.

Bloguji od 11.srpna 2008 - - k této vzpomínce přidejte 1 rok.
Jsem tady s Vámi ráda, jste zde všichni vítáni.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Monolog č.22 - muže Karla.

27. ledna 2013 v 23:27 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Od jisté doby mám pocit, že začínám znovu žít. Nová manželka, dvě děti najednou. Není to špatné, jen to moje tělo nějak občas nezvládá to, co dříve. Odpadly činnosti, které jsem dělával docela rád: chození mezi kamarády, dokonce občas sportování. Jen ten běh po okolí mi zůstal. Akorát, že ho někdy uskutečňuji s kočárkem před sebou.

Odmítl jsem chodit se širokým kočárem s dvojčaty. Když jdeme s Lindou, bereme široký, pro dvojčata. Jsem teď hrozně rád, že máme Lindiny rodiče v baráku. Zvlášť Martin se do těch capartů úplně zbláznil. Vyřešil báječně problém ježdění s dětmi : koupili s Lenkou ještě jeden kočár a tak se teď jezdí se dvěma. Má to své výhody. Nestrkáme se o to, kdo děti poveze, pěkně se rozdělíme a jedeme. Většinou s dědou Martinem, když nám je máma s bábou svěří na hlídání.

Nevím, možná Linda trvala na pojmenování po babičce a dědovi schválně, jim pro radost, ale nakonec Lenka a Martin jsou hezká jména, ne? Linda chtěla kluka po mně, ale já jsem se ohradil: ,, Nejdřív mi budete říkat velký Karel a jemu malý, pak starý Karel a mladý, tedy pokud se toho dožiju." ,,No a co po babičce a dědovi, ti už se moc jmény neoslovuji. Určitě by jim to udělalo radost." Co jsem měl říci, jsem teď dobrý jen tak na hlídání, občas přebalení, ani to moc ne. Stejně jsou ti prckové roztomilí. Jen nevím, proč se na mne podezřele často usmívají. Linda je rozmazluje, Lenka taky , o Martinovi ani nemluvím a já se snažím být přísný. Pokud to na takové drobečky lze. Nic zlého nedělají, jen občas řvou jako urvaní. Jeden skončí, druhá začne.

Spí taky každý trochu jinak. Kluk je víc ospalý, ale holka má kukadla otevřená a když ji uspávám, houpám, tak si hezky brouká, místo aby spala. Spíš klimbám já než ona. Bylo mi to zapotřebí? Ale jo, docela se mi to líbí, dokud leží a jen sebou tak mrskají. Až budou běhat, tak mi bude ten trénink kolem baráku dobrý. Jen aby děti nestonaly a byly v pořádku. Linda je teď docela milá, ale odstrkuje mě občas, pořád jen obskakuje děti.Co mi to dalo přemlouvání a svádění, aby se se mnou zase milovala po tom šestinedělí. Jsou takové i jiné ženy? Nějak si nevzpomínám, jak to bylo s Janou. Jo, Jana!

Nedávno jsem šel s Martinem a dvojčatama na procházku a potkal jsem Janu. Hrozně někam spěchala, ale nakonec zvědavost zvítězila a ona se sama zastavila a dívala se na dvojčata. ,,Páni, to jedno je celý náš starší kluk, když byl tak malý." ,, Však se díváš na kluka, děvče je ve druhém kočárku." ,,Proč je máte oddělené? To jsem ještě neviděla, aby na dvojčata byly dva kočárky?" ,,No, vyhovuje nám to tak, je nás na vožení víc, tak se aspoň o ně nehádáme." Usmála se, ale tak nějak smutně. ,,Co ty a přítel? Jak se máte?" Slyšel jsem od syna , že jejího přítele Arnošta ranila mrtvice, ale nechtěl jsem to tak naplno říkat a ptát se na jeho stav.


,,Myslím, že víš, co se stalo Arnoštovi, vrátili jsme se nedávno z lázní. Byli jsme už jednou loni , letos už po druhé a je to poznat. Arnošt chodí už bez berličky, zase obstojně mluví, rukama hýbe oběma stejně. Jsem ráda, že to tak dopadlo, jen by měl mít klid, nerozčilovat se a nemyslet na to, co by mohlo být." ,, To se spraví, znám dost lidí, co přežili mrtvici a žili ještě hodně let. Za čas si na to moc nevzpomněli." ,,Tak ať jsou děti zdravé, měj se, musím už domů." Odcházela rychle a já jsem se za ní ještě chvíli díval. Martin do mne strčil: ,,Tak jdeme, Marťa se mi nějak vrtí, má asi naloženo. " Martinek se vrtěl, ale Lenička spinkala jako dudek. Mají to tak hezky rozdělené. Budu s ní chvíli před domem, je zbytečné ji budit. Aspoň Martina doma přebalí.


Vyběhla Lenka a honem si Martina převzala. ,,Linda si šla chvíli posedět s kamarádkami. Zastavily se za ní holky z práce, chtěly vidět dvojčata, ale ta nebyla doma, tak jsem Lindu poslala s nimi. Nakonec je to tak lepší, ne?" Byl jsem trochu zklamaný. Na mne si Linda čas udělat nechce a s kamarádkami jde klidně. Budu ji muset někdy vytáhnout do kina nebo do divadla, však Lenka s Martinem děti pohlídají. Stejně to rychle letí, za chvíli budou capat a to už bude horší je hlídat. Lenička se zavrtěla a tak jsem ji předal Lence a šel jsem na chvíli za Martinem k nim do kuchyně.

Seděli jsme u kávy, děti byly v široké postýlce, kterou Lenka s Martinem měli u sebe v bytě. Lenka žehlila nějaké prádýlko a já jsem si uvědomil, že už si nemohu vzpomenout, jak to bylo se syny , když byli malí. Nějak jsem na ně pozapomněl. S tím mladším jsem se už neviděl, ani nepamatuji a dokonce ani nevím, jak se má, co teď dělá. Neměl zájem se se mnou bavit , odstřihl se ode mne, dokonce prý ani domů nejezdí často. Tak jednou do roka. Jana měla starosti s Arnoštem, staršího syna vídá často, ale nějak se nám ta rodina rozpadla.

,,Na co myslíš, Karle?" ,, Já ti nevím, tak vzpomínám na ty moje kluky a zdá se mi to tak dávno, co jsem je naposledy viděl. Zvlášť toho mladšího. Co by asi říkali na své sourozence? Život se tak jaksi zamotal." ,, Ty sis ho zamotal, tak si nestěžuj, Karlíčku ! Máš mladou ženu, malé děti, máš kde bydlet, buď rád. Mohl jsi dopadnout hůř." Pomyslel jsem si : nebýt těch dětí, jak by to asi s Lindou a mnou bylo dál? Mávl jsem rukou.,,Jo, já vím!"
Linda se vrátila rozjařená, rozesmátá, zřejmě spokojená. Vyšel jsem za ní na chodbu, proběhla však kolem mne a honem se šla dívat na děti . Já jsem tam trčel ve dveřích a čekal, kdy přijdu na řadu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Pižlík Pižlík | 28. ledna 2013 v 8:20 | Reagovat

Karel zcela jistě s malými prcky omládl. Ale na jak dlouho? Co za takových deset let? Jana podle mě na tom bude líp. Hlavně, aby se
Arnoštovi nepřitížilo. :-)

2 Kitty Kitty | E-mail | Web | 28. ledna 2013 v 8:28 | Reagovat

Koukám na formu i obsah monologu. Asi jsem podcenila číst si ty Tvoje monology. Napravím, tento je ze života a zajímavej... :-)

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. ledna 2013 v 9:29 | Reagovat

[2]:Pokud si je chceš přečíst vcelku, tedy jeden za druhým, najdi si je pod mým jménem na mamtalent.cz. Přetáhla jsem je tam, aby některé povídky byly pohromadě a nemusely se  hledat tady v archivu.  Všechny  kapitoly, jak šly za sebou. Ale nečekej žádné zázraky, beru ty svoje příběhy opravdu ze života a horory moc už ráda nemám, je jich kolem nás až až.z ;-)

4 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. ledna 2013 v 9:33 | Reagovat

Tam je najdeš pod názvem Monology jedné lásky. Nejprve  si musíš najít autory podle Abecedy, jsem tam pod U a Ružena je mezi nimi jen jedna. Kliknutím na jméno se dostaneš do mého bloku povídek. :-)

5 nar.soc. nar.soc. | 28. ledna 2013 v 12:22 | Reagovat

Jo Karel, to je borec ( na baterky). Bere věci jaksi na přeskáčku. Napřed mladici, když už hrozí, že mu vezme kramle, tak upíchne dvojčata a hned přechází z otcovství na dědkovství. Zase bude rodinu mistrovat ženská a dlouholiž s Karlem? :-D  :-D

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. ledna 2013 v 12:48 | Reagovat

[5]:Asi než děti vychovají, ne? Ale on zase není tak starý, že by je nemohl vychovat. Dnes není problém, jsou brzy samostatní, rozlítaní po světě- tedy jak kteří. ;-)

7 Hanka Hanka | E-mail | Web | 28. ledna 2013 v 21:47 | Reagovat

Tak je mi z toho nějak smutno, Ruži. :-(
Nevím, jestli na to nemá vliv třeba počasí, ale je mi Karla i Jany líto. :-?

8 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. ledna 2013 v 21:55 | Reagovat

Nedivím se, on život manželský není vždy navěkya nejhorší na tom je, že člověk většinou nejde do dlšího vztahu bez vzpomínek... ;-)

9 Kitty Kitty | E-mail | Web | 29. ledna 2013 v 8:14 | Reagovat

Ruži, monology čtu a čtu, ale koment nemůžu dát, protože mi to nejde. Registrace nebo co tam nefunguje, nedovolí přihlásit se. Máš ukončený komentáře? [:tired:]

10 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. ledna 2013 v 9:57 | Reagovat

[9]:Nemám, Kitty, vždyť tam komentář teď je. Já nikdy komentáře neukončuji, skončí to přece automaticky samo, pokud někdo okomentuje starší článek, najdu to ve správě blogu. Registrovat se nemusíš, stačí, když napíšeš Kitty jako do jména a klidně můžeš psát. Tvůj blog si mohou najít třeba i v mých oblíbených. Já k tobě chodím velmi často, navíc v emailu mám nové články blogerů evidované a projdu je denně skoro všechny. Vytřídím emaily, nechám si tam upozornění na blogery a jejich nové články  a pak to beru jedno po druhém. Mám teď takový systém. Je to dobré. ;-)  :-D

11 Ježurka Ježurka | Web | 29. ledna 2013 v 13:46 | Reagovat

No hezky zajímavě to pokračuje, jen jsem zvědavá, jak to skončí. Doufám, že dobře pro všechny zúčastněné. Vím, že to v životě vždy tak není, ale hezky se to čte. :-)

12 Kitty Kitty | E-mail | Web | 29. ledna 2013 v 14:18 | Reagovat

I já to tak mám a dělám.
Jejda, najednou to jde. Asi zabrala ta vícenásobná registrace. Ale dobrý... ;-)

13 Otavinka Otavinka | Web | 30. ledna 2013 v 13:38 | Reagovat

[3]:Milá Ruži, taky se budu vracet a jsem ráda, žes myslela na opozdilce. Pěkný den přeji.

14 signoraa signoraa | Web | 31. ledna 2013 v 23:56 | Reagovat

Přiznám se, že monology čtu a na dálku prožívám příběhy lidí, kteří je "vypráví".
Odkaz na mamtalent.cz je báječný, občas mám časové prodlevy a pak u tebe dlouho hledám, jsa ztracena v textech a říkajíc si - četla jsem to už, nebo ještě ne? :-D

15 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 9. února 2013 v 20:47 | Reagovat

[14]:To je fakt, že tam to je pod jedním názvem a oddíly očíslované, takže je to přehledné. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx