.

Bloguji od 11.srpna 2008 - - k této vzpomínce přidejte 1 rok.
Jsem tady s Vámi ráda, jste zde všichni vítáni.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Báseň staré ženy.

17. března 2013 v 20:59 | Ruža z Moravy |  lidé kolem nás
Báseň našel personál jedné nemocnice ve Skotsku, když zemřela dlouhodobě nemocná stará žena.
Možná tuto báseň už znáte, přišla mi emailem, ale pro ty, kterým by mohla připomenout: Pokud nezemřeš mlád, zestárneš...




Mladá dívka je pořád ve mně.
Poslyšte, sestro, když na mě hledíte,
řekněte, koho to před sebou vidíte?
Ach ano, je to jen ubohá stařena
s divnýma očima a napůl šílená.

Odpověď nedá vám, jídlo jí padá,
nevnímá, když Po ní něco se žádá,
o světě neví, jen přidělává práci,
Boty a punčochy napořád ztrácí.


Někdy je svéhlavá, jindy se umí chovat,
už potřebuje však krmit a přebalovat.
Tohleto vidíte? Tohle si myslíte?
Sestřičko, vždyť o mně vůbec nic nevíte.
Budu vám vyprávět, kým vším jsem bývala,
než jsem se- bezmocná- až sem k vám dostala.



Miláčkem rodičů, děvčátkem, tak sotva deset let,
s bratry a sestrami slád život jako med.
Šestnáctiletou kráskou, plující v oblacích,
Dychtivou prvních lásek a pořád samý smích.


V dvaceti nevěstou se srdcem bušícím,
co skládala svůj slib za bílou kyticí.
A když mi bylo pár let po dvaceti,
já chtěla šťastný domov pro své děti.
přešla třicítka a pouta lásky dětí,
jak rostly, už mohli jsme uzlovat popaměti.


A je mi čtyřicet, synové odchází,
jenom můj věrný muž pořád mě provází.
Padesátka přišla, ale s ní další malí,
co u mě na klíně si, jak ti první, hráli.
Však začala doba zlá, můj manžel zesnul v Pánu,
mám z budoucnosti strach, někdo mi zavřel bránu.

Život jde dál, mé děti mají vrásky
a já jen vzpomínám na ně a na dny lásky.
Příroda krutá je, i když byl život krásný,
na stará kolena nadělá z nás všech blázny.

Tělo mi neslouží, s grácií už je ámen,
kde srdce tlouklo dřív, dnes cítím jenom kámen.
Však vprostřed zkázy té mladičká dívka žije
a srdce jí, byť hořce, tam uvnitř pořád bije.
Vzpomíná na radost, na žal, co rozechvívá,
vždyť pořád miluje a nepřestala být živá.


Málo bylo těch let a netáhla se líně,
já smířila se s tím, že všechno jednou mine.
Otevřete oči, sestřičko, teď, když to všechno víte,
neuvidíte seschlou stařenu, teď už -
uvidíte!


ilustrační fota
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 17. března 2013 v 21:07 | Reagovat

Citlivé - a ze života. Ani se nechcu zeptat - o kom to je? :-)

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. března 2013 v 21:16 | Reagovat

[1]:O jedné ženě ze Skotska, ale mohlo by to platit asi celosvětově, ne?

3 Kitty Kitty | E-mail | Web | 17. března 2013 v 21:19 | Reagovat

[2]: A docela i na hodně starých žen... :-)

4 Zdeněk Zdeněk | 17. března 2013 v 21:20 | Reagovat

No, sice moc nejsem na básnění,ale tohle je tak zvlášní a nevšední báseň a možná proto,že je nevšední,tak proto je zajímavě zvláštní...ale neposuzuji,pouze konstatuji...nejsem na verše odborník.Toť můj názor. :-D  :-)

5 Otavínka Otavínka | Web | 18. března 2013 v 6:47 | Reagovat

Moc pěkná báseň a našem životě. Ne každý se všeho dožije, ale dokážu se vcítit.

6 Katka Katka | Web | 18. března 2013 v 10:37 | Reagovat

Ne nadarmo se říká, jsi tak starý, jak se cítíš....jenomže okolí neví, JAK se kdo cítí a hodnotí jen očima....ale tak to prostě je. A bude. A my, nemladí, stárnoucí i staří s s tím musíme popasovat. Na každého jednou dojde a pak si teprve uvědomí...

7 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 18. března 2013 v 11:55 | Reagovat

[6]: Víš, pokud to člověku trochu myslí, pamatuje si, nechce si to připustit, pořád  čeká, že se nějak čas zastaví nebo co. Teprve pak chápe, že se pohled na lidi kolem mění. Vše je relativní a je jasné, že oči mladých nás vidí jinak. Co naděláš... :-(

8 signoraa signoraa | Web | 18. března 2013 v 15:18 | Reagovat

Jsou to krásná a moudrá slova. :-)

9 Johanes Johanes | E-mail | 18. března 2013 v 16:46 | Reagovat

...moc hezká životní báseň.Já osobně jsem přesvědčen,že u mnoha lidí stárne duše člověka podstatně pomaleji.Cítím to na sobě.Jenom nesmím pohledět do zrcadla.Není to nejhorší,ale vrásky už nedokážu spočítat.Nebyl jsem nikdy dobrý matematik.A i to je možná dobře...tož stárněme pomalu a buďme šťastní... :-)  :-)

10 Berry Berry | Web | 18. března 2013 v 17:10 | Reagovat

Říká se, že se dá toto spatřit v očích. Verše nutící k zamyšlení.

11 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 18. března 2013 v 17:18 | Reagovat

[9]: Matematika mi šla, ale jsem zbabělá ty vrásky počítat. Nutím se myslet si: Chci rozumně stárnout bez zásahů plastiků, používat maximálně dobrý krém, když se mi zdá pleť moc suchá, hlavně voda, voda, froté ručníkem vydrbat. Koutky úst při úsměvu nahoru a jde to. Vrásky od smíchu jsou příjemné. A to ostatní se poddá. ;-)

12 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 18. března 2013 v 18:44 | Reagovat

Moudré ..... :-)

13 Halina Szlauerová Halina Szlauerová | E-mail | 18. března 2013 v 20:50 | Reagovat

Krásná básen, Každý je tak starý, jak se cítí ;-)

14 Johanes Johanes | E-mail | 18. března 2013 v 21:33 | Reagovat

[11]:...máš moje symfonie!... :-)

15 Radka Radka | E-mail | Web | 18. března 2013 v 21:40 | Reagovat

Krásné a poučné. Je třeba si uvědomit, že člověka tvoří mnohem více, než leckdy nemohoucí tělo

16 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 18. března 2013 v 21:42 | Reagovat

[14]:Jo, jo, hudbu, zvlášť pěknou symfonickou mám ráda. :-D  :-D

17 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 18. března 2013 v 21:44 | Reagovat

[15]: Podle mého je horší mít mysl v pořádku a tělo neovládat, než naopak. Kdo má mysl zakalenou, je mu jedno, co je kolem. Je to též smutné, ale pro toho člověka lepší. Jak pro koho, že?

18 Radka Radka | E-mail | Web | 18. března 2013 v 22:09 | Reagovat

[17]:Ano, ti "zakalení" bývají šťastnější. A tak je třeba na ně i pohlížet

19 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. března 2013 v 0:11 | Reagovat

[18]: Zacházet s nimi jako s dítětem, s láskou a pochopením.

20 Pižlík Pižlík | E-mail | Web | 19. března 2013 v 12:25 | Reagovat

Je to pravdivé. :-)

21 Ježurka Ježurka | Web | 19. března 2013 v 13:49 | Reagovat

Tuto báseň staré ženy jsem kdysi také dostala a mám ji uloženou, tak moc se mi líbila. :-?

22 Janinka Janinka | E-mail | Web | 19. března 2013 v 14:53 | Reagovat

Tohle je opravdu smutné, mít myšlení v pořádku a tělo bezmocné. Zrovna zítra to budou dva roky, kdy nám zemřel dědeček, bylo mu 97. Mysl měl jako dvacetiletý mladík, psal povídky a básně, které mu vydávali ve sbornících, tvořil rodokmen a měl spoustu jiných aktivit, ale stáří je zkrátka stáří a mladší tělo se koupit nedá...

23 Hanka Hanka | E-mail | Web | 19. března 2013 v 22:31 | Reagovat

Krásné verše plné životní moudrosti, Ruži. :-)

24 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 20. března 2013 v 0:25 | Reagovat

[23]: Ty verše jsou krásné svým významem, tvoje obrázky mají hodnotu jiné krásy. Zvlášť ty poslední snímky jsou pohádkově zvláštní.

25 Tlustjoch Tlustjoch | Web | 22. března 2013 v 18:06 | Reagovat

Pravdivé...

26 DRAK DRAK | Web | 23. března 2013 v 20:08 | Reagovat

myslím, že původ básně je legenda, která má dodat na zajímavosti a naléhavosti. dokonce si myslím, že ji psal mladý člověk, možná i muž. to všechno ale nic nemění na tom, že je o životě, což je nejdůležitější

27 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 23. března 2013 v 20:24 | Reagovat

[26]:Proč muž?  Vím, může se vcítit do myšlení i vzpomínek ženy, ale pak by mohl napsat totéž na muže. Ti jsou také  nešťastní, když si všimnou, že je už ženy vnímají jako staré a ne ty neustále  mužné šviháky.

28 DRAK DRAK | Web | 23. března 2013 v 22:53 | Reagovat

[27]: ale ne, já chtěl napsat, že je to prostě univerzální báseň. tyhle pocity musí mít nejspíš každý v určitém věku...

29 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 24. března 2013 v 8:37 | Reagovat

Tu vnitřní holčičku je nutné pořád vytahovat, jinak opravdu hrozí srdce jako kámen.

30 Vendy Vendy | Web | 27. března 2013 v 17:35 | Reagovat

To je opravdu krásná báseň a tolik pravdivá. Kdo z nás se opravdu cítí na tolik, kolik nám je? Nejsme tam někde v duši malé holky, puberťačky a dospělé ženy zároveň? V každém se skrývá několik osobností a pořád jsme ta jedna osoba. Ale ti, které si uvědomujeme jako nejhlavnější část sebe samých, jsou mladí.

31 Týna Týna | Web | 2. dubna 2013 v 13:18 | Reagovat

Moc krásné, až mne zamrazilo...

32 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 9. dubna 2013 v 20:15 | Reagovat

[28]:

[29]:

[30]:

[31]: Važte si každého roku, který strávíte v těch mladých letech. Tak jak léta jdou, člověk to nevnímá a spíš se  pak diví, jak to mládí  rychle uteklo, nic nemůže čekat, zůstanou jen vzpomínky. Tak ať je máte co nejhezčí! :-)

33 Dauma Dauma | E-mail | Web | 16. dubna 2013 v 19:01 | Reagovat

Když jsem byla mladá, tak jsem viděla život jen do doby, kdy se budu starat o svéděti. Dál jsem nedomýšlela. A když jsem viděla film, kde stará žena se zamilovala do mladého kněze a říká mu, že tělo je staré ale srdce je mladé.
A je to pravda, někdy si připadám jako dvacetiletá a je mi dobře a nic mě nebolí. Když začnou bolesti a únava, nespokojenost, připadám si stará a unavená. A odraz naší duše je v našich očích, buď nám září nebo jsou bez lesku.
Nejstrašnější pro člověka je, kdyř má mysl na 20-40 let, ale tělo neposlouchá. On vnímá, jak je bezmocný.
Lidé s alzhaimrem jsou šťastní - pokud okolo sebe mají milované lidi.
Je mi z toho smutno, protože už i moji přátelé jsou třeba od 35 let bezmocní a dost jich zemřelo mladých.
A já přemýšlím, jestli jsem jim dala všechno, co jsem mohla.

34 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. dubna 2013 v 19:42 | Reagovat

[33]:Nepřemýšlej, to si nabíháš  k negativním pocitům a nepřispívá to zdraví. Taky jsem z toho vždycky špatná, když slyším o cizím neštěstí  o blízkých ani nemluvě, ale pak si řeknu, že pokud mohu něco udělat, udělám to a pokud nemohu, tak musím přestat o tom přemýšlet, jinak bych se časem zbláznila z toho zla kolem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx