.

Bloguji od 11.srpna 2008 - - k této vzpomínce přidejte 1 rok.
Jsem tady s Vámi ráda, jste zde všichni vítáni.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Lásce se těžko odolává - 5.

28. dubna 2012 v 0:39 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
,,Verčo, prosím tě, přemýšlej trochu. Nezáleží ti na synovi? Co myslíš, že ti řekne na to, že sis našla o 5 let mladšího chlapa? Po tátovi mu začne bláznit i máma." Alena se dívala vyčítavě na Veroniku, která se před odchodem z práce upravovala před zrcadlem pečlivěji než jindy. Byla domluvena s Petrem, že na ni počká v nedaleké kavárně. Chtěl si s ní promluvit mezi čtyřma očima, tvrdil.



,,Ty nemáš strach, že se to doví Zdeněk a bude ti vyčítat tvoje reakce na jeho nevěry? Nejsi ráda, že máš doma poměrný klid? Nehádáte se, nechodí ti do hospody a momentálně ani za ženskou, co bys chtěla? Pálí tě dobré bydlo." Nedala si pokoj Alena. Verča ji poslouchala jedním uchem, viděla se už s Petrem. ,,Prosím tě, nech to kázání na jindy. Vždyť se nic neděje. Jdu si jen s Petrem popovídat" prozradila svůj neobvyklý chvat Veronika. ,,Takže začínáš, jo? Dělej si, co chceš. Nakonec, co ti já budu povídat, že? Může mi to být jedno. Dobře se bav!" Alena se otočila, vzala si bundu ze skříňky, přezula se, popadla tašku a uháněla pryč. ,, No jo, co ty už potřebuješ, máš skoro všechno za sebou, nepochopíš, že se člověk může zamilovat." Byla najednou nespravedlivá. Dosud Alenu považovala za jen trochu starší kamarádku, ale její domluvy ji rozladily.

Petr na ni čekal kousek před Kavárnou U Boba, kam si chtěli jít sednout. Byla zařízena na takové soukromé posezení. Boxy, maximálně pro 4 lidi, jen uprostřed místnosti byly dva stolky pro šest osob. Sedli si úplně do kouta, kde bylo volno.
Petr byl najednou rozpačitý, díval se na Veroniku, jako by se viděli poprvé. Byla nějaká jiná. Vídal ji v pracovním úboru, s vlasy staženými do culíku a nyní měla polodlouhé zvlněné kadeře podél tváří a vypadala o pár let mladší. Však si dala záležet na úpravě a navíc přítmí v kavárně ji dělalo ještě zajímavější. Petr jí začal tiše vyprávět, že žije s rodiči v rodinném domě, zopakoval svůj příběh s Hanou, který vyprávěl Aleně. Opět se nezmínil o tom, že to ukončení známosti bylo z jeho strany a co následovalo.


Veronika ho znovu litovala. Alena jí nevyprávěla, co se o jeho známosti dověděla, tak mohla mít Verča iluze o tom, jak byl Petr obětavý, ale osud mu nepřál lásku. Všimla si , že mluvil hodně o matce, chválil, jak mu pomohla překonat to těžké období, jak se o něj stará. Otec je většinou na cestách, dělá v jednom sportovním klubu, zařizuje hráčům všechny náležitosti. Petr tam občas chodí radit ve svém oboru, který vystudoval původně kvůli Haně. Tak si povídali, popíjeli kávu a nealko a najednou si Veronika uvědomila, že ji Petr drží za ruku a druhou ji hladí. Pomyslela si, že není tak nesmělý, jak se zdálo. Vždyť se zatím nedomluvili na tom, že si chtějí být blízcí. Stáhla ruku, podívala se na hodinky, zhrozila se, kolik už je.,, Nezlob se, ale musím utíkat domů. Něco po cestě nakoupit. Syn už bude asi doma a nemám doma ani chleba." Domluvili se, že se uvidí jindy.


Veronika se snažila v duchu omluvit svoje chování předešlými nevěrami Zdeňka, ale nakonec si řekla, že je to jedno, je vlastně stejná jako on , jen předtím nenarazila na toho pravého. Petr je určitě lepší než Zdeněk. Ve svém zamyšleni si nevšimla, že si ji Zdeněk i Patrik prohlížejí nějak podezíravě. Neodpověděla jim totiž už na dvě otázky, což nebylo obvyklé. Nakonec se vymluvila na únavu a šla do pokoje s poznámkou, že si musí na chvíli odpočinout.
V dalších dnech chodila jako ve snách, dělala všechno jak byla zvyklá. Jen s pacienty si už tak nepovídala a někteří si toho všimli. Alena ji před nimi omlouvala, že má nějaké starosti doma, ale bylo jí jasné, co se děje.


Scházeli se různě po kavárnách, v kině, v okolí města, ale Petr by byl chtěl už od ní více. Dosud se jen občas políbili, kde to šlo, tak se drželi za ruce, dávali si drobné dárky , ale oba si uvědomovali, že vlastně nemají kam spolu jít do soukromí. Petr měl doma rodiče, či spíše většinou matku, ale ta mu chodila kdykoliv do pokoje, když byl doma, takže by okamžitě věděla, co se děje. Veronika zase nemohla Petra přivést domů, protože nikdy nevěděla, kdy se vrátí syn domů , případně i manžel. Ztratila zájem už dříve sledovat, kdy slouží a kdy ne. Nechtěla stejně riskovat, že by je mohl přistihnout. Navíc jí to připadalo divné. Jí se také nikdy nepodařilo, když měl Zdeněk nějakou milenku, je přistihnout. Dovedl si to zařídit. . Veronika ani Petr zatím nestáli o to, aby o jejich známosti někdo věděl. Zřejmě to ani nikoho nenapadlo, jen Alena a jeden Petrův známý to věděli. Ten se dokonce nabídl, že Petrovi půjčí svůj byt, až pojede na služební cestu.


Petr to s radostí Veronice oznámil, ale ta najednou zaváhala. Pokud to bylo v rovině zamilovanosti, tajných schůzek, bylo to romantické a myslela si, že neškodné. Teď to začínalo nabírat obrátky. Petr byl netrpělivý, domlouval jí, aby se nebála, že se nikdo nic nedoví. Nedošlo mu, že by mohla váhat z jiných důvodů než strachu z prozrazení. Možná by jí muž nakonec nějakou tu nevěru - samozřejmě jen z doslechu- odpustil, ale syn už je dost velký na to, aby mámu odsoudil, že dělá to, co jí vadilo u muže. Byl nechtěným svědkem, když matka vyčítala tátovi jednu slečnu a prohodila, že to není poprvé.

,
,Patrika bych nechtěla ztratit, co kdyby se to dověděl?" Vymlouvala se Petrovi. Oponoval: ,,Je to už velký kluk, za chvíli bude mít děvče, pak ti odejde a co ty? Budeš s mužem, který tě tolikrát zklamal? Vždyť nevíš, jestli zase nějakou nemá. Jen to umí lépe skrývat! Já tě miluju, nevzdám se tě." Veronice to lichotilo, že o ni mladší mužský tolik stojí. Nedošlo jí, že je to hlavně proto, že se s ním zatím nepomilovala a on ji chtěl získat úplně. Petr byl také zvědavý, jaká umí být starší žena než on, když je opravdu zamilovaná. Dosud měl styk jen se ženami, kterým nešlo o to jej získat, ale jen si s ním užít. Navíc Veroniku měl rád a byl by si přál, aby se rozvedla a byla s ním. Měl jen trochu strach, co na to řekne máma. ,,Má mě ráda, bude mi určitě přát, abych byl šťastný," utěšoval se.

Když konečně známý odjel na tři dny na služební cestu a dal Petrovi klíč od bytu s podmínkou, že jej najde takový, jaký ho opustil, tedy uklizený, Petr celý šťastný zavolal Veronice, že má pro ni překvapení. Myslela, že půjdou spolu na nějakou akci nebo jí chce dát opět nějaký dárek a slíbila, že přijde na domluvené místo.

Pokračování příště...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lydie Lydie | 28. dubna 2012 v 12:49 | Reagovat

Teda Ružo - Ty nás pěkně napínáš.... :-)

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. dubna 2012 v 12:55 | Reagovat

Neboj se, on ji nezabije... ;-)

3 nar.soc. nar.soc. | 28. dubna 2012 v 15:18 | Reagovat

Kdysi, jsem popsal jeden vztah "o mamě a tatovi". Zajímali mne, protože žili trochu jinak než naše manželství. "Mama" byla skoro nevolník, o 12 let mladší, čiperná, prsatá, veselá a na všechny muže působila chytlavě. Když jsem se k nim dostal, obskakovala mne jako buhvíkoho, v modrákách z práce a bylo mi to divné.
Na první pohled to vypadalo na osobní zájem a měl jsem z toho vítr. Nepotřebuji nikomu škodit, rozvratem z pitomosti. Jenže  časem se ukázalo, že to byla duševní vyhládlost, promluvit si s někým, kdo má pochopení, bude mlčet a sdělené nezneužije ( sexuální potíže svěřila až mojí ženě ). Bohudík, zneužil jsem to svěřené, sdělením ženě, probírali jsme to a časem k nim více méně pravidelně zajeli na návštěvu. Ona nás vítala bouřlivě, odsedla si s mojí ženou ( na holčičí pokec ) a já s "tatou" jsme popili pokecali a klídek.
Žena jí radila ( ve 40 letech ), když si ztěžovala na neúnosnost svého sevřeného života ( v pomocné práci si udělala jakési kontakty ). "To musíš rozhodnout sama, kluci jsou před vojnou a tobě zvoní poslední možnost. Jest-li je ten chlapík lepší povaha, určitě si vztah vybuduješ". Neodhodlala se, dál trpěla i sexuální vyhládlostí, nervozitou a dalšími průběžnými potížemi.
A najednou, mi "tata" v práci řekl, víš, rád  tě u nás vidím, ale tvoje žena kazí tu moji, žiješ pod pantoflem a měl by sis udělat jasno a pořádek. Navštěvovali jsme se řidčeji a řidčeji. Starého psa nové kousky těžko učit. Nakonec i ona se s tou situací ( v přechodu ) sžila a převzala "tatovy" názory na vztah. Dnes je vdova, s malým důchodem, odkázaná na pomoc dvou synů ( "tatovsky" vychovaných ). Dělá jim dodnes zdarma služku ( jeden je rozvedený a nasomroval se jí do bytu ) a má zase co dělat celý den. :-D  :-D

4 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 28. dubna 2012 v 19:02 | Reagovat

Hlavně jsem zvědavá, jak do toho zasáhne Petrova matka. Vždyt už jí musí být podezřelé, že se Petr chová trochu jinak.

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. dubna 2012 v 19:50 | Reagovat

[3]:Mám pocit, že je to strach ze změny, odsouzení synů, kdyby ,,tatu" opustila. V tom manželství jaksi promarnila možnosti pěkného vztahu. Skoro každé manželství si prodělá období, kdy si jeden myslí, že mohl mít lepší život s někým jiným, ale někdo to překoná, možná se to s přibývajícím věkem i zlepší, ale obyčejně má člověk pocit, že ,,něco zmeškal". Myslím tím jak muže, tak ženy.

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. dubna 2012 v 19:51 | Reagovat

[3]:Mám pocit, že je to strach ze změny, odsouzení synů, kdyby ,,tatu" opustila. V tom manželství jaksi promarnila možnosti pěkného vztahu. Skoro každé manželství si prodělá období, kdy si jeden myslí, že mohl mít lepší život s někým jiným, ale někdo to překoná, možná se to s přibývajícím věkem i zlepší, ale obyčejně má člověk pocit, že ,,něco zmeškal". Myslím tím jak muže, tak ženy.

7 Pralinka Pralinka | Web | 29. dubna 2012 v 19:41 | Reagovat

Máš u mě na blogu Diplomek, tak si ho vyzvedni. :-)

8 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. dubna 2012 v 20:35 | Reagovat

[7]: Děkuji, už jsem si ho stáhla. Stejně by mne zajímalo, kolik lidí pozná u tebe na blogu všechna zvířátka. Však po ukončení soutěže to napíšeš, že? Hlavně správné odpovědi. ;-)  :-D

9 Ivet Ivet | Web | 29. dubna 2012 v 20:57 | Reagovat

To bylo dneska krááásně dlouuhéé, já se moc těším na pokračování... :-)

10 otavinka otavinka | Web | 29. dubna 2012 v 21:22 | Reagovat

Milá Ruži, tak večerníček pro dospělé jsem si přečetla a tak se včíl umeju a půjdu do Hajan. Díky za počteníčko. :-)

11 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. dubna 2012 v 21:42 | Reagovat

[9]:Jo, ono by se psalo, ale motá se to poněkud. ;-)

12 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. dubna 2012 v 21:43 | Reagovat

[10]:Ty jsi číslo, večerníček pro dospělé! On to tak už u minulé povídky napsal David- tygr a nějak se to ujalo. :-D

13 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 30. dubna 2012 v 5:40 | Reagovat

Růženko "Raníček" :-)mám přečtený tak s chutí do nového dne. :-)

14 signoraa signoraa | Web | 3. května 2012 v 8:52 | Reagovat

Přečetla jsem to jedním dechem a už se moc těším na pokračování. :-)

15 Jezurka Jezurka | Web | 4. května 2012 v 14:04 | Reagovat

Krásné a napínavé! Doufám, že už bude brzy pokračování! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx