.

Bloguji od 11.srpna 2008 - - k této vzpomínce přidejte 1 rok.
Jsem tady s Vámi ráda, jste zde všichni vítáni.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Byl ročník 21.

15. října 2012 v 19:35 | Ruža z Moravy |  téma týdne
Byl ročník 21 a to bylo v době války prokletím . Vyučený instalatér, dokonce šikovný elektromontér, musel jít pracovat do Říše. Kde všude dělal, není podstatné, jen je pravda, že odloučení od matky a mladšího bratra, ve volných chvílích řešil popíjením všelijakých levnějších alkoholických nápojů. Nakonec se dostal do firmy v Rakousku. Ale nepředbíhejme.


V době, kdy začali postupovat spojenci ze Západu a bombardovali města, při vyhlášení pohotovosti, pak náletu, několikrát neskončil ve sklepě, ale zůstal zalezlý s lahví alkoholu, většinou rumu, v posteli, jak později vyprávěl. Podařilo se mu s pár kamarády uprchnout. Dostal se dokonce do Ruska. Tam vstoupil do Svobodovy armády. Poznal strasti obyčejných vojáků. Nebyli vždy odvážní, nevrhali se do boje hrdinně. Strach byl většinou přebíjen alkoholem. Pár stakanů vodky a ono to šlo.

Nakonec prošel i přes Duklu, s kulkou pod loktem, kterou tam měl zarostlou do konce života. Vyznamenání za statečnost schoval do šuplíku u štokrlete. Nikdy nikde se s ním nechlubil. Vrátil se domů jako alkoholik. V 27 letech se zamiloval do o 10 let starší ženy - vdovy. Toužil po domově, po rodině. Vadilo jí, že přišel podnapilý slibovat lásku pod okno. Sliboval, že nebude pít, když bude mít svůj domov. Po dvou letech se nakonec vzali. Nějakou dobu to šlo. Pak ale kvůli výdělku se přihlásil do dolů. Byl tam hlavně mechanikem, opravářem, nefáral přímo jako horník. Co měl s horníky ale společné, byla návštěva hospod. Žena byla v domácnosti, starala se částečně o staré rodiče, v jejichž domě bydlela.

Chlapi mu navíc za každou pomoc při opravách platili alkoholem. Po návratu z dolů, opět takové zaměstnání, kde se k alkoholu dostal. Hlavně tedy po práci, po cestě domů. Pak byl už tak zvyklý každý den něco vypít, že bez toho nebyl schopen žádnou práci udělat. Byl povahy klidné, když nepil, byl velice hodný, ale energii mu dodalo i domácí víno, více piv a podobně. To měl i silácké řeči, ale nakonec usnul, aniž někomu ublížil.
Vždyť dospěl tak daleko, že nakonec zapíjel prášky alkoholem. A celá léta kouřil cigarety bez filtru. To vše dohromady a rodinná dispozice po matce a babičce, bylo příčinou onemocnění. Rakovina hrtanu i plic a velmi - pro něho naštěstí - rychlý konec. Žena ho přežila o hodně let, ale nepřestala litovat, že uvěřila slibům alkoholika.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hanka Hanka | E-mail | Web | 15. října 2012 v 21:06 | Reagovat

Moc pěkně zpracované téma týdne, Ruži. Tohle mi ale připadá, jako opravdový příběh ze života. :-|
Alkoholikům se nedá věřit, vím to sama moc dobře, mohla bych o jednom napsat úplný román, taky skončil špatně a jeho pití poznamenalo celou rodinu. :-(
Měj se hezky, přeji ti pohodové dny. :-) Hanka

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 15. října 2012 v 21:10 | Reagovat

[1]: Bohužel je , jen tak rámcově zpracovaný. Jinak by to také vydalo na román. :-(

3 ruzena ruzena | E-mail | Web | 15. října 2012 v 21:11 | Reagovat

Moc hezky napsane, taky si myslim, ze je to ze zivota. Bohuzel, alkohol je droga, i kdyz se mu nepriklada takova pozornost.

4 Hanka Hanka | E-mail | Web | 15. října 2012 v 21:47 | Reagovat

[2]: Tak to je moc smutné, Ruženko! :-(

5 Vendy Vendy | E-mail | Web | 16. října 2012 v 10:18 | Reagovat

Taky mi to připadá jako skutečný příběh.
Žít s alkoholikem je peklo. I když v jeho případě bych se nedivila, aspoň zpočátku - jít zabíjet lidi a být střízlivý, to se asi nedá, aspoň ne, pokud není člověk založením psychopat. Občas přemýšlím nad románem Na západní frontě klid, od Remarqua - ti kluci byli fakt odepsaní. Není možné zabíjet lidi, i když to jsou lidi neznámí a oficiálně nepřátelé, a nemít z toho jizvy na duši. Ty věci přece musí mít v hlavě, pořád a pořád a vzpomínky se nedají vygumovat. I když čas léčí, jak se říká, ale tohle je myslím tak silná dávka, že se to nedá smazat jen tak.
Jiná věc je, když je někdo alkoholik sám o sobě. Napřed si dokazuje, že to zvládne, pak tomu podlehne a nakonec se bez toho neobejde. A je to peklo nejen pro něho, ale hlavně pro jeho blízké.

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. října 2012 v 10:39 | Reagovat

[5]: Ten člověk nikdy nikoho nezabil. Ta kulka v ruce byla spíš náhoda. Přiznal se, že byl v oddílu zásobování a i tam dělal spíš různé opravy. Byl rád, že nemusí do první linie.

7 Margarita Margarita | 16. října 2012 v 10:45 | Reagovat

Také máme v obci případ alkoholika, ženu. Je to děsné ji vidět, navíc před rokem málem zemřela. Zázrakem se z toho dostala a to utekla z nemocnice, aby mohla dál pít. Bohužel se nepoučila. :-(

8 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. října 2012 v 11:02 | Reagovat

[7]: Je to prý nemoc, je ale dost hrozné, jak dlouholetá může být, než člověka a jeho charakter tak rozloží, že po jeho smrti ho málem nikdo nepolituje.

9 Helena Helena | Web | 16. října 2012 v 16:25 | Reagovat

Hodně velkou roli hraje přitahování stejnorodého.Když si začínající piják
zvykne na kamarády v hospodě.Ti ho v tom ještě podporují a vše jde pak na úkor rodiny.I když si myslím,že alkoholici nejsou hloupí a moc dobře vědí,že by měli přestat.
Ono se taky říká:"inteligence pije a hloupost žere."
Měla jsem kamarádku,dělala na psychiatrii a taky vždycky vyprávěla věci. :-(

10 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. října 2012 v 16:31 | Reagovat

[9]:Alkoholik ani kamarády k pití nepotřebuje. Prostě už to pití musí mít, jinak je ,,nefunkční". :-(

11 ginger ginger | 16. října 2012 v 16:54 | Reagovat

krasny blog :-) strasne se mi libi ty fotky kocek dole

12 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 16. října 2012 v 17:00 | Reagovat

Alkoholici by měli žít sami, protože jsou pro rodinu pohromou. :-) Nikdy bych žádného alkoholika nelitovala, zrovna jako kuřáka, který si ničí dobrovolně plíce.

13 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. října 2012 v 17:48 | Reagovat

[12]: Víš, že v tom s tebou souhlasím?

14 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. října 2012 v 18:15 | Reagovat

[11]:Ani se nedivím, máš ráda kočky a psi, že? Máš o nich psáno na blogu, jsou krásné ty kočky. ;-)

15 Milovnice žiraf Milovnice žiraf | Web | 16. října 2012 v 22:06 | Reagovat

Obávám se, že kdo nezažil válku osobně, nepochopí. Možná bych taky pila.

16 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. října 2012 v 22:52 | Reagovat

[15]: Právě to bylo prokletím hodně býv. vojáků. Většinou i další vojáci odjinud v každé válce buď pijí alkohol nebo berou drogy. Ono to zabíjení, příp. strach dělají hodně. Po návratu je pak těžké změnit zvyky.

17 Latryna Latryna | Web | 17. října 2012 v 5:58 | Reagovat

S alkoholikom je život zlý a ešte horší, ak je alkoholik agresívny. Ako mladá som si naivne myslela, že sa zmení, veď ma miluje... Po roku manželstva s ťažkým a agresívnym alkoholikom som sa rozviedla. Bol to veľmi desivý rok ... :-(

18 Naďa Naďa | 17. října 2012 v 10:55 | Reagovat

Přidám trochu optimističtější komentář, existují alkoholici, kteří se dokážou vymanit, chce to nejen silnou vůli, ale i dobré zázemí a lékařskou pomoc. Když alkoholik chce a má tu pomoc, dokáže to. Znám takového z okolí.

19 ginger ginger | 17. října 2012 v 13:42 | Reagovat

[14]: dekuju :-)

20 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. října 2012 v 15:45 | Reagovat

[18]:Ano, je to možné, ale pak už se nesmí alkoholu ani dotknout, musí zůstat absolutní abstinent a to chce opravdu i zázemí.

21 Ježurka Ježurka | Web | 17. října 2012 v 17:37 | Reagovat

Pravda je, že alkohol je nemoc a kdo je na něm jednou závislý, sám od sebe nikdy nepřestane. To jsou opravdu jen výjimky. Ti opilci, kteří aspoň mají dobrou opici, těch také ubývá. Většina z nich je agresivní. Znám také "pár" případů.

22 Luďka Luďka | Web | 17. října 2012 v 22:21 | Reagovat

Myslím si,že opravdu alkohol je metlou lidstva,všechno to zlo je pácháno bohužel díky alkoholu, a proto se semne stal abstinent!!!  Pěkně se Tvé povídky čtou.  Mnoho pozdravů   Luďka. 8-O

23 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. října 2012 v 22:43 | Reagovat

[22]: Díky, nic světoborného, spíš ze života.

24 Katka Katka | Web | 17. října 2012 v 22:59 | Reagovat

Kdo to nezažil na vlastní kůži, nepochopí. Alkoholismus JE nemoc. S hnusnými projevy, ubližuje, zpočátku vzbuzuje u druhých snahu pomoci, později vyvolává jen odpor okolí. Až poté, co bratr zemřel a viděla jsem, jak jinak taky uměl žít, co znal, co četl, co vyráběl, pochopila jsem, že byl jeho život ve spárech alkoholu ztracen. Všechny pokusy selhaly. Lékařská pomoc bezzubá.
Uplynulo pár let a opakovalo se prakticky to samé u švagra.
A aby toho nebylo málo, stejnou cestou se řítí do pekel jeden náš zaměstnanec.
Naprostá katastrofa.
Jen na samotném začátku, pokud člověk MYSLÍ se to nechá zarazit. Ale málokdo si včas uvědomí, že ten pít může, protože zná míru, ale já NE.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx