.

Bloguji od 11.srpna 2008 - - k této vzpomínce přidejte 1 rok.
Jsem tady s Vámi ráda, jste zde všichni vítáni.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Na každého jednou dojde.

14. ledna 2012 v 21:23 | Ruža z Moravy |  příběhy ze života lidí
Dana byla o dost mladší než její manžel. Vyhlídl si ji už ve třetí třídě ekonomické školy. Studentky chodily na obědy do jídelny, kam chodil Karel z protějšího úřadu také. Nebyl žádný svatoušek, ale do ženění se moc nehnal. Kamarádům se vždycky chlubil, že si najde po všech těch láskách poctivou dívku, hlavně nezkušenou a vychová si ji podle svého gusta.

Dana byla brunetka se světlou pletí, jasnýma, šedozelenýma očima, pěknou souměrnou postavou. Dojížděla do školy z vedlejší vesnice a tak neměla moc času na nějaké známosti. Musela pomáhat doma, nejen v domácnosti, ale i se sourozenci. Proto jí zájem zralého mužského ze začátku docela lichotil. Kamarádky jí říkaly, že je vidět, jak je do ní zamilovaný. Pořád se jen po ní díval, usmíval se, kdykoliv se na něj podívala. Při každé akci ve škole se tam objevil. Kdo ho pozval se děvčata nikdy nedověděla. Bylo jim to nakonec jedno. Naproti jejich škole byla elektrotechnická průmyslovka, kde bylo chlapců dost a ti se také společenských akcí zúčastňovali, takže jeden mužský navíc nic neznamenal.

Karel se s Danou blíže seznámil, začal se o ni vážně ucházet. Dokonce se objevil u nich doma. Samozřejmě jej rodiče upozornili, že Dana musí školu dodělat, nepřichází v úvahu, aby se případně brzy vdávala. Karel nasadil všechny páky. Dělal slušňáka, na Danu si nic nedovolil. Všude s ní však chodil a hlídal si ji jako oko v hlavě. To rodičům celkem vyhovovalo.
Nakonec Dana krátce po maturitě po nástupu do práce zjistila, že by byla jen dalším živitelem početné rodiny. Nejmladší ze tří mladších sourozenců potřeboval ještě matčinu péči a tak jeden plat na rodinu nestačil. Viděla možnost úniku z toho prostředí jen ve sňatku s Karlem. Bylo jí jasné, že ho nemiluje, ale protivný jí nebyl, tak si říkala, že si zvykne.
Bude jí určitě lépe než doma. Byla už plnoletá a rodiče nemohli nic namítat. Jen ji upozorňovali, že je Karel o 12 let starší a bude ho muset asi stejně poslouchat. Ať si nechodí stěžovat a domů se vrátit už nemůže. Co si vybrala, to má.

Z počátku byla Dana s Karlem skoro spokojená. Jen milování s ním se jí moc nelíbilo. Tvrdě je vyžadoval a nevšímal si jejích výmluv ani odporu. Byla prostě jeho žena a hotovo. Tak se také brzy stalo, že otěhotněla a narodilo se jí dítě. Dcera, což bylo pro Karla zklamáním. Netrvalo dlouho, Dana ještě ani nenastoupila do práce a už byla opět v jiném stavu.
Další dcera a to už Karel skoro zuřil. Jako by Dana za to mohla. Řekla mu, že doktor nedoporučuje další dítě, je slabá a nemuselo by se narodit. Však je mladá, času je případně dost. Vyhýbala se mu, kde mohla, protože on se nechtěl chránit a Dana nevěděla moc o tom, že by se mohla chránit ona. Karel ji hlídal, aby náhodou nebrala nějaké prášky.

Třetí těhotenství skončilo potratem ve čtvrtém měsíci a Karel v té době začal být na Danu hrubý. Našel si milenku, za kterou chodil skoro veřejně a když Dana něco namítala, neváhal ji udeřit. Zdálo se jí, že chodí domů mírně opilý. Tvrdil totiž, že nechodí za žádnou ženskou, ale s kamarády do hospody. Raději se mu klidila z cesty. Stejně ale za nějaký čas, když už děvčata odrostla, byla opět těhotná a narodila se třetí holčička. Karel neříkal už vůbec nic, nezajímal se o děti a Dana pocítila i nedostatek peněz. Domluvila si s jednou mladou maminkou, že jí nejmenší holčičku pohlídá. Ta byla ale dost často nemocná, tak nakonec Dana poprosila svou maminku, aby ji přes týden vzala k sobě, na vesnici. Sourozenci už byli dospělí a ten nejmladší byl rád, že má neteřinku Janičku doma. Dana šla do práce.

Ještě jednu věc udělala: nechala si podvázat vaječníky, aby nemohla otěhotnět. Do práce dojížděla, děvčata chodila do školy a často jezdila na sobotu a neděli k babičce. Ta zřejmě pochopila, že Daně ublížila tím, že jí nevysvětlila jak to mezi manželi chodí, nerozmluvila jí to manželství s Karlem a snažila se jí tedy pomáhat, jak mohla.

Dana si našla opět o dost staršího milence. Ženatého. Měl o něco starší manželku, byl dobře zaopatřen a nemínil se rozvádět, protože prý jeho manželka má nemocné srdce a měl by ji na svědomí. Opravdu měla , věděla, že má jiné ženy a tolerovala mu to. Říkávala: ,,On je na mne hodný, stará se o mě, tak já nic nevím, nevidím, přece je to zdravý chlap.
Daně bylo něco přes 30 let a on měl na krku padesátku. Tokal jak tetřev-hlušec. Nosil jí dárky, se kterými se občas pochlubila i v práci kolegyním. Také občas nosívala, po rande s ním, šáteček na krku. Skrývala následky jeho vášnivých polibků.

Netrvalo dlouho a manžel na nevěru Daně přišel, spíš nejdříve s doslechu a pak, když ji špehoval a uviděl s milencem se smát. Nejvíc ho dožralo, že ten její milenec je starší než on sám. Copak je normální, ta jeho žena? Nepochopil, že u toho druhého hledala cit, něhu, pozornost a to on jí nikdy nedával. Snad jen z počátku, když ji chtěl získat. Dana přišla do práce s monoklem na oku a několika modřinami na krku, jak ji prý škrtil. Tentokrát ale toho měla dost. Rozvedla se a děti dostala do péče. Muž se najednou o ně začal zajímat a chtěl se Daně pomstít, aby o ně přišla. Nejdříve to docela prosazoval, ale když mu milenka řekla, že se o jeho děti starat nebude, honem vycouval.

Dana byla rozvedená, zůstal jí byt i děti. Měla práci a neměla najednou o zájemce nouzi. Nestála však o nikoho. Nakonec přestala chodit i s postarším milencem, kterému manželka zemřela a on se najednou chtěl s Danou oženit.
Vyspěla v pěknou plnoštíhlou ženu, měla moc hezké dcery, které jí dělaly radost. Karel nakonec zůstal sám. Jeho milenka o něj stála dokud ho neměla doma, ale neměla povahu, aby si nechala jeho způsoby líbit. Pod záminkou, že se zajímá o dcery, Karel začal za Danou doslova dolézat, ale ona nakonec přijala nabídku jednoho vdovce s dítětem a vzala si ho .
Tím se zbavila nejen všech nápadníků, ale hlavně svého bývalého manžela.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ebolin Ebolin | Web | 14. ledna 2012 v 21:25 | Reagovat

Už název vypovídá o pravdě...
Já jsem ještě malá, nepoznala jsem skutečný svět... Myslím si, že  povídka je vydařená, :-( (smajlík smutku, vždyť i povídka taková je)

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. ledna 2012 v 21:33 | Reagovat

Jen tolik, že mnohá žena to nemá lehké a pak nakonec ani ten muž, který si myslel, že nad něj není...

3 Lydie Lydie | 14. ledna 2012 v 21:41 | Reagovat

Jo-jsou zajímavé osudy...

4 Vendy Vendy | Web | 14. ledna 2012 v 23:25 | Reagovat

Život píše romány.
Kupodivu, jak jsem četla osudy Dany, vybavila se mi jedna knížka od Joy Fieldingové. Myslím, že román se jmenoval Ta druhá. A byl tam případ, kdy žena zabila svého manžela, chlápka, který byl ve společnosti oblíbený, dobrý otec, chytrý právník a dokonalý džentlmen. A ve skutečnosti ji v soukromí mlátil a týral, ale tak šikovně, že nic nebylo na pohled vidět.
A ona pak svěřovala své kamarádce, jak se vlastně poznali - a to byl přesně tento případ. On o 12 let starší, napřed ji obletoval a získal si její obdiv a lásku. A hned po svatbě změna...
Dana si zkusila svoje, ale naštěstí se dočkala i pěkného života a dostala aspoň kousek lásky. :-)

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. ledna 2012 v 23:39 | Reagovat

[4]: To mohla být dobrá knížka. Takových mužů je víc a v životě až až. Její manžel ale nebyl ani právník, jen obyčejný, ale dost nafoukaný ouřada. Ošklivý nebyl, ale od pohledu nic moc. Nevím, co na něm ty ženy viděly. ;-)

6 Vendy Vendy | Web | 15. ledna 2012 v 0:35 | Reagovat

[5]:Růženko, zkus si ji přečíst. Je to vážně dobrý román a skvěle se čte. Trochu psychologický, hlavní hrdinka je ženská, která způsobila rozvod a sama nastoupila na místo manželky, a teď se v jejím okolí vyskytuje další mladá, která, zdá se, má zálusk udělat totéž a zaujmout její místo. Hlavní hrdinka se snaží manžela udržet, a mimo to má problémy s jeho bejvalkou a jejími dětmi a taky s přáteli, navíc řeší i svou práci - a do toho onen případ týrané ženy...
Myslím, že by se ti kniha mohla líbit. Zkus se podívat ve vaší knihovně, ale myslím, že se dá i koupit. 8-)

7 David Tygr Bachmann David Tygr Bachmann | E-mail | Web | 15. ledna 2012 v 1:05 | Reagovat

Já si tady vždycky rád počtu! I já jsem uzavřel první manželství z rozumu. Potkal jsem velice krásnou dívku s dítětem, ona mě chtěla a já v tom viděl šanci na smysluplný život. Nemiloval jsem ji, možná ani ona mě. Ona potřebovala otce k dítěti, já zas nějaký jiný smysl života než práci, kamarády, hospodu a ubytovnu. Nefungovalo to! Vydrželi jsme spolu dva roky v italském manželství a pak jsme se rozvedli. Až jednou budu psát životopis, napíšu o tom dlouhou kapitolu. Ve svých dvaceti letech jsem byl neuvěřitelně hloupý. Bůh mi to odpusť!

8 Ivet Ivet | Web | 15. ledna 2012 v 7:23 | Reagovat

Nová povídka? Ne pokračování předešlé. Krásná, ten konec - to jsem celá já "Plnoštíhlá (pěkná dříve-:( žena s krásným synem", jen dál už to není u mne jako u Dany. Dana to měla jako v pohádce. Já vím, že zázraky se dnes nedějí. A co vím už na sto procent, že "Na každého jednou dojde", platí jen u těch slabých, ostatním prochází vše a čím větší grázl, tím se má lépe. :-)
Kdo umí, hold umí! :-D

9 Zdeněk Zdeněk | 15. ledna 2012 v 9:38 | Reagovat

[7]:Zdravím Davide!jasně ,holky nás tu nyní budou všechny obviňovat,že za úplně všechno můžeme my,muži,ony některé si nevidí na špičku nosu a chtění mít doma prince za každou cenu,to je jen jejich sen.Já měl v mládí také eminentní zájem,už z neutěšeného a dost krutého dětství se rychle zamilovat,jenže jsem také naběhl naivní slepici,se kterou jsem zplodil syna a ještě těhotnou v 17ti letech jsem ji načapal z jiným floutkem.Ano,chtěla si užívat,uvšdomila si,že nic neužila a už jí chce někdo pod čepec.V 6 měsíci těhotenství jsem ji objevil z mladých klukem na motocyklu,jak s ním vyjíždí z lesíka a byxlo mi jasné,že na jahodách tam nebyli.Nevzal jsem si ji,ona porodila,já platil alimenty,jenže se o dítě nestarala,trajdala po chlapech a po vinárnách,tak ji vlastnéí matka z otčimem vyrazili z baráku a bába,tedy její máma se o dítě soudně starala,jako pěstounka.Naváděla ho jak proti mě,tak proti své dceři-jeho mámě,když byl už dospělý,mnohokrát jsem mu pomohl a nakonec se rozhodl svůj život jako alkoholik ukončit a oběsil se na vlastní půdě svého rodinného domku a zanechal po sobě dvě děti,ženu a moře bolesti a smutku.Takže někde zasahovat a pomáhat se zcela vymyká realitě,opilství mu přineslo smrt a ženě a dětem bolest a smutek a teď mi řekněte,jak je asi mě?Myslíte,že tomu šlo zabránit?jstena omylu-nešlo.Měl svoji umíněnou hlavu,nic pořádného v životě neudělal,jed dvě dítka,ženu a nás rodiče nešťastné.Toď vše,co mohu k tomuto říct.Takženěkomu život posere ženská,já se snažil a moc,podmínky jsem měl,měl jsem je kam přijmout,podědil jsem rodinný domek po dědečkovi,který mne celý život vedl a vychovával.Tak mi k tomu něco řekněte děvčátka,která jste zamindrákovaná a vysazená na chlapy,že jak tvrdíte,že my muži jsme ničemové a strůjci všeho zla.Nemáte z velké části pravdu.Ale asi to nepochopíte,že i muži chtěli mít radost a štěstí v životě. :-)  :-)  :-)  :-D

10 Zdeněk Zdeněk | 15. ledna 2012 v 9:48 | Reagovat

Ruži,omluv mou otevřenost,samozřejmě jsou i báječné ženy a rodičky,Ty mezi ty správné rozhodně patříš i když Ti život také na růžích neustlal,víme toho z Tvých výpisků dost,jaký krušný život jsi měla,tedy dětství,ale tak jako mi někdo dokázal poradit,že je třeba si života vážit i když k tomu neměl rodiče,ale jinou náhradu,někdo výchovu v domově,někdo prarodiče,kteří zemne snad si myslím člověka vypiplali.I když jsem vlastně byl bez rodičů,ušlo to,jen trochu jiné pojetí mám v tom všem zmatu,lásku rodičovskou mi jen z části dali prarodiče,to ostatní jsem si musel vytvořit sám.Byl jsem tedy takový dost velký samorost a jen já jsem chtěl a šlo o i bez rodičů,i když je to trochu jinak znát a cítit.Ale žýiji,lumpa ze mne nikdo neztvořil a prožil jsem bez rodičů a jejich citů a lásky 65 let a jsem tu a žiji. :-D  :-D  :-D

11 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 15. ledna 2012 v 16:45 | Reagovat

[9]:Zdenko, ten příběh byl tak, jak je psáno, ale pokud si vzpomínáš a četl jsi ještě na novinkách některé příběhy a byly ze skutečnosti, jen doplněné, tak těch diobrých, ale nešťastných mužů tam taky pár bylo. Není to proti mužům, ale jen konstatování.Ženy dovedou být taky pěkné potvůrky, o tom si nedělám iluze. :-(

12 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 15. ledna 2012 v 16:46 | Reagovat

Tak jsem napsala o namísto u a je z tebe ženská :-D  :-D

13 Jezurka Jezurka | Web | 15. ledna 2012 v 17:35 | Reagovat

Zase jsme o jednu příhodu bohatší. Opravdu, nejlepší příběhy píše sám život. Já to říkám pořád. A stejně mám ráda šťastné konce, i když vím, že ...

14 Týna Týna | 15. ledna 2012 v 21:13 | Reagovat

[6]: to jsem četla vlastně skoro všechny její knihy, mám moc ráda Joy jako autorku :-) hezká knížka byla o těch porcelánových vázičkách ve tvaru hlaviček panenek, nevím jak se to jmenovalo :-D

15 Lydie Lydie | 16. ledna 2012 v 12:47 | Reagovat

....tak zrovna před chvílí v rádiu zpíval Michal Tučný písničku - Když si báječnou ženskou vezme báječnej chlap.... :-)

16 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. ledna 2012 v 15:01 | Reagovat

[15]: Příliš relativní, někdy je jeden báječný a ten druhý ho sráží, kazí mu každou radost, takže z báječného člověka je mrzutý, nešťastný člověk. A to mohou být muž i žena zcela stejně. ;-)

17 Ivet Ivet | Web | 16. ledna 2012 v 18:10 | Reagovat

[16]: Souhlas!

18 Lydie Lydie | 16. ledna 2012 v 18:24 | Reagovat

[16]:
Jo-to máš pravdu.

19 nar.soc. nar.soc. | 16. ledna 2012 v 22:23 | Reagovat

Tyto historie, jsou staré jako lidstvo samo.

Pokud se nemýlím, velmi pěkně je nesoulad zpracován v knize Marcie Dawenportové ( přítelkyně Jana Masaryka)
"Je teprve poledne".

20 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. ledna 2012 v 22:52 | Reagovat

[19]:A kolik nesouladů je ještě lidským očím skryto. Za své trable se často lidé stydí. Ať muži či ženy, v dnešní době to je mnohdy fifty-fifty.

21 Yřyk Yřyk | 1. února 2012 v 12:51 | Reagovat

[20]: Fifty fifty tak to jo tak to asi je .Příkladem budiž,že málokterý muž si půjde stěžovat na ženu,že ho řeže každej den.Ani ten největší trouba nepůjde.

22 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 1. února 2012 v 16:44 | Reagovat

[21]:U mne je trouba, který se nechá mlátit. Ani žena si to nemá nechat líbit, natož chlap.

23 helenasychrova helenasychrova | E-mail | Web | 27. února 2012 v 15:37 | Reagovat

Je to skutečně ze života.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx