.

Bloguji od 11.srpna 2008 - - k této vzpomínce přidejte 1 rok.
Jsem tady s Vámi ráda, jste zde všichni vítáni.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Něco o rodinných vztazích...

27. února 2012 v 22:47 | Ruža z Moravy |  lidé kolem nás
(přišlo mi emailem)
Telefonní záznamník babičky a dědečka:
----------------------------------------------------------
"Dobré jitro ........ momentálně nejsme doma. Po zaznění zvukového signálu zanechte prosím vzkaz:
- jestliže jste jedno z našich dětí, zmáčkněte 1

- jestliže potřebujete, abychom vám hlídali vaše děti, zmáčkněte dvojku



- potřebujete-li si půjčit naše auto, zmáčkněte trojku

- jestliže potřebujete, abychom vám vyprali a vyžehlili prádlo, zmáčkněte čtyřku

- chcete-li, aby dnes u nás spala vnoučata, zmáčkněte pětku

- jestli chcete, abychom vyzvedli vnoučata ze školy, pak zmáčkněte šestku

- jestliže chcete, abychom uvařili na neděli, zmáčkněte sedmičku

- chcete-li přijít najíst se k nám, zmáčkněte osmičku

- potřebujete-li od nás peníze, zmáčkněte devítku.

- Máte-li v úmyslu pozvat nás na večeři nebo nás vzít do divadla........... "ZAČNĚTE HOVOŘIT!!! POSLOUCHÁME!!!"


Bez komentáře...

.

Ale jak jsem již psala, jsou výjimky a tatínkové, případně i dědečkové se umí o děti postarat...

Podobenství nebo jen vtip...?

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Pavlína Pavlína | 27. února 2012 v 23:41 | Reagovat

Tak Růži, u nás je to krátké číslo - 2578, ale občas i 9 ale to jen sporadicky.

Jinak obrázek mamí - tatí u nás funguje taky a platí pro oba, jen s jednou vyjímkou. Pro tatíííí - neplatí otázky týkající se nákupu-výroby-jídla a otázky kolem jídla. Tyto otázky směřují skoro výlučně ke mě :-D  :-D  :-D Stejně tak jako - už? - už jede? - už? - próóóč? - úúúúž? - mamíííí? - už?.................. Při dvaceti minutovém čekání na autobus :-D  :-D  :-D

Ale jinak se tatíííí jako otec i jako dědeček postará o vše.

Ale....Máňóó-kde mám ponožky-kde mám klíče-kde máš peněženku-kde mám brýle-kams mi dala kleště ( ty leží u brýlí přímo před ním - no jak je má vidět, když nemá brýle, ne ? )... Tyhle otázky také směřují k mamííííí :-D  :-D  :-D

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. února 2012 v 23:45 | Reagovat

[1]: No, u nás je klika, že už děti doma nemáme a i jinak jsou soběstačné (mají všichni bábi i dědu v baráku, takže nemusí telefonovat!:-) Vnoučata jsou velká, celkem soběstačná, vezmou si jídlo (připravené) sama. A u nás?
Neříkáme si mámo, táto, ale jménem a tak tady nezní mamíííí, ale Ružooooooooo. ;-)

3 Ebolin Ebolin | Web | 28. února 2012 v 8:06 | Reagovat

:-) Teda, tys mě pobavila :-)

4 jezinka jezinka | Web | 28. února 2012 v 9:52 | Reagovat

Jejda- už jsem to sice dřív četla-ale stejně mne to rozesmálo- je to asi nesmrtelný :D  :D

5 Vendy Vendy | Web | 28. února 2012 v 11:22 | Reagovat

[2]: Hodně manželů se oslovuje mamko a taťko, nemá to být - jsou to manželé, ne sví vlastní rodiče... :-D Takže Růůůůžoooo, je v pořádku. ;-)
Jinak ten článek byl docela drsný, jak záznamník nahoře, tak grafický příklad dole.
Tak mi podle toho grafu připadá - k čemu je vlastně táta dobrý? Není to špatná zpráva pro tatínky? :-?  :-P

6 Hanako Hanako | 28. února 2012 v 12:50 | Reagovat

[5]: My se oslovujeme jménem nebo také babi, dědo. :-)

7 Hanako Hanako | 28. února 2012 v 12:57 | Reagovat

U nás byl nejčastější dotaz:"Kam jsi mi dala..(doplň libovolně)" Částečně jsem snížila četnost toho dotazu tak, že vyprané, vyžehlené a složené oblečení ukládám na židli a zásadně nerovnám nic v mužově skříni a komodě, ať je tam jakýkoliv binec. Můžu tedy s klidem odpovídat: "Kam sis  to dal , tam to máš!" :-D  :-D

8 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. února 2012 v 14:25 | Reagovat

[7]:Jak tak koukám, máme společné řešení. U mne je to dáno taky tím, že skříňku s prádlem má muž v nástavci na skříni a musela bych lézt buď na žebříček nebo židli, tak mu to naskládám na komodu a řeknu, ať si to schová. Jen občas - to trochu přerovnám do komínků a podle druhu prádla.

9 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. února 2012 v 14:31 | Reagovat

Jo a dědo mu říkám, když ho chci pozlobit. Všimla jsem si, že jeho rodiče  si říkali jménem. Jen dědeček říkal babičce mamo a ona jemu tato. Asi tak byli zvyklí. ;-)

10 týna týna | 29. února 2012 v 20:19 | Reagovat

u nás je oslovování velmi různorodé a občas byste ta slova asi nechtěli slyšet přestože jsou řečena žertem :-) to když začnu hezky...miláčku prosím Tě...dostane se mi nevhodné odpovědi, načež utrousím - zmetku a manžel propuká v záchvat smíchu... :-D
ale hlavně že se zasmějeme a víme že žijeme :-)
mimochodem to s tím záznamníkem jsem neznala a jako vtip mne to pobavilo, jako realita bohužel ne

11 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 1. března 2012 v 18:56 | Reagovat

[10]:Tak nevím, jak kdo, ale já si nevzpomínám, že by mi někdy manžel řekl ,,miláčku".Ba ani za svobodna. Asi jsme moc realisté- já díky,,výchově" bez rodičů jsem v tom směru byla střízlivější, stydlivější a on zřejmě také. Nikdy jsem neviděla, že by svoji mamu vzal teba kole  ramen nebo se jí chytl podpaží, to zase jsem byla k ní citlivější a snažila jsem se jí dát sympatie najevo. Je fakt, že mazlit jsem se dovedla spíš s dětmi a teď se zvířátky. To už tak bývá. Na výchově hodně záleží a jsem ráda, že naši kluci jsou ke svým partnerkám něžnější než byl jejich otec. :-)

12 Johanes Johanes | E-mail | 2. března 2012 v 18:34 | Reagovat

Tož po přečtení všech těch názorů zjišťuji v jak krásném světě mezi ženou a mužem vlastně žiji a to už celých 62 let.A celý život se s ženou vodíme za ručičku,jen v situaci nebezpečnější se žena zavěsí pro lepší oporu.Celý život se oslovujeme křestními jmény.Když jsme v mládí rodili děti,každému jsme vysvětlili,že pro ně jsme táta a maminka.Bylo to úplně normální.Nyní už máme sedm vnoučat,které nás oslovuji dědo a bábi.Je jim už dost,abychom si i my jich vážili.Skoro všeci studují VŠ a jsou fajn.Onehda jsem se objevil v jejich diskusi na fb a pak mi bylo prozrazeno,že jeden jejich kamarád byl dost vydivočený z toho,kdo se tam v diskusi objevuje(byl to spolek vysokoškoláků) a moje vnučka hrdě prohlásila "to ber,to je náš děda".A tak je zřejmé,že děda je čestný titul,na který jsem právem hrdý.No a miláčku a tak hezky podobně se s manželkou také oslovujeme,bez arogance a i na veřejnosti.Někdy v dnešním světě sleduji údiv,protože to už je nadstandardní.Častěji je slyšet "moje stará nebo ten můj nebo i můj starej či ON".Škoda,ale takové to v dnešním světě je...

13 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 2. března 2012 v 18:59 | Reagovat

[12]: Jsme něco mezi tím. Je to dáno prostředím, ve kterém jsme vyrůstali. Ale o manželovi bych se nikdy nevyjadřovala jako o mém starém , pokud vůbec o něm hodím slovo, tak můj muž nebo mezi blízkými jen jménem- Jani nebo Jenda. Když jsme spolu přes 50 let, tak je to takové normální, nic nepřeháníme.  Za ruku se muž vodit nechtěl ani za svobodna , nabídl mi rámě a tak chodíme dosud. Teď už hlavně proto, že mám v něm oporu. On totiž většinou letí jak raketa a já bych za ním ťapkala, tak... :-)

14 Le fille Ash Le fille Ash | Web | 11. března 2012 v 0:56 | Reagovat

To se tedy povedlo... ten záznamník... někdo si to zkrátka umí velmi dobře zařídit ;-) (že bych také něco takového nahrála využila na ten svůj? Tedy spíše něco obdobného...)
A k té situaci na obrázku raději vyjadřovat nebudu, znám ji až příliš dobře... 8-)

15 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 11. března 2012 v 18:11 | Reagovat

[14]:Kreativní rodiče, že? Docela chytré a řekla bych takové popíchnutí, jak by se měly děti k rodičům aspoň někdy chovat. ;-)

16 Le fille Ash Le fille Ash | E-mail | Web | 11. března 2012 v 22:13 | Reagovat

[15]: To ano! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx