.

Bloguji od 11.srpna 2008 - - k této vzpomínce přidejte 1 rok.
Jsem tady s Vámi ráda, jste zde všichni vítáni.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Obyčejný příběh povánoční...

26. prosince 2012 v 16:48 | Ruža z Moravy |  pohádka pro děti
Malý chlapec dostal pod stromeček autíčko. Nebylo na dálkové ovládání, ale bylo takové kovové, pěkně barevné , bylo na setrvačník. Když jím popojel dozadu a pak ho pustil, jelo samo dopředu. Celý šťastný si ho pouštěl po linoleu v kuchyni a nezajímalo ho ani cukroví, mlsky, které dostal také. Ba ani teplé rukavice a šálu, čepici, kterou mu upletla maminka po večerech, aby mohl jít ven a nebyla mu zima.



Najednou vběhl do kuchyně z chodby jejich pes Azor. Než si to chlapec uvědomil, Azor si začal s jeho autíčkem hrát. Myslel si asi, že je to jeho hračka. Chlapec na něj začal křičet a pak se rozplakal. Azor vzal autíčko do zubů a odnášel si ho do chodby, kde měl svůj pelíšek v zimě, kdy nemohl být v boudě venku. Schoval si ho a nakonec si na něj lehl. Plačícího syna si všimla maminka, začala se vyptávat, co se mu stalo. Azor spapal autíko... Neplač, psi auta nepapají, podíváme se po něm, jo? Jo, pokýval chlapec hlavou a ťapal za maminkou do chodby.

Azor začal varovně vrčet. Chtějí mu vzít jeho hračku!,, Azore, kde máš autíčko? Dej mi ho, není tvoje." Maminku něco napadlo. Vrátila se do kuchyně a vzala z kastrolku kousek masa od večeře. Šla k Azorovi a ukázala mu ho. Azor nejdříve jen našpicoval uši, olízl se a pak se pomalu zvedl. Maminka odnášela maso do kuchyně a lákala jej za sebou. Položila maso do koutku a honem vběhla do chodby, zalovila v pelíšku , autíčko vytáhla. ,,Sláva, nic mu není!" Otřela ho hadříkem a podala synovi. ,,Musíš si ho lépe hlídat!"

Azor se vrhl k pelíšku a začal v něm zuřivě hrabat. Hledal tu hračku, kterou si do pelíšku schoval. Maminka mu hodila napůl rozedraný míček, Azorovy předešlé hry ho poznamenaly a Azor jí ho v zubech přinesl , položil k nohám a čekal. Párkrát mu ho hodila, aby se zabavil a zapomněl tak na synovo autíčko. Ten si ho hlídal do doby, než šel spát., pouštěl si ho jen na stole, po voskovaném ubrusu.

Když ulehl do postýlky a maminka mu povyprávěla pohádku, držel zase autíčko v ruce a nakonec s ním usnul. ? Maminka mu ho chtěla po chvíli vzít, aby ho ve spánku neupustil a netlačilo ho, ale držel jej pevně a tak mávla rukou, usmála se a odešla za tatínkem. Azor spal ve svém pelíšku a ve snu jemně vrčel a kňoural. Možná se mu zdálo o nové hračce, kterou mu tak zrádně sebrali.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tlustjoch Tlustjoch | Web | 26. prosince 2012 v 20:59 | Reagovat

Některým hračkám nejde odolat.

2 Latryna Latryna | Web | 27. prosince 2012 v 6:15 | Reagovat

Veľmi milučký príbeh. Vidno že ak zvieratká sa radi hrajú... Zdravím a prajem samé pekné príbehy a samé pohodové dni!☺

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. prosince 2012 v 11:57 | Reagovat

Jo, ze života a děkuji. Hlavně zdravíčko, víc není potřeba...aspoň tak to vidíme my. ;-)

4 Intuice Intuice | E-mail | Web | 27. prosince 2012 v 12:28 | Reagovat

Miloučké, že vše dopadlo dobře. :-) Pěkný den. :-)

5 DRAK DRAK | Web | 27. prosince 2012 v 16:44 | Reagovat

tedy! pěkné :-)

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. prosince 2012 v 17:23 | Reagovat

[5]:Díky, ne tak, jako vaše fotografie přírody, ale snažím se... :-D

7 nar.soc. nar.soc. | 28. prosince 2012 v 16:39 | Reagovat

Čokl a malé děcko v bytě, věčné dilema.

Většina rodičů malých dětí nemá páru o základním instinktu psa.
Má vrozeno, že je členem smečky, dospělý pes si je vědom svého postavení v "náhradní" smečce, tj. v lidském osazení bytu. Zásadně musí platit, že pes je na posledním místě. K tomu musí být vychován, aby neměl pochybnosti a neuplatňoval "psí"  nárok na cokoli. Pes musí snést od malého dítěte cokoli ( jako fenka od štěňat ). Rozhodně nesmí brát dítěti hračky a odnášet je do svého "pelechu". To už je přesah "psího" práva a možná kolize s dítětem. Pes musí být jednoznačně pokárán a poučen i citelně, co v žádném případě nesmí učinit. Opakované úrazy, až po usmrcení malých dětí "nevychovanými" zvířecími miláčky jsou varovné. :-D  :-D

8 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. prosince 2012 v 17:38 | Reagovat

[7]:To by vám ochránci zvířat dali! Udeřit psa, když si vezme něco, co mu připomíná jeho hračku. Pokud měl míček a byl mu házen, nemůže vědět, že to autíčko mu nepatří, ne? To je jen takový vymyšlený příběh o milovaném dárku... :-D

9 Ježurka Ježurka | Web | 30. prosince 2012 v 14:53 | Reagovat

Ruži, byl to ale hezký příběh a já to vidím tak, že by se to i klidně mohlo někde stát. Ještě, že to vše dobře dopadlo! :-D

10 Pižlík Pižlík | E-mail | Web | 1. ledna 2013 v 12:47 | Reagovat

Ještě, že Azor neměří cca 40-50 cm v kohoutku. To by si pak  sebral autíčko klidně i ze stolu. :-)

11 signoraa signoraa | Web | 6. ledna 2013 v 10:54 | Reagovat

Moc hezký příběh. Trochu mi to připomělo příběh známých. Mají dogu a ztratil se jim před lety mobil. Hledali a pak prozváněli. Mobil zazvonil nějak divně, šli po zvuku a zjistili, že mobil zvoní ze psa. Následovala cesta na veterinu, rentgen a pak věta pana doktora: "Pes je velký, mobil malý, hlídejte jen, až vyjde." Mobil vyšel, respektive to, co dříve mobilem bylo. Ještě, že Azor z tvého příběhu autíčko nespolkl, ale jen si ho odnesl jako hračku do pelíšku. :-)

12 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 6. ledna 2013 v 15:02 | Reagovat

Moc milé vyprávění. :-)

13 Hanka Hanka | E-mail | Web | 8. ledna 2013 v 21:24 | Reagovat

To je moc hezký příběh, Ruži. Něco podobného se stalo mojí mladší vnučce. Naše psisko jí sebralo nový míček, ale našli jsme ho až za několik dnů a byl trochu pocuchaný. ;-)

14 Koník Koník | E-mail | Web | 22. září 2013 v 7:12 | Reagovat

Laskavý přítel člověka. Pes. Zatím co my lidé něco stále bereme, dáváme a o něco přicházíme, psi si na to všechno jen rádi hrají. Myslím, že se psíkovi ten večer spalo opravdu krásně. Už dlouho si tak zajímavě nepohrál. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx