.



Chtěla lepší život.-6.

27. ledna 2012 v 23:49 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Mirka přijela domů a zjistila, že je mamka i s miminem asi už doma. Táta nebyl žádný romantik, ale na přivítanou postavil k venkovním dveřím domku velký truhlík s kytičkami. Věděl, že je žena má ráda. Prostě všechno zelené i kvetoucí pěstovala kolem domu i v domě sama. Když neměla být doma, napsala seznam, kdy se co má zalévat a u kytek nechala pro jistotu cedulky s názvy, aby to podle seznamu lehce našli. Táta říkával, že se z toho jednou zblázní. Neřekl, kdo .

Výzdobou nejlépe dal najevo, jak je rád, že se mu žena vrátí se synem. Navíc čekal i na Mirku. Už dopředu se s ženou , že si jí budou všímat více než dřív, moc pomoci s dítětem od ní nebudou chtít, jen bude-li chtít a zajímat se, dopřejí jí to. V domě bylo uklizeno, dokonce byl uvařen i oběd, nakoupeno. Sousedka tátovi pomohla s přípravou a upekla na uvítanou lehkou buchtu s ovocem. Dopoledne přijela máma se synem a brzy odpoledne Mirka. Tak se všichni náhodou sešli v jednom dni doma.

Mirka se pozdravila s rodiči, ale pak hned nakukovala do pokoje, kde spal čerstvě nakrmený Matýsek. Podle vyprávění holek byla připravena na mimino se scvrklým obličejíčkem, načervenalým nebo i nažloutlým po novorozenecké žloutence, s pár chloupky na hlavičce sčesanými do kohoutku. Nakukovala do naparáděného koše na kolečkách. Matýsek měl světlý obličejík, s rysy pravidelnými. Jen očička neviděla, měl je zavřená. Vlásky nebyly vidět, měl slabší přízovou čepičku, ze které vykukovalo jen pár světlých vlásků.
,,Ten je jako panenka! Jak to, že není scvrklý? A stejně mu budu říkat Máťa!"
Vrátila se do kuchyně a ptala se maminky, kdy se Máťa probudí. Jaké má oči? Maminka jí jen řekla: ,,Všechno uvidíš. Jen ať spí, on dost často chce pít, tak dvě hodinky bude snad klid. Pojď se naobědvat, táta dnes vařil. To koukáš, co? Musíš mu to zhodnotit."

Po pozdním obědě pomohla Mirka umýt nádobí a šla si popovídat vedle do pokoje mobilem s Petrem. Byli domluveni, že mu řekne, jak se jí bráška líbí a přitom upřesní čas, kdy se spolu uvidí. Z jejího povídání Petr vycítil, že je docela nadšená a pomyslel si, že možná nebude mít na něj čas kvůli miminu. No, její volba, však on se zabaví, nějakou dobu si počká. Stejně má před maturitou a času málo. Ve svém nadšení Mirka nepoznala, že nějak v hovoru ochladl a ptala se, kdy se uvidí. Však doma ji dnes nepotřebují, všechno je uklizeno, mohla by večer chvíli jít ven.
,,Neměla bys raději být doma s mámou? Rád bych tě viděl, ale mám ještě nějaké psaní , opisuju si otázky k maturitě, protože počítač všude tahat nemůžu, tak to dnes chci zvládnout."
,, Tak fajn, snad tedy zítra, ještě si zavoláme, jo?" Mirka byla zklamaná, ale nakonec si řekla, že se zabaví jinak. Najde si něco na počítači.

Dočkala se probuzení bratra. Slyšela najednou docela hlasitý pláč. Netrvalo to dlouho, protože mamka hned Matýska vzala a nakojila ho. Táta seděl u stolu, měl v ruce noviny a jen pokukoval na mámu, jak sedí na otomaně, který zdědili po babičce a mamka ho nechtěla ani zaboha vyhodit. Jen udělala nový potah a tvrdila, že se na něm mnohem líp leží a dokonce i sedí než na nějaké pohovce. Teď ležela na boku, loket podepřený a Matýsek pohodlně bumbal. Když vypadalo, že má dost, mamka ho zdvihla a počkala s jeho hlavičkou na rameni, až si odříhl. Mirka fascinovaně na ně hleděla. Hlavně na mámin blažený výraz a Matýskův neuvědomnělý úsměv. Pomlaskával, roztahoval pusinku, otvíral a zavíral očička. Pak se zavrtěl a mamka ho opatrně položila a rozbalila. Moc mu nožičky nezdvihala, opatrně mu vyměnila plínku a zabalila ho.

Matýsek se chvíli vrtěl. Mirka se zeptala, jestli ho může pochovat. Opatrně mu dala pod hlavičku dlaň, jak to viděla u mamky a vzala ho do náruče. Díval se , jako by ji vnímal, ale věděla, že ještě pořádně nevidí.
,,Promluv na něj, Miri, ať si zvykne na tvůj hlas!" Doporučila jí maminka.
,,Vítám tě , bráško, do rodiny a doufám, že mě nebudeš zlobit. To bych ti neradila. Jsem starší, budeš mě poslouchat, jasný? A žádné rozmazlování nebude, vůbec se netěš! Neval ty očiska a jak to, že máš bublinu u pusy? Na to máš čas, až ti polezou zuby. Něco jsem si o tom přečetla. Co je, ty spíš? No, to sem si tě moc neužila. A chovat tě nebudu při spaní, ještě by sis na to zvykl."
Mirka opatrně uložila Matýska do koše. Rodiče se na ni dívali a potají se na sebe usmáli. Bude to dobré, dostala asi rozum, pomysleli si oba.

Tím skončilo přivítání nového člena rodiny a život šel poněkud pozměněný jeho přítomností dál. Mirka se snažila jezdit domů každý týden a musela si přiznat, že se na brášku i trochu těší. Zábava s ním sice není, ale je jako živá panenka, občas si zařve, ale to prý musí být, aby mu zesílily hlasivky - tedy tvrdí máma. Kdyby tak řvala Mirka, to by bylo hned okřikování.
,, Byla jsem taky taková?" ptala se Mirka, když jednou tak plakal.
,,Ještě horší, přímo uplakánek" pokývala hlavou máma. ,,Ale jen nějakou dobu a hlavně v době, když ti lezly zoubky. To je tak u všech dětí. Ono to bolí."
,,Když lezou druhé zuby tak to nebolí, to je divné.." vzpomněla si Mirka.

Maturanti Petrovy třídy měli ples. Mirka uprosila mámu, jestli tam může jet aspoň na pár hodin. Táta ji i kamarádku Bobinu prý zaveze , jsou domluveni. Jen by chtěla, aby neseděl s ní, domluvila si to s holkama, že budou sedět pohromadě, na bočních židlích, budou se jen koukat. Stejně nebudou asi tancovat. Starší kluci o ně moc nestojí, jsou prý taková kopyta. Snad tam táta nějaké známé potká. Tak to také dopadlo. Mirka si vzala sváteční černé kalhoty a přiléhavé černé triko s širokými ramínky a s lesklými ozdobami. Vlasy nechala rozpuštěné po jedné straně, na druhé je sepla sponkami, pramínek nechala poletovat volně. Jen si přimalovala leskem rty, obočí měla pěkně tvarované a nebylo třeba je malovat.
Podívala se na sebe do zrcadla, točila se na bok, špulila pusu, že si ani nevšimla mamky, která ji pozorovala ve dveřích pokoje.
,, Je to dobré, ale je škoda, že nemáš šaty. Nakonec to není tvůj ples, nejsi tam ani jako host. Hlavně nic nepij - myslím alkohol. Ani víno, je ti to snad jasné, ne?"
,,Neboj se , ani mi to nechutná, dám si kofolu nebo džus. Však doufám, že mi taťka něco koupí. On také nebude moct pít, když má řídit i nazpátek."

Mirka se těšila, že uvidí Petra. Určitě ji vezme k tanci. Už tančit uměla a on to přece ví. Ostudu mu neudělá. Byl tam. V kruhu spolužáků a spolužaček a několika děvčat z gymnázia. Dělal, že ji nevidí - aspoň si to Mirka pomyslela a zamrzelo ji to. Chápala ale, že musí být se svou třídou. Možná později se utrhne. Po uvítacím ceremoniálu, předtančení a stužkování maturantů. Začalo se tančit. Petr seděl u velkého stolu se spolužáky a 3 spolužačkami a dalšími studentkami, zřejmě z gymnázia. Zřejmě s těmi nejznámějšími. Tančil jeden tanec za druhým, s každou tou spolužačkou a popíjel. Mirka čekala, jestli pro ni přijde, ale trvalo to moc dlouho a nakonec se objevil táta a vyzval ji k tanci a po ní i Bobinu, která tam rodiče neměla, aby si taky trochu zatančily. Pak se stalo, že pro ně přišli i jiní chlapci, ale Petr pořád nikde.

Mirka se šla projít na chodbu, vlastně šla na toaletu i s Bobinou a zahlédla, jak jde Petr a rozhlíží se. Neviděl ji, protože se schovala za sloup v chodbě . Už se mu chtěla ukázat, když uviděla dívku, která šla k němu, vzala ho za ruku a odešli spolu ven na přilehlou terasu. Dívala se za nimi a pochopila : byla to Klára. Tak to tedy je. On chodí ve městě s Klárou a ve vesnici, kde Klára není, mu slouží na zábavu Mirka.


Oči plné slzí, honem zašla k zrcadlu na toaletu, utřela se a zadržujíc pláč šla k Bobině a ptala se jí, jestli by už nechtěla jet domů. Bobina věděla, co se stalo.
,,Nebul, nestojí ti za to.Jedeme domů."
Takže ona ho viděla taky. Šli za tatínkem Mirky, který seděl na její židli, aby jim držel místo a poprosily o odjezd. Nebylo ještě moc hodin, ale tím lépe. Byl rád, už byl také unavený. Mirka je zjevně zklamaná, mamka z ní určitě vytáhne, co se jí stalo, pokud to jemu neřekne. Asi něco s tím jejím nápadníkem, co ho párkrát s ní viděl.
Jen, aby si zklamání nezabírala moc a nenechala třeba učení. Musí ji pohlídat.

Pokračování...7. díl
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 David Tygr Bachmann David Tygr Bachmann | E-mail | Web | 28. ledna 2012 v 0:39 | Reagovat

Růženko, opět děkuji za večerníček. Je právě 00:38, takže čtu před spaním. Tenhle díl byl takový harmonický. Mirka si určitě brzy najde někoho jiného, nebo ještě líp, někdo si najde ji. Těším se na další!

2 Ebolin Ebolin | Web | 28. ledna 2012 v 6:13 | Reagovat

[1]: No tak já to mám naopak :-)
A taky souhlasím s tím dějem :-)

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. ledna 2012 v 17:43 | Reagovat

[1]:Takže sůvička jako vyšitá.

[2]: A to je slepička, že? Doufám, že se neurazíš, ale naši kluci když nemuseli do školy vylezli z postele až..co já už vím kdy, ale moc brzy ráno to nebylo.
To jen mrňata se budí ,,zbytečně" brzy. ;-)

4 Jezurka Jezurka | Web | 28. ledna 2012 v 17:55 | Reagovat

Tak sůvička a slepička a co zbylo na mne? Já jsem tak akorát, že? :-D Moc hezké povídání jako vždy. Hezký večer!

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. ledna 2012 v 18:06 | Reagovat

[4]: Ježurko, ty už jsi, asi jako já, ,,přizpůsobená" potřebám. Jinak já jsem už více opelichaná sůva a je mi to zcela, ale zcela jedno. :-D  :-D

6 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 28. ledna 2012 v 22:03 | Reagovat

Krásné pokračování, já to mám Růženko také na dobrou noc :-)

7 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. ledna 2012 v 22:25 | Reagovat

[6]:To je dobré, aspoň tě to nerozčílí, že? :-)

8 Ivet Ivet | Web | 29. ledna 2012 v 18:35 | Reagovat

Já jsem se dostala k přečtení pokračování až dnes, ale opět mě nezklamalo! Je jasné, že si malého brášku zamiluje a bude se hrdě projíždět s kočárkem venku, jen nezastávám stejný názor jako komentář č. 1, že si najde Mirka někoho jiného, nebo si najde on ji. :-( Tyhle první zklamání nesli dřív mladí hůř a dost dlouho jim trvalo než se z toho dostali. Samozřejmě jak kterým, ale děvčata to všeobecně nesla hůř :-( Je to ale jen můj názor! Už tak lehce dalšímu věřit nebude. :-(

9 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. ledna 2012 v 23:09 | Reagovat

Nějak to bude pokračovat. Dnešní děvčata jsou jistě rozumnější, i když podle povahy. Jen to možná nedají na sobě tak znát, to případné zklamání. První lásky málokdy ovšem vydrží. ;-)

10 Ebolin Ebolin | Web | 31. ledna 2012 v 21:19 | Reagovat

Ahoj, máš u mne na blogu překvapení :-)
Bude mi poctou, když se pro něj stavíš...
Mám tě ráda, jako kamaráda :-)

11 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 31. ledna 2012 v 22:14 | Reagovat

[10]:Ebolin, děkuji, jsi šikovná a hodná. Je milé, že ti nezáleží na věku a bereš lidi všechny takové, jaké je ,,vidíš". :-)

12 otavinka otavinka | Web | 1. února 2012 v 20:29 | Reagovat

Milá Ruži, tak jsem si slastně přečetla několik dílů a musím se Ti svěřit, že se mi po těchto Tvých povídkách stýskalo. :-)

13 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 1. února 2012 v 21:13 | Reagovat

[12]:Je to možné? Budu muset honem pokračovat, aby se nezapomněl sled děje.. :-D

14 Zdeněk Zdeněk | 4. února 2012 v 16:36 | Reagovat

Tak jsem se dnes konečně dostal si tady to poslední pokračování přečíst.Je to hezké,jsem také zvědavý,jak dopadne další díl. :-D  :-D  :-D

15 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 4. února 2012 v 19:13 | Reagovat

[14]:Tak to není poslední, je tu už i 7. pokračování... :-)

16 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 6. února 2012 v 18:56 | Reagovat

[7]: Ano Růženko uklidňující. :-)

17 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 6. února 2012 v 19:07 | Reagovat

[16]:Aby ses  nemýlila, život není ani pro mladé vždycky lehký...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx