.

Bloguji od 11.srpna 2008 - - k této vzpomínce přidejte 1 rok.
Jsem tady s Vámi ráda, jste zde všichni vítáni.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Bubuška a Kulíšek Martínek.

11. listopadu 2012 v 20:17 | Ruža z Moravy |  pohádka pro děti

Bylo pozdní odpoledne, když víla Bubuška usedla na lavičku u velké budovy. Právě nenápadně pomohla v podobě mladé dívky jedné starší paní najít obchod s brýlemi, tak si chtěla posedět. Odpočívala a přitom naslouchala, jestli se někde neozývá volání o pomoc. To, které zaslechla vždy jen ona. Lidé v jejím okolí ho nikdy neslyšeli. Však ani vílu Bubušku, která byla utkaná z paprsků měsíce a šatičky měla z obláčků, nikdo z nich neviděl.
 

 
Bubuška musela na sebe vzít podobu člověka, kterému buď pomáhala nebo podobu někoho z jeho okolí, aby ji bylo vidět. I tak ji mohl uzřít pouze určitý člověk. Přivřela oči a napnula svůj sluch. Zdálo se jí, že slabý hlásek přichází z budovy, u které seděla. Byla to nemocnice. V jedné části se nacházela porodnice a také ještě malé oddělení péče o dříve narozené děti. Takovým dětem lidé říkali Kulíšci. Tyto děti musely po narození zůstat v inkubátoru. Rodiče je chodili navštěvovat, dotýkali se jich, mluvili na ně, četli jim pohádky,...


V té době tam také byl malý Martínek a u něho na židli seděla jeho maminka. Chodila za ním každý den. Její manžel byl na cestách, vracel se jednou za týden domů, tak ji v týdnu doma nic nedrželo. Martínek byl jejich první dítě. Vytoužené, očekávané několik roků. Martínkova maminka už u něj dlela několik hodin. Zdálo se jí, že není něco v pořádku, přestože ji lékař i sestra ujistili, že Martínkovi nic není. Posílali ji, aby se šla vyspat, že oni i přístroje mají nad miminkem neustálou kontrolu. Maminka zůstávala přesto neklidná a odmítla jít spát .


V oddělení měli pro maminky připravenou pohovku, vedle za zástěnou, kde si mohly odpočinout. Pokud byl tatínek doma, vystřídal na pár hodin maminku. Už několik dní byl pracovně pryč. Mermomocí chtěla u Martínka být a ani na vteřinu ho neopustit. Odklopila si dvířka inkubátoru a hladila mu ručičku. Šeptem na něj mluvila a on koukal jako by jí rozuměl. Po chvíli pomalu zavíral očička, až se ponořil do spánku. Maminka se na něj dívala a dívala … až také únavou usnula. Ruka jí sklouzla na opěradlo židle a celá se tak nějak sesunula. Byla zrovna doba střídání směn sester a lékařů. Bubuška se rozhlížela po chodbě, jestli neuvidí některou sestru, protože hrozilo, že maminka sjede ze židle a spadne buď na stojan s inkubátorem nebo sklouzne na zem. Také dvířka inkubátoru zůstala otevřená.


Bubuška zahlédla odcházející sestru a rozhodla se. Vzala na sebe podobu té sestry, jemně probudila maminku, pomohla jí vstát, podepřela ji a poté ji odvedla k pohovce. Slíbila ženě, že posedí u Martínka místo ní, aby se mohla v klidu prospat. Sedla si pak zpět ke Kulíškovi. Tentokrát vzala na sebe podobu maminky. Martínek se zavrtěl a ona jej začala hladit jak to předtím viděla u Martínkovy maminky. Rozhodla se, že si ho vezme k sobě. Vypnula alarm podložky, Martínka jemně vytáhla a položila si ho na prsa a na břicho. Věděla, že to tak maminky Kulíšků na doporučení lékařů mají dělat. Říkaly tomu klokánkování. Martínek se zklidnil a dokonce se ručkama opřel o Bubušku. Tak tam spolu seděli. Víla Bubuška se sama pro sebe usmívala, hřála Kulíška svým tělem a hladila ho po zádíčkách, šeptajíc mu láskyplná slova jménem maminky:

Máš tak malou ručičku, ty můj malý Kulíšku.
Očka pořád zavíráš, o čempak asi sníš?
Jen co trochu povyrosteš, druhé děti uvidíš.
Budete si spolu hrát, zlobit občas mámu, tátu.
Jak to děti dělávají...
Přesto všechno rodiče,
Kulíšky své rádi mají. :-)


Maminka se probudila velmi brzy. Tak, jak to u maminek bývá, když mají malé děťátko. Vstala a potichu šla ke svému synkovi. Lekla se, protože tam Martínek nebyl. Uviděla najednou postavu, která držela v náručí jejího syna. Znovu se vylekala, ale pak si všimla, že ta žena vypadá jako ona. Promnula si oči. Snad ještě nespí? Podívala se znovu, ale byla tam pořád. Náhle postavička opatrně vstala a podala jí s milým úsměvem dítě do náručí. Pokynula jí na pozdrav a pomalu se vytrácela, až z ní zbyl jen pouhý obláček, který se rozplynul. Maminka se nestačila ani zeptat, kdo je a poděkovat jí za pomoc při hlídání Martínka.

O tom, co zažila, vyprávěla druhý den manželovi, když se vrátil z cest. On ji chtěl uklidnit a poznamenal, že se jí to určitě jen zdálo. Věděla svoje a řekla si, že o tom bude vyprávět synkovi, až bude větší. Možná to bude brát jako pohádku... ale ona ví.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lucerna Lucerna | Web | 11. listopadu 2012 v 20:48 | Reagovat

Ahoj, ahoj :). Som rada, ze sa zapojis a moze byt. Krasna rozpravka, taka nezna :-). Ja som pisala minimalne 10viet, takze dlzka vadit urcite nebude :-D. To je k dnesnemu zadaniu pozaduji?
Aj ja mam na zajtra pre kuliskov nachystanu basnicku :)

2 Hanako Hanako | 11. listopadu 2012 v 20:53 | Reagovat

Krásné čtení na dobrou noc i pro babičky, Ruženko. Také jsem měla vnoučka Kulíška, teď je z něj veliký kluk přes deset let. Jen hůř mluvil a šel o rok později do školy. Vše dohnal. :-)

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 11. listopadu 2012 v 21:08 | Reagovat

[2]:Neteř se narodila v 8. měsíci nebyla tak moc malinká 2,40 kg, ale kdybys ji viděla dnes. Dorostla hodně brzy a sama má 2 dcery, krásné holky.

4 matka matka | 11. listopadu 2012 v 21:54 | Reagovat

Škoda, že jsem Bubušku nezahlédla, když jsem byla s maličkou dcerkou v nemocnici....vlastně ano, ukázala se tam jako jiná maminka, která mne varovala, že krev již dcerce do hlavy dokapává a začíná pěnit,....

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 11. listopadu 2012 v 21:56 | Reagovat

[4]: Nechtěla jsem vyvolat takové vzpomínky, promiňte. Ale ono se nedá stejně zapomenout.

6 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 11. listopadu 2012 v 22:49 | Reagovat

Takový krásný večerníček, děkuji Ruženko. :-)

7 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 12. listopadu 2012 v 7:40 | Reagovat

Opět jedna krásná pohádka o Bobušce. :-)

8 matka matka | 12. listopadu 2012 v 7:49 | Reagovat

[5]:To je dobrý, jen vzpomínka. Dopadlo to tehdy dobře :-)

9 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 12. listopadu 2012 v 10:41 | Reagovat

[8]:Tak to jsem opravdu ráda. Znám ten pocit, když je dítě ohroženo. :-)

10 matka matka | 12. listopadu 2012 v 11:59 | Reagovat

[9]:jj :-)
Zvláštní, kdysi mi jedna maminka jedináčka říkala něc v tom smyslu: "Ty se máš, máš tři děti. Kdyby něco, tak ti dvě zůstanou."
Neuvědomila si, že stejný strach má matka za každé dítě, tedy v mé případě trojnásobný.
No, ale nejde se tím strachem předem bez důvodů hroutit, naše děti jsou šikovné, s mnohým si poradí :-)

11 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 12. listopadu 2012 v 13:21 | Reagovat

[10]: Taky se třepu o všechny tři syny a nejen o ně, i o jejich ženy a děti. To se násobí a člověk by se musel zbláznit, kdyby o tom moc přemýšlel.A o muže vlastně taky, člověk nikdy nevi...

12 Helena Helena | Web | 12. listopadu 2012 v 18:54 | Reagovat

Moc krásná pohádka Ruženko,moc,moc. :-)

13 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 12. listopadu 2012 v 22:56 | Reagovat

Tisknu si ji a beru si ji jako ukolébavku. Zítra ji dám na blog kulíšků i na web Nedoklubka. Až večer. Dřív nestíhám.

14 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 12. listopadu 2012 v 23:32 | Reagovat

[13]:  Chápu, to nespěchá, máte toho moc, že? Díky. ;-)

15 Natty Natty | Web | 13. listopadu 2012 v 5:43 | Reagovat

Ruženko, tady pohádka, ale skutečnost je dost podobná. Znají jen maminky, které si prošly tím strachem o své malinké děťátko, které leží v inkubátoru a nikdy se neví, zda bude jednou naprosto v pořádku...bohužel, hodně předčasně narozených dětiček si i přes vysokou úroveň zdravotní péče odnáší do života trvalé následky. Kéž by jim víla dokázala vdechnout nejen pohlazení, ale i zdravíčko...Pěkný den. :-)

16 Ježurka Ježurka | Web | 13. listopadu 2012 v 12:39 | Reagovat

Bubuška se u dětí už určitě zabydlela a já tyhle pohádky mám moc ráda. Pomáhat by se měly děti učit odmala. A můj synovec, kterému se nedávno narodil syn, má už tříletou dcerku a proto, že už je větší, říkají jí stále Kulich. :-D

17 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 13. listopadu 2012 v 21:00 | Reagovat

[16]:To je sice hezké, věřím ale, že i tak jí nebudou říkat, ty ji už velká, musíš mít rozum. Když jsem jednou (na patrové posteli) dávala nahoru mladšímu  4 letému synovi pusu na čelíčko na dobrou noc, starší mě zatahal za ruku a řekl: Já  jsem tady taky, mami! A to mu bylo už 7 let. ;-)

18 Hanka Hanka | E-mail | Web | 13. listopadu 2012 v 22:32 | Reagovat

Bubuška byla určitě i u mojí starší vnučky, když jí v půl roce operovali srdíčko. :-)
Krásný příběh, Ruži! :-)
Zdravím tě a moc děkuji za komentáře na fotoblogu. :-) Hanka

19 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 13. listopadu 2012 v 22:56 | Reagovat

[18]: Já zase děkuji za ty krásné fotky na tvém blogu, na ty se člověk podívat musí. :-D

20 Hanka Hanka | E-mail | Web | 14. listopadu 2012 v 9:47 | Reagovat

[19]: Moc mě těší, že se ti fotky líbí, Ruži. :-)

21 pohadky-pro-kulisky pohadky-pro-kulisky | E-mail | Web | 15. listopadu 2012 v 21:20 | Reagovat

Ruženko, pohádka je na blogu kulíšků. Dám ji samozřejmě co nejdřív i na pohádky na webu Nedoklubka. Trochu jsem si pohrála s některými slovy a "věci" z JIP jsem konzultovala s paní ředitelkou. Tak snad se Vám to bude líbit a nebudete se zlobit za pár změn. http://pohadky-pro-kulisky.blog.cz/1211/bubuska-a-kulisek-martinek

22 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. listopadu 2012 v 15:58 | Reagovat

[21]: Budu jen ráda, pokud to podle skutečnosti, jak to je upravíte, já nejsem odborník a ani jsem to s nikým nekonsultovala. Psala jsem to jako pohádku, takže odborné věci bude lepší upravit. :-)

23 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. listopadu 2012 v 16:22 | Reagovat

[21]:Opravila jsem to- doplnila podle konsultace i tady.- díky. :-)

24 pohadky-pro-kulisky pohadky-pro-kulisky | E-mail | Web | 16. listopadu 2012 v 23:23 | Reagovat

[23]: :-) Taky děkuji. Pohádka se povedla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx