.

Bloguji od 11.srpna 2008 - - k této vzpomínce přidejte 1 rok.
Jsem tady s Vámi ráda, jste zde všichni vítáni.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Vybrala si je sama - 6.

13. března 2013 v 0:21 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Věra s Janem a Jarka s Mirkem byli pozvání jednotlivě nejen na sociální odbor, ale později i před soudce. Stalo se však, že Jarka se dostavila sama a omlouvala manžela, že musel nečekaně odjet služebně do sousedního státu. Na sociálním odboru pár dotazů pro ni samotnou měli, ale soudce se odmítl bez přítomnosti manžela o případu bavit. Sociální pracovnice Magda navštívila i prarodiče Jiřinky, chtěla od nich slyšet, zda budou souhlasit s adopcí a náhodou necouvnou. Nejvíce ji zajímalo, jestli dědeček, který za ně oba mluvil, nebude trvat na tom, aby ji adoptovala ta teta.



Buď už si na návštěvu Jarky nepamatoval nebo měl jiné důvody, ale o tomto se nezmínil. Jen ještě chvíli váhal , ale pak souhlasil, že zajdou za notářem, případně přijde i k soudu a svolení podepíše. To Magdě stačilo a zavolala své známé do Dětského domova : " Zdravím, svolení bude - nepodmíněno. Vypadá to dobře. Zdravím, pak se zastavím." ,," Díky a doufám, že se nic nezmění v průběhu schvalování. Přijďte kdykoliv." Ředitelka zatím nic Věrce nevolala. Kdyby se něco změnilo, mohla by být zklamaná. I tak bylo u Věry a Jana doma určité napětí cítit. Inka to poznala podle chování Věry. Někdy ji pohladila po hlavě, nic neřekla, jindy se s ní bavila o všem možném, jakoby si nepřála, aby se na něco Inka vyptávala.

Jednou večer už to Inka nevydržela a zeptala se Věry: " Co se děje? Už jste něco vyřizovali o adopci? Mě se zatím nikdo nic neptal, kdy mě zavolají? Nebo snad přijde někdo sem?" ,,Proč se ptáš?" " Chováte se nějak jinak než dřív. Ne špatně, ale divně. Nedovedu to vysvětlit, jak." Víš, ještě není nic jisté. Navíc to trvá vždycky dlouho, než se všechno vyřídí. Samozřejmě k nám přijdou , podívat se, jaké podmínky tady máme, jestli je ti tady dobře. Toho se ale neboj, chovej se úplně normálně. Na co se tě nebudou ptát, odpověz, sama nic neříkej, aby si nemysleli, že jsme tě k něčemu naváděli. Prostě odpovídej po pravdě. Jak to cítíš ty sama. Nebudeme ti bránit, když si rozmyslíš, kam budeš chtít. Chceme tvé dobro." Inka se na Věru zadívala, ta se smutně usmála a popřála ji jako obvykle dobrou noc. Ten den si ani nečetly, neměly na to náladu.

Soc. pracovnice Magda vzala sebou kolegyni psycholožku a šly na návštěvu nejprve k Věře a Janovi. Ti je očekávali, ale přesný den a čas nevěděli. Jen v tom týdnu, někdy odpoledne to mělo být, kdy budou všichni doma. Inka zrovna psala úkol do školy v pokojíku, když zaslechla zvonění. Zůstala sedět, jen trochu ztrnula. Poslouchala, jak Věra a Jenda vítají nějaké ženy. Tak ony jsou asi dvě, nebo je jich víc? Pomyslela si. Věra zaklepala na dveře u Inky, pootevřela a zeptala se jí, jestli mohou k ní zajít návštěvnice, jestli nemá něco rozepsaného. ,,Klidně, já to pak dopíšu." Magdu Inka už znala, takže se jí neostýchala, ta druhá, starší paní vypadala sice přísně, ale nakonec se ukázalo, že je to psycholožka, která byla jednou v Domově a byla k Ince tehdy docela milá. Vyptávala se Inky, na různé věci. Vypadalo to, jako by nesouvisely s plánovanou adopcí.

Týkaly se jejích vzpomínek na rodiče, na život v domově a jak se její život změnil odchodem z domova. Na školu, na kamarádky. Ptala se jí i jak se stravuje, jestli jí jídlo chutná a kde lépe, jestli ve škole v jídelně, v Domově nebo u pěstounů. ,,Mě celkem chutná všude, ale doma nejvíc." Řekla jí přesvědčivě Inka. To slovo doma, dost zdůraznila. Magda si zatím prohlížela zařízení pokojíka. Byl prakticky, vkusně zařízen, Inka měla i pár hraček narovnaných v poličce a ve větším košíku v rohu místnosti-. Zřejmě pocházely z dřívější doby, možná ještě z domova. Hlavně však si všimla skříňky, kde byly v několika řadách vyrovnány knížky. Starší i novější. Dětské i pro dospělé. Také některé asi po rodičích.

Inka zřejmě ráda četla, na stolečku vedle čalouněné postele, přes kterou byl přehozen přehoz stejné světlé barvy jako závěsy na okně, byla položena kniha se záložkou, a lampička. Magda si v duchu řekla, že se pěstouni nesnaží Inku získat nějakým přepychem, zřejmě ji vychovávají dobře, ke skromnosti. Také ji napadlo, jestli to zařízení není skromnější z důvodu, že nepočítají natrvalo s Inčiným pobytem.,,Co mě to napadlo, vždyť vím, jak o to stojí, aby u nich zůstala," peskovala se v duchu. ,, Tak teď už zbývá jen návštěva u té tety, abychom poznaly podmínky, kam by se měla Inka případně nastěhovat." Magda ujistila Věru, že jsou spokojené s tím, co viděly, od nich dvou určitě nehrozí odmítavé stanovisko vůči adopci. Víc zatím nemůže říci, ještě mají před sebou návštěvu u tety Jarky a pak jednání s jejím mužem, kterého zatím neviděly. Pak už to celé půjde k soudu, kde bude rozhodnuto.

Za tetou Jarkou a Miroslavem musela jet Magda do vedlejšího města. Jela opět s psycholožkou. Dům se zahradou, kde teta bydlela byl skoro nový nebo aspoň hezky opravený, udržovaný, na okraji města. Manželé byli upozorněni, že k nim sociální pracovnice přijedou, takže bylo podivné, že je opět přivítala Jarka sama. Moc se omlouvala, že manžela ze zaměstnání nepustili a ona nemá od něj ještě ani podepsanou plnou moc k jednání u soudu. Slíbila, že za ním pojede příští týden a za svědectví jeho nadřízeného případně i advokáta , nechá plnou moc podepsat, případně domluví, aby ho pustili na jednání.

Psycholožka se začala vyptávat na její způsob života, když manžel není doma. ,, Mám domluvený pracovní úvazek na výpomoc v jedné firmě, kde mne lehce uvolní, když potřebuji jet na delší dobu za manželem. Nemusela bych dělat, máme příjem dost velký, manžel má dobře placenou práci, ale bylo by mi doma smutno. Když všechno uklidím v domě, nemám co dělat. Zahradu mi opatruje jeden známý zahradník, mám jen pár záhonků, kde je zelenina na vaření. Proto jsem taky chtěla, aby Jiřinka přišla k nám, nebyli bychom sami, hlavně já." ,, A co manžel, jak ten se k adopci staví? " ,,Přece mi podepsal tu žádost, říkal, že se bude mít na co těšit, až přijede vždycky domů. Bude mít pro koho dělat."

Jarka však nedokázala skrýt nejistotu v hlase, když to říkala. Obě ženy na ní poznaly, že už to možná není tak jisté, jak to vypráví. ,,Kdy byl muž naposledy doma?" ,, Před čtrnácti dny, ale jen na dva dny o víkendu, musel zase odjet." Vyhrkla Jarka. Provedla je domem, ukázala místnost, která byla připravená pro Jiřinku. Krásně, přepychově zařízený dívčí pokoj. Postel pod závěsem, vedle stolek s lampičkou, naproti toaletka jako pro slečnu s otáčecí stoličkou. Vysoká dvoudílná skříň, komoda. Vše v bílé barvě. I záclony, přehozy a polštářky byly bílé. Jarka je upozornila, že vše se zařídí možná jinak, až jak se to bude líbit Jiřince, jaké doplňky bude chtít. Vedle pokojíku byla i koupelna se sprchou, umyvadlem , toaletou a bidetem.
Dále v domě byla velká koupelna s masížní vanou, kam může také chodit. Všude bylo vidět, že v domě jsou peníze.

Ženy vypily nabídnutou kávu a snědly malé pohoštění, pozvání na oběd odmítly. Konstatovaly, že podmínky by tady Inka měla dobré, do školy by sice musela poněkud dále, ale Jarka je upozornila, že by Inku vozila, sama do města jezdí směrem ke škole. Zdůrazňovala, že je přece Jiřinčina příbuzná, má k ní blíž než dosavadní pěstouni a může jí poskytnout určitě lepší výchovu i vzdělání než oni. To se pracovnicím moc nezamlouvalo, pěstouni se o tetě ani nezmínili, soustředili se jen na Inku a možnost, aby u nich zůstala. ,,Víte, bude záležet hlavně na Ince a samozřejmě na uvážení soudce, kam nakonec děvče půjde. My pouze kontrolujeme, zda je prostředí žadatelů vyhovující. Samozřejmě u vás je nadprůměrné. To vám neupíráme. " Co si doopravdy v duchu říkaly a později mezi sebou, to už Jarka nevěděla.

Pokračování...
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 13. března 2013 v 0:53 | Reagovat

Zdravím.
Chodím sem na kukačku a čteníčko,nemohu se dočkat dalšího dílu:-))Moc krásné. :-)

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 13. března 2013 v 0:59 | Reagovat

[1]: Jéje , že by nový blog?
Kdy bude další díl, vždyť je tento teprve nový. [:tired:]

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 13. března 2013 v 1:10 | Reagovat

[1]: Byla jsem taky na návštěvě, koukám, že máme některé společné známé-  blogery. :-)

4 LATRYNA LATRYNA | Web | 13. března 2013 v 4:14 | Reagovat
5 Otavínka Otavínka | Web | 13. března 2013 v 9:58 | Reagovat

Milá Růženko,
blahopřeji k svátku - mám na blogu článek " Březnová třináctka", tak se podívej. Jinak mám skluz, ale snad 158.3. odpoledne už mě bude trochu líp a leccos doženu a dočtu. Zatím jsem zahlcena povinnostmi, potvorou SLINI a starostmi. Ale snad to nebude trvat věčně. :-)  :-)  :-)

6 Otavínka Otavínka | 13. března 2013 v 9:59 | Reagovat

Omlouvám se ! 15. března pátek odpoledne.
Zdraví a gratuluje Otavínka

7 Kosáček Kosáček | E-mail | Web | 13. března 2013 v 11:42 | Reagovat

[2]:
:-))už jsem starý blog,jen jsem dříve byla na sblogu,ten byl bohužel zrušen..takže Kosáček teď poletuje tady:-))

8 Kosáček Kosáček | E-mail | Web | 13. března 2013 v 11:44 | Reagovat

máme a to ani některé nemám v oblíbených:-))chodím po stránečkách a málokdy nechám písmenka,ale holt někdy mne zvědavost donutí...se nemohu dočkat dalšího dílu.-)[3]:

9 Kosáček Kosáček | E-mail | Web | 13. března 2013 v 11:46 | Reagovat

Všechno nejleší k svátku,hodně štěstíčka,zdravíčka♥

10 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 13. března 2013 v 13:07 | Reagovat

[9]:Děkuji, tak si tě do těch oblíbených přidám tady, ať tě mají druzí také po ruce. Díky za přání i návštěvu. :-)

11 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 13. března 2013 v 13:09 | Reagovat

[4]: Latryno, děkuji moc, ty jsi opravdu šikovná. Zdravím tě. Zrovna včera jsem u tebe byla, nějaký rámeček k přáníčkám pro své blízké ,,vypůjčila". Díky.

12 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 13. března 2013 v 13:11 | Reagovat

[5]:Otavínko, byla jsem tam před chvílí a moc děkuji za přáníčko, ona je ještě jedna Růženka , na jejíž blog  nás dost chodí pro recepty  http://nejenhackovani.blog.cz :-D

13 Lydie Lydie | 13. března 2013 v 13:21 | Reagovat

Tak jsem opět zvědavá, jak to bude dál.... :-)

14 Kitty Kitty | E-mail | Web | 13. března 2013 v 14:00 | Reagovat

[2]: Kosáček se nějak ztratil a teď se začíná objevovat. Je jaro a tak ho to táhne z úkrytu.
Maru, dík za nabídku. Zvážím, dám vědět... ;-)

15 Kitty Kitty | E-mail | Web | 13. března 2013 v 14:08 | Reagovat

Růži, jsem celá napjatá, jak to bude dál. Takto by to asi být mělo, aby nedošlo ke škodě na dívčině srdíčku...
Jo, dnes má Vierka narozeniny... :-D

16 Čerf Čerf | E-mail | Web | 13. března 2013 v 17:07 | Reagovat

Přeji vše nejlepší k svátku a těším se na další pokračování :-).

17 Ježurka Ježurka | Web | 13. března 2013 v 17:28 | Reagovat

Ruženko!
Také se připojuji s přáním všeho nejlepšího a moc chválím za krásně psanou povídku. Jsem napnutá jak kšandy. :-)

18 Miloš Miloš | Web | 13. března 2013 v 18:16 | Reagovat

Růžo, přeji vše nejlepší k svátku a hodně inspirace k dalším pěkným literárním počinům.

19 David Pavel Bachmann David Pavel Bachmann | E-mail | Web | 13. března 2013 v 19:21 | Reagovat

Vše nejlepší k svátku Růži!
Ať jste pořád ve své kůži.
Ať tu čtou ženy i muži
a každý vám vrátí
to, co vám dluží!

Seriál se pěkně vyvíjí a my jedeme zítra na Moravu. iPad si beru sebou, žakže pište TAKŽE pište klidně dál!!!

20 Hanka Hanka | E-mail | Web | 13. března 2013 v 19:36 | Reagovat

Ruži, je to hrozně napínavé, až mě rozbolelo břicho! ???
Přeji ti všechno nejlepší k dnešnímu svátku, hlavně zdraví a spokojenost a spoustu tvůrčích nápadů! :-) Hanka

21 Radka Radka | E-mail | Web | 13. března 2013 v 19:42 | Reagovat

Růženko, já jsem napnutá jak špagát! Pěkně se to komplikuje, já už teď mám dilema, jak by to mělo dopadnout?
Jěště že to píšeš Ty a můžu se nechat překvapit :-)

22 Janinka Janinka | E-mail | Web | 13. března 2013 v 19:44 | Reagovat

To, co se třpytí, nemusí být nutně vždy zlato :-), těším se na pokračování.

Jinak vše nejlepší k svátku, hlavně hodně štěstí, zdraví a spoustu dalších skvělých blogových nápadů :)!

23 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 13. března 2013 v 21:25 | Reagovat

[15]:Díky za připomenutí, narozeniny jsou pro člověka důležitější než svátek. :-)

24 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 13. března 2013 v 21:31 | Reagovat

[16]:

[17]:

[18]:

[19]:

[20]:

[20]:

[21]:

[22]: Lidičky, jste na mne milí, to člověka potěší. Nemohu věřit, že by se někomu mé povídání líbilo nebo dokonce bylo napínavé. Budu se snažit nezklamat. Díky za všechna přání, všechny moc zdravím. :-)

25 Kitty Kitty | E-mail | Web | 13. března 2013 v 21:36 | Reagovat

Nejenom Inka, i dřívější seriál se mi líbil a moc se Ti povedl. Krásně se četl... :-D

26 Intuice Intuice | E-mail | Web | 13. března 2013 v 22:08 | Reagovat

Růženko, přeji Ti k svátku všechno nejlepší, hlavně zdravíčko, veselou mysl a hodně, hodně nápadů do dalšího psaní! Příběh mne zajímá, samozřejmě přeji hlavně hrdince, ať to dopadne dle jejího přání. :-)

27 Knedla Knedla | Web | 13. března 2013 v 23:14 | Reagovat

Ženu se sem na poslední chvíli z práce, a přidávám taky přáníčko, ať ti jméno nosí štěstí, červeňoučká Růžičko :-P
Povídka milá a pěkná, zase je jednou všechny naráz přečtu, jak budu mít chvíli, dovedeš potěšit a dodat naději..

28 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 13. března 2013 v 23:31 | Reagovat

[26]: Děkuji za přání, je to milé.

[27]: Joj, kdybych byla červeňoučká! Já mám spíš barvu jak říkávala babička jako slípka pod ocasem. Tak nevím, jestli tak bledou či jakou. Ale díky.
Povídka je i trochu o smutném osudu dítěte, který snad  bude lepší díky hod ným lidem, ale kterým, že?

29 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 13. března 2013 v 23:42 | Reagovat

[27]:Četla jsem tvoi povídku, je napínavější, je v ní více fantazie, pohádkovosti.

30 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. března 2013 v 0:28 | Reagovat

Pardon- tvoji... :-(

31 Kerria Kerria | Web | 14. března 2013 v 22:00 | Reagovat

Teprve dnes jsem se sem dostala, takže přijmi opožděně i moji gratulaci k svátku.

Příběh pěkně napínáš, i když podle názvu se dá tušit, jak to asi dopadne. Ale stejně jsem zvědavá, co se ještě odehraje, než to všechno dobře skončí :-)

32 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. března 2013 v 22:20 | Reagovat

[31]:Děkuji. Už toho moc nebude, neboj se. Život ale není jednoduchý, přímočarý. :-)

33 Berry Berry | Web | 15. března 2013 v 10:15 | Reagovat

Tak jsem jedním dechem přečetla tři díly, co mi unikly a jsem napjatá jak kšandy :-)

34 pavel pavel | Web | 15. března 2013 v 17:51 | Reagovat

Pokud je to na základě skutečnosti, tak by mne zajímalo jak to dopadlo.
Jak ty jsi v tom příběhu?

35 Helena Helena | Web | 16. března 2013 v 14:44 | Reagovat

Ruženko opožděně vše nejlepší k svátku,jsem z toho trochu popletená,Ruženka a Růženka,Ale svátek mají obě. :-D Na další díl se těším. :-)

36 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. března 2013 v 16:39 | Reagovat

[34]:To je povídka, snad jen to, že jsem osiřela v 6 letech zemřel otec a v 8 maminka, ale jinak je to spíš trochu odjinud- jiný podobný příběh. Opravdu fikce- povídka. ;-)

37 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. března 2013 v 16:40 | Reagovat

[35]:Děkuji Helenko. :-)

38 Knedla Knedla | 16. března 2013 v 19:06 | Reagovat

[29]: ale di, po desáté hodině zapomínám i to, že ve svých fantaziích běhám vlastně po tom lese jenom v ponožkách :D

39 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. března 2013 v 21:52 | Reagovat

[38]: Náhodou fantazii mít je moc dobré. Pomáhá člověku přežít nemilé příhody v životě. Když je mi ouvej nebo nemohu usnout, vymýšlím si příběhy, zhusta jsem jejich ústřední postavou, ale do povídek sama sebe nedávám. Aby si někdo nemylel, že jsem opravdu takový příběh prožila- hájím své soukromí... :-D

40 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 16. března 2013 v 23:34 | Reagovat

Přepych není potřeba, spíše porozumění. Ruženko ty jsi měla svátek i když byla Růžena s kroužkovaným ů? Každopádně přeji zdravíčko. :-)

41 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. března 2013 v 17:28 | Reagovat

[40]:Beru to tak, že žiji v Česku a slavím tedy tam kde bydlím- kroužek nekroužek. Možtná to nakonec odbouráme to slavení, ale je hezké, když si lidé vzpomenou, člověka to pohladí aspoň virtuálně. Díky. ;-)

42 Vendy Vendy | Web | 27. března 2013 v 17:20 | Reagovat

Zdá se, že tyto paní se nekoří před vyblejskanýma podlahama a megačistou domácností, ale koukají i na atmosféru domova. Moc bych Ince přála pěstouny, nejlepší by bylo, kdyby ji mohla teta navštěvovat a Inka bydlela u Věry. Ale v životě to dopadá jinak, takže jsem zvědava na další čtení.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx