.

Bloguji od 11.srpna 2008 - - k této vzpomínce přidejte 1 rok.
Jsem tady s Vámi ráda, jste zde všichni vítáni.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Vybrala si je sama- l.

16. února 2013 v 23:33 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Všude plno štěbetání, smíchu dětí. Holčička tak pětiletá stála u dveří vedle vysoké paní a hučelo jí v hlavě. Zatřepala paní rukou: ,,Prosím, zaveďte mě domů, já chci za maminkou a tatínkem. Máme jet k babičce. Určitě už jsou doma, jeli jen pro babičku a dědečka něco nakoupit. Co se jim stalo? Prý jen něco vyřizují. "

Sociální pracovnice jí stiskla ruku a nevěděla v té chvíli, co říci. Jak má tomu dítěti vysvětlit, že její rodiče měli nehodu? Tatínek byl mrtvý na místě a maminka leží v komatu. Má těžká zranění a lékaři jí nedávají naději. Před hodinou vyzvedla holčičku Jiřinku u sousedky rodičů. Sousedka jen vydechla po zprávě, že jde pro Inku a zašeptala tak, aby to dítě neslyšelo. ,,Ta její maminka to asi tušila. Jiřinka měla jet s nimi, ale ona ji nakonec brát nechtěla a poprosila mě, abych jim ji pohlídala, že se vrátí co nejdříve. Kdyby byla jela s nimi, už tady nemusela být."

Jiřinka byla u sousedky , když policie u ní zazvonila. Podle dokladů rodičů věděli, kam mají jít a když v bytě nikdo neotvíral, šli zvonit vedle. Ptala se jich, co má dělat s holčičkou. Nemůže si ji nechat u sebe, žije sama, chodí do práce a dělá na směny. Věku holčičky se policisté poněkud podivili. Podle dokladů byli rodiče kolem 40 let, takže předpokládali, že případné děti mají starší. ,,Kdepak, paní měla nějaké komplikace, děti mít dlouho nemohla a když už to vzdali, najednou byla těhotná a narodila se jim Jiřinka. Říkali jí Inko, Inuško, a doslova si ji vypiplali. Je to hodná holčička, spíš trošku citlivější, nedá se říci rozmazlená, ale vlastně tak trochu ano." Zakončila své informace sousedka.

,,Budeme muset informovat sociální odbor, než se najde někdo z příbuzenstva, kdo by si ji vzal k sobě, zatím bude muset do dětského domova." ,,Pokud vím, její otec má rodiče, ale jsou také dost staří, byl prý jedináček, pozdní dítě. Paní měla jen vzdálenou sestřenici, vlastnička se tomu říká, jen o pár let mladší než je ona sama, rodiče jí zemřeli před několika lety. Měli stejný osud jako ona."
,,Myslíte, že si ji někdo z nich vezme k sobě? Třeba ta sestřenice? Je vdaná nebo sama, má děti?"
,,To byste po mně chtěli moc. Co já vím, byla tady málokdy na návštěvě, jednou s nějakým pánem, asi to byl manžel, neptala jsem se. Děti sebou nikdy neměli. Dlouho jsem ji ale tady neviděla. Kdyby bylo něco potřeba, mám od jejich bytu klíče, chodím zalévat kytky, když jsou pryč déle. Jinak mám děvče u nás, nechci jim tam moc chodit."

,,Zjistíme, co je třeba, budeme to muset zařídit." ,,Kdybyste cokoliv potřebovali, když budu doma klidně Inku i pohlídám, ale napořád to nejde. Mám teď dva dny volno, nechte ji u mne do pondělí, domluvím se v práci a počkám, až si pro ni někdo přijde, ano? Bude jí u mě dobře, připravím ji na to, že se rodičům něco stalo, proto musí počkat. Chudinka malá, co s ní bude?" ,,Nebojte se, možná si ji vezmou prarodiče, je to dcera jejich syna, snad ji neopustí.". ,,Nevím," povzdechla sousedka ,,neviděla jsem je tady nikdy, mladí jezdili většinou za nimi a to ne moc často. Nějak to mezi nimi neklapalo." ,,Tak ji opatrujte a vemte jí nějaké věci z domova, kdyby měla jít pryč, ať má něco známého sebou. Co má ráda a tak. Snad vám to sama poví, co bude chtít. Jen menší zavazadlo. Až přijde ta sociální pracovnice, přijdeme některý s ní. Tak to chodí. Na shledanou a děkujeme za informace."

V pondělí dopoledne přišli pro Inku. Ta se dožadovala toho, aby mohla jít za maminkou do nemocnice, ale paní jí vysvětlila, že do nemocnice malé děti nesmí a maminka stejně pořád spí, je moc nemocná. ,,Jiřinko, půjdeme ted do jednoho velkého domova, kde je hodně dětí a tam budeš jen do té doby, než se maminka uzdraví a pokud by to bylo na delší dobu, tak než si pro tebe přijdou příbuzní. Neboj se, třeba si tady zatím najdeš kamarádku." ,, Nenajdu a neříkejte mi Jiřinko, já jsem Inka, říkali mi tak všichni." ,, Dobře, představíš se sama tetě i dětem . Tak už pojď!"


Tak se dostala malá Inka do dětského domova a tam, uprostřed hrajících si dětí, bývala smutná, dívala se stále ke dveřím a čekala, kdy už pro ni maminka přijde. Trvalo to dlouho a ona si říkala, že by už mohla přijít i babička, když je maminka nemocná. Netušila, že babička se zhroutila, když se dověděla o smrti jejich jediného syna, ležela také v nemocnici a její muž neměl ani pomyšlení na to, aby si vzal vnučku k sobě. Nezvládl by to. Zatím tedy určitě musí Inka být v domově, jak to bude dál on sám neví.

Pokračování příště...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 David Pavel Bachmann David Pavel Bachmann | E-mail | Web | 17. února 2013 v 0:20 | Reagovat

Růženko, a kdy bude příště? Zase jeden seriálek, co budu sledovat!!! Začala jste pěkně drsně! Doufám, že to nerozpracujete na 50 dílů a já se dožiju konce. :-)

2 hewkii hewkii | 17. února 2013 v 2:50 | Reagovat

Také se přimlouvám za co nejrychlejší pokračování.
Startujete tedy dost z husta! :-)
Těším se na další díl!

3 Kerria Kerria | Web | 17. února 2013 v 9:17 | Reagovat

Podobné povídky mi vždycky vhání slzy do očí. Jsem moc zvědavá na pokračování a držím Inušce palce, aby všechno dopadlo pro ni dobře.

4 Intuice Intuice | E-mail | Web | 17. února 2013 v 10:23 | Reagovat

Pěkné, taky se těším na další díl! :-)

5 Radka Radka | E-mail | Web | 17. února 2013 v 10:50 | Reagovat

Běhá mi z toho husí kůže po těle. Myslím, že začínám tušit, ale i tak se moc těším na pokračování :-)

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. února 2013 v 10:53 | Reagovat

Budu se snažit neroztahovat to na dlouho, momentálně  mi to ,,sedí" v hlavě, takže je třeba co nejdříve to napsat. ;-)

7 Ježurka Ježurka | Web | 17. února 2013 v 12:19 | Reagovat

Ruženko, také mám po přečtení "husinu", tyhle případy se stávají a bývá to pro pozůstalé, hlavně pro děti, dost kruté. Už se také těším na pokračování.

8 Vendy Vendy | Web | 17. února 2013 v 13:18 | Reagovat

To je hrozně smutný.
Na pokračování jsem zvědava. Je vážně těžké vypořádat se se smrtí nejbližších a pro rodiče musí být ještě těžší, když ztratí své děti.

9 Jarmila* Jarmila* | Web | 17. února 2013 v 13:29 | Reagovat

Je to smutný příběh, ale i takový je život.
Budu netrpělivě očekávat další část příběhu.

10 Lydie Lydie | 17. února 2013 v 13:31 | Reagovat

Fakt smutné....ale to se stává...Podobný případ se stal nedávno ve vzdálenějším příbuzenstvu.
V prosinci jeli manželé autem do práce, dostali smyk...ona /35 let/zemřela na místě, on byl lehce zraněn.Doma babička hlídala tři děti /chlapec 8 let a dvojčátka 5/....babička je naštěstí ještě FIt,tak se stará o děti společně s jejich otcem.

11 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 17. února 2013 v 15:18 | Reagovat

Jejda to je smutné až mám slzy v očích. Tak to je až moc pravdivé ...

12 Kamila Kamila | Web | 17. února 2013 v 16:54 | Reagovat

Smutné a upřímné, ale i takový je život no

13 Ivet Ivet | Web | 18. února 2013 v 17:00 | Reagovat

Věřím, že nakonec to dobře dopadne. -:)
Znám jednoho takového "sirotka" a je to nyní ta nejšťastnější máma pod sluncem. -:)
Vůbec jí nevadí, že nemá kolem sebe kopec příbuzenstva, našla si shodou okolností také chlapce, který je sirotek a mají spolu moc krásný vztah. Narodila se jim nedávno holčička!-:)

14 Týna Týna | Web | 18. února 2013 v 21:40 | Reagovat

no tak ze začátku povídky mne trochu mrazí jako zde většinu, ale název zní docelA slibně, tak uvidíme :-)

[13]: to je krásné, není nad čistý a upřímný příběh lásky, jsem ráda, že to tak vážně chodí i v životě

15 Helena Helena | Web | 19. února 2013 v 11:25 | Reagovat

Název povídky nevěští nic dobrého. :-( Myslím tím pro rodiče Inky.Nechám se překvapit. ;-)

16 Pižlík Pižlík | 19. února 2013 v 13:23 | Reagovat

Tak to je hodně smutný začátek Růženko.

17 Hanka Hanka | E-mail | Web | 21. února 2013 v 15:55 | Reagovat

Ruži, to je tak strašně smutné! :-( Pro dítě musí být hrozné, když najednou přijde o oba rodiče a ocitne se mezi úplně cizími lidmi. :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx