaci s Inkou a Radkem, který nebyl proti tomu se stěhovat do domu se zahradou, kde se mu vždycky líbilo. Zdálo se, že život půjde dál bez větších problémů. Jen Inka si říkala sama pro sebe, že jí nebylo souzeno mít maminku, nejen tu vlastní, ale ani tu, kterou si sama vybrala. Táta je hodný a má nakonec brášku, i když nevlastního a hodnou tetu. Nedopadlo to tak zle. Ona ale nezapomene na žádnou z maminek.

Konec.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Radka Radka | E-mail | Web | 23. března 2013 v 23:26 | Reagovat

Růženko, takový konec jsem nečekala.
Nepěkně se to zamotalo, ale nakonec přece jen dobře dopadlo :-)

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 23. března 2013 v 23:48 | Reagovat

Právě ten konec u jedněch lidí před lety tady byl. A měli adoptovanou dceru od malička, když jí bylo 6, narodil se jim syn - maminka měla 42, tatínek tehdy už padesát a opravdu je vychoval nakonec sám, protože ona zemřela, když jí bylo po padesátce. Jen tu tetu neměli, ona měla bratra nerozvedeného. To jsou ispirující příběhy lidí, víš.

3 Radka Radka | E-mail | Web | 23. března 2013 v 23:57 | Reagovat

[2]: Ty příběhy ze života se čtou nejlíp. A hodně inspirují.

4 Kitty Kitty | E-mail | Web | 24. března 2013 v 0:21 | Reagovat

No vidíš, příběh skončil. I tak to život může zaonačit. Dobré čtení jsi nám připravila... :-)

5 pavel pavel | Web | 24. března 2013 v 0:41 | Reagovat

To je smutné, osiřet v osmi letech. Kdo tě pak vychovával?

6 Pižlík Pižlík | E-mail | Web | 24. března 2013 v 9:05 | Reagovat

Tedy Růženko, tak to jsem skutečně nečekala. Ale nedopadlo to zas úplně nejhůř.

7 Čerf Čerf | E-mail | Web | 24. března 2013 v 9:19 | Reagovat

Inu, paní Růženko, opět další z Vašich typických příběhů. Nejednoduchý, přesto střízlivý a věcný. Někdy to život zauzluje líp než sebekreativnější scénárista :-).

8 Babeta Babeta | E-mail | Web | 24. března 2013 v 9:29 | Reagovat

Dopadlo to docela dobře, a i když je to příběh inspirovaný životy ostatních lidí, věřím docela tomu, že se zase blíží doba, kdy z ekonomických důvodů budou lidé vyhledávat takovéto vztahy a sestěhovávat se k sobě, ze zcela pragmatických důvodů - aby ekonomicky přežili a také proto, že jim ve společnosti s někým, s kým je jim docela dobře, bude lépe, než samotným. Už docela začínám chápat v dávné minulosti i pro mne dříve nepochopitelné určité "sňatky z rozumu"...

9 Týna Týna | 24. března 2013 v 10:41 | Reagovat

Celkem nakonec hezký konec, ač smutný :(

10 Janinka Janinka | E-mail | Web | 24. března 2013 v 11:02 | Reagovat

Tak tomu se říkají cesty života...

11 Lydie Lydie | 24. března 2013 v 13:12 | Reagovat

Trochu smutné,ale s celkově dobrým koncem.Jo, takový je život.

12 Jarmila* Jarmila* | Web | 24. března 2013 v 14:28 | Reagovat

Smutný konec, ale přijatelný pro všechny zúčastněné.

13 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. března 2013 v 15:10 | Reagovat

[5]:Pavle  otcovi příbuzní. Psala jsem to v článku Moje nejrannější dětství, musela bych se podívat do archivu, kdy to bylo, tam to je ,,srovnané".

14 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. března 2013 v 15:15 | Reagovat

[13]:Našla jsem to, celý ten měsíc je takový ,,rodinný".
Z mého ranného dětství.
16. srpna 2008 - takže : archiv r. 2008 a srpen. :-)

15 Ježurka Ježurka | Web | 24. března 2013 v 15:15 | Reagovat

Až se mi z toho čtení zamlžily brýle, ale vím, že život není jak "červená knihovna". Krásné čtení, už se těším na další příběhy. Moc krásně píšeš, Ruženko! :-)

16 Kosáček Kosáček | E-mail | Web | 24. března 2013 v 15:40 | Reagovat

To je dobře,že to takhle skončilo.Bylo to v jeden čas tak strašně smutné.Život není peříčko. Díky a těším se na další příběh.

17 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. března 2013 v 16:22 | Reagovat

[8]:Babeto, něco do sebe to mělo. Oni rodiče totiž většinou spíš poznají, co v kterém nápadníkovi je. Ale nechat si vnutit  někoho, kdo by mi nebyl sympatický bych si v žádném případě nenechala.
Mimochodem, byla jsem u tebe na blogu, to psaní o dýni je fajn. Ostatní také užitečné, zajímavé. :-)

18 Intuice Intuice | E-mail | Web | 24. března 2013 v 16:27 | Reagovat

Zajímavý příběh skončil. Sice byl se zápletkami, ale takhle to v životě chodí. Nakonec to dopadlo dobře. Těším se na další příběhy. :-)

19 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. března 2013 v 16:46 | Reagovat

[18]: Budu psát, ale nevím, jestli nezklamu... ;-)

20 Intuice Intuice | E-mail | Web | 24. března 2013 v 16:48 | Reagovat

[19]: Nezklameš, neboj.:-) Právě jsem se začetla do srpna 2008 a dalších, moc hezky se to čte, i když leckdy je to smutné.

21 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. března 2013 v 17:26 | Reagovat

[20]:Narazila jsem na články, kde jsem popisovala různé svatby v rodině i jinde, taky by to bylo docela zajímavé dát je k sobě. Prostě články podle témat.

22 Babeta Babeta | E-mail | Web | 24. března 2013 v 17:29 | Reagovat

[17]: Nevím, jestli jsi znala můj starý blog, tento teprve začínám tvořit.
Já měla na mysli spíš něco jiného - ani ne tak sňatky z rozumu mladých, kterým partnery dohodili rodiče. Myslela jsem spíš, když lidé ovdoví, a tak.

23 Intuice Intuice | E-mail | Web | 24. března 2013 v 17:29 | Reagovat

[21]: Třeba ano. Přeji pěkný podvečer. :-)

24 Helena Helena | Web | 24. března 2013 v 17:45 | Reagovat

Ono to tak někdy bývá,že si adoptují dítě a pak žena otěhotní.Ale že Věra odešla je přece jen smutné,ale tak už to někdy bývá.A tak se Jarce nakonec splnil sen.

25 Berry Berry | Web | 24. března 2013 v 18:00 | Reagovat

Vůbec jsem nečekala, že to skončí zrovna takto, ale četlo se to nádherně.

26 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. března 2013 v 18:09 | Reagovat

[22]:Tak to už je skoro předpokládané, že se lidé dívají na to, jestli si budou rozumět. Láska, zalíbení je jedna věc, ale pokud to nepasuje jinak, je to spíš utrpení než život.

27 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. března 2013 v 18:10 | Reagovat

[24]:Dalo by se po té linii psát, ale to už by nebylo o Ince, která mezitím dospěla a žila svůj život. Ale měla zázemí, kde ji měli rádi. :-)

28 Hanka Hanka | E-mail | Web | 24. března 2013 v 18:14 | Reagovat

Ruži, to byl krásný příběh. Konec jsem takový sice nečekala, ale v životě se toho nečekaného přihodí spousta. :-? Nakonec všechno dopadlo docela dobře, jenom Inka se musela vyrovnat se dvěma hodně bolestnými ztrátami.
Jsi úžasná vypravěčka, moc se těším na další příběhy. :-)
Přeji ti pěkný nedělní večer. :-) Hanka

29 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 25. března 2013 v 0:28 | Reagovat

Ruženko krásný, ale smutný. Já vím nakonec byli šťastni a nebo spíše spokojeni? :-)  ;-)

30 ruzena ruzena | E-mail | Web | 25. března 2013 v 20:39 | Reagovat

Ruzenko, opet krasny pribeh, dovedes zaujmout. I kdyz to bylo smutne, konec je dobry a to je hlavni. Kolikrat zivot pripravi takove pribehy, ze by to clovek nevymyslel...

31 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 25. března 2013 v 21:47 | Reagovat

[30]:Všechno to psaní není tak hezké, jako ty tvé výtvory. Ozdobená vajíčka, háčkovaný podnosek, máš to pěkně načančané na Velikonoce, jen co je pravda. :-)

32 S.aba S.aba | E-mail | Web | 26. března 2013 v 10:08 | Reagovat

To se to celé zamotalo. škoda že Věra umřela. mohly být ve veselejším konci s jarkou kamarádky :-? :-(

33 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 26. března 2013 v 11:04 | Reagovat

[32]:Ony docela byly, ale bohužel, nemoc si nevybírá.

34 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 26. března 2013 v 11:13 | Reagovat

[32]: Byla jsem u tebe na blogu a tukla si na ty historické ,,noviny", je to opravdu aktuální i pro dnešní dobu. ;-)

35 Natty Natty | Web | 27. března 2013 v 5:37 | Reagovat

Ruženko, přeji hezké jarní dny a každý konec dává naději na nový začátek. :-)

36 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. března 2013 v 11:26 | Reagovat

[35]: Díky Natty, však jsem u tebe byla a pěkně se zasmála těm veršíkům všech- i komentujících. :-)

37 hewkii hewkii | Web | 27. března 2013 v 12:00 | Reagovat

Růženko, moc Vám děkuji za tento seriál. Závěr byl překvapující (skvělý). Budu se těšit na nové vyprávění.Zpříjemňujete mi tak jinak nudné zejména školní dny. :-D

38 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. března 2013 v 14:42 | Reagovat

[37]:To nové se rýsuje, ale bude zcela z jiného prostředí. Snad se bude aspoň někomu líbit. :-)

39 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. března 2013 v 14:48 | Reagovat

[37]: Při tvých článcích si připomínám své zážitky z mládí. Doporučila bych je číst hlavně dívkám, aby poznaly myšlení a následné konání mladých mužů. Poučné by to bylo určitě. ;-)  :-D

40 Vendy Vendy | Web | 27. března 2013 v 18:16 | Reagovat

Tak to dopadlo dobře-nedobře. Fakt jsem se obávala, že city náhradních rodičů se změnily po narození malého a Inka skončí jako malá domácí služka, naštěstí se tak nestalo. Nemoc je zákeřná mrcha a je mi moc líto, že Inka poznala ztrátu milované osoby podruhé. Ale mezitím aspoň měla několik let pěkného domova... a být s tetou je taky dobré.
Pěkná povídka na pokračování, Růži.

41 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. března 2013 v 18:22 | Reagovat

[40]:Dalo by se pokračovat, ale docela ráda bych věděla, jak dopadly děti podobného osudu. Jsou dnes už dospělé  a ta dcerka byla mimimo, kdxž si ji vzali a brášku dostala v 6 letech. Jinak s maminkou to bylo opravdu tak smutné. Tatínek se ale postaral a bez pomoci tety.

[40]:

42 pavel pavel | Web | 29. března 2013 v 19:15 | Reagovat

Ta modrá je hezká, taky jsem přemýšlel že bych si ji na blog dal. :-)

43 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. března 2013 v 19:24 | Reagovat

[42]:Je, mám modrou barvu ráda. Dá se říci ve všech možných odstínech. Je taková uklidňující.  Jen to chce výrazné písmo, víš, co myslím.. :-D

44 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. března 2013 v 22:28 | Reagovat

[16]:Maruško Kosáčku , ani jsem nevěděla, že máš tak hezký blog. Ta výzdoba velikonoční je opravdu dobrý nápad. Jsi šikovná. :-)

45 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 29. března 2013 v 22:31 | Reagovat

[44]:Jé,moc děkuji za pochvalu♥ ,děkuju a jsem ráda,že se ti na ,,Kosáčkově" líbilo,krásné dny. :-)

46 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. března 2013 v 23:12 | Reagovat

[45]: Přidala jsem si tě mezi oblíbené, nejen pro sebe, ale i pro další zájemce. :-)

47 Kosáček Kosáček | E-mail | Web | 30. března 2013 v 0:07 | Reagovat

Děkuji,to mne potěšilo.

48 michal michal | Web | 30. března 2013 v 8:37 | Reagovat

Ahoj,
koukni na web..Najdeš tam slevy a akce v obchodech přehledně na jednom místě.
Navíc můžeš sbírat body, za které získáš poukázky na nákup.Za každý den, kdy se přihlásíte získáte 1 kupíka,Již při samotné registraci získáte 25 kupíků. Dalších 25 kupíků získáte za první nastavení hlídání jakéhokoliv produktu nebo kategorie atp.. Poukázky zasílají vždy ve čtvrtek a můžete je utratit za cokoliv.. super
Vyzkoušej to taky! Tady je odkaz: http://www.kupi.cz/?u=bu6pa

49 Kosáček Kosáček | E-mail | Web | 30. března 2013 v 22:44 | Reagovat

Zdravím.
A já papám a kutálím se,ale je mi dobře a až to jaro konečně přijde,jo to bude práce a pak to shodím,trošku :-))Krásné velikonoční dny :-)

50 Miloš Miloš | Web | 31. března 2013 v 14:49 | Reagovat

Růžo, tobě a blízkým přeji hezké Velikonoce.

Tys tedy zvolila výraznou barvu. Málem mně vypadly oči. :-) To ale myslím v dobrém.

51 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 31. března 2013 v 14:58 | Reagovat

[50]: To je takový experiment. Díky, ty Velikonoce budou určitě poměrně fádní. Každý raději bude doma. To také není na škodu. ;-)

52 Knedla Knedla | 31. března 2013 v 18:20 | Reagovat

Tenhle odstín modré je balzám na duši. Vajíča jsou z perníku? Jsou pěkná, tím víc mi připomínají, že mám ještě sama zdobit :D
Veselé velikonoce Ruži a děkuju za hezký příběh.

53 Ivet Ivet | Web | 3. dubna 2013 v 18:31 | Reagovat

Růženko já přišla sice až na konec krásného povídání, ale slibuju, že si "dočtu" i ta předtím! ;-)
Doufám, že mi to čas dovolí.
Tak se budu aspoň těšit na další tvé hezké vyprávění. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx