.

Bloguji od 11.srpna 2008 - - k této vzpomínce přidejte 1 rok.
Jsem tady s Vámi ráda, jste zde všichni vítáni.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Tátovo tajemství-1.

4. července 2012 v 22:26 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Andrea šla k domu zvesela. Měla maturitu za sebou, slíbenou brigádu v jedné malé firmě na celý jeden měsíc. Bude peníze potřebovat. Domlouvala se s kamarádkami, že si vyjedou na dovolenou a nechtěla být závislá na mamince. Táta jí sice nabízel příspěvek na dovolenou, ale poslední dobou se k němu Andy, jak jí táta říkal, chovala hodně zdrženlivě.

Bývali velcí kamarádi, když s nimi ještě byl doma. Stávalo se, že se mu svěřovala s dětskými starostmi i radostmi víc než mamce. Pak však táta dostal funkci v úřadu se sídlem v cizině a odjel na určitou dobu bez nich. Sliboval, že se tam případně nastěhují všichni, ale Andrea chodila do vyššího Gymnázia a mamka měla dobrou práci v jedné cizí bance, o kterou nechtěla přijít, tak se jim nechtělo pryč. Táta se snažil z počátku jezdit domů jednou za 14 dní, pak mu však přibývalo různých úkolů a začal shánět po půl roce pro rodinu bydlení.

Po skončení třetího ročníku Gymnázia a vyřízení přeložení mamky do pobočky téže banky v zahraničí, byly připraveny odjet za ním. Dokonce už otec domluvil s jedním známým, že mu jejich domek pronajmou, zatím na jeden rok, aby nezpustl a mohli se do něj případně vrátit. Obě měly výhodu, že znaly dobře anglicky, takže se nemusely bát zvláštních těžkostí. Mamka dokonce dostala měsíc dovolené, aby mohla vše zařídit v nové domácnosti.

Andree se po počátečním těšení začalo stýskat po kamarádkách. Volaly si jen občas, pomalu i to ustávalo. Časem také důvod, proč jely obě za tátou , aby byli častěji pohromadě, dopadal podivně. Otec měl teď sice zázemí, ale nevyužíval ho a matce i dceři se zdálo, že ho vidí velmi málo doma. Byt byl krásně zařízený, už tak připravený, jen si dovezly věci , které potřebovaly bezprostředně. Takže nějaké zásahy byly zbytečné. Neměly tady moc známých, snad jen z otcova úřadu a to jim připadalo po pár týdnech nudné.

Mamka přivítala nástup do práce, ale byla trochu zklamaná. Místo, které zastávala doma bylo mnohem důležitější, dokonce v přepočtu i lépe placené, navíc se jí zdálo, že prostředí je méně přátelské. Každý si hleděl svého, v přestávkách, mimochodem kratších, se honem snědla svačina, vypila káva nebo čaj a po práci každý pospíchal domů .
Andrea se nudila. Slíbená dovolená u moře se nakonec nekonala a ona byla odkázaná jen na krátké procházky po městě, po nejbližším okolí, na knihách, internetu. Jen ten ji spojoval s blízkými doma. Moc ji mrzelo,že ani svého psíka Peggy si nemohla vzít sebou. Svěřila ho do péče babičky, která byla šťastná, že její Fany dostane kamarádku.

Zdálo se jí to, nebo mamka opravdu začala z práce chodit také později než obvykle?V době časté nepřítomnosti táty se sice sblížily, ale stejně chvilku trvalo, než se Andrea odvážila mamky zeptat: ,,Mami, kam chodíš z práce? A nelži mi, viděla jsem, že končíš ve stejný čas jako dřív, ale domů chodíš mnohem později." Matka se na ni dívala delší dobu zkoumavě, jako by přemýšlela, co říci, ale pak se jí svěřila: ,, Andy, jistě sis všimla, že táta je často pryč a pokud je doma, je myšlenkami jinde. Jeho výmluvy jsem dost dlouho trpěla, ale nakonec jsem byla zvědavá, kam doopravdy chodí. Sleduji ho již delší dobu, ale mám na to jen ten čas po práci."

,,No a co jsi zjistila?" ,,Nejsem si jistá, nevím,co si mám myslet. Táta chodí se spoluzaměstnancema hrát golf. To by nevadilo, ani ta smíšená společnost, když jim tam přijdou občas dělat společnost dívky, ale víc se trápím pomyšlením, že je ho vidět pořád se stejným mužem a jednou ženou. Připadá mi , že jsou si velmi blízcí. Ještě víc s tím mužem, než s tou ženou." ,, Poslouchej, mami, jak se k tobě táta chová, když jste sami? Není třeba gay a tají to?" Matka trochu zrudla, ale bránila ho. ,, Určitě není, byl vždy pozorný, vášnivý milenec. Nezdá se mi to možné. To víš, po letech láska ochladne, ale to určitě ne."

,,Mami, mám řešení: zeptej se ho na to přímo, možná se změnil nebo to zjistil později. To se přece stává a kolik lidí to léta tají. " ,, Nedovedu si to představit," mrmlala matka, ale nebylo to už tak kategorické. ,, Tak jo, zeptám se ho, nakonec na tom už dnes nic není a nebudu ho další roky trápit, kdyby už o mne nestál. Takový život na nic není."

Andrea seděla tiše a natahovala uši, jestli něco uslyší z vedlejšího pokoje. Rodiče však mluvili tlumeně, jen se jí zdálo, že víc mluví otec. Mamka vyšla prudce z pokoje a ani se nezastavila. Jakoby Andreu neviděla, šla rovnou do koupelny. Odtamtud vyšla s uplakanýma očima. ,, Mami, tak co je? Je to tak, jak jsme si myslely?" ,,Není, tak docela. Je to jinak. Ten tátův kamarád má sestru, do které se táta zamiloval. Netušil však, že kamarád je gay a bez zřetele na tátovo zaměření se do něj zamiloval a nadbíhá mu, hlídá ho. Táta má strach, že mu udělá nějakou ostudu, tak to řeší tím, že chodí ven s oběma. Ta sestra zřejmě netuší, co bratr k jejímu milému cítí, bere to jako bratrské hlídání, žárlení."

,,Mami, ale to vychází pro tebe nastejno, ne? Táta už o tebe ani o mne nestojí, vždyť se už ani neptá, jak se nám tu líbí a co jsme celý den dělaly. Rozmysli si to, pojedeme domů, ne? Vždyť domek je dost velký, ten pán s paní mohou bydlet nějakou dobu nahoře v podkroví, než si něco najdou. Já klidně budu s tebou dole a táta, pokud by se jednou vrátil, může být nahoře. Pochybuji, že se bude chtít vrátit, když má mladou milenku, která si ho všímá." Mamka zírala na dceru, jak otevřeně s ní mluví. Došlo jí, že se Andrea zlobí vlastně na ni. Myslí si možná, že o tátu málo stála, nedávala mu najevo zájem a lásku a protoje obě on opouští. ,, Andy,poslouchej..." ,,Neříkej mi Andy, tak mi táta říkal, dokud o nás stál..." rozplakala se a utekla z pokoje.

Časem se Andrea zklidnila. Vyslechla si od mamky i výčitky, že je odsuzuje a sama je už dospělá, za čas by měla maturovat, odejde z domu možná studovat a nebude určitě brát ohledy na ně.,, S tátou to rozumně vyřešíme, neboj se, nebudu mu dělat naschvály, můžete se spolu vidět, nejsi malé děcko. Budeme mít oba svůj život." Mami, ale ty zůstaneš sama a nejsi ještě tak stará." ,, Vrátíme se domů, já jsem stejně domluvila s vedením banky, kdyby se nám tam nelíbilo, že se mohu vrátit, ale musí to být co nejdříve. Tebe taky vezmou do Gymnázia, dostuduješ třídu, odmaturuješ a pak se uvidí. Možná pojedeš i za tátou. Je dobře, že jsem na to přišla tak brzy, vyhrabu se z toho, uvidíš."

Odjely přes protesty otce zpět. Matka netrvala na rozvodu, možná pořád doufala, že jednou... měla svého muže ráda, kladla si trochu vinu na tom, co se stalo. Žily spolu skoro stejně, tátu viděly jen o svátcích. Byl pohublý a zdálo se, že moc šťastný není. Jen jednou se zmínil ženě, že se nechal přeložit jinam, aby nemusel ,, kamarádit" s těmi sourozenci. Má ale jinou přítelkyni a s tou se cítí docela dobře.
Andrea nakonec přijala k maturitě od otce jako dárek dovolenou u moře a mohla si sebou vzít nejen mamku, ale i svoji nejlepší kamarádku. Než odjely na dovolenou, ještě v měsíci, kdy brigádničila, přišlo jí oznámení, že byla přijata na vysokou školu. Zatím doma, ale do budoucna se uvidí...

Pokračování...
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Týna Týna | Web | 4. července 2012 v 23:19 | Reagovat

a Ruži tohle bude mít pokračování? :-D hltám každé Tvé slovo a nejen já :-D

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 4. července 2012 v 23:22 | Reagovat

Už zase? Já jsem to myslela jako povídku. Myslíš,že by mělo? ;-)  :-(

3 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | 5. července 2012 v 0:43 | Reagovat

Jo taky si myslím, že by se mohlo Ruženko pokračovat. :-)

4 Natty Natty | Web | 5. července 2012 v 4:42 | Reagovat

Ruženko, opět pěkná povídka, ta zápletka se sourozenci je zajímavá a dává povídce spád. Jinak je to opravdu ze života a myslím, že velmi častý vzorec chování lidí, kteří žijí "na dálku". Pěkné sváteční dny. :-)

5 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 5. července 2012 v 8:55 | Reagovat

Vypadá to, že se dočkáme i pokračování? Hezká povídka, přímo ze života. :-)

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 5. července 2012 v 9:44 | Reagovat

Tak nevím, může se to zvrtnout ;-)

7 Miloš Miloš | Web | 5. července 2012 v 11:08 | Reagovat

[2]: Na to jsem se zrovna chtěl zeptat, zda je to ze života nebo spisovatelská fabulace. Všechna čest, Ružo, píšete moc pěkně.

8 helena helena | Web | 5. července 2012 v 11:32 | Reagovat

Hezký příběh,i když na obě strany tak trochu neštastný. :-)

9 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 5. července 2012 v 11:52 | Reagovat

[7]:Ony ty různé situace jsou vlastně ze života, ale jinak zcela vymyšleno. To bude nejspíš tím, že jsem se už setkala s různými příběhy a mám to tak trochu ,,pomíchané". ;-)

10 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 5. července 2012 v 12:01 | Reagovat

[7]:Vy máte zase moc hezky popsané zážitky z cest a úvahy nad uměním. ;-)

11 otavinka otavinka | Web | 5. července 2012 v 13:13 | Reagovat

Milá Ruži, krásná povídka. Zcela jsem pookřála. Bude to mít pokračování? A co my budeme číst, až budete na nemocničním lůžku? Nedovedu si to představit. :-)

12 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 5. července 2012 v 13:21 | Reagovat

[11]: To chvíli vydržíte bez toho mého vyprávění, ne? Zkusím něco napsat a dát to do blogu termínovaně. Mám koupený repasovaný notebook a do nemocnice ho neberu, ale na rehabilitaci bych mohla, alespoň na to nejnutnější spojení. Poplatek za připojení snad nebude tak hrozný. Stejně budu hlavně cvičit a ne sedět u netu. :-)  ;-)  :-D

13 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 5. července 2012 v 13:23 | Reagovat

[11]: Ještě něco, tady je tolik krásných blogů, kde je co číst(i na tom tvém), ani to nestihám, takže moc chybět nebudu. Jsou prázdniny, hlídání, dovolené, procházky venku atd. :-D

14 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 5. července 2012 v 18:26 | Reagovat

No jo, jakmile se jeden dá na golf...

15 Terka Terka | Web | 5. července 2012 v 19:19 | Reagovat

Moc hezký příběh!:) Podle skutečnostinebo vymyšlený? :-D

16 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 5. července 2012 v 19:19 | Reagovat

[14]:A kouká moc po ženských.... :-D

17 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 5. července 2012 v 19:20 | Reagovat

[15]:Terka- povídka, ale neznáš podobné i ve skutečnosti, je jich možná podobných víc než dost. ;-)

18 Kvakva Kvakva | Web | 5. července 2012 v 22:16 | Reagovat

mna to bavilo, dáke to pokračovanie by bodlo :P

19 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 5. července 2012 v 22:33 | Reagovat

No tak jo, člověk je zvědavý... ;-)

20 Vendy Vendy | Web | 6. července 2012 v 9:24 | Reagovat

Tak tohle má opravdu otevřený konec. A znovu příběh jako ze života. Kolik lidí tohle potkalo? Nebo něco podobného... stává se ledaccos.
Matka to asi vyřešila nejlíp jak mohla - bez scén a vstřícně na obě strany. Ještě po návratu mohly vplout do původního života a změna nemusela být tak vidět...
Pěkná povídka.

21 Jarmila Jarmila | Web | 6. července 2012 v 11:35 | Reagovat

Moc krásná povídka. Zasloužila by si pokračování. :-D

22 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 6. července 2012 v 20:00 | Reagovat

[21]:Budu se snažit :-)

23 Křesťan Křesťan | E-mail | Web | 7. července 2012 v 19:34 | Reagovat

Povídka jako ze života. A nebo je opravdu ze života?

24 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. července 2012 v 19:42 | Reagovat

[23]:Píši jen ze života, pohádky jsou o něčem jiném. Ale píši neadresně, jen tak některé souvislosti beru z různých příběhů skutečných. ;-)

25 Hanka Hanka | Web | 9. července 2012 v 10:52 | Reagovat

Povídka začíná skvěle, Ruži, hned jdu na pokračování. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx