.

Bloguji od 11.srpna 2008 - - k této vzpomínce přidejte 1 rok.
Jsem tady s Vámi ráda, jste zde všichni vítáni.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Tátovo tajemství - 10.

22. srpna 2012 v 19:57 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
,,Mami, mami, mám pro tebe novinu, ale nevím, co na ni řekneš!" Po několika dalších měsících, kdy se Regina dávala dohromady po rozchodu s Ludvíkem, se opět ozvala Andy. ,,Co se děje? Něco s Thomem?" ,, Jo, s Thomem taky, ale hlavně se mnou. Víš, jak jsem ti říkala, že máme nový byt, já jsem dodělala další ročník, předposlední a nečekaně se stalo..." ,, Jsem v jiném stavu a Thom má z toho velkou radost. Já bych taky měla, ale co studium? Zase přerušení, posunutí." ,, Doufám, že tě nenapadlo jít na potrat, Andy? Neuvažuj o tom! Nějak se to udělá. Můžeš pokračovat, pokud nemáš potíže a pak jen na nutnou dobu vynechat lekce, soukromě to dohánět, já bych si to zařídila, vzala si případně dovolenou a přijela na nějaký čas. Thomovi rodiče snad taky pomohou, ne?"



Mami, ty jsi hned hotová! Já bych na přerušení nešla, co blázníš? Ani mne to nenapadlo, jen jsem uvažovala, jak to udělat. Zatím potíže nemám, je to jen 2 měsíce. Nechtěla jsem ti to volat, dokud jsem neměla jistotu. Ani táta to zatím neví. Jen nevím, co s ním je. Chodí jako tělo bez duše, přestože tvrdí, že je s Mary šťastný, rozumí si s ní, je to opravdu fajn ženská. Tedy, promiň, to není nic proti tobě." ,,To já vím. Nedělej si starosti. Víš, mám docela dobrou partu, se kterou se scházím, podnikáme výlety a posezení." ,, Je tam nějaký zajímavý parťák, mami?" ,,Nebuď zvědavá, je tam dost ženských, asi bych neměla ani šanci nějakého zaujmout. Tak mi to stačí - tedy zatím..."brblala si Regina už pro sebe.

Andy o svém těhotenství řekla tátovi při jedné návštěvě u Mary v bytě. Vzpomínali hned na to, jak byla Andy malá a táta se vytasil s albem, které schovával už několik let. Tam měl nejen své fotky za mlada, ale i několik fotografií Andy od malička do dospělosti. Bylo na něm vidět, že ho dojalo to, že by mohl být dědečkem. Tedy, necítil se na to moc, ale určitá naděje, že v rodině bude malé dítě, mu pomohla skrýt neklid, který poslední dobou pociťoval. Po odchodu Andy si k němu Mary sedla a po chvíli, když zavřel album na něj uhodila: ,, Pavle, tebe něco trápí. Nedám ti pokoj, dokud mi to neřekneš. Není to něco, v čem bych ti mohla pomoci?" ,, Nevím, kdo by mi mohl pomoci. Budu se do smrti cítit vinen tím, že jsem někoho zaprodal a neověřil si určité okolnosti." Nakonec Mary z Pavla vytáhla, co se před nějakým časem stalo a co podepsal.

Mary byla žena činu. Zjistila s pomocí svého mladšího bratra a informací Pavla, že bývalý Pavlův zaměstnavatel má docela slušnou automechanickou dílnu. Pavel kdysi podepsal, že se k bývalému zaměstnavateli a jeho rodině nepřiblíží a tak Mary se s bratrem rozhodla zajet jako zákaznice do dílny a zkusit vyzkoumat situaci. Hlavně Pavla zajímalo, jestli ta rodina má nějaké dítě. Nevěděl totiž jistě, jestli jeho bývalá milenka, která si šéfa vzala, byla skutečně těhotná nebo ne. To ho celý čas trápilo. Co když má někde dítě a sám se odsoudil k tomu, že ho nikdy neuvidí, nepozná.

Vzala si sebou malý fotoaparát, bratr nenápadně poškodil něco v motoru auta a poblíž autodílny zaparkovali. V dílně byl v tu dobu jen šéf v kanceláři. Ostatní zaměstnanci prováděli opravy někde vzadu na dvoře. Mary poprosila majitele, jestli by se nemohl s bratrem podívat na auto, potřebují nutně pokračovat v cestě co nejdříve. Ona si sedne v kanceláři a počká. Majitel viděl solidně vypadající dámu, nabídl jí sklenku minerálky a odešel k autu.

Mary se rozhlížela po kanceláři. Na stole uviděla rodinnou fotku. Poněkud smutně se usmívající brunetka vedle staršího muže a mezi nimi sedí chlapeček. Světlovlasý, s nosíkem jako knoflík. Jeho podoba jí něco připomněla. Vždyť je to celá Andy, kterou měl Pavel v albu. Honem vytáhla fotoaparát a udělala několik záběrů fotografie. Sotva schovala aparát do kabelky a usedla na židli, vrátil se majitel a sděloval jí, že auto je v pořádku, byla to maličkost. Ochotně zaplatili, Mary pohlédla na stůl a fotografii rodinky a pochválila- zřejmě majitelovu rodinu. Sebevědomě se usmál a ujistil ji, že je to opravdu jeho žena Verena a syn Paul.

Mary uvažovala, jestli má Pavlovi ukázat foto, kde je zcela zřejmě jeho syn, kterého se zřekl, aniž ho poznal. On se určitě nikdy neodváží zajet do té autodílny a nedoví se, že tam žije jeho syn. Pak se ale rozhodla a bratr jí to schválil, že to Pavlovi řekne, srovnají fotku Andy s malým Paulem. Bude mít jistotu. Kdoví, co se může stát, třeba jednou přijde čas a on se setká se svým synem. Jen není jisté, že ho tento bude chtít znát.

Pavel byl z jejich zjištění velmi smutný. Nevěděl, co má dělat. Bál se zasahovat do života Vereny i syna. Uklidňovalo ho, že se mají opravdu dobře, náhradní otec se k němu zřejmě chová jako by byl jeho vlastní, přestože mu musí být jasné, že je Pavlův. Nakonec to bylo jasné už když sepisoval ,,smlouvu" s Pavlem. Mary Pavlovi řekla, že ta smlouva není právně platná a pokud by Pavel vrátil peníze na účet bývalého šéfa, musel by ten platnost zrušit. Jen by musela souhlasit i Verena, o čemž Pavel pochyboval. Měl už rád Mary, rozuměli si a nemínil měnit svůj život a usilovat o syna přes soud.
Jen jedno dilema ještě zůstalo: Říci to Andy a tím i Regině? Nechat si to jako celoživotní tajemství? Andy netuší, že někde žije její malý bratr.

Celý problém byl odsunut Andiným těhotenstvím a zprávou, že budou mít chlapečka. Pavel i Mary si řekli, že bude mít Andy jiné starosti a rozhodli se, že jí podle svých sil pomohou ve spolupráci s Reginou a rodiči Thoma s dítětem, aby mohla v klidu dostudovat a pak se věnovat rodině a případně zaměstnání.

Konec.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lydie Lydie | 22. srpna 2012 v 21:28 | Reagovat

Život je někdy opravdu moc komplikovaný.... ;-)

2 Otavinka Otavinka | Web | 22. srpna 2012 v 22:05 | Reagovat

Dneska jsem sem šla opravdu najisto. A vskutku, je to tak, část poslední. Život není peříčko. :-)

3 Miloš Miloš | Web | 23. srpna 2012 v 11:30 | Reagovat

Ružo, se svými literárními vlohami by ses měla přihlásit do liteární soutěže, odkaz je tady
http://numero-un.blog.cz/1208/letem-literarnim-svetem-2012
Určitě máš šanci na výhru.

4 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 23. srpna 2012 v 15:52 | Reagovat

Dívala jsem se tam, ale nevím, jestli nemám povídky moc reálné, ze života. Většinou se dnes žádá víc fantazie, příp. scifi... ;-)

5 Le fille Ash z Numéro Un Le fille Ash z Numéro Un | E-mail | Web | 23. srpna 2012 v 16:08 | Reagovat

[4]: Růženko, mohu Tě ujistit, že naše soutěž je určena pro jakékoli literární žánry. Není vyhrazena jen pro díla z vod fantastické tvorby. Jen piš a my milerádi Tvůj příspěvek "přivítáme" mezi soutěžními.. :)

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 23. srpna 2012 v 16:58 | Reagovat

[5]:Tož zkusím. ;-)

7 Ježurka Ježurka | Web | 23. srpna 2012 v 17:32 | Reagovat

No vidíš, Růženko, nakonec to dobře dopadlo. Ale potřebovala jsi na to víc pokračování, než sis původně myslela, viď? To je dobře. Tak až Tě zase něco tak hezkého napadne, tak piš! :-)

8 Hanka Hanka | Web | 23. srpna 2012 v 21:45 | Reagovat

Ruži, to jsou skvělé zápletky, měla bys svého talentu opravdu využít! :-)

9 matka matka | 24. srpna 2012 v 7:42 | Reagovat

Tak jsem dočetla.
No, život přináší ledasco.
Teda doufám, že si to tu také počteme, co bude napsáno   [6]:   :-)

10 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. srpna 2012 v 8:17 | Reagovat

[7]: Už napadlo, ale moc veselého ne. Ale takový je život.

11 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 24. srpna 2012 v 9:53 | Reagovat

[6]: Tož, to je dobře.

12 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. srpna 2012 v 19:41 | Reagovat

[3]: Tak jsem emailem poslala povídku Ode zdi ke zdi. Nic moc podle mne, snad jen téma z nezvyklého prostředí. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx