.

Bloguji od 11.srpna 2008 - - k této vzpomínce přidejte 1 rok.
Jsem tady s Vámi ráda, jste zde všichni vítáni.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Ze Stoletého kalendáře.

6. února 2012 v 22:06 | Ruža z Moravy |  Z historie života

Psal se rok 1917.
-------------------------


Po delší době jsem sáhla po tomto kalendáři, ze kterého jsme si už několikrát četli o tom, jak žili naši předkové.
Chtěla jsem najít něco o počasí té doby. Rok 1912 v tomto kalendáři není - jsou tam pouze roky končící 7, no tak jsem sáhla po roce 1917.





Jsou známy případy, že s některými lidmi při severovýchodních větrech nelze vůbec jednati - konstatuje Náš rolník, kalendář pro zábavu a poučení našeho venkova ročník 1917. Evropu musel ofouknout zatraceně silný fujavec, když se dokázala tak znepřátelit. Ve čtvrtém roce první světové války ještě nikdo přesně nevěděl, že to utrpení a nesmyslné vraždění už za rok skončí. Ani pro Spojence, usilující o porážku centrálních mocností, to nevypadalo růžově.

Po ústupu německých vojsk za Siegfriedovu linii se na francouzsko- belgickém bojišti nezdařila nejdřív anglická a pak francouzská ofenziva. Především domácí armáda byla silně rozložena, propukaly v ní vzpoury, až došlo ke změně vrchního velitele, jímž se stal generál Pétain. Další britský útok, při němž bylo na každý kilometr fronty nasazeno stopadesát děl, dosáhl zase jen dílčích územních zisků. Až první masové nasazení tanků (třista) znamenalo pro Angličany podstatné protržení fronty.

Ale stejně musela vzniknout Nejvyšší mezispojenecká válečná rada, aby se pokusila rázně napravit katastrofu Italů, kteří po dvou marných bitvách na Soči, ve třetí zcela zklamali a v panickém ústupu, při němž ztratili přes třista tisíc mužů, se zastavili až díky britsko-francouzskému expdičnímu sboru - na Piavě. Jistých úspěchů dosáhla anglická ofenzíva na turecké frontě - obsazení Palestiny a Bagdádu.
Těžká byla situace ve válce námořní. Německo nasadilo do boje sto ponorek a jen zvýšená činnost při stavbě lodí dovolila Spojencům neustále doplňovat park, který trpěl velkými ztrátami.

Se značným sebevědomím přibyly do Evropyprvní americké oddíly, neboť v dubnu vyhlásila vláda USA válku Německu a Rakousko-Uhersku. Když se americký plukovník Charles E. Stanton se svým vojskem zastavil u hrobu francouzského revolucionáře prohlásil: ,,Lafayette, jsme tu." A byli. Kromě nasazení vojsk poskytovaly Spojené státy Evropě mocnou pomoc materiální. Jestliže před válkou dlužily USA Evropě šest miliard dolarů, změnil se dluh v r. 1918 na deset miliard v neprospěch Evropy.

Černá kronika - celková bilance - spíš odhad -lidských obětí v první světové válce( z roku 1918, kdy skončila válka )
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Německo .................................... mrtvých 1,885.000..........raněných 4,248.000
Rakousko..................................................1,450.000........................ 2,000.000
Turecko.................................................... 450.000........................... 675.000
Bulharsko.....................................................70.000............................160.000

celkem agresoři..........................................3,855.000 .........................7,083.000
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rusko .......................................................2,500.000..........................5,000.000
Anglie (s koloniemi)......................................765.000.........................2,100.000
Francie (s koloniemi)..................................1,440.000.........................2,700.000
Itálie............................................................500.000.........................1,000.000
Rumunsko.....................................................160.000............................170.000
Belgie, Srbsko...............................................800.000...........................1,000.000
USA...............................................................56.000............................250.000

celkem protivníci........................................6,161.000...........,,,............12,220.000
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
úhrnem..................................mrtvých.........10,016.000.........raněných....19,303.000
==============================================================================================

Asi polovina raněných krátce po válce zemřela. Celkové výdaje vynaložené na obou stranách na vedení války se odhadují na 4000 miliard dolarů.
Dalších šestset tisíc zahynulo toho roku při explozích munice ve Spojených státech, dalších osmset při výbuchu anglické válečné lodi Vanguard v severním Skotsku a dalších šestset při srážkách vlaků ve Francii a v USA.

Když jsme u těch ztrát na lidských životech (opravdu -dle mého- zbytečných)

Úmrtí známých osobností v roce 1917:
německý filosof Franz Brentano, francouzský malíř Edgar Degas, skladatel Gustav Mahler,
francouzský sochař Auguste Rodin, polský prozaik H. Sienkiewicz (Křižáci a j.) , český básník Otakar Theer,
tvůrce esperanta Lazar Zamenhof, vynálezce Ferdinand von Zeppelin.
Co současníci netušili:
V době, kdy se Sergej Jesenin ženil s herečkou Zinaidou Rajchovou , kdy byla do amerického kongresu zvolena první žena - montanská republikánka Jeanette Rankinová, kdy mírovou Nobelovu cenu dostal MEZINÁRODNÍ ČERVENÝ KŘÍŽ, se narodili tito v budoucnu proslulí lidé:
James Aldridge, anglický prozaik
Ingrid Bergmannová, herečka
Heinrich Böll, německý prozaik
Jiří Brdečka, český spisovatel
Yul Brynner , americký herec ruského původu
Danielle Darieuxová, herečka
Josef Kainar, český básník
J. F. Kenedy , americký president(+ 1963)
Giuseppe de Santis, italský film. režisér
Raf Valone, italský herec

V té 1. světové válce byl i můj dědeček. Byl za Rakousko v Itálii , pak byl zajat v Rusku, ale vrátil se domů jen s menšími zraněními.
Tak zase někdy něco radostnějšího z historie lidského života vypíši, ano?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 6. února 2012 v 22:10 | Reagovat

Ta čísla- tabulka, jsou ve správě krásně pod sebou, ale tady je nesrovnám, nevím proč. :-(

2 David Tygr Bachmann David Tygr Bachmann | E-mail | Web | 7. února 2012 v 0:07 | Reagovat

Ten editor stojí za prd, Růženko! Nic si z toho nedělejte!

Jinak velmi zajímavý článek. Já dějepis nikdy moc nemusel, ale tahle forma mě baví.

3 Jeník Jeník | 7. února 2012 v 9:36 | Reagovat

nechtěl jsem,ale musím.

- 1.světová válka skončila v roce 1918

-  kolik padlo v bojích lidí není přesně dokumentováno a asi nikdy nebude

  - kolik přitom zahynulo - zemřelo dalších lidí není uváděno.jen námátkou uvedu,že v Rakousku Uhersku nebylo řešeno zásobování potravinami center - spíše sporadicky a v roce 1917 již svíral všechna města strašlivý hlad.navíc šířili se rychle nemoci nakažlivé všeho druhu - cholera,tyfus a podobně.Lidé umírali jako mouchy.

- Gustav Mahler zrovna moc německej skladatel nebyl.Viz jeho životopis.Byl rodem všechno možné jen ne němec.(čech,žid,rakušan atd.),uznávám,že v dospělosti mluvil a komunikoval německy.

- po válce ještě umírali u nás lidé na bídu až do roku 1923,pak přišlo všeobecné zlepšení.

4 signoraa signoraa | Web | 7. února 2012 v 10:48 | Reagovat

Můj děda také bojoval v 1. světové válce, pamatuju, jak nám vypravoval o Boce Kotorské. Díky jeho vyprávění jsem potom excelovala ve škole, když se tato látka probírala. :-)

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. února 2012 v 11:07 | Reagovat

[3]:Samozřejmě, že válka skončila 1918, ale toto je uváděno ve Stoletém kalendáři jako dění v r. 1917 a následuje ta statistika ,,jako z konce války" spíš na tehdejší dobu odhady než přesná čísla. Další údaje jsem opsala z jejich Černé kroniky a následně některá data narození tak, jak je uváděli. Neopravovala jsem nepřesnosti, to bych musela asi občas vyhledávat. U někoho nelze národnost upřesnit, spíš záleží na tom, ke které se sám hlásí.

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. února 2012 v 12:44 | Reagovat

[3]:Jeníku, tak jsem trochu upřesnila z kterého roku jsou ty -zřejmě odhady- a kdy válka skončila. Vy to víte, ale někoho by to mohlo pomýlit, koho dějiny moc nezajímají a nepamatuje si to ze školy. ;-)  :-D

7 Ebolin Ebolin | Web | 7. února 2012 v 13:58 | Reagovat

:-( No, nerada se bavím o válkách, je to smutné... I když už je po...
Ale vytáhla jsi zajímavé informace :-)

8 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. února 2012 v 14:01 | Reagovat

[7]: Bohužel války byly, jsou a myslím, že ještě dlouho budou, možná ne v tom rozsahu, ale mohou být ještě horší s ohledem na vyvíjející se techniku.  Lidé se nepoučí.

9 Jeník Jeník | 7. února 2012 v 14:57 | Reagovat

paní Růženko - neberte to ode mne jako kritiku,spíše jako dopřesnění.Tato období našich dějin jsem studoval velmi intenzivně,současně musím uvést i skutečnost,že mi v ní pdlo řadu příbuzných.Dědové z obou stran byli na frontě osobně (ruská,italská).Vzpomínky bolestné.

10 Jeník Jeník | 7. února 2012 v 14:59 | Reagovat

K tomu všemu nutno připočítat,jak četníci honili dezertéry a na místě je rovnou stříleli - když ne hned tak pak byli obyčejně opět zastřelení,nebo oběšeni.Bylo to o něčem jiném,než jste viděla ve Švejkovi - ve filmu.

11 Jeník Jeník | 7. února 2012 v 15:00 | Reagovat

k tomu všemu bída a beznaděj.V zázemí,na frontách,nebo v zajetí.A bylo jedno kde (myšleno zajetí).

12 Jeník Jeník | 7. února 2012 v 15:06 | Reagovat

Ne nadarmo vznikaly vojenské vzpoury proti válce - jako na běžícím pásu - proti šikaně oficírů,proti nelidskému zacházení,proti válce obecně,proti hladu a pod.My známe hlavně ty vzpory z filmů,ale bylo jich hodně skoro všude - ale vše končilo opět popravama,šibenicema a pod.(Rumburská,Boka Kotorská,Kragujevac a pod. všude tekly potoky krve nevinných českých vlastenců).

13 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. února 2012 v 15:33 | Reagovat

Glorifikovat jakoukoliv válku není zrovna dobré. Švejk je hodně nadsazen, to vím. Neberu to jako kritiku, upřesnění je dobré, nedivím se vám. Přivolává to porměně nepříjemné vzpomínky. Když šel dědeček do války, nechal doma  rozestavěný dům a manželku s 3 dětmi - 7, 4, 3 roky. Mnozí na tom byli ještě hůře.

14 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. února 2012 v 15:34 | Reagovat

poměrně- oprava

15 Jeník Jeník | 7. února 2012 v 16:06 | Reagovat

Velmi mnoho našich vojáků zemřelo v zajateckých táborech - nemoci,hlad.Jeden známý mi vyprávěl o svém tatínkovi.Byl v zajetí v Itálii.Byl v zajateckém táboře na nějakém ostrově.Bylo jich tam tisíce.Polovina z nich zemřela hlady.Italové jim prostě nedali najíst - strašné.Ale mnoho dalších příběhů z té doby znám,ale všechny jsou spíše zlé.Nerad o tom píši.

16 Jeník Jeník | 7. února 2012 v 16:07 | Reagovat

prosím vytáhnout :-!  :-!  :-!  :-!  :-!  :-!  :-!  :-!  :-!  :-!  :-!  :-!  :-!  :-!

17 babka babka | 7. února 2012 v 16:24 | Reagovat

I. světová válka byla velice krutá, neboť nebylo ještě tolik techniky.Vedle lidských obětí války, zahylo velké množství koní.Například děla byla přepravována koňským šestispřežím, nemocní, ranění byli přepravováni polní koňskou drahou. Rovněž i zásobovací skladiště byla při těchto drahách.

18 babka babka | 7. února 2012 v 16:27 | Reagovat

V roce 1917 se narodila matka.Dědeček, její otec musel být zřejmě na dovolence, neboť z války se vrátil až 1921. Nikdy mne nenapadlo se na to zeptat, nyní je už pozdě...

19 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. února 2012 v 16:28 | Reagovat

[15]: Vytaženo..opravdu smutné.

20 Jezurka Jezurka | Web | 7. února 2012 v 16:42 | Reagovat

Moc smutné čtení, ale zajímavé. Nejen radosti jsou součástí našeho života.

21 Jeník Jeník | 7. února 2012 v 16:45 | Reagovat

tehdy se o poměrech v zajateckých táborech protivníka vědělo.Fungoval červený kříž u protistran a dopravoval poštu - sice se spožděním,ale informace byly.

22 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. února 2012 v 16:46 | Reagovat

[18]:Možná, že ho povolali v r. 1916. Ne  každý narukoval hned na začátku. Záložáky a ženaté brali později. Dědeček už měl přes 30 let.

23 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. února 2012 v 16:49 | Reagovat

[21]:Záleželo také na tom, v které zemi byly ty tábory, jak civilizovaná ta krajina byla.

24 Ivet Ivet | Web | 7. února 2012 v 18:06 | Reagovat

Zajímavé čtení, zajímavě žili naši předkové. Asi by se divili jak žijeme my! Škoda, že si to zase nemůžou přečíst oni o nás! :-D

25 DRAK DRAK | Web | 7. února 2012 v 19:35 | Reagovat

téda, to je psaního! čtení zajímavé. jinak přese všechno si myslím, že by se moc nedivili, předci naši. určité věci se stále opakují od nepaměti :-D

26 Lydie Lydie | 7. února 2012 v 20:55 | Reagovat

[4]:
Signoro - v Boce Kotorské jsme se byli v létě podívat - je tam pamětní deska popraveným za tu vzpouru.....
Každá válka je hrozná....

27 Jeník Jeník | 8. února 2012 v 8:52 | Reagovat

[23]:Máte pravdu z ruských zajateckých táborů dopisy chodily,z anglických nikoliv.Několik jich mám doma(ruské,italské,německé,rakouské  a francouzské)

28 kraken kraken | 8. února 2012 v 9:44 | Reagovat

Díky za připomínku 1.světové války. Její oběti byly zhruba dvojnásobné, když připočteme oběti epidemie tzv.španělské chřipky, která decimovala vyhladovělé obyvatelstvo na konci války.

29 Jeník Jeník | 9. února 2012 v 11:12 | Reagovat

Hlavně po konci války.

[28]:

30 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 9. února 2012 v 18:31 | Reagovat

Ta španělská chřipka se nějak opakuje víckrát za století, že?

31 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 11. února 2012 v 22:53 | Reagovat

Tak jsem si uvědomila, že v r. 1917 se narodila v květnu mužova maminka. V posledním roce války. A její muž, manželův tata zase hned v prvním roce v únoru 1914.  Ten čas tak letí...

32 David David | E-mail | 22. května 2013 v 11:31 | Reagovat

[4]:
Můj děda také válčil v Boce Kotorske.. Prosím  pokud by byla k dispozici nějaká fotografie , byl bych vděčný za její poslání  e-mailem, anebo pokud by jste měla jakékoliv informace  ohledně  vojákování  vašeho dědečka.Je docela možné, že se naši dědové znali .Můj děda se jmenoval Stanislav Šikula.
Velice děkuji za jakékoliv i sebemenší zprávy.  S pozdravem David

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx