Já to jmelí potřebuju!

27. prosince 2011 v 1:03 | Ruža z Moravy |  téma týdne
Franta byl zamilovaný do Jiřiny. Ona ho přehlížela jako širé lány. Nevěděl, jak by se jí zavděčil. Seděla v kanceláři mistra a zapisovala přístroje, které byly dokončeny, podle čísel do karet. Pokaždé, když chlapi potřebovali něco mistrovi vyřídit, nabídl se Franta, že k němu zaběhne. Dělali si z něj už proto legraci. Dávali mu různé rady, jak Jiřku upoutat, ale Franta to buď popletl nebo se tak styděl, že nakonec honem vyřídil co měl a rudý až za ušima vyběhl z kanceláře, aniž by na ni promluvil. Ona sice něco tušila, ale říkala si, že je to na něm, aby se projevil.


Blížily se Vánoce a s nimi besídka, která se měla konalt pro zaměstnance po práci, začínala ale doopravdy už po obědě. Honem se dopoledne šturmovalo, aby bylo všechno hotovo. Předem se nacvičoval nějaký program. Pár anekdot, pár písniček, poslech hudby, ba dokonce, pokud se našli odvážlivci, tak se na plácku před židlemi v závodní jídelně i tančilo. Také se pod stromečkem, který se krčil v koutě jídelny, rozdávaly dárky. V dřívějších letech podle pamětníků se nad dveře pověsilo jmelí a když tam někdo procházel ve dvojici a hoch dívku políbil, prý z toho bylo ,,závodní" manželství. Pravda je, že se dost lidí seznámilo při takových akcích .

Chlapi poradili Frantovi, ať si v lese sežene jmelí, pověsí je nad dveře jídelny a až bude procházet Jiřina dveřmi, přiskočí k ní a políbí ji. Ani nemusí mluvit. Určitě se do něho pak zamiluje. Kde ale sehnat jmelí? V Americe, to je nedaleký les, je ho určitě dost. Akorát musí najít určitý strom, vylézt na něj a jmelí utrhnout. Bývá prý na dubu, jedli, borovici, topolu, lípě, olši, javoru- les je smíšený, blízko je řeka, to by v tom byl čert, aby ho nesehnal. Však má týden čas, nejlepší to bude v neděli dopoledne, je dobře vidět a do lesa nikdo nechodí a neuvidí ho. Kdosi mu radil, ať si vezme lesácké ,,stupačky", takové ohnuté zubaté ostruhy, které pomáhají člověku vylézt na strom. Kde je ale vzít? Franta si pomyslel, že přece nebude problém na některý strom vylézt.

Vypravil se do lesa, pořádnou kudlu v kapse. Dával pozor, aby ho neviděl nějaký myslivec. Na štěstí tam nebylo moc menších stromků, pro které by lidé chodili, takže nebylo třeba les moc hlídat. Franta vylézal po cestičce, ale kolem ní nic neviděl. Musel víc do hloubky lesa. Vysokým stromům se vyhýbal, najde něco nižšího, kam by mohl vylézt. Najednou uviděl vysoko na stromě bílé kuličky s podlouhlými lístky na větvičce. Jmelí! A jaké krásné! To musí mít ! Rozhlídl se, kudy se dostat nahoru. Větve tam byly poměrně silné, ale moc dlouhé, neví jak se na nich doplazí až ke jmelí. Kruciš, co je to za strom ? Nějaký javor, či co? Sunul se po haluzi, opatrně, zhoupla se pod ním.

Už, už dosahoval k větvičce jmelí, kudlu ve zpocené dlani připravenou, v tom se větev prohnula a začalo v ní křupat. Franta honem chytil oběma rukama konec větve a zůstal na ní viset. Nebyl daleko od země, ale kdyby se jednou rukou pustil, větvička by mu vyklouzla a nedosáhl by pak na jmelí. Visel na větvi jako opice a potichu se modlil, aby větev třeba i praskla, ale zůstala mu v rukách. Čím to bylo, nepamatoval si, ale nakonec se opravdu ulomila, on sjel po svahu nohama napřed, zachytávaje gaťama o hrbolky, konec větve se jmelím v jedné ruce a kudlu v druhé. Ale držel pevně, mrmlal si: ,,Gatě sem, gatě tam, hlavně, že tě jmelí mám..."

Jak to dopadlo? Franta vyprávěl chlapům, jak to jmelí pracně získal a ti samozřejmě za tepla povyprávěli Jiřině, co ten Franta je pro ni schopen udělat. To jmelí nade dveřmi jídelny nakonec viselo, ale Franta s Jiřinou už na besídce seděli vedle sebe a když na konci vycházeli ze dveří, dostala Jiřina od Franty první pusu.Nebyla to pusa poslední. Za necelý rok byla svatba.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ivet Ivet | Web | 27. prosince 2011 v 5:31 | Reagovat

To je krásný příběh, nebo je to pohádka? Ta první věta je tak pravdivá, že vůbec nevypadá, že se to odehrálo asi před mnoha lety.
"Ona ho přehlížela jako širé lány." - tak proto to tak dobře dopadlo. Kdyby mu dala najevo svou přízeň hned ze začátku, určitě by o ní ani nestál.-:)
Tak to prý v životě chodí. - :(
Jaké jsi měla Vánoce Růženko?

2 Ebolin Ebolin | Web | 27. prosince 2011 v 9:00 | Reagovat

[1]: Něco mezi příběhem a pohádkou, z mého pohledu ;-)
S tím názorem na dobrý konec bych taky mohla souhlasit, i když mi to tak nějak došlo, když jsem všechno dočetla, přečetla tvůj komentář a znovu článek :-)

Na Vánoce se chci taky zeptat, jaké byli?

3 otavinka otavinka | Web | 27. prosince 2011 v 12:10 | Reagovat

Milá Ruženko,
krásný příběh. Kromě lásky těch dvou mne zaujal les Amerika. Ten je taky v Písku.
Děkuji za všechny emaily, přáníčka a pěkné přílohy. Vyskytuji se tu pomálu, protože Slinivka vyžaduje moji pozornost. :-)  :-D  :-)

4 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. prosince 2011 v 12:37 | Reagovat

Tak jsem odpovídala na komentáře a ono se to ani ve spadených neobjevilo. Psala jsem, že Vánoce byly hezké, už proto, že jsme měli milou návštěvu ,,potomků i jejich dětí(tedy vnoučat) a to je důvod k radosti, záleží na tom, jaké to bude po svátcích. Jestli si lidé nebudou život zpestřovat nesmyslnými spory, maličkostmi, když mnoho lidí má starosti větší, bolesti.

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. prosince 2011 v 12:41 | Reagovat

[3]:Lesu, který se táhne podél řeky Sázavy, do kopce až k Nemili a Lupěnému se říkalo a říká dodnes Amerika. Nevím proč. Naši  první dva kluci tam rádi chodili s celou partou kamarádů - nic neničili, jen si tak různě hráli. Samozřejmě sebou vždy vydatnou svačinku a sodovku. Já jsem chodívala  v létě pěšky přes ten les až do Lupěného, kde měla kamarádka babičku a ta pekla každou neděli výborné buchty... ;-)

6 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 27. prosince 2011 v 14:20 | Reagovat

U nás není les Amerika , ale vesnice. Moc hezký příběh.

7 Pavlína Pavlína | 27. prosince 2011 v 14:50 | Reagovat

Krásné :-D

Mě vždy přinese jmelí zeťáček (dvoumetrové chlapisko) a všichni procházíme a loubeme se pod jmelím, které pověsí na futra do obýváku :-D

V okolí je jmelí plno na stromcích, celkem nízko, tedy jen do nájezdu poláků a zdejších trhovců, kteří škubou jak umanutí. Jó kšeft je kšeft.

8 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. prosince 2011 v 14:52 | Reagovat

[7]:No, nakonec je to poloparazitní rostlina. Já jsem si nejdříve přečetla něco o něm na Wikipedii ;-)  :-D

9 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. prosince 2011 v 14:53 | Reagovat

[6]: Tak to je fajn. Někdo se může chlubit, že pojede levně do Ameriky a ono to bude jako doma. :-)

10 Ebolin Ebolin | Web | 27. prosince 2011 v 16:04 | Reagovat

Růženko,
moc děkuji za krásnou báseň - ta mnohdy potěší víc, než nějaké "Pěkné" a jiné suchařiny :-) ;-)

11 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. prosince 2011 v 16:06 | Reagovat

[10]:Ale to byl jen okamžitý nápad, nic krásného. ;-)

12 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. prosince 2011 v 16:07 | Reagovat

[10]:Tvoje básnička je krásná, máš hezký blog.

13 Nikola Nikola | Web | 27. prosince 2011 v 16:17 | Reagovat

Máte pravdu, připadá mi to tak někdy taky :-). Jsou tu lidi, kteří mě přijali takovou, jaká jsem. S mou obrnou... A já jsem ráda, protože všichni takoví nejsou...

14 Jezurka Jezurka | Web | 27. prosince 2011 v 16:57 | Reagovat

Moc hezké! Já mám ráda příběhy s dobrým koncem. Já vím, že v životě to vždy tak není tak možná právě proto? Ale je to tak, jak říkáš, kdyby na sebe byli lidé hodnější, jé, to by se nám všem hned lépe vedlo! :-)

15 Vendy Vendy | Web | 27. prosince 2011 v 18:06 | Reagovat

Aneb Jak František skrz jmelí ke štěstí přišel. Přímo s pohádkovým koncem... trochu mi to připomnělu kdysi vycházející příběhy Namlouvání. Určitě by se tam taky dostal...
A pusa byla zaslouženou odměnou. Vždyť kolik chlapů by to pro své ženské udělalo? Asi moc málo...
To byl pěkný příběh, Růženko. 8-)

16 signoraa signoraa | Web | 27. prosince 2011 v 18:38 | Reagovat

Milý příběh s dobrým koncem. Tak by to v životě mělo být.
Amerika - spousta míst nese tento název. U nás doma byly v lese dvě jezírka. Jednomu se říkalo Amerika a druhému Mexiko. Nedaleko Prahy u obce Mořina je známý lom Amerika. :-)

17 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. prosince 2011 v 19:45 | Reagovat

Tak to jsem ráda, že se vám to trochu líbilo. To víte, podobných příběhů, obyčejných lidí by se našlo dost, přestože některé svatbou neskončily, ale tento tak měl skončit- nebo ne? :-?

18 Lydie Lydie | 27. prosince 2011 v 20:59 | Reagovat

Prostě nádherný vánoční příběh. :-)

19 Fredy Kruger Fredy Kruger | 28. prosince 2011 v 0:14 | Reagovat

Pravil Schoust k starému Kramphollu :
" Pohleď ... na vršek topolu !
Cosi se komíhá ve větvích " !

" Však vás dva brzy přejde smích " !
z vršku řve  Frantischekk Weselyi :
" Pytel mám připraven ne jmelí,
na vás však zbyde howno " !"

" Blázen, že není mu rovno !
... což jmelí roste na topolu " ?

Muž s plným pytlem již sjíždí dolů !
" Zbytečně čas jsem nemrhal " !

" Ukaž nám co jsi natrhal " !

Muž odstrčil lenochy nedůtklivě !
Prchá !    Ti hledí závistivě

" Vše orval !   máme smůlu " !

" Třeba tam má jenom kůru " ?

Měl jsem lézt s ním.......  a ne civět s tebou " !

... muži se porvali mezi sebou !

20 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. prosince 2011 v 16:28 | Reagovat

Tak to se hochu pleteš,
bulíky na nos lidem nevěš!
Jmelí i na topolu roste,
jiný důvod k netrhání  na něm je,
výška tomu brání.
Každý si svůj život chrání... ;-)  :-P

21 DRAK DRAK | Web | 28. prosince 2011 v 22:30 | Reagovat

Moc děkuji za krásné básnění. já jsem momentálně poněkud vytížený, tak ani nestačím komentovat a vůbec počítač dosti šidím. ještě jednou děkuji a přeji klidné a příjemné dny mezi svátky, poslední dny letošního roku...

22 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. prosince 2011 v 23:44 | Reagovat

[21]:Není zač děkovat. Vaše obrázky i komentáře některých návštěvníků mě inspirují- neodolám.
Přeji hlavně zdraví a pohodu v dalším roce. :-)

23 kirma-lee kirma-lee | Web | 29. prosince 2011 v 19:09 | Reagovat

Taky pravda, je až nemožné, jací lidi dnes jsou...

24 Kitty Kitty | E-mail | Web | 30. prosince 2011 v 14:48 | Reagovat

Každý důvod k osmělení je dobrý a dobří kamarádi, kteří pomůžou, ještě lepší :-D  :-D  :-D

25 Vendy Vendy | 30. prosince 2011 v 16:54 | Reagovat

[20]: Báseň za báseň, dobrý duel! ;-)  :-)

26 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. prosince 2011 v 19:39 | Reagovat

To není duel, milá Vendy.
Básnit tu umí vtipně Fredy.
Já jen se snažím rýmovat,
malinko na něj reagovat. ;-)

27 edithhola edithhola | E-mail | Web | 1. ledna 2012 v 17:07 | Reagovat

Tak já Vás dám do žebříčku.

28 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 1. ledna 2012 v 23:39 | Reagovat

[27]: To není  přece třeba,
     nebude lacinější chleba,
     když se  tam článek dá
     už jsou tam jiné lepší
     mám pravdu - hepčí! :-D

29 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 2. ledna 2012 v 16:44 | Reagovat

Omlouvám se, ale opravdu jsem kýchla... :-(  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx